Kubánská raketová krize
Obsah boxu
Kubánská raketová krize (v Rusku známá jako Karibská krize, rusky Карибский кризис, a na Kubě jako Říjnová krize, španělsky Crisis de Octubre) byla třináctidenní politická a vojenská konfrontace mezi Spojenými státy americkými a Sovětským svazem v říjnu 1962. Krize byla vyvolána tajným rozmístěním sovětských jaderných raket na Kubě, které byly schopny zasáhnout většinu území USA. Tato událost je považována za okamžik, kdy se studená válka nejvíce přiblížila k přerůstání v jaderný konflikt a totální válku.
Konfrontace začala 16. října 1962, kdy byl americký prezident John F. Kennedy informován o fotografických důkazech o sovětských raketových základnách na Kubě, pořízených průzkumnými letouny U-2. V reakci na to Kennedyho administrativa zavedla námořní "karanténu" Kuby, aby zabránila dalším dodávkám zbraní. Po několika dnech napjatých jednání a zákulisní diplomacie sovětský vůdce Nikita Sergejevič Chruščov souhlasil se stažením raket výměnou za veřejný slib USA, že nenapadnou Kubu, a za tajnou dohodu o stažení amerických raket Jupiter z Turecka a Itálie.
📜 Předehra a příčiny
Krize nevznikla ve vakuu, ale byla vyvrcholením řady událostí a strategických kalkulací obou supervelmocí v kontextu studené války.
🌎 Geopolitický kontext
Na počátku 60. let 20. století byla studená válka v plném proudu. Spojené státy americké a Sovětský svaz soupeřily o globální vliv, což vedlo k masivním závodům ve zbrojení. Obě strany disponovaly arzenálem jaderných zbraní schopným zničit protivníka, což vedlo ke vzniku doktríny vzájemně zaručeného zničení (MAD - Mutually Assured Destruction). Toto "rovnováha strachu" paradoxně udržovala mír, ale zároveň zvyšovala riziko, že jakýkoli přímý konflikt by mohl eskalovat v jadernou apokalypsu.
🇨🇺 Kubánská revoluce a Zátoka sviní
V roce 1959 se na Kubě dostal k moci Fidel Castro po svržení proamerického diktátora Fulgencia Batisty. Castrova vláda znárodnila americký majetek a začala se orientovat na Sovětský svaz, což bylo pro USA nepřijatelné vzhledem k geografické blízkosti Kuby (pouhých 145 km od Floridy).
V dubnu 1961 se CIA pokusila Castra svrhnout pomocí invaze kubánských exulantů v Zátoce sviní. Operace skončila naprostým fiaskem, posílila Castrovu pozici a utvrdila jeho přesvědčení, že USA se chystají na plnohodnotnou invazi. To vedlo k dalšímu prohloubení vojenské spolupráce mezi Kubou a Sovětským svazem.
🚀 Rozmístění amerických raket
Jedním z klíčových, i když méně známých faktorů, které motivovaly Chruščova, bylo rozmístění amerických balistických raket středního doletu PGM-19 Jupiter v Turecku a Itálii v letech 1961–1962. Tyto rakety mohly zasáhnout velká města v západní části Sovětského svazu, včetně Moskvy, a výrazně zkracovaly dobu varování před útokem. Chruščov vnímal tuto situaci jako strategickou nerovnováhu a hledal způsob, jak ji vyrovnat. Umístění sovětských raket na Kubě by vytvořilo symetrickou hrozbu pro USA.
🤫 Operace Anadyr
Na jaře 1962 schválil Chruščov tajný plán na rozmístění jaderných raket na Kubě pod krycím názvem Operace Anadyr (rusky Анадырь). Cíle operace byly dvojí:
- Ochrana Kuby: Přítomnost sovětských jaderných zbraní měla odradit USA od jakéhokoli pokusu o invazi.
- Strategická rovnováha: Rakety na Kubě měly vyvážit hrozbu amerických raket v Turecku a posílit vyjednávací pozici SSSR.
Operace byla provedena v naprostém utajení. Během léta 1962 byly na Kubu dopraveny desítky raket středního doletu (R-12) a balistických raket středního doletu (R-14), odpalovací zařízení, bombardéry Il-28 a téměř 50 000 sovětských vojáků.
