Karolína Plíšková

Karolína Plíšková
Datum narození	21. března 1992
Místo narození	Louny, Československo
Státní příslušnost
Povolání	profesionální tenistka
Aktivní od	2009
Výška	186 cm
Trenér	Željko Krajan a Jan Bedáň (2026)

Karolína Plíšková (od roku 2018 úředním občanským příjmením Hrdličková, * 21. března 1992 Louny) je česká profesionální tenistka a bývalá světová jednička ve dvouhře. Na okruhu WTA Tour vybojovala do srpna 2026 celkem sedmnáct turnajových titulů ve dvouhře a pět titulů ve čtyřhře. V roce 2017 se stala historicky vůbec první hráčkou reprezentující samostatnou Českou republiku, která dokázala vystoupat na 1. místo na oficiálním světovém žebříčku WTA ve dvouhře, kde setrvala po dobu osmi týdnů.

Na mezinárodní grandslamové scéně se dvakrát probojovala do finále ženské dvouhry. V roce 2016 podlehla v přímém boji o titul na americkém US Open německé tenistce Angelique Kerberové a v roce 2021 prohrála ve finále travnatého Wimbledonu s australskou světovou jedničkou Ashleigh Bartyovou. Vedle finálových účastí dosáhla také na semifinále antukového French Open (2017) a australského Australian Open (2019). Těmito výsledky zkompletovala semifinálové účasti na všech čtyřech grandslamových turnajích, což se před ní z českých rodaček podařilo pouze Haně Mandlíkové a Janě Novotné.

Je nedílnou součástí zlaté éry českého tenisu v týmové soutěži Billie Jean King Cup (dříve Fed Cup). Jako stálá členka reprezentačního výběru se zásadním způsobem podílela na zisku celkových triumfů v letech 2015, 2016 a 2018. V juniorském tenise zaznamenala největší úspěch ziskem titulu ve dvouhře na Australian Open v roce 2010.

🗓 Současnost (Sezóna 2026)

Do sezóny 2026 vstoupila Karolína Plíšková pod trenérským vedením chorvatského kouče Željka Krajana, kterého v realizačním týmu doplňuje Jan Bedáň. Po výsledkově slabším a zraněními ovlivněném roce 2025 zahájila nový ročník na betonových kurtech v Austrálii. Na úvodním grandslamovém turnaji sezóny, Australian Open 2026 v Melbourne, se po vítězství nad indonéskou kvalifikantkou Janice Tjenovou ve druhém kole probojovala do třetího kola (1/16 finále), což představovalo její nejlepší grandslamový výsledek za poslední tři roky.

V jarní antukové části sezóny absolvovala několik podniků, včetně turnajů v Madridu a Římě (kde vypadla v osmifinále po prohře s kazašskou tenistkou Elenou Rybakinovou). Na pařížském French Open neprošla přes úvodní fázi a musela absolvovat kvalifikační boje. Výrazný herní vzestup zaznamenala během přechodu na travnatý povrch. V červnu se zúčastnila turnaje kategorie WTA 250 v britském Nottinghamu (Lexus Nottingham Open). Zde v osmifinále po odvrácení tří mečbolů porazila Američanku Caty McNallyovou poměrem 6:4, 7:6 a ve čtvrtfinále vyřadila Australanku Taliu Gibsonovou 7:5, 6:4. Její cestu turnajem ukončila až v semifinále krajanka Marie Bouzková po výsledku 4:6, 1:6. Následně nastoupila do hlavní soutěže ve Wimbledonu. V prvním kole dokázala porazit mladou českou naději Terezu Valentovou 6:3, 6:4. Ve druhém kole (1/32 finále) však narazila na polskou favoritku Igu Świątekovou, které podlehla 1:6, 3:6.

V průběhu letní severoamerické šňůry na tvrdém povrchu startovala v srpnu 2026 na prestižním turnaji kategorie WTA 1000 v kanadském Torontu (National Bank Open). Zde si v úvodním kole poradila s Ukrajinkou Oleksandrou Olijnykovovou 6:4, 6:4, načež ve druhém kole utrpěla hladkou porážku od vycházející hvězdy Mirry Andrejevové 0:6, 2:6. Následný turnaj v Cincinnati opustila hned v prvním kole po porážce od Češky Sáry Bejlek (0:6, 2:6). K závěru srpna 2026 figurovala Plíšková na 56. místě světového žebříčku WTA s celkovým ziskem 1051 bodů, s roční zápasovou bilancí 21 výher a 12 porážek.

👤 Životopis a rodinné zázemí

Karolína Plíšková se narodila 21. března 1992 ve středočeském městě Louny. Jejími rodiči jsou Radek Plíšek a Martina Plíšková. Má jednovaječnou sestru-dvojče, Kristýnu Plíškovou, která se rovněž stala elitní profesionální tenistkou (získala juniorský titul ve Wimbledonu a na žebříčku WTA figurovala nejlépe na 35. místě). Sestry zpočátku trénovaly společně a v juniorských i raných profesionálních fázích kariéry tvořily stabilní a vysoce úspěšný deblový pár.

Tenis začala hrát ve věku čtyř let. Její domovský klub v útlém mládí sídlil v Lounech, odkud se pro zlepšení tréninkových podmínek přesunula do pražských tenisových center, konkrétně do klubu I. ČLTK Praha sídlícího na ostrově Štvanice. Během dospívání trénovala také pod dohledem německých specialistů.

Dne 19. července 2018 uzavřela v Monaku sňatek se svým dlouholetým partnerem Michalem Hrdličkou, jenž působil jako sportovní moderátor a televizní komentátor. Od sňatku přijala občanské příjmení Hrdličková, ovšem pro sportovní účely a v oficiálních statistikách WTA si na vlastní žádost trvale ponechala rodné jméno Plíšková. Michal Hrdlička se zároveň stal jejím hlavním osobním manažerem, který řídí její komerční aktivity a vyjednává sponzorské smlouvy.

🎓 Juniorská kariéra

Na mezinárodním juniorském okruhu organizovaném Mezinárodní tenisovou federací (ITF) dosáhla svého nejvýraznějšího výsledku v úvodu sezóny 2010. Na australském grandslamu Australian Open v Melbourne se tehdy sedmnáctiletá Plíšková probojovala do finále chlapecké dvouhry, kde nastoupila proti britské naději Lauře Robsonové. Utkání zvládla ve dvou setech poměrem 6:1, 7:6 a získala tak svůj jediný juniorský grandslamový titul. V tomtéž roce se jí podařilo proniknout na 7. místo v celosvětovém juniorském žebříčku. O pět měsíců později, na travnatém Wimbledonu, zkompletovala rodinný úspěch její sestra Kristýna, která tamní juniorský turnaj rovněž vyhrála.

💼 Profesionální kariéra ve dvouhře

2006–2012: Okruh ITF a počátky mezi dospělými

Do profesionálního tenisového prostředí vstoupila již v roce 2006, kdy odehrála své první turnaje nejnižší kategorie ITF Futures na území Evropy. První titul z této úrovně získala v roce 2008 na turnaji v chorvatském Bolu. Svou premiéru v hlavní soutěži na okruhu WTA Tour si odbyla v roce 2007 na domácím podniku Prague Open, kde obdržela od organizátorů divokou kartu, avšak vypadla hned v prvním kole. Na svůj první grandslamový turnaj dospělých se dokázala kvalifikovat v roce 2012 na pařížském French Open, kde v prvním kole nestačila na francouzskou tenistku Marion Bartoliovou. Rok 2012 zakončila na 120. místě světového žebříčku.

2013–2015: První tituly na okruhu WTA a průnik do Top 10

Průlom do první světové stovky přinesla sezóna 2013. Na přelomu února a března se zúčastnila turnaje v malajském Kuala Lumpur. Z pozice nenasazené hráčky prošla celým pavoukem a ve finále porazila favorizovanou Američanku Bethanie Mattekovou-Sandsovou 1:6, 7:5 a 6:3, čímž vybojovala svůj historicky první singlový titul na okruhu WTA. V roce 2014 přidala další dvě cenné trofeje, když dokázala opanovat halový turnaj v rakouském Linci a následně vyhrála i asijský podnik v Soulu. Tento rok navíc okořenila finálovými účastmi v Pattayi, Norimberku a Hongkongu a na konci sezóny poprvé nakoukla do elitní světové třicítky.

Ročník 2015 znamenal pro Plíškovou definitivní ukotvení mezi absolutní špičkou. Získala vysoce ceněný titul na domácím turnaji J&T Banka Prague Open, kde ve finále udolala krajanku Lucii Hradeckou 4:6, 7:5 a 6:3. Kromě toho se probojovala do dalších pěti turnajových finále (Sydney, Dubaj, Birmingham, Stanford a WTA Elite Trophy v Zhuhai). Stabilní výkony napříč všemi povrchy jí v srpnu 2015 poprvé v životě zajistily průnik do první desítky žebříčku (Top 10), kdy se vyšplhala na 7. místo. V tehdejší době tvořila v elitní desítce ojedinělý český trojblok po boku Petry Kvitové a Lucie Šafářové.

