Přeskočit na obsah

František Mrázek

Z Infopedia
Rozbalit box

Obsah boxu

František Mrázek
Soubor:Frantisek Mrazek grave.jpg
Hrob Františka Mrázka v Českém Brodě
Datum narození1. únor 1958
Místo narozeníČeský Brod, Československo
Datum úmrtí25. leden 2006 (ve věku 47 let)
Místo úmrtíPraha (Durychova ulice), Česko
ManželkaIvana Mrázková
DětiMichal Mrázek, Monika Mrázková
PovoláníPodnikatel, lobbista

František Mrázek (* 1. únor 1958, Český Brod – † 25. leden 2006, Praha) byl kontroverzní český podnikatel, který je často označován za "Kmotra českého podsvětí" nebo "vládce českého organizovaného zločinu".

Jeho životní příběh kopíruje vývoj české společnosti od pozdního socialismu po divoký kapitalismus 90. let. Začínal jako vekslák a invalidní důchodce, který zbohatl na spekulacích s elektronikou. Po Sametové revoluci využil své kontakty a kapitál k vybudování rozsáhlého obchodního impéria, které zasahovalo do bankovnictví, stavebnictví a potravinářství (společnost Setuza).

Mrázek byl známý svými nadstandardními kontakty na vysokou politiku a Policii ČR. Předpokládá se, že vlastnil rozsáhlý archiv kompromitujících materiálů (tzv. Mrázkův archiv**) na politiky všech parlamentních stran, což mu zajišťovalo nedotknutelnost a vliv na legislativní i exekutivní procesy. Jeho aktivity monitorovala policie v rámci tajné operace **Krakatice.

Jeho život ukončila precizně provedená vražda nájemným odstřelovačem dne 25. ledna 2006 před sídlem jeho společnosti v Praze. Vražda nebyla nikdy objasněna, ačkoliv existuje řada teorií o jejím pozadí. Jeho smrt je považována za symbolický konec jedné éry českého organizovaného zločinu.

🚂 Raná léta: Invalidní důchodce s miliony

František Mrázek se narodil v Českém Brodě. Již od mládí projevoval obchodní talent a neochotu podřídit se systému socialistického plánovaného hospodářství.

Modrá knížka a invalidita

Aby se vyhnul povinnosti pracovat (což bylo v ČSSR povinné, jinak hrozilo vězení za příživnictví) a základní vojenské službě, zajistil si Mrázek invalidní důchod. Oficiálně trpěl vážnými zdravotními problémy, které mu bránily v práci. Tento status mu paradoxně poskytl čas a krytí pro jeho nelegální obchodní aktivity.

Éra vekslu

V 80. letech se Mrázek stal významnou postavou šedé ekonomiky.

  • Obchodní model: Specializoval se na dovoz nedostatkového zboží ze Západu, především elektroniky (walkmany, digitální hodinky, videopřehrávače). Toto zboží nakupoval přes kontakty v Tuzexu nebo od cizinců a prodával ho s obrovským ziskem na černém trhu.
  • Kontakty: Již tehdy si budoval síť kontaktů mezi policisty, veksláky a místními funkcionáři KSČ, které korumpoval dárky a protislužbami. V době revoluce v roce 1989 už disponoval kapitálem v řádech milionů korun, což mu dalo obrovský náskok při startu kapitalismu.

💰 90. léta: Budování impéria

Po roce 1989 Mrázek okamžitě legalizoval své podnikání. Spolu se svými společníky (zejména Miroslav Provod a později Tomáš Pitr) začal skupovat nemovitosti a zakládat firmy.

Úvěrové podvody

Základem jeho "legálního" bohatství byly úvěry od tehdy se rodících bank, které často nebyly dostatečně zajištěné a nebyly nikdy splaceny.

  • Banky:** Mrázek měl vliv v bankách jako IPB (Investiční a poštovní banka) nebo **Komerční banka.
  • Modus operandi: Založil firmu, získal na ni úvěr v řádech stovek milionů na nerealistický projekt, peníze vyvedl ("vytuneloval") a firmu nechal zkrachovat. Díky kontaktům uvnitř bank byly tyto operace kryty.

Nadace Interpo

Jedním z jeho mistrovských kousků bylo založení Nadace Interpo, která měla oficiálně pomáhat pozůstalým po policistech, kteří zahynuli ve službě.

  • Účel: Skutečným účelem nadace bylo legalizovat korupci policistů. Mrázek si skrze dary a příspěvky zavazoval vlivné funkcionáře policie a ministerstva vnitra. Většina peněz nadace nekončila u vdov a sirotků, ale v kapsách spřízněných osob.
  • Mezi členy správní rady nebo spolupracovníky patřili vysoce postavení policisté i umělci (např. Karel Gott, který ale pravděpodobně o pozadí nevěděl).

🕵️ Operace Krakatice

Vliv Františka Mrázka na státní správu začal být tak alarmující, že protikorupční policie (Služba pro odhalování korupce a závažné hospodářské trestné činnosti) založila v roce 1999 speciální tým a spis s krycím názvem Krakatice.

Cíl operace

Cílem bylo zmapovat Mrázkovy vazby na politiky a shromáždit důkazy pro jeho obvinění.

  • Odposlechy: Policie nasadila masivní odposlechy Mrázkových telefonů. Tyto nahrávky zachytily tisíce hodin hovorů s politiky, lobbisty a bankéři.
  • Kódová řeč:** Mrázek v hovorech používal specifický slang a přezdívky.

"Mlha" = Stanislav Gross

    • "Vodník" = Miroslav Šlouf
    • "Jestřáb" = Mrázek sám o sobě (nebo jiná vlivná osoba, interpretace se liší).

Vazby na politiku

Spis Krakatice (jehož části později unikly do médií díky novináři Jaroslavu Kmentovi) odhalil, že Mrázek měl přímý vliv na:

  • ČSSD: Udržoval kontakty s poradci premiéra Miloše Zemana (Miroslav Šlouf) a měl vliv na rozhodování ministra vnitra a premiéra Stanislava Grosse. Řešil s nimi privatizace, personální obsazení policie i státních úřadů.
  • ODS: Měl kontakty i na poslance a kmotry z druhé strany politického spektra (např. Vlastimil Tlustý).
  • NBÚ: Měl své lidi v Národním bezpečnostním úřadu, což mu zajišťovalo přístup k prověrkám a tajným informacím.

Policie však nikdy nedokázala shromáždit dostatek důkazů pro přímé obvinění Mrázka z konkrétního trestného činu, který by u soudu obstál. Spis byl nakonec uložen a vyšetřování vyšumělo, což mnozí přičítají právě politickému krytí.

🏭 Kauza Setuza

V posledních letech života se Mrázkův zájem soustředil na ústecký potravinářský gigant Setuza (výrobce olejů, mýdel a biopaliv).

  • Ovládnutí: Spolu s Tomášem Pitrem se jim podařilo firmu ovládnout za podezřelých okolností a vyvést ji z dosahu státu, který v ní měl miliardové pohledávky.
  • Konflikt: Boj o Setuzu a její dluhy se stal politickým bojištěm mezi Mrázkovou skupinou a vládou (reprezentovanou ministry financí a zemědělství). Mnozí se domnívají, že právě spory o Setuzu a miliardové podvody s ní spojené byly jedním z motivů jeho vraždy.

🔫 Atentát: 25. leden 2006

Konec Františka Mrázka přišel náhle a profesionálně. V té době se Mrázek cítil ohrožen, obával se o život a zvažoval odchod do ústraní.

Průběh vraždy

Ve středu 25. ledna 2006 kolem 16:00 vycházel Mrázek ze sídla své společnosti v Durychově ulici v pražské čtvrti Lhotka.

  • Místo činu: Budova byla jeho pevností, monitorována kamerami, s ochrankou.
  • Výstřel: V okamžiku, kdy kráčel ke svému obrněnému vozu, zazněl jediný výstřel.
  • Střela: Mrázek byl zasažen do srdce. Projektil byl speciálně upravený (tříštivý), aby způsobil maximální poškození vnitřních orgánů. Střelec pálil z jedné rány a trefil se přesně.
  • Vzdálenost: Odstřelovač ležel pravděpodobně v křoví na nedalekém svahu, vzdáleném několik desítek metrů.

Profesionální práce

Vražda nesla znaky práce elitního profesionála (spekulovalo se o nájemném vrahovi z bývalého SSSR nebo Balkánu).

  • Zabezpečení: V době vraždy údajně nefungoval kamerový systém na budově, nebo byl záznam poškozen.
  • Ochranka: Mrázkova ochranka nestihla zareagovat.

Vyšetřování

Policie pracovala s několika vyšetřovacími verzemi: 1. Obchodní spory: Válka o Setuzu a dluhy s Tomášem Pitrem nebo Andrejem Babišem (který měl o Setuzu zájem, ale Mrázek ji "zablokoval"). 2. Radovan Krejčíř: Spor s uprchlým podnikatelem Radovan Krejčíř, který se Mrázka obával nebo mu dlužil peníze. Existovala teorie, že Krejčíř se chtěl zbavit konkurence. 3. Kompromitující materiály: Mrázek vyhrožoval zveřejněním svého archivu, což mohlo ohrozit špičky politiky. 4. Vnitřní boj: Spor uvnitř jeho vlastní skupiny.

Vražda nebyla nikdy objasněna. V roce 2009 policie případ odložila.

📁 Mrázkův archiv

Největší mýtus a možná i realita Mrázkova života. Traduje se, že Mrázek si vedl pečlivé záznamy, nahrávky a složky na každého, s kým jednal.

  • Obsah: Archiv měl obsahovat důkazy o korupci, sexuálních skandálech a finančních machinacích desítek politiků a byznysmenů.
  • Osud archivu: Po vraždě se archiv ztratil. Spekuluje se, že ho odnesli Mrázkovi spolupracovníci (Pitr, Šlouf) nebo že padl do rukou policie a následně "zmizel" v rukou vlivných lidí (např. Ivana Langera, jak naznačují některé odposlechy). Archiv je považován za pojistku, která některým lidem zajistila beztrestnost i po Mrázkově smrti.

📽️ Kulturní dopad a odkaz

František Mrázek se stal symbolem temné strany 90. let v České republice – doby, kdy se prolínal organizovaný zločin se státní správou.

  • Příběh kmotra (Film): V roce 2013 natočil režisér Petr Nikolaev film Příběh kmotra, inspirovaný Mrázkovým životem. Hlavní roli (postava jménem František Vedral) ztvárnil Ondřej Vetchý.
  • Knihy Jaroslava Kmenty: Investigativní novinář Jaroslav Kmenta, který se případem dlouhodobě zabýval, vydal trilogii Kmotr Mrázek, která detailně popisuje vzestup, politické vazby a pád tohoto mafiánského bosse. Knihy se staly bestsellery.

Zdroje