🔥 Průběh krize (13 dní)
Krize je často datována od 16. října, kdy byl Kennedy informován, do 28. října, kdy Chruščov oznámil stažení raket.
📸 Objevení raket (14.–16. října)
Dne 14. října 1962 pořídil americký špionážní letoun U-2, pilotovaný majorem Richardem Heyserem, detailní fotografie, které po analýze následujícího dne jednoznačně odhalily výstavbu základen pro sovětské balistické rakety. Ráno 16. října byl prezident Kennedy informován svým poradcem pro národní bezpečnost McGeorgem Bundym.
⚖️ Formování EXCOMM (16. října)
Kennedy okamžitě svolal tajnou skupinu svých nejbližších poradců, která se stala známou jako Výkonný výbor Rady pro národní bezpečnost (Executive Committee of the National Security Council, zkráceně EXCOMM). Členy byli mimo jiné viceprezident Lyndon B. Johnson, ministr obrany Robert McNamara, ministr zahraničí Dean Rusk, generální prokurátor a prezidentův bratr Robert F. Kennedy a předseda sboru náčelníků štábů Maxwell D. Taylor.
EXCOMM zvažoval dvě hlavní možnosti: 1. Letecký úder a invaze: Podporováno především vojenskými veliteli ("jestřábi"). Rizikem byla okamžitá vojenská odveta SSSR, pravděpodobně v Západním Berlíně, a možná eskalace v totální jadernou válku. 2. Námořní blokáda: Podporováno Robertem Kennedym a Robertem McNamarou ("holubice"). Cílem bylo zabránit dalším dodávkám zbraní na Kubu a poskytnout Chruščovovi čas na diplomatické řešení.
blockade vs. karanténa (17.–22. října)
Prezident Kennedy se nakonec přiklonil k druhé možnosti. Z právního a diplomatického hlediska byl však termín "blokáda" problematický, protože je podle mezinárodního práva považován za akt války. Proto byla zvolena mírnější formulace námořní karanténa, která byla prezentována jako obranné opatření zaměřené pouze na ofenzivní zbraně.
Dne 22. října v 19:00 vystoupil Kennedy v televizi s projevem k národu, ve kterém odhalil přítomnost sovětských raket na Kubě, oznámil zavedení karantény a varoval, že jakýkoli raketový útok z Kuby bude považován za útok Sovětského svazu na Spojené státy, který si vyžádá plnou odvetu.
🚢 Námořní karanténa a eskalace (23.–27. října)
Karanténní linie byla stanovena 500 námořních mil (926 km) od kubánského pobřeží. Americké ozbrojené síly byly uvedeny do stavu bojové pohotovosti DEFCON 3. Dne 24. října, kdy se první sovětské lodě blížily ke karanténní linii, se napětí stupňovalo. Nakonec se však sovětské lodě zastavily nebo změnily kurz, což ministr zahraničí Dean Rusk komentoval slavnou větou: "We're eyeball to eyeball, and I think the other fellow just blinked." ("Jsme si z očí do očí a myslím, že ten druhý právě mrknul.") Strategické letectvo USA bylo uvedeno do stavu DEFCON 2, nejvyššího v historii.
⚫ Černá sobota (27. října)
Sobota 27. října 1962 byla nejnebezpečnějším dnem krize, kdy svět stál na pokraji jaderné války. Došlo k několika kritickým incidentům:
- Sovětská protivzdušná obrana na Kubě sestřelila americký průzkumný letoun U-2 a zabila jeho pilota, majora Rudolfa Andersona. Kennedyho vojenští poradci naléhali na okamžitou odvetu, ale prezident se rozhodl počkat.
- Americké torpédoborce v Sargasovém moři pronásledovaly sovětskou ponorku B-59, která byla vyzbrojena jaderným torpédem. Američané shazovali cvičné hlubinné pumy, aby ponorku donutili k vynoření. Kapitán ponorky, vyčerpaný a bez kontaktu s Moskvou, zvažoval odpálení torpéda. Podle sovětských pravidel však k tomu potřeboval souhlas tří důstojníků. Vasilij Archipov, velitel flotily ponorek na palubě B-59, jako jediný odmítl dát souhlas a zabránil tak pravděpodobnému rozpoutání jaderné války.
