Krakatice (policejní spis)

Rozbalit box

Obsah boxu

Krakatice je krycí název pro rozsáhlý operativní spis Policie České republiky, který v letech 1999 až 2002 vedla protikorupční služba (ÚOKFK). Spis mapoval aktivity kontroverzního podnikatele Františka Mrázka a jeho obchodní skupiny.

Tento dokument je považován za "bibli českého organizovaného zločinu" přelomu tisíciletí. Na tisících stranách textu a stovkách hodin odposlechů zachytil bezprecedentní prorůstání mafiánských struktur do státní správy, policie a vysoké politiky v éře tzv. Opoziční smlouvy (vláda ČSSD tolerovaná ODS).

Spis obsahuje důkazy o tom, že skupina kolem Františka Mrázka a Tomáše Pitra dokázala ovlivňovat rozhodování ministrů, poslanců i bankéřů, dosazovat "své lidi" do strategických pozic (např. v NBÚ) a získávat tajné informace z probíhajících vyšetřování.

Ačkoliv spis obsahoval výbušné informace, nikdy nevedl k přímému obvinění Františka Mrázka z organizování zločinného spolčení. Vyšetřování bylo provázeno úniky informací, tlakem na vyšetřovatele a nakonec bylo ukončeno (založeno "ad acta"). Části spisu později unikly do médií (zejména díky práci investigativního novináře Jaroslava Kmenty) a staly se důkazem o fungování "státu ve státě".

📁 Vznik a účel spisu

Na konci 90. let začala policie vnímat, že skupina podnikatelů kolem Františka Mrázka (oficiálně invalidního důchodce) disponuje neúměrným vlivem a majetkem, jehož původ je nejasný (podvody s realitami, úvěry z bank).

Tým Karla Tichého

V roce 1999 založil detektiv protikorupční policie Karel Tichý speciální operativní svazek.

• Krycí název:** Byl zvolen název **Krakatice (podle fiktivní výbušniny z románu Karla Čapka), což symbolizovalo explozivní potenciál shromážděných informací.
• Cíl: Zmapovat strukturu Mrázkovy skupiny, její financování a především její vazby na státní aparát.
• Metody:** Hlavním nástrojem byly **telefonní odposlechy (monitorováno bylo několik čísel Mrázka a jeho spolupracovníků) a fyzické sledování schůzek.

Kontext doby

Spis vznikal v době, kdy v České republice vládla menšinová vláda Miloše Zemana (ČSSD), držená u moci díky smlouvě s Václavem Klausem (ODS). Tato mocenská konstelace vytvořila prostředí, ve kterém se lobbisté a šedé eminence cítili bezpečně, protože kontrolní mechanismy opozice byly oslabeny.

🎧 Obsah spisu: Co odhalily odposlechy

Krakatice není soudním spisem (důkazem pro soud), ale operativním materiálem (sběrem informací). Její síla spočívala v obsahu tisíců hodin nahraných hovorů.

Mrázkova "chobotnice"

Spis ukázal, že Mrázek neřídil gang s pistolemi, ale gang s telefony a informacemi.

• Metoda: Mrázek fungoval jako "hub" (uzel). Shromažďoval informace, kompromitující materiály (kompra) na politiky a následně je využíval k vydírání nebo výměnným obchodům.
• Dosazování lidí:** Odposlechy zachytily snahy skupiny dosadit spřízněné osoby do vedení Komerční banky, **České spořitelny, **IPB a **Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ).

Kódová řeč

Aktéři věděli, že mohou být odposloucháváni, proto používali přezdívky a šifry. Policii se však podařilo většinu z nich dekódovat:

• "Vodník"** nebo **"Mireček" = Miroslav Šlouf (šéf poradců premiéra Zemana).
• "Mlha" = Stanislav Gross (ministr vnitra, později premiér).
• "Ičko" = Ivan Langer (poslanec a místopředseda ODS).
• "Jestřáb" = Sám Mrázek (nebo někdy Václav Klaus, dle kontextu, ale v Krakatici spíše Mrázek jako "Big Bird").
• "Pán z Vysočiny" = Miloš Zeman.

🏛️ Hlavní politické vazby v Krakatici

Spis je unikátní tím, že prokazuje propojení organizovaného zločinu napříč politickým spektrem. Mrázek byl pragmatik – potřeboval vliv v ČSSD i v ODS.

Vazba na ČSSD (Miroslav Šlouf)

Nejsilnější linkou ve spisu je vztah Františka Mrázka a Miroslava Šloufa.

• Intenzita: Volali si pravidelně, tykali si a řešili strategické otázky státu.
• Obsah: Mrázek úkoloval Šloufa, koho má premiér Zeman jmenovat do jaké funkce, nebo jak má vláda rozhodnout v privatizaci (např. kauza Setuza).
• Citát: V jednom z odposlechů Mrázek o Šloufovi říká: *„Mirek je náš člověk, ten pro nás dýchá.“*

Vazba na ODS (Ivan Langer)

Spis zachytil i kontakty s pravicí. Nejznámější je vztah s Ivanem Langerem.

• Lobbying:** Mrázek a jeho společník Luděk Sekyra (developer) se snažili přes Langera ovlivnit privatizaci stavebního gigantu **IPS (Inženýrské a průmyslové stavby).
• "Inge": Langer v odposleších vystupuje pod přezdívkou "Ičko". Věta, kterou Sekyra řekl Mrázkovi do telefonu: *„Ičko to slíbil, za to, že mu pomůžeme,“* se stala legendární.
• Obrana: Ivan Langer později jakékoliv nelegální jednání popřel a tvrdil, že s Mrázkem nikdy přímo nejednal (což je pravda, kontakt šel přes prostředníky jako Sekyra).

Vazba na NBÚ

Nejnebezpečnější částí spisu byly informace o tom, že Mrázek ovládá lidi v Národním bezpečnostním úřadu, který uděluje bezpečnostní prověrky.

• Mrázkova skupina dokázala zařizovat prověrky pro své lidi a naopak "zaseknout" prověrky pro nepohodlné policisty nebo úředníky.
• Klíčovou postavou byl ředitel NBÚ Tomáš Kadlec (v odposleších).

📉 Osud spisu: Zametání pod koberec

Ačkoliv policisté shromáždili obrovské množství informací, k "velkému zátahu" nikdy nedošlo.

Tlak na vyšetřovatele

Karel Tichý a jeho tým čelili obrovskému tlaku.

• Odvolávání: Jejich nadřízení byli měněni.
• Inspekce: Na detektivy byla nasazována inspekce ministra vnitra, aby hledala chyby v jejich práci.
• Vyzrazení: Mrázek se o existenci spisu a odposleších dozvěděl. V hovorech si z policistů začal dělat legraci (*„Pozdravuj uši“*), nebo přestal do telefonu mluvit o podstatných věcech.

Uložení Ad acta

Kolem roku 2002 byl spis fakticky uzavřen a uložen do archivu bez vznesení obvinění vůči hlavním aktérům (Mrázek, Pitr, Šlouf). Oficiálním důvodem bylo, že se nepodařilo prokázat konkrétní trestnou činnost ve smyslu trestního zákona (korupce se těžko dokazuje jen z řečí, chybělo předání peněz). Reálným důvodem byla pravděpodobně "politická neprůchodnost" spisu, který ohrožoval špičky obou hlavních stran.

🔓 Úniky a medializace

Krakatice se stala veřejným tématem až po smrti Františka Mrázka v roce 2006.

Vražda Mrázka

Po zastřelení Mrázka se začalo spekulovat, co všechno policie věděla. Do médií začaly unikat přepisy odposlechů.

• Jaroslav Kmenta:** Novinář MF Dnes (později Reportér) získal přístup k podstatné části spisu. Na základě těchto materiálů napsal sérii článků a později trilogii knih **Kmotr Mrázek.
• Dopad: Zveřejnění odposlechů (např. Langerovo "Ičko" nebo Šloufovy hovory) způsobilo politická zemětřesení, ale žádné trestněprávní důsledky pro politiky.

Ztracené stránky

Během vyšetřování kauzy a následných kontrol se zjistilo, že ze spisu Krakatice zmizelo cca 1 600 stran (podle některých zdrojů šlo o svazky týkající se právě politiků ODS a ČSSD).

• Podezření padlo na to, že spis byl "vyčištěn" v době, kdy byl ministrem vnitra Stanislav Gross nebo později Ivan Langer, ale nikdo nebyl potrestán.

🔗 Související spisy

Krakatice nebyla jediným spisem, který policie na skupinu vedla.

• Spis Kmotr: Následný spis, který vznikl po roce 2006 a vyšetřoval přímo vraždu Františka Mrázka. I tento spis odkryl vazby na politiku, ale vraha nenašel.
• Spis Olej: Mapoval daňové úniky Tomáše Pitra a Miroslava Provoda.
• Spis Pokr: Zaměřený na aktivity Radovana Krejčíře, který byl s Mrázkem v kontaktu (obchodním i konfliktním).

🎬 Kulturní odkaz

Pojem "Krakatice" zlidověl jako symbol propojení mafie a státu.

• Příběh kmotra (Film): Film z roku 2013 obsahuje scény, kde policisté (postava Cajthamla, inspirovaná Tichým) zakládají spis a instalují odposlechy, které jsou následně politiky ignorovány.
• Expozitura: Televizní seriál, který čerpá z motivů práce ÚOKFK, ačkoliv se věnuje spíše Berdychovu gangu, atmosféra beznaděje detektivů je podobná.

📊 Shrnutí významu

Spis Krakatice je důkazem selhání českého právního státu v 90. letech. 1. Analytická hodnota: Spis dokonale popsal anatomii korupce. Ukázal, že vliv se nekupuje jen penězi, ale protislužbami a informacemi. 2. Justiční selhání: Fakt, že na základě tisíců hodin odposlechů nebyl nikdo z hlavních aktérů ("velkých ryb") odsouzen za korupci, vedl k frustraci veřejnosti a ztrátě důvěry v policii. 3. Moc médií: To, že se veřejnost o obsahu dozvěděla díky novinářům, ukázalo důležitost investigativní žurnalistiky.

Zdroje

• Kniha: Kmotr Mrázek I, II, III (Jaroslav Kmenta) – Hlavní zdroj informací o obsahu spisu.
• Kniha: Lovec mafiánů (Karel Tichý) – Vzpomínky detektiva, který spis vedl.
• Archivy iDNES.cz, Aktuálně.cz a Respekt.cz (kauzy kolem úniků z Krakatice).
• Stenozáznamy z jednání Poslanecké sněmovny (interpelace ve věci úniků ze spisu).