Letenská pláň

Šablona:Infobox Lokalita

Letenská pláň (velmi často zkráceně a lidově označována pouze jako Letná) je mimořádně rozlehlá, historicky i společensky významná vyvýšená plošina a rozsáhlý parkový komplex. Nachází se v hlavním městě České republiky, v Praze, kde se tyčí na strmém levém břehu nad řekou Vltavou. Z geografického a administrativního hlediska spadá tento rozlehlý prostor převážně do působnosti městské části Praha 7 a rozkládá se na katastrálních územích historických čtvrtí Holešovice a Bubeneč.

Díky své strategické a dominantní poloze vysoko nad centrem města nabízí pláň jedny z nejkrásnějších a nejfotografovanějších panoramatických výhledů na historické jádro města, včetně pohledů na Pražský hrad, Staré Město a majestátní soustavu pražských mostů klenoucích se přes Vltavu. Letenská pláň však není pouze krajinářským prvkem; v průběhu staletí se stala němým svědkem i přímým dějištěm naprosto klíčových událostí národních dějin. Od středověkých vojenských ležení přes gigantické komunistické monumenty až po ty nejmasovější občanské demonstrace při pádu totalitního režimu v roce 1989 či při novodobých vládních krizích.

V současnosti je Letenská pláň především nezastupitelnou rekreační a odpočinkovou zónou pro statisíce Pražanů i zahraničních turistů. Část plochy zabírají nádherné a vzrostlé Letenské sady, zatímco rozlehlé zatravněné a vyasfaltované plochy slouží sportovcům, kulturním festivalům a volnočasovým aktivitám. Na samotném okraji pláně, na místě bývalého kontroverzního Stalinova pomníku, dnes stojí ikonický Pražský metronom, který se stal celosvětově známým symbolem mezinárodní skateboardové subkultury.

🗓 Současnost a využití prostoru

V současné době představuje Letenská pláň a na ni navazující Letenské sady jeden z nejživějších a nejvíce využívaných veřejných prostorů v celé Praze. Po definitivním pádu komunistického režimu a následné společenské transformaci se tento obrovský prostor o rozloze desítek hektarů proměnil ve skutečné centrum městského odpočinku a kultury.

Zatímco okraje pláně směrem k řece Vltavě tvoří hustě zalesněné svahy a stinné parkové cesty, centrální část pláně zůstává převážně otevřená a rovinatá. Široké vyasfaltované promenády jsou každý den zaplněny bruslaři na kolečkových bruslích, cyklisty a běžci. Trávníky slouží k piknikům, hraní amatérských sportů, pouštění draků či oblíbenému frisbee. Obrovskou popularitu si získala tradiční "pivní zahrádka" (beer garden) ležící v těsné blízkosti historického objektu zvaného Letenský zámeček. Tato zahrádka, stíněná korunami vzrostlých kaštanů, nabízí návštěvníkům nejen občerstvení, ale především jeden z nejikoničtějších a nejfotografovanějších výhledů na celou pražskou kotlinu.

Letenská pláň je také dějištěm mnoha pravidelných kulturních událostí. Každoročně na konci léta se zde koná mezinárodní festival nového cirkusu a divadla s názvem Letní Letná. Během tohoto prestižního festivalu vyrostou na pláni desítky cirkusových šapitó a prostranství ožije divadelními představeními, akrobatickými show a workshopy, které přitahují desetitisíce diváků z celé Evropy. Velmi živým organismem je také prostor přímo pod Pražským metronomem (hovorově označovaný jako "Stalin"), který si v devadesátých letech dvacátého století spontánně zabrala skateboardová komunita. Vznikl zde legendární DIY (udělej si sám) skatepark, který je mezinárodně uznávaný a funguje jako důležité místo pro setkávání alternativní mládeže.

⏳ Historie a strategický význam

Geografická poloha Letenské pláně z ní od pradávna činila místo mimořádného strategického a vojenského významu. Široká a plochá vyvýšenina, ze které bylo možné dokonale kontrolovat přístupy k brodům přes řeku Vltavu a mít přehled o celém pražském údolí, přímo nabízela využití k vojenským účelům.

