Kybernetické útoky

Rozbalit box

Obsah boxu

Kybernetický útok je jakékoli úmyslné jednání útočníka v kyberprostoru, které směřuje proti zájmům jiné osoby, organizace nebo státu, s cílem způsobit škodu, získat neoprávněný přístup k datům či systémům, nebo narušit jejich integritu a dostupnost. Tyto útoky se stávají stále sofistikovanějšími a představují jedno z největších bezpečnostních rizik v digitálním světě.

Kybernetické útoky mohou být cílené i nahodilé a mohou pocházet od jednotlivců, organizovaných skupin, teroristických skupin nebo i nepřátelských národních států. Jejich motivace sahají od finančního zisku a špionáže po sabotáž, politický nátlak či pouhou demonstraci moci. V roce 2025 je zaznamenán dramatický nárůst sofistikovaných útoků, které cílí na maloobchod, státní instituce a kritickou infrastrukturu.

⏳ Historie kybernetických útoků

Myšlenka na hybridní válku vedenou bez boje se objevuje již v dobách Peloponéských válek v pátém století před naším letopočtem. S vývojem technologií schopných uchovávat stále více dat začaly kybernetické útoky nabývat reálnějších rozměrů.

Jeden z prvních zaznamenaných kybernetických incidentů se odehrál v roce 1982 a měl za následek havárii plynovodu, přičemž jedna z teorií hovoří o zavedení škodlivých prvků do systému SCADA. V roce 1986 se objevil první počítačový virus nazvaný „Brain“, zaměřený na počítače IBM. V roce 1998 virus „Chernobyl“ poprvé poškodil i hardware počítače napadením systému BIOS. S příchodem mobilních zařízení se v roce 2003 objevil virus „Cabir“, který napadal operační systém Symbian a šířil se přes Bluetooth.

Významným milníkem byl rok 2010, kdy se objevil vysoce komplikovaný virus Stuxnet, schopný manipulovat s průmyslovými zařízeními, konkrétně s íránskými centrifugami pro obohacování jaderného materiálu. Tento útok, který infikoval 200 000 počítačů a zničil nejméně 1000 strojů, je často připisován vládním aktérům a ukázal potenciál kybernetických zbraní.

V roce 2017 otřásl světem ransomware WannaCry, který zasáhl desítky tisíc počítačů ve více než 150 zemích, včetně britských nemocnic, a způsobil škody přesahující 4 miliardy USD. Další významné útoky v historii zahrnují únik dat společnosti Yahoo! (2013-2014), který ohrozil data více než tří miliard uživatelů, a únik dat společnosti Equifax (2017), při němž byly odhaleny citlivé informace 147 milionů lidí.

🛡️ Typy kybernetických útoků

Existuje celá řada typů kybernetických útoků, jejichž propracovanost se neustále vyvíjí. Mezi nejčastější a nejvýznamnější patří:

Phishing (rhybaření): Jedná se o podvodnou techniku, jejímž cílem je získat citlivé informace, jako jsou uživatelská jména, hesla a údaje o kreditních kartách, prostřednictvím falešných e-mailů, zpráv nebo webových stránek, které se vydávají za důvěryhodné subjekty. V roce 2025 se phishingové kampaně stávají ještě sofistikovanějšími, často využívají deepfake technologie pro generování realistických hlasů a videí.
Malware (škodlivý software): Zahrnuje širokou škálu škodlivých programů, jako jsou viry, červi, trojské koně, spyware a adware. Cílem malwaru je získat pevné místo v síti, deaktivovat bezpečnostní mechanismy, poskytnout vzdálený přístup nebo instalovat ransomware.
Ransomware: Typ malwaru, který zašifruje data na počítači oběti a požaduje výkupné za jejich dešifrování. Během pandemie COVID-19 se stal jedním z nejrozšířenějších typů útoků. V roce 2025 se objevují sofistikovanější formy jako „double extortion“ (zašifrování dat a hrozba jejich zveřejnění) a „triple extortion“ (zahrnutí zákazníků či partnerů do nátlaku).
DDoS útoky (Distributed Denial-of-Service): Útoky, které zahlcují servery nebo sítě nadměrným množstvím provozu, čímž způsobují narušení služeb a jejich nedostupnost pro legitimní uživatele. Tyto útoky často využívají sítě napadených počítačů, tzv. botnetů. V říjnu 2024 NÚKIB zaznamenal největší počet DDoS útoků za jeden měsíc v historii sledování, z velké části připisované ruskojazyčné hacktivistické skupině NoName057(16).
SQL injection: Útoky, které využívají zranitelnosti databází vkládáním škodlivých SQL dotazů, což útočníkům umožňuje přístup k citlivým informacím nebo poškození databází.
Man-in-the-middle (MiTM, útok uprostřed): Tyto útoky spočívají v zachycení komunikace mezi dvěma stranami (např. mezi uživatelem a serverem), často se provádějí v nezabezpečených veřejných Wi-Fi sítích. Útočník může komunikaci číst, upravovat nebo sledovat činnost na zařízení.
Zero-day zranitelnost: Zneužití nově objevené zranitelnosti v softwaru, pro kterou ještě neexistuje záplata. Útočníci se na tyto zranitelnosti zaměřují v období mezi jejich objevením a vydáním opravy.
Útok hrubou silou (Brute-force attack): Systematické hádání hesel nebo šifrovacích klíčů s cílem prolomit účty a sítě. V první polovině roku 2025 vzrostl počet krádeží identity meziročně o 32 %, přičemž 97 % útoků na identitu je útokem na heslo, často pomocí masivních pokusů o jeho uhádnutí.
Kyberšpionáž: Krádež citlivých dat státem podporovanými skupinami, často s cílem získat strategické informace pro geopolitické nebo ekonomické účely. Příkladem je útok na české ministerstvo zahraničí v květnu 2025, připsaný čínské skupině APT31.
Útoky na internet věcí (IoT) a chytrá města: S rostoucím počtem chytrých zařízení v domácnostech i průmyslu se objevují nové cíle pro útoky, například na slabě zabezpečené kamery, senzory nebo zdravotnické přístroje.

📈 Statistiky a trendy (2025)

Kybernetická kriminalita představuje v roce 2025 jedno z největších bezpečnostních rizik pro Českou republiku i celý svět.

**Celkový nárůst incidentů**: V první polovině roku 2025 zaznamenal NÚKIB v ČR nárůst kybernetických incidentů o 35 % oproti stejnému období loňského roku. Jen za červenec 2025 NÚKIB evidoval 23 kybernetických bezpečnostních incidentů a k tomu dalších 7 významných událostí.
**Využití umělé inteligence (AI)**: AI se stává klíčovým nástrojem v kybernetické válce, a to jak pro obranu, tak pro útok. Útočníci využívají AI k automatizovanému vyhledávání zranitelností, generování malwaru na míru, pokročilým phishingovým kampaním a vytváření deepfake podvodů. Zároveň AI pomáhá při prediktivní analýze hrozeb a automatické detekci útoků.
**Ransomware 2.0**: Ransomware zůstává dominantní hrozbou. V roce 2025 se útočníci spoléhají na dvojité a trojité vydírání (double a triple extortion), kdy kromě zašifrování dat hrozí i jejich zveřejněním nebo prodejem konkurenci. Cílem jsou především organizace, které si nemohou dovolit výpadky, jako jsou nemocnice, finanční instituce a kritická infrastruktura.
**Útoky na dodavatelské řetězce**: Rostoucí trend útoků na dodavatelské řetězce, kdy útočníci napadají menší, méně zabezpečené firmy, aby získali přístup k větším obchodním partnerům.
**Krádeže identity**: V první polovině roku 2025 vzrostl počet krádeží identity meziročně o 32 %, přičemž až 97 % útoků na identitu je útokem na heslo. Microsoft varuje před dramatickým nárůstem těchto krádeží.
**Útoky na kritickou infrastrukturu**: Očekává se, že v následujících letech porostou zejména útoky na kritickou infrastrukturu – energetika, zdravotnictví a doprava. NÚKIB v roce 2025 opakovaně upozornil na rizika spojená s čínskými technologiemi a vzdálenou správou zařízení v kritické infrastruktuře.
**Kvantové výpočetní technologie**: S vývojem kvantových počítačů se očekává, že v roce 2025 budou k dispozici první komerčně dostupné kvantové počítače schopné prolomit současné šifrovací metody, což představuje zásadní hrozbu pro globální kybernetickou bezpečnost.
**Kryptoměnové podvody**: S evolucí blockchain technologií a rostoucí adopcí kryptoměn se objevují nové, sofistikovanější formy finančních podvodů a útoků, včetně potenciálních kvantových útoků na kryptoměnové peněženky. V Česku otřásá v roce 2025 rozsáhlý kryptoměnový skandál, který odhaluje zranitelnost státních institucí.