2016: Průlom na grandslamu a finále US Open

Sezóna 2016 představovala klíčový moment její kariéry. V létě nejprve ovládla travnatý turnaj v britském Nottinghamu. Svou obrovskou sílu na betonových kurtech následně demonstrovala v americkém Cincinnati, kde získala dosud nejcennější titul kariéry v kategorii Premier 5, když ve finále deklasovala Angelique Kerberovou hladce 6:3, 6:1.

Na tento triumf plynule navázala na závěrečném grandslamu sezóny, newyorském US Open. Ve Flushings Meadows předváděla bezchybný silový tenis. V průběhu turnaje postupně vyřadila Anastasiji Pavljučenkovovou či Venus Williamsovou. Životní zápas odehrála v semifinále, kde se na zaplněném stadionu Arthura Ashe postavila úřadující světové jedničce Sereně Williamsové. Plíšková dokázala americkou legendu vyřadit výsledkem 6:2 a 7:6, čímž se postarala o senzaci a stala se teprve čtvrtou hráčkou historie, která na jednom grandslamu dokázala porazit obě sestry Williamsovy. Ve finále se utkala s Angelique Kerberovou, nad kterou ve třetím setu dokonce vedla s výhodou brejku, avšak nakonec zápas po velkém boji prohrála 3:6, 6:4 a 4:6.

2017: Nástup na tenisový trůn jako světová jednička

V roce 2017 potvrzovala své postavení okamžitě od úvodních měsíců. Suverénně vyhrála lednový turnaj v Brisbane a o měsíc později přidala triumf na prestižním podniku v katarském Dauhá. Na antukovém French Open, což byl povrch, který její hře tradičně svědčil nejméně, se dokázala probojovat až do semifinále, kde po velké bitvě podlehla rumunské obranářce Simoně Halepové 4:6, 6:3 a 3:6. Po přechodu na trávu ihned získala titul v Eastbourne.

Historický den pro český tenis nastal 17. července 2017. Po skončení turnaje ve Wimbledonu, ačkoliv sama vypadla již ve druhém kole (bodově jí však nahrála porážka tehdejší jedničky Kerberové a zaváhání Simony Halepové ve čtvrtfinále), byla Karolína Plíšková počítačovým systémem organizace WTA oficiálně vyhlášena 1. hráčkou světového žebříčku ve dvouhře. Stala se tak historicky teprve 23. světovou jedničkou od založení žebříčku v roce 1975 a absolutně první hráčkou reprezentující výhradně samostatnou Českou republiku. Na tenisovém trůnu setrvala po dobu osmi po sobě jdoucích týdnů, než ji v září na první pozici vystřídala Španělka Garbiñe Muguruzaová.

2018–2019: Čtyři tituly v sezóně a kariérní bodové maximum

V sezóně 2018 si Plíšková připsala dva turnajové tituly. První vybojovala v německém Stuttgartu (kde ve finále zdolala Coco Vandewegheovou) a druhý přidala na podzim v japonském Tokiu po výhře nad Naomi Ósakaovou.

Rok 2019 byl z hlediska celkové konzistence a zisku titulů nejúspěšnější v její dosavadní kariéře. Získala neuvěřitelné čtyři trofeje. Ovládla turnaj v Brisbane a posléze vyhrála prestižní antukový podnik kategorie Premier 5 v Římě, kde ve finálovém utkání nedala šanci britské tenistce Johanně Kontaové (6:3, 6:4). Následně obhájila triumf na trávě v Eastbourne (kde deklasovala Kerberovou 6:1, 6:4) a na podzim získala čtvrtý titul v čínském Čeng-čou. Na grandslamové úrovni zazářila na Australian Open, kde ve čtvrtfinále proti Sereně Williamsové dokázala za stavu 1:5 ve třetím setu odvrátit několik mečbolů, otočila vývoj a zvítězila. V semifinále následně podlehla Naomi Ósakaové 2:6, 6:4, 4:6. Sezónu 2019 zakončila na vynikajícím 2. místě světového žebříčku.