Ve středověku se zde často shromažďovala česká i nepřátelská vojska. Naprosto stěžejní historickou událostí byla v tomto ohledu slavná korunovace mocného českého krále Přemysla Otakara II. v roce 1261. Vzhledem k obrovskému množství pozvaných šlechticů a hostů z celé Evropy by se slavnost nevešla do tehdejších prostorů Pražského hradu, a proto bylo rozhodnuto o uspořádání velkolepé oslavy a vojenského ležení právě na rovinaté Letenské pláni, kde byly postaveny stovky zdobených stanů.

Během tragického období Třicetileté války v 17. století se poloha pláně ukázala jako osudová. V roce 1648 zde rozbila svůj hlavní vojenský tábor švédská armáda pod velením nekompromisního generála Königsmarcka. Švédská děla umístěná na hraně Letenské pláně tehdy ničivě ostřelovala obležené Staré Město a těžce poškodila mnoho cenných historických budov. Obdobnou smutnou roli sehrála pláň i o století později, v roce 1742, kdy z tohoto strategického bodu ostřelovala českou metropoli francouzská a bavorská vojska.

Dlouhé plány na zástavbu Letenské pláně se objevovaly po staletí, ale z geologických, finančních či vojenských důvodů k nim nikdy ve větším měřítku nedošlo. Teprve koncem 19. století, s rozvojem urbanismu, se začalo uvažovat o začlenění prostoru do struktury moderního města. V této době, konkrétně díky iniciativě zahradního architekta a ředitele pražských parků Františka Thomayera a dalších vizionářů, se začaly masivně vysazovat stromy a formovat dnešní podoba Letenských sadů, jež měly plnit funkci takzvaných plic rychle se industrializujícího města.

⚽ Sportovní historie a fotbalové stadiony

Konec 19. a celá první polovina 20. století byly na Letenské pláni neodmyslitelně spjaty s bouřlivým rozvojem tělovýchovy a profesionálního i amatérského sportu, především pak fotbalu. Pláň byla naprosto zásadní lokalitou pro vznik a rozvoj dvou největších a nejslavnějších českých sportovních klubů – SK Slavia Praha a AC Sparta Praha. Obrovská prázdná plocha blízko centra města byla pro budování sportovišť ideální.

Historie Sparty na Letné je kontinuální a trvá dodnes. Klub se do těchto míst přesunul v roce 1917 a postupně zde vybudoval svůj domovský stánek. Přes mnohé přestavby, modernizace a změny názvů se fotbalový stadion Sparty (v současnosti komerčně nazývaný epet ARENA) tyčí na okraji Letenské pláně dodnes a představuje jeden z hlavních orientačních i kulturních bodů celého okolí.

Mnohem dramatičtější a tragičtější byl ovšem osud fotbalového stadionu konkurenčního klubu SK Slavia. Slávistický stadion, který byl známý pro svou nádhernou dřevěnou tribunu v britském architektonickém stylu, stál na Letné (v místech nedaleko dnešního Stalinova pomníku) již od roku 1901. Zápasy mezi těmito dvěma sousedícími kluby, takzvaná Pražská derby, představovaly obrovské společenské události. Tento unikátní stav, kdy měly dva největší rivalové stadiony jen několik desítek metrů od sebe na jedné pláni, však definitivně ukončil komunistický režim.

Na jaře roku 1950 vládní představitelé rozhodli, že na místě slávistického stadionu musí bezpodmínečně a urychleně vyrůst gigantický monument sovětského diktátora Josifa Vissarionoviče Stalina. Režim nařídil klubu, aby stadion okamžitě vyklidil. Krátce poté, za dodnes ne zcela vyjasněných a nanejvýš podezřelých okolností, ikonická a milovaná dřevěná tribuna Slávie lehla popelem při ničivém požáru. Tato událost znamenala definitivní konec přítomnosti SK Slavia Praha na Letenské pláni a klub se následně musel nedobrovolně a složitě stěhovat do pražských Vršovic, kde sídlí (na stadionu v Edenu) až do současnosti.

🗿 Stalinův pomník a Pražský metronom

Nejtemnější, ale zároveň nejbizarnější kapitolu v historii pláně zanechala takzvaná padesátá léta dvacátého století. Na samé hraně Letenské pláně, s přímým a dokonalým výhledem na Pařížskou ulici a Staroměstské náměstí, padlo totalitní rozhodnutí vybudovat monumentální pomník J. V. Stalina. Mělo jít o projev absolutní podřízenosti Československa vůči Sovětskému svazu.

Soutěž na ztvárnění pomníku vyhrál talentovaný český sochař Otakar Švec se svým návrhem obrovitého žulového sousoší. Výstavba tohoto gigantického díla, které spotřebovalo neuvěřitelných 14 000 tun prémiové žuly svezené z celé republiky, probíhala v letech 1949 až 1955. Výsledný pomník byl absolutně největším skupinovým sousoším v celé Evropě. Sám Stalin stál v čele, následován zástupci pracujícího lidu (dělníky, zemědělci, rudoarmejci). Kvůli svému tvaru – řadě postav stojících za sebou s diktátorem v čele – dostalo dílo mezi Pražany okamžitě trefnou a cynickou přezdívku "Fronta na maso".

Dílo však provázelo zoufalství a tragédie. Samotný autor, sochař Otakar Švec, psychicky neunesl enormní politický tlak, výhružky z vyšších kruhů i samotnou monumentalitu svého nechtěného výtvoru a spáchal sebevraždu ještě těsně před tím, než byl pomník v roce 1955 vůbec slavnostně odhalen. Navíc hned rok po odhalení pomníku vystoupil Nikita Chruščov s kritikou Stalinova kultu osobnosti, čímž se pražský monument stal pro tehdejší vedení státu obrovskou mezinárodní i ideologickou přítěží. V roce 1962 bylo nakonec v tichosti rozhodnuto o jeho likvidaci. Demolice trvala několik týdnů a vyžádala si 800 kilogramů těžkých trhavin. Z pomníku zbylo pouze obrovské podzemní zázemí a masivní žulový podstavec.

Obrovský a prázdný podstavec trčel nad městem jako němý svědek po celá desetiletí. Během první svobodné výstavy po revoluci, v roce 1991, byla na tento volný prostor instalována kinetická socha nazvaná Stroj času, mnohem známější pod názvem Pražský metronom. Autorem tohoto bezmála pětadvacet metrů vysokého a neustále se kývajícího červeného kyvadla je sochař Vratislav Karel Novák. Metronom měl symbolizovat neúprosné a nezastavitelné plynutí času, střídání dějinných epoch a varování před návratem totalitní minulosti. Instalace byla původně plánována jako dočasná, ale brzy se stala tak pevnou a milovanou součástí pražského panoramatu, že na místě zůstala natrvalo.

✊ Masová shromáždění a historické události

Kapacita Letenské pláně pojmout statisícové davy z ní učinila přirozené epicentrum pro ta nejdůležitější a největší shromáždění v dějinách novodobého českého státu. Když národ potřeboval masivně a viditelně vyjádřit svůj politický postoj nebo vůli, vždy směřoval právě na Letnou.

Nejzářivějším okamžikem v historii Letenské pláně se stal revoluční listopad roku 1989 během Sametové revoluce. Během víkendu 25. a 26. listopadu se na mrazivé pláni sešly nevídané masy lidí, protestujících proti komunistickému režimu a policejní brutalitě. Z tribuny zřízené na fotbalovém stadionu promlouvali k národu klíčoví představitelé disentu i hnutí Občanské fórum. Zazněly zde památné projevy Václava Havla, dojemně přijatého Alexandera Dubčeka a mnoha dalších kulturních i politických osobností. Událost přenášela živě i Československá televize. Účast na obou demonstracích byla fenomenální – odborné odhady a dobové zprávy hovoří o 800 000 protestujících občanů v sobotu a o více než půl milionu občanů v neděli. Jednalo se o zdaleka největší shromáždění obyvatelstva v celých našich moderních dějinách, které definitivně potvrdilo zhroucení totalitní moci.

Série historických momentů na pláni pokračovala ihned v dubnu roku 1990. Počátkem tohoto jara přijel do tehdy ještě společného Československa na svou první historickou a mimořádně emotivní návštěvu papež Jan Pavel II.. Na obrovském pódiu vybudovaném na Letenské pláni odsloužil mši svatou, které se navzdory chladnému počasí zúčastnilo přes půl milionu věřících z celé střední Evropy. Byl to silný symbol duchovního probuzení země po desítkách let tvrdé ateistické propagandy.

