Juliánský kalendář

Rozbalit box

Obsah boxu

Juliánský kalendář je solární kalendář, který s platností od 1. ledna 45 př. n. l. zavedl Gaius Julius Caesar v Římské říši. Tento kalendář byl reformou staršího římského kalendáře a na jeho vzniku se podílel alexandrijský astronom a matematik Sósigenes z Alexandrie. Po staletí byl dominantním kalendářem v Evropě a dalších částech světa, než byl od roku 1582 postupně nahrazován přesnějším gregoriánským kalendářem. Některé pravoslavné církve jej dodnes používají pro liturgické účely.

⏳ Historie a vznik

Předchůdci a chaos římského kalendáře

Před zavedením juliánského kalendáře používala Římská republika římský kalendář, který byl původně lunisolární a měl 355 dní. Aby se vyrovnal s délkou tropického roku, vkládal se nepravidelně přestupný měsíc (Mensis Intercalaris nebo Mercedonius). Rozhodování o vložení tohoto měsíce bylo v rukou kněží (pontifiků), kteří tuto pravomoc často zