Karel VI. Habsburský

Karel VI. Habsburský
	Soubor:Soubor:Karl VI. Kaiser des HRR.jpg
	Císař Karel VI. (portrét od Johanna Kupeckého)
Celý titul	Karel VI. Habsburský
Titul	Císař Svaté říše římské, král český, král uherský a chorvatský, arcivévoda rakouský
Předchůdce	Josef I. Habsburský
Nástupce	Marie Terezie
Rod	Habsburkové
Otec	Leopold I. Habsburský
Matka	Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská
Manželka	Alžběta Kristýna Brunšvicko-Wolfenbüttelská
Děti	* Leopold Jan (1716–1716) Marie Terezie; Marie Anna (1718–1744); Marie Amálie (1724–1730);
Narození	1. října 1685
Místo narození	Vídeň, Arcivévodství rakouské (dnes Rakousko)
Úmrtí	20. října 1740 (ve věku 55 let)
Úmrtí příčina	nemoc (pravděpodobně otrava houbami)
Místo úmrtí	Vídeň, Arcivévodství rakouské (dnes Rakousko)
Pohřebiště	Císařská krypta, Vídeň, Rakousko

Životopis

Karel VI. Habsburský (1. října 1685, Vídeň – 20. října 1740, Vídeň) byl císařem Svaté říše římské (od 1711), králem českým (od 1711) a uherským (od 1711) a arcivévodou rakouským. Byl mladším synem císaře Leopolda I. a Eleonory Magdaleny Falcko-Neuburské a bratrancem císaře Josefa I.. Jeho vláda je nejvíce spojena s válkou o dědictví španělské a snahou o zajištění nástupnictví své dcery Marie Terezie prostřednictvím Pragmatické sankce.

Mládí a boj o španělský trůn

Karel byl od mládí určen k převzetí španělského dědictví po vymření španělských Habsburků.

Kandidát na španělský trůn: Po smrti posledního španělského Habsburka, Karla II., v roce 1700 se rozpoutala válka o dědictví španělské (1701–1714). Karel byl habsburským kandidátem na španělský trůn a v letech 1703–1711 se jako Karel III. Španělský snažil získat kontrolu nad Španělskem. Ačkoliv se mu podařilo ovládnout některé oblasti (Katalánsko), Madrid nikdy trvale nezískal.
Neočekávaný nástup na císařský trůn: Smrt jeho staršího bratra Josefa I. na neštovice v roce 1711 zásadně změnila situaci. Karel se stal dědicem všech habsburských zemí a říšského trůnu. Spojenci (Velká Británie a Nizozemí) se začali obávat, že příliš silný habsburský vládce, který by ovládal jak španělské, tak rakouské dědictví, by narušil evropskou rovnováhu.
Mírové smlouvy: To vedlo k uzavření Utrechtského míru (1713) a Rastattského míru (1714). Karel se musel vzdát nároků na španělský trůn, ale získal Španělské Nizozemí (dnešní Belgie), Neapolsko, Sicílii a Milánsko, čímž se habsburská monarchie stala jednou z nejmocnějších velmocí v Evropě.

Vláda a Pragmatická sankce

Hlavním cílem Karlovy vlády (1711–1740) bylo zajištění nástupnictví v habsburských zemích. Jelikož neměl mužského dědice (jeho jediný syn Leopold Jan zemřel v dětství), snažil se zajistit trůn pro svou nejstarší dceru Marii Terezii.

Pragmatická sankce (1713): V roce 1713 vydal Pragmatickou sankci, která upravovala následnictví a prohlašovala habsburské země za nedělitelné a nedílné. Dále stanovovala, že v případě vymření mužské linie přechází nástupnictví na ženskou linii (nejprve na dcery Karla VI., poté na dcery Josefa I., a nakonec na dcery Leopolda I.).
Mezinárodní uznání Pragmatické sankce: Karel VI. strávil zbytek své vlády vyjednáváním s evropskými mocnostmi o uznání Pragmatické sankce. Za její uznání byl ochoten platit vysokou cenu, například obchodními ústupky nebo územními ztrátami v jiných konfliktech.
Další války: Navzdory míru se Španělskem se Karel VI. zapojil do dalších válek:
- Poslední habsbursko-turecká válka (1716–1718): Opět úspěšná válka pod velením Evžena Savojského, která přinesla další zisky v Uhrách (část Srbska, Bělehrad), potvrzené Požarevackým mírem (1718).
- Válka o polské dědictví (1733–1738): Tato válka přinesla Rakousku ztrátu Neapolska a Sicílie, výměnou za získání Parmy a Piacenzy.
- Rusko-rakousko-turecká válka (1737–1739): Neúspěšná válka, která vedla ke ztrátě Bělehradu a částí Srbska. Tyto ztráty oslabily habsburské postavení a ukázaly, že mezinárodní uznání Pragmatické sankce nemusí v praxi nic znamenat.