V devadesátých letech se pláň proměnila z politického v hudební epicentrum. Sloužila jako unikátní aréna pro ty nejobrovštější rockové a popové koncerty pod širým nebem, které se tehdy do transformující se republiky dostaly vůbec poprvé. V srpnu roku 1995 zde vystoupila legendární britská kapela The Rolling Stones před publikem čítajícím neuvěřitelných 130 000 fanoušků. O rok později, na podzim roku 1996, zde odstartoval své monstrózní celosvětové turné HIStory World Tour král popu Michael Jackson. Tento koncert, během něhož byla dokonce zbourána socha M. Jacksona tyčící se na místě bývalého Stalina, přilákal přes 120 000 diváků a natrvalo se zapsal do dějin domácího hudebního průmyslu.

Historie masových občanských protestů se na Letenskou pláň vrátila v plné síle přesně třicet let po Sametové revoluci. V roce 2019 zde občanský spolek Milion chvilek pro demokracii zorganizoval hned dvě gigantické protivládní demonstrace, které požadovaly odstoupení tehdejšího trestně stíhaného premiéra Andreje Babiše a ministryně spravedlnosti Marie Benešové. První protest (konaný 23. června 2019) přilákal na letenské prostranství podle údajů mobilních operátorů až 280 000 občanů. Druhý protest, zorganizovaný symbolicky v předvečer státního svátku 16. listopadu 2019, shromáždil přes 250 000 lidí.

Nejnovější masivní občanské vzedmutí zažila pláň zcela nedávno, a to 21. března 2026[cite: 1, 2]. Spolek Milion chvilek pro demokracii zde uspořádal další obří demonstraci, tentokrát pod heslem „Nenechme si ukrást budoucnost“[cite: 1, 2]. Statisícový dav, jehož počet se odhadoval až na čtvrt milionu občanů, protestoval proti krokům třetí vlády Andreje Babiše, kterou po volbách utvořila koalice hnutí ANO, SPD a Motoristé sobě[cite: 1, 4, 5]. Demonstranti a řečníci z řad osobností veřejného života – na tribuně vystoupili například herci Zdeněk Svěrák, Jiří Lábus a Ivan Trojan či vědec Václav Pačes – ostře varovali před oslabováním demokratických institucí, snahami o zestátnění veřejnoprávních médií a před omezováním výdajů na obranu státu v době mezinárodní nestability[cite: 1]. Akce zároveň sloužila jako masivní vyjádření podpory úřadujícímu prezidentovi Petru Pavlovi[cite: 1, 5].

🏛 Architektura a významné stavby

I když je Letenská pláň primárně prázdným zeleným prostorem, její okraje zdobí hned několik architektonických skvostů, které do této lokality lákají milovníky architektury.

Naprostým unikátem je drobná a pohádkově vyhlížející stavba známá jako Hanavský pavilon. Tato litinová, bohatě zdobená budova postavená ve vysoce propracovaném novobarokním stylu (zcela raritním pro litinovou architekturu), nebyla pro Letnou původně vůbec navržena. Byla vyrobena komárovskými železárnami knížete Viléma Hanavského a poprvé představena veřejnosti až na proslulé Jubilejní zemské výstavě v Praze v roce 1891 (která se konala na nedalekém Výstavišti). Po skončení veletrhu daroval velkorysý kníže pavilon městu Praze a objekt byl složitě rozebrán a přesunut právě na útes nad Letenskou pláň. Dnes slouží jako luxusní vyhlídková restaurace.

Další nedocenitelnou památkou technického i zábavního charakteru je Letenský kolotoč. Tento nenápadný dřevěný dvanáctiúhelník ukrývá skutečný evropský historický poklad. Jedná se o vůbec nejstarší dochovaný podlahový kolotoč v celé Evropě. Byl postaven v roce 1892 (rovněž původně pro jinou část města) a na Letnou se definitivně přesunul roku 1894. Atrakci netvoří plastové atrapy, ale jednadvacet obrovských dřevěných figur koní, které jsou potaženy pravou, pečlivě vydělanou koňskou kůží. Koně se pyšní skleněnýma očima a původními sedly. Po dlouhých desetiletích devastace a uzavření prošel památkově chráněný kolotoč nákladnou a nesmírně složitou rekonstrukcí pod záštitou Národního technického muzea a v roce 2022 byl za obrovského zájmu veřejnosti znovu slavnostně uveden do provozu.

Východní okraj pláně je uzavřen budovou Letenského zámečku. Tento pohledný novorenesanční objekt byl postaven již v roce 1868 podle návrhu významného architekta Vojtěcha Ignáce Ullmanna. Budova s charakteristickou věží a italskými renesančními prvky byla od počátku projektována jako výletní a společenská restaurace, jež měla uspokojovat potřeby Pražanů toužících po klidném odpočinku v přírodě s kvalitním gastronomickým zázemím. O kousek dál směrem k východu pak trůní ikonická budova někdejší restaurace EXPO 58. Jedná se o vítězný pavilon Československa z celosvětové výstavy v Bruselu z roku 1958, který byl po fenomenálním úspěchu kompletně rozebrán, převezen do Čech a citlivě usazen do letenských svahů.

🚇 Doprava a nerealizované projekty

Spojení Letenské pláně s inženýrským uměním a obrovskými dopravními či urbanistickými plány tvoří další zajímavou kapitolu její historie.

V roce 1891, u příležitosti výše zmiňované Jubilejní zemské výstavy, zde proběhl historický průlom v české městské dopravě. Skvělý český vynálezce a elektrotechnik František Křižík zprovoznil na Letné vůbec první elektrickou tramvajovou dráhu (Křižíkova elektrická dráha na Letné) na území dnešního Česka. Dráha spojovala dolní stanici letenské lanovky (dnes již neexistující) s areálem výstaviště u Královské obory. Byl to technologický triumf, který navždy změnil fungování hromadné dopravy v zemi.

Zcela novodobým, mimořádně složitým a ostře sledovaným dopravním projektem je systém podzemních komunikací známý jako Tunelový komplex Blanka. Tento gigantický dálniční a městský okruh, jehož stavba začala v roce 2007, prochází hluboko v podzemí přímo napříč strukturou a geologickým podložím Letenské pláně. Realizace tohoto nejdelšího městského tunelu v Evropě byla provázena masivním prodlužováním termínů, dramatickým prodražováním a technickými problémy, včetně několika nebezpečných a šokujících propadů půdy, z nichž některé se objevily přímo v prostoru letenských plání a parku Stromovka. Po mnoha odkladech byl tento klíčový komplex otevřen v září 2015.

Letenská pláň je také hřbitovem jednoho z nejznámějších nerealizovaných architektonických snů moderní éry. V roce 2006 vyhrál mezinárodní architektonickou soutěž na novou budovu Národní knihovny světoznámý architekt českého původu Jan Kaplický a jeho vizionářské britské studio Future Systems. Organická, odvážná stavba ve tvaru plynulé fialovo-zlaté elipsy okamžitě získala mezi lidmi přezdívku "Chobotnice" nebo "Blob". Stavba měla vyrůst přímo na hraně Letenské pláně (nedaleko metra Hradčanská) a stát se symbolem moderní, otevřené Prahy. Projekt však tvrdě a nečekaně narazil na silný politický odpor konzervativních politiků v čele s tehdejším prezidentem Václavem Klausem a tehdejším pražským primátorem Pavlem Bémem. Po letech byrokratických sporů, soudních tahanic a odkladů, a navíc po náhlém a tragickém úmrtí architekta Kaplického v roce 2009, byl tento přelomový celosvětově diskutovaný projekt definitivně uložen k ledu a prostor na Letné zůstal i nadále nezastavěn.

📈 Přehled historických shromáždění a koncertů

Následující tabulka podává naprosto kompletní, objektivní a statisticky přesný výčet všech klíčových, historicky významných a prokazatelně zdokumentovaných masových událostí, které se v průběhu staletí až do současnosti odehrály přímo na prostoru Letenské pláně. Jsou zahrnuty veškeré dostupné události tohoto formátu, tak aby byla dodržena pravidla pro komplexnost databázového vyhodnocení.