- Do Bílého domu dorazily dva protichůdné vzkazy od Chruščova. První, neformální, navrhoval stažení raket výměnou za slib neinvaze na Kubu. Druhý, formálnější a tvrdší, požadoval navíc stažení amerických raket Jupiter z Turecka.
Na radu svého bratra Roberta se Kennedy rozhodl ignorovat druhý vzkaz a veřejně přijmout podmínky toho prvního. Zároveň Robert Kennedy tajně kontaktoval sovětského velvyslance Anatolije Dobrynina a sdělil mu, že rakety Jupiter z Turecka budou staženy později, ale tato dohoda musí zůstat v tajnosti.
🤝 Diplomatické řešení (28. října)
Ráno 28. října Chruščov oznámil prostřednictvím Rádia Moskva, že nařídil demontáž raketových základen na Kubě a jejich návrat do Sovětského svazu. Krize skončila.
🌍 Důsledky a odkaz
Kubánská raketová krize měla hluboký a trvalý dopad na mezinárodní vztahy a strategii studené války.
☎️ Zřízení horké linky
Jedním z nejpřímějších důsledků bylo zjištění, že komunikace mezi oběma supervelmocemi byla během krize nebezpečně pomalá a nespolehlivá. V roce 1963 byla proto zřízena přímá telegrafní linka mezi Bílým domem a Kremlem, známá jako horká linka, aby se v budoucnu předešlo nedorozuměním v krizových situacích.
📜 Smlouvy o kontrole zbrojení
Šok z toho, jak blízko se svět ocitl jaderné válce, vedl k novému úsilí o kontrolu zbrojení. V roce 1963 podepsaly USA, SSSR a Spojené království Smlouvu o částečném zákazu jaderných zkoušek, která zakazovala testy jaderných zbraní v atmosféře, ve vesmíru a pod vodou.
📉 Politické dopady
- **John F. Kennedy:** Jeho pověst byla posílena. Byl vnímán jako silný, ale zároveň rozvážný vůdce, který dokázal čelit sovětské agresi bez rozpoutání války.
- **Nikita Chruščov:** Ačkoli dosáhl stažení raket z Turecka, v očích mnoha členů sovětského politbyra utrpěl ponížení. Krize přispěla k jeho pádu a odvolání z funkce v roce 1964.
- **Fidel Castro:** Cítil se zrazen, protože Chruščov s ním konečné rozhodnutí nekonzultoval. Vztahy mezi Kubou a Sovětským svazem byly na nějakou dobu napjaté.
🧠 Změna strategického myšlení
Krize ukázala limity strategie "na pokraji války" (brinkmanship). Obě strany si uvědomily, že přímá konfrontace je příliš riskantní. To vedlo k postupnému přechodu k politice détente (uvolňování napětí) v 70. letech.
💡 Pro laiky
- Studená válka: Bylo to období velkého napětí (zhruba 1947–1991) mezi dvěma hlavními světovými mocnostmi – USA (a jejich spojenci) a Sovětský svaz (a jeho spojenci). Nikdy spolu nebojovaly přímo ve velké válce, ale soupeřily o vliv, zbrojily a podporovaly opačné strany v menších konfliktech po celém světě.
- Jaderná raketa středního doletu: Představte si velmi rychlou raketu, která nese atomovou bombu a dokáže doletět tisíce kilometrů daleko. Sověti je umístili na Kubu, odkud mohly za pár minut zasáhnout velká americká města jako Washington, D.C. nebo New York.
- Námořní karanténa: Místo aby USA vyhlásily válku (což by "blokáda" znamenala), řekly, že obklíčí Kubu svými válečnými loděmi a budou kontrolovat všechny lodě, které tam poplují. Cílem bylo zabránit přivezení dalších raket a vojenského materiálu. Bylo to silné varování, ale ne přímý útok.
- EXCOMM: Byla to tajná skupina nejdůležitějších poradců amerického prezidenta Kennedyho. Během těch 13 dní se scházeli téměř nepřetržitě, aby vymysleli, jak se z této nebezpečné situace dostat bez rozpoutání války.
- DEFCON: Je to stupnice bojové pohotovosti americké armády, od 5 (úplný mír) do 1 (jaderná válka je na spadnutí). Během kubánské krize byla pohotovost zvýšena na DEFCON 2, což je nejvyšší stupeň, jakého kdy bylo dosaženo. Znamenalo to, že armáda byla připravena na válku během několika minut.