🚨 Dopady kybernetických útoků

Dopady kybernetických útoků mohou být rozsáhlé a devastující, ovlivňující jak jednotlivce, tak organizace a celé státy.

Finanční ztráty: Ztráty způsobené kybernetickými útoky mohou dosahovat milionů až miliard dolarů, zahrnující náklady na obnovu systémů, platby výkupného (v případě ransomware), právní poplatky, pokuty za porušení regulací (GDPR) a ztrátu obchodních příležitostí. Například útok WannaCry způsobil škody přes 4 miliardy USD.
Ztráta a poškození dat: Kybernetické útoky často vedou ke ztrátě, poškození nebo odcizení citlivých dat, jako jsou osobní údaje zákazníků, finanční záznamy, duševní vlastnictví nebo obchodní tajemství. To může mít trvalé následky pro soukromí a bezpečnost jednotlivců a konkurenceschopnost firem.
Výpadek služeb: Útoky typu DDoS nebo ransomware mohou vyřadit z provozu klíčové systémy a služby, což vede k přerušení obchodních operací, nedostupnosti webových stránek, komunikačních kanálů a kritické infrastruktury. Příkladem je útok na společnost Garmin v roce 2020, který zašifroval data a způsobil výpadek služeb.
Poškození reputace: Úspěšný kybernetický útok může vážně poškodit reputaci organizace, vést ke ztrátě důvěry zákazníků a obchodních partnerů, a mít dlouhodobé negativní dopady na značku.
Narušení soukromí: Krádeže osobních údajů a identit mají přímý dopad na soukromí jednotlivců, mohou vést k krádeži identity, finančním podvodům a dalším zneužitím.
Geopolitické dopady: Státem sponzorované útoky mohou sloužit k průmyslové špionáži, destabilizaci ekonomických a vládních struktur, a jsou součástí kybernetické války mezi národy.

🌐 Mezinárodní spolupráce a legislativa

Vzhledem k přeshraniční povaze kybernetických útoků je mezinárodní spolupráce a robustní legislativa klíčová pro účinnou obranu.

NIS2 směrnice: Evropská unie reaguje na rostoucí hrozby novými směrnicemi, jako je NIS2 (Network and Information Security Directive), která klade důraz na posílení kybernetické bezpečnosti kritické infrastruktury a digitálních služeb.
Národní úřady: V mnoha zemích existují národní úřady pro kybernetickou a informační bezpečnost, jako je NÚKIB v České republice, které monitorují hrozby, zajišťují bezpečnost kritické infrastruktury a implementují legislativní opatření.
Mezinárodní organizace: Organizace jako NATO a EU zdůrazňují význam mezinárodní spolupráce v oblasti kybernetické obrany.
Právní opatření: Kromě technických opatření je důležité zavádět i právní opatření, která zajišťují vymahatelnost dodržování bezpečnostních pravidel a umožňují postih pachatelů.