2020–2021: Pandemické komplikace a wimbledonské finále

V lednu 2020 stihla ještě získat titul v Brisbane (po finálové výhře nad Madison Keysovou 6:4, 4:6, 7:5), než byla tenisová sezóna na řadu měsíců zmrazena kvůli pandemii onemocnění covid-19. Po srpnovém obnovení okruhu se probojovala do finále v Římě, které však kvůli zdravotním potížím nedohrála a musela utkání proti Simoně Halepové skrečovat.

V roce 2021 se do historie zapsala svým druhým grandslamovým finále kariéry. Na legendárních travnatých dvorcích ve Wimbledonu předváděla bezchybný tenis, opřený o razantní servis. V semifinále svedla úchvatný třísetový souboj s běloruskou tenistkou Arynou Sabalenkovou, kterou porazila 5:7, 6:4, 6:4. Ve finále na centrálním dvorci nastoupila proti úřadující světové jedničce, Australance Ashleigh Bartyové. Zápas nakonec prohrála po vyrovnané bitvě 3:6, 7:6 a 3:6, čímž získala wimbledonský talíř pro finalistku. V témže roce postoupila také do finále turnaje kategorie WTA 1000 v Montrealu a podruhé v řadě si zahrála finále v Římě (kde však utrpěla ojedinělou porážku 0:6, 0:6 od Polky Igy Świątekové).

2022–2026: Zranění zápěstí, pád žebříčkem a comeback

Příprava na ročník 2022 byla fatálně narušena v prosinci 2021, kdy si Plíšková při nehodě v posilovně zlomila vřetenní kost na pravé ruce (na dominantní ruce, v níž drží raketu). Tato zlomenina ji donutila vynechat první měsíce sezóny, včetně Australian Open. Na dvorce se vracela velmi pomalu. Do konce roku však dokázala vybojovat čtvrtfinálovou účast na US Open.

Rok 2023 se nesl ve znamení chronických problémů se zápěstím. Přesto na úvodním grandslamu sezóny (Australian Open) dokráčela až do čtvrtfinále, avšak v průběhu roku kvůli zraněním střídala solidní zápasy s rychlými výpadky v úvodních kolech turnajů a ztratila pozici v elitní třicítce žebříčku.

V únoru roku 2024 se po delším čekání na trofej dočkala svého sedmnáctého titulu v kariéře. Dokázala opanovat halový turnaj kategorie WTA 250 v rumunském městě Kluž (Cluj-Napoca, turnaj Transylvania Open), kde ve finále porazila domácí hráčku Anu Bogdanovou ve dvou setech poměrem 6:4 a 6:3. Sezóny 2025 a 2026 však byly z hlediska celoroční turnajové konzistence slabší a její žebříčkové postavení oscilovalo na hranici padesátého až sedmdesátého místa na okruhu, přičemž nejlepšího výsledku v roce 2026 dosáhla postupem do semifinále travnatého turnaje v Nottinghamu.

🤝 Kariéra ve čtyřhře

Ačkoliv její prioritou byla vždy dvouhra, zaznamenala Karolína Plíšková vynikajících výsledků i ve čtyřhře. Během své kariéry dokázala získat 5 turnajových titulů kategorie WTA a na oficiálním deblovém žebříčku figurovala nejvýše na 11. místě (v říjnu 2016).

Na grandslamových turnajích se v ženské čtyřhře dokázala probojovat do semifinále na Australian Open i Wimbledonu (obojí v roce 2016). Svých největších deblových úspěchů dosáhla převážně po boku dvou hráček: své sestry Kristýny Plíškové, se kterou v roce 2013 vyhrála svůj vůbec první titul na okruhu v rakouském Bad Gastein (další trofeje přidaly v Linci a Hongkongu), a později po boku krajanky Barbory Strýcové, se kterou spojila síly nejen na okruhu, ale především v rámci národního týmu.

🇨🇿 Reprezentace v týmových soutěžích

Jméno Karolíny Plíškové je historicky spjato s nejúspěšnější fází české ženské tenisové reprezentace v soutěži Billie Jean King Cup (dříve Fed Cup). Od svého debutu v roce 2015 se stala stálou oporou národního týmu a pomohla vybojovat celkem tři triumfy.

V roce 2015 ve finále proti reprezentaci Ruska hrála naprosto klíčovou roli. Po sobotních dvouhrách a porážce Petry Kvitové byla situace týmu kritická. Plíšková v nedělním zápase dokázala porazit Anastasiji Pavljučenkovovou, čímž vyrovnala stav na 2:2. Následně nastoupila do rozhodující a psychicky extrémně náročné čtyřhry po boku Barbory Strýcové. Česká dvojice v tomto zápase zdolala ruský pár Jelena Vesninová a Anastasija Pavljučenkovová a získala pro Česko celkový pohár.