Karel VI. byl vzdělaný panovník, zajímal se o umění, hudbu a architekturu. Podporoval rozvoj barokního umění a v jeho době vznikla řada významných staveb (např. Karlskirche ve Vídni).

Zemřel náhle 20. října 1740 ve Vídni, pravděpodobně na otravu houbami. Jeho smrt bez mužského dědice a následné zpochybnění Pragmatické sankce ze strany evropských mocností vedly k válkám o rakouské dědictví, které musela svádět jeho dcera Marie Terezie. Karel VI. je pohřben v Císařské kryptě ve Vídni.

Pro laiky

Karel VI. Habsburský byl císař a král, který se proslavil hlavně dvěma věcmi: válkou o Španělsko a snahou zajistit, aby po něm mohla vládnout jeho dcera Marie Terezie. Byl mladším bratrem Josefa I..

Původně měl být králem Španělska, a proto tam strávil mnoho let a bojoval ve válce o španělské dědictví. Když ale jeho bratr Josef náhle zemřel, Karel se stal císařem a musel se vrátit do Vídně. Spojenci se báli, že bude příliš mocný, když bude mít jak Španělsko, tak Rakousko, a tak se musel španělského trůnu vzdát. Ale získal pro Rakousko hodně území v Itálii a dnešní Belgii.

Protože neměl syna, ale jen dceru Marii Terezii, vydal důležitý zákon, takzvanou Pragmatickou sankci. Ta říkala, že i žena může vládnout v habsburských zemích a že země se nesmí rozdělit. Celý zbytek života strávil tím, že se snažil, aby mu tento zákon uznaly i ostatní evropské státy. Za jejich uznání byl ochoten obětovat dost.

Jeho vládu poznamenaly i další války, například s Turky (které zpočátku vyhrával), ale na konci života prohrával. Karel VI. zemřel náhle, a protože se ne všichni drželi slibu ohledně Pragmatické sankce, jeho dcera Marie Terezie musela o své dědictví bojovat ve válkách o rakouské dědictví. Karel VI. je pohřben ve Vídni v císařské hrobce.

Klíčové události

1685: Narození ve Vídni.
1701: Počátek války o dědictví španělské. Karel odjíždí do Španělska jako kandidát na trůn.
1711: Smrt bratra Josefa I., Karel se stává dědicem habsburských zemí a je zvolen císařem Svaté říše římské. Korunovace na českého a uherského krále.
1713: Vydání Pragmatické sankce (19. dubna), která zajišťuje nástupnictví i pro ženskou linii a nedělitelnost habsburských zemí.
1714: Uzavření Rastattského míru – konec války o španělské dědictví, Karel získává španělské Nizozemí, Neapolsko, Sicílii, Milánsko.
1716–1718: Poslední habsbursko-turecká válka, vedoucí k ziskům v Uhrách (Požarevacký mír).
1733–1738: Válka o polské dědictví – ztráta Neapolska a Sicílie.
1737–1739: Rusko-rakousko-turecká válka – ztráta Bělehradu a částí Srbska.
1740: Úmrtí ve Vídni.

Rodina

Karel VI. se oženil s Alžbětou Kristýnou Brunšvicko-Wolfenbüttelskou a měl s ní čtyři děti, z nichž se pouze dvě dcery dožily dospělosti.

Rodiče:
- Otec: Leopold I. Habsburský, císař Svaté říše římské, český a uherský král
- Matka: Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská
Manželka a děti:
- Alžběta Kristýna Brunšvicko-Wolfenbüttelská (sňatek 1708, †1750). Měli děti:
  - Leopold Jan (zemřel v dětství, jediný syn)
  - Marie Terezie (nástupkyně, královna česká a uherská, manželka císaře Františka I. Štěpána Lotrinského)
  - Marie Anna (provdaná za lotrinského prince Karla Alexandra, místodržící v Rakouském Nizozemí)
  - Marie Amálie (zemřela v dětství)

Předchůdci a nástupci

V Českém království:
- Předchůdce: Josef I. Habsburský
- Nástupce: Marie Terezie
V Uherském království a Chorvatském království:
- Předchůdce: Josef I. Habsburský
- Nástupce: Marie Terezie
V Svaté říši římské (jako císař):
- Předchůdce: Josef I. Habsburský
- Nástupce: Karel VII. Albrecht (z rodu Wittelsbachů, během válek o rakouské dědictví), posléze František I. Štěpán Lotrinský (manžel Marie Terezie).
V Rakouském arcivévodství:
- Předchůdce: Josef I. Habsburský
- Nástupce: Marie Terezie

Wikilinky a kategorie