🔒 Prevence a ochrana

Prevence je nejúčinnější obranou proti kybernetickým útokům. Komplexní kybernetická bezpečnost vyžaduje kombinaci technických, organizačních a vzdělávacích opatření.

Školení zaměstnanců: Lidé jsou často nejslabším článkem v řetězci kybernetické bezpečnosti, proto je nezbytné pravidelně školit zaměstnance v oblasti kyberbezpečnosti, informovat je o aktuálních hrozbách (např. phishing) a učit je, jak rozpoznat a reagovat na potenciální útoky.
Silné ověřování a hesla: Implementace vícefaktorová autentizace (MFA) pro všechny kritické systémy je zásadní. Dále je důležité používat silná, unikátní hesla pro každý účet a pravidelně je měnit.
Pravidelné aktualizace a záplaty: Udržování softwaru a systémů aktuálních je klíčové, protože hackeři často zneužívají známé zranitelnosti v neaktualizovaných systémech.
Antivirový software a firewall: Používání spolehlivého antivirového softwaru a firewallu poskytuje základní ochranu proti malwaru a neoprávněnému přístupu.
Zálohování dat: Pravidelné a vícenásobné zálohování dat, ideálně s offline kopiemi, je nezbytné pro rychlou obnovu po úspěšném ransomware útoku nebo ztrátě dat.
Řízení přístupu a oprávnění: Kontrola přístupu k počítačovým a síťovým systémům a omezení oprávnění uživatelů na nezbytné minimum snižuje riziko zneužití.
Bezpečnostní audity a monitorování: Pravidelné audity, penetrační testy a nepřetržité monitorování sítí a systémů pomáhají odhalit a odstranit potenciální slabiny a detekovat útoky v reálném čase.
Šifrování dat: Šifrování dat při sdílení nebo nahrávání online zvyšuje jejich ochranu před neoprávněným přístupem.
Threat intelligence: Využívání řešení pro analýzu hrozeb (Threat Intelligence) shromažďuje data o aktérech hrozeb, taktice a technikách útoků, což umožňuje rychlejší identifikaci a reakci.
Umělá inteligence v kyberbezpečnosti: AI je mocným nástrojem pro detekci a reakci na kybernetické hrozby, umožňuje prediktivní analýzu a automatické narušení útoků v reálném čase.

🧑‍💻 Pro laiky

Představte si, že váš počítač nebo mobilní telefon je jako váš dům. Kybernetický útok je pak jako pokus zloděje, který se snaží dostat dovnitř, něco ukrást, poškodit nebo vám zabránit v používání vašeho majetku.

Tito "kyberzloději" používají různé triky:

Falešné e-maily (phishing): Představte si, že vám přijde dopis od "banky" nebo "pošty", který vypadá jako pravý, ale ve skutečnosti je to podvod. Chce po vás, abyste klikli na odkaz a zadali tam své heslo nebo číslo platební karty. Když to uděláte, zloděj získá vaše údaje.
Škodlivý software (malware, ransomware): To je jako kdyby vám někdo podstrčil do domu bombu (virus) nebo vám zamkl dveře a chtěl za klíč výkupné (ransomware). Váš počítač přestane fungovat nebo se dostanete ke svým souborům, dokud nezaplatíte.
Zahlcení sítě (DDoS útok): Představte si, že máte obchod a najednou před něj přijede tisíce aut a zablokují vchod. Nikdo se nedostane dovnitř a váš obchod nemůže fungovat. Takto funguje DDoS útok na internetu – zahltí webovou stránku nebo službu, takže přestane fungovat.

Jak se chránit? Stejně jako chráníte svůj dům:

Zamykejte dveře a okna (silná hesla a vícefaktorová autentizace): Používejte dlouhá a složitá hesla, ideálně pro každou službu jiné. A tam, kde to jde, zapněte "dvoufázové ověření" – to je jako mít kromě klíče ještě bezpečnostní kód z mobilu.
Mějte alarm a psa (antivirus a firewall): Nainstalujte si dobrý antivirus a ujistěte se, že máte zapnutý firewall. Tyto programy vás chrání před škodlivým softwarem.
Buďte ostražití (neklikejte na všechno): Když vám přijde podezřelý e-mail nebo zpráva, neklikejte na odkazy. Raději si ověřte odesílatele.
Pravidelně uklízejte (aktualizace softwaru): Pravidelně aktualizujte svůj operační systém a všechny programy. Aktualizace často opravují "díry", kterými by se zloději mohli dostat dovnitř.
Mějte kopii důležitých věcí (zálohování dat): Dělejte si pravidelné zálohy svých fotek, dokumentů a dalších důležitých souborů, nejlépe na externí disk, který není stále připojený k počítači. Kdyby se stalo nejhorší, o nic nepřijdete.

Vzdělávání je klíčové. Čím více budete vědět o tom, jak se kyberzloději chovají, tím lépe se před nimi dokážete ochránit.

📚 Příklady významných kybernetických útoků

1982: Havárie sibiřského plynovodu – Jeden z prvních zaznamenaných kybernetických incidentů, ačkoli jeho povaha je stále předmětem debat. Údajně šlo o sabotáž prostřednictvím škodlivého kódu v systému SCADA.
2007: Útoky na Estonsko – Rozsáhlé DDoS útoky a další kybernetické operace, které paralyzovaly vládní, bankovní a mediální webové stránky v Estonsku. Tyto útoky byly považovány za první příklad kybernetické války proti celé zemi.
2010: Stuxnet – Počítačový červ, který úspěšně napadl řídicí systémy íránského jaderného programu a způsobil fyzické poškození centrifug na obohacování uranu.
2011: Útok na PlayStation Network – Hackerský syndikát LulzSec napadl síť PlayStation společnosti Sony, čímž získal přístup k osobním informacím více než 77 milionů uživatelů.
2011: Útok na Citigroup – Kybernetický útok na finanční služby Citigroup odhalil slabé zabezpečení, což vedlo ke zveřejnění informací o účtech 200 000 zákazníků a ztrátě 2,7 milionu dolarů.
2013-2014: Útoky na Yahoo! – Jedny z největších úniků dat v historii, které ohrozily přístup k účtům více než tří miliard uživatelů, včetně jmen, e-mailových adres a hesel.
2017: WannaCry – Celosvětový ransomware útok, který zneužil zranitelnost v systému Microsoft Windows a rychle se rozšířil do více než 150 zemí, zasáhl nemocnice, firmy a vládní agentury. Způsobil škody ve výši 4 miliard USD.
2017: Únik dat Equifax – Kybernetičtí útočníci zneužili neopravenou zranitelnost softwaru a odhalili citlivé informace 147 milionů lidí.
2020: Útok na Amazon Web Services (AWS) – Historicky největší DDoS útok, který v únoru 2020 zasáhl služby AWS.
2020: Útok na Garmin – Ransomware zašifroval data společnosti Garmin, což vedlo k výpadku služeb a nutnosti zaplatit výkupné.
2022: Útoky na Ukrajinu – V souvislosti s ruskou invazí čelila Ukrajina rozsáhlým kybernetickým útokům, včetně nasazení ničivého malwaru (např. Industroyer2, HermeticWiper, IsaacWiper) proti kritické infrastruktuře a výpadku satelitního internetu Viasat.
2025: Útok na české ministerstvo zahraničí – V květnu 2025 byl útok na ministerstvo zahraničí připsán čínské skupině APT31, zaměřené na kyberšpionáž.
2025: Kryptoměnový skandál v Česku – Rozsáhlá kauza spojená s kryptoměnami odhalila závažné nedostatky v zabezpečení státních institucí a podezření ze zneužití kryptoměn k praní špinavých peněz.

Zdroje