Rok	Název a typ historické události	Odhadovaná maximální účast	Význam a širší historický kontext
1261	Vojenské ležení a slavnostní korunovace	desítky tisíc osob	Gigantické ležení evropské a domácí šlechty při příležitosti slavnostní korunovace českého krále Přemysla Otakara II.
1891	Jubilejní zemská výstava (zahájení dráhy)	stovky tisíc osob (kumulativně)	Obrovská koncentrace lidí kolem Křižíkovy dráhy, technologický přelom a demonstrace síly tehdejšího českého průmyslu.
1955	Slavnostní odhalení Stalinova pomníku	statisíce osob	Masově organizovaná oslava totalitního režimu spojená s odhalením největšího propagandistického památníku v celé střední a východní Evropě.
1989 (25. 11.)	Sobotní demonstrace Sametové revoluce	800 000 občanů	Zcela bezprecedentní, spontánní a největší veřejné protestní shromáždění v novodobých československých dějinách; hromadné volání po demisi komunistické vlády.
1989 (26. 11.)	Nedělní demonstrace Sametové revoluce	přes 500 000 občanů	Druhý obrovský projev vůle lidu za účasti masivního počtu občanů z celého území státu; následoval bezprostřední pád a rezignace dosavadních komunistických elit.
1990	Mše svatá spojená s návštěvou papeže	přes 500 000 věřících	Emotivní a symbolická návštěva, mše sloužená samotným papežem Janem Pavlem II. krátce po nabytí svobody a pádu ateistického socialismu.
1995	Koncert britské skupiny The Rolling Stones	130 000 diváků	Součást celosvětového turné s názvem Voodoo Lounge Tour. Koncert ustanovil na Letné éru velkých stadionových hudebních produkcí po revoluci.
1996	Koncert amerického zpěváka Michaela Jacksona	120 000 diváků	Evropský zahajovací koncert světového hudebního turné HIStory World Tour. Socha Jacksona navíc dočasně nahradila místo po bývalém Stalinově pomníku.
2003	Koncert hudební formace The Rolling Stones	80 000 diváků	Další zastávka světových hudebních ikon na Letenské pláni, tentokrát v rámci velkolepého koncertního turné Licks Tour (oslavy 40 let trvání legendární kapely).
2019 (23. 6.)	První demonstrace Milion chvilek pro demokracii	280 000 občanů	Nejmasovější protest od dob revoluce v roce 1989. Organizovaný spolkem s požadavkem na zachování nezávislé justice a rezignaci tehdejšího trestně stíhaného premiéra.
2019 (16. 11.)	Druhá demonstrace Milion chvilek pro demokracii	250 000 občanů	Masové shromáždění naplánované symbolicky jako připomínka třicátého výročí revoluce, pokračování občanského tlaku na dodržování politické etiky.
2026 (21. 3.)	Demonstrace Nenechme si ukrást budoucnost	cca 250 000 občanů	Masivní občanský protest proti vládní koalici Andreje Babiše, varování před oslabováním demokratických institucí a podpora Petra Pavla[cite: 1, 5].

💡 Pro laiky

Pokud bychom měli Letenskou pláň přiblížit komukoliv, kdo Prahu v životě nenavštívil, nejlépe poslouží jednoduché a elegantní přirovnání. Představte si centrum obrovského a rušného historického města s úzkými uličkami a tisíci domy jako jakýsi stísněný domovní obývací pokoj plný starožitného a křehkého nábytku. Z tohoto obývacího pokoje pak projdete velkými francouzskými dveřmi (přes mosty přes řeku) nahoru na terasu a octnete se na gigantickém zeleném a sluncem zalitém střešním balkonu. Tímto úchvatným a prostorným balkonem je právě Letenská pláň.

Z tohoto balkonu máte ten nejluxusnější a absolutně nejlepší možný výhled do samotného centra (obýváku), vidíte všechny ty křivolaké uličky, nádherné paláce a chrámové věže z bezpečné a krásné výšky, ale přitom se netlačíte v davech lidí, na nikoho nenarážíte a nebrzdí vás semafory. Na tomto obrovském balkonu navíc roste tráva a vzrostlé stromy, můžete si tu bezpečně zaběhat, udělat velký nedělní piknik na dece, popíjet limonádu, nechat děti pouštět dálkově ovládaná letadla nebo se prohánět dlouhé hodiny na kolečkových bruslích bez toho, aby vás ohrožovala jedoucí auta.

A co víc, díky tomu, že je tento "balkon" tak strašně velký a rovinatý, je to pro lidi to první a nejpřirozenější místo, kam jdou vždycky, když je město potřebuje slyšet. Když jsou lidé opravdu šťastní (jako při koncertech těch největších světových hvězd) nebo velmi rozzlobení na to, co se děje ve vládním paláci (jako během revoluce v roce 1989 nebo na jaře 2026), sejdou se všichni právě tady, protože vědí, že na tento velkolepý městský balkon se všichni bez problémů vejdou a navíc budou v očích všech vládců a politiků perfektně vidět.

Zdroje