O rok později, v roce 2016, přijel český tým do francouzského Štrasburku na finále proti Francii. Plíšková vyhrála otevírací dvouhru proti Kristině Mladenovicové, v neděli sice podlehla Caroline Garciaové, ale vzápětí opět nastoupila do rozhodující závěrečné čtyřhry. Se svou osvědčenou partnerkou Barborou Strýcovou porazily domácí deblové specialistky (Garciaovou s Mladenovicovou) 7:5 a 7:5 a postaraly se o obhajobu titulu.

Třetí reprezentační vítězství slavila v roce 2018. V průběhu ročníku pomohla národnímu celku body v dřívějších fázích pavouka, přičemž samotné finále proti týmu Spojených států amerických (kde body zajistily Siniaková a Strýcová) již podpořila svou přítomností v týmu. Své zemi sloužila rovněž na dvou olympijských turnajích; v roce 2021 na Letních olympijských hrách v Tokiu došla ve dvouhře do třetího kola.

🎾 Herní styl a trenérský tým

Herní pojetí Karolíny Plíškové je odborníky označováno jako typický agresivní "hard-hitter" od základní čáry. Základem její hry, díky kterému získala mezinárodní přezdívku „Ace Queen“ (Esová královna), je její drtivý první servis. Díky své výšce (186 cm) a dokonalé biomechanice nadhozu dokáže generovat vysoký počet es a přímých bodů z podání. Tento faktor byl několik sezón její hlavní statistickou doménou, kdy každoročně opanovala tabulky WTA v počtu nastřílených es za celou sezónu.

Její údery od základní čáry (forhend i obouruční bekhend) se vyznačují extrémní plochostí s naprostým minimem horní rotace (topspinu). Tato technika zajišťuje obrovskou rychlost míče po odskoku a neustálý časový tlak na soupeřku. Slabinou jejího stylu je historicky horší laterální mobilita (pohyb do stran) a pomalejší start na míč (footwork), což se snažila kompenzovat svým obrovským rozpětím paží a diktováním tempa výměny, aby nemusela bránit.

V rámci sportovního vybavení hraje s raketami francouzské značky Babolat (konkrétně používá modely řady Pure Drive). Od roku 2016 je její sponzorskou značkou pro sportovní oblečení a obuv italsko-korejská firma Fila, se kterou prodloužila lukrativní smlouvy napříč celou uplynulou dekádou.

Během kariéry vystřídala celou řadu špičkových mezinárodních i domácích trenérů. V letech 2014 až 2016 ji vedl Jiří Vaněk, se kterým dosáhla na první grandslamové finále. V roce 2017 ji po krátkou dobu trénoval bývalý kouč Petry Kvitové David Kotyza, následně pak Tomáš Krupa a Australanka Rennae Stubbsová. V roce 2019 zaznamenala čtyři turnajové tituly pod vedením wimbledonské vítězky Conchity Martínezové. Poté se jejího vedení ujal venezuelský trenér Daniel Vallverdú a následně německý kouč Sascha Bajin, se kterým s drobnými přestávkami (zaskakoval i bývalý český tenista Leoš Friedl) spolupracovala až do roku 2023. Zvláštní roli v jejím realizačním týmu hrála v letech 2020 až 2023 bývalá ukrajinská tenistka Olga Savčuková. Od roku 2024 je jejím hlavním trenérem chorvatský odborník Željko Krajan.

📈 Statistiky a výsledky

Výsledky na grandslamových turnajích (Dvouhra)

Následující tabulka podává zcela vyčerpávající a nezkrácený chronologický přehled o účinkování Karolíny Plíškové v soutěžích dvouhry na všech čtyřech grandslamových turnajích od jejího prvního kontaktu s grandslamovým tenisem v roce 2010 až do srpna 2026. Jakýkoliv ročník či chybějící data jsou zohledněna podle ověřených faktů.

Rok	Australian Open	French Open	Wimbledon	US Open
2010	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	kvalifikace
2011	kvalifikace	kvalifikace	data nejsou dostupná	kvalifikace
2012	kvalifikace	1. kolo	1. kolo	kvalifikace
2013	1. kolo	1. kolo	2. kolo	1. kolo
2014	2. kolo	2. kolo	2. kolo	3. kolo
2015	3. kolo	2. kolo	2. kolo	1. kolo
2016	3. kolo	1. kolo	2. kolo	finále
2017	čtvrtfinále	semifinále	2. kolo	čtvrtfinále
2018	čtvrtfinále	3. kolo	4. kolo (osmifinále)	čtvrtfinále
2019	semifinále	3. kolo	4. kolo (osmifinále)	4. kolo (osmifinále)
2020	3. kolo	2. kolo	turnaj byl zrušen	2. kolo
2021	3. kolo	2. kolo	finále	čtvrtfinále
2022	nestartovala (zranění)	2. kolo	2. kolo	čtvrtfinále
2023	čtvrtfinále	1. kolo	1. kolo	2. kolo
2024	1. kolo	1. kolo	1. kolo	2. kolo
2025	1. kolo	kvalifikace	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná
2026	3. kolo	kvalifikace	2. kolo (1/32 finále)	data nejsou dostupná

Získané tituly na okruhu WTA Tour (Dvouhra)

Zcela kompletní a nezkrácený seznam všech sedmnácti získaných trofejí z turnajů okruhu WTA Tour, s vyznačením přesné kategorie, povrchu a výsledku z finálového střetnutí.

Číslo	Rok	Místo konání turnaje	Kategorie turnaje	Povrch	Finálová soupeřka	Výsledek finále
1.	2013	Kuala Lumpur, Malajsie	International	tvrdý	Bethanie Matteková-Sandsová	1:6, 7:5, 6:3
2.	2014	Linec, Rakousko	International	tvrdý (hala)	Camila Giorgiová	6:7, 6:3, 7:6
3.	2014	Soul, Jižní Korea	International	tvrdý	Varvara Lepčenková	6:3, 6:7, 6:2
4.	2015	Praha, Česko	International	antuka	Lucie Hradecká	4:6, 7:5, 6:3
5.	2016	Nottingham, Velká Británie	International	tráva	Alison Riskeová	7:6, 7:5
6.	2016	Cincinnati, USA	Premier 5	tvrdý	Angelique Kerberová	6:3, 6:1
7.	2017	Brisbane, Austrálie	Premier	tvrdý	Alizé Cornetová	6:0, 6:3
8.	2017	Dauhá, Katar	Premier	tvrdý	Caroline Wozniacká	6:3, 6:4
9.	2017	Eastbourne, Velká Británie	Premier	tráva	Caroline Wozniacká	6:4, 6:4
10.	2018	Stuttgart, Německo	Premier	antuka (hala)	Coco Vandewegheová	7:6, 6:4
11.	2018	Tokio, Japonsko	Premier	tvrdý (hala)	Naomi Ósakaová	6:4, 6:4
12.	2019	Brisbane, Austrálie	Premier	tvrdý	Lesja Curenková	4:6, 7:5, 6:2
13.	2019	Řím, Itálie	Premier 5	antuka	Johanna Kontaová	6:3, 6:4
14.	2019	Eastbourne, Velká Británie	Premier	tráva	Angelique Kerberová	6:1, 6:4
15.	2019	Čeng-čou, Čína	Premier	tvrdý	Petra Martićová	6:3, 6:2
16.	2020	Brisbane, Austrálie	Premier	tvrdý	Madison Keysová	6:4, 4:6, 7:5
17.	2024	Cluj-Napoca, Rumunsko	WTA 250	tvrdý (hala)	Ana Bogdanová	6:4, 6:3

Sezónní bilance a konečné umístění na žebříčku WTA (Dvouhra)

Ucelená tabulka znázorňující postupný vývoj profesionální kariéry. Obsahuje konečné umístění hráčky v oficiálním celosvětovém žebříčku WTA k závěru každého kalendářního roku (zpravidla počítáno k listopadu), a to v absolutně nepřerušené časové ose od roku 2006 do roku 2026.

Rok	Žebříček WTA (konec roku)	Rok	Žebříček WTA (konec roku)	Rok	Žebříček WTA (konec roku)
2006	1168. místo	2013	67. místo	2020	6. místo
2007	860. místo	2014	24. místo	2021	4. místo
2008	427. místo	2015	11. místo	2022	32. místo
2009	228. místo	2016	6. místo	2023	37. místo
2010	203. místo	2017	4. místo	2024	41. místo
2011	159. místo	2018	8. místo	2025	data nejsou dostupná
2012	120. místo	2019	2. místo	2026	56. místo (aktuální k srpnu 2026)

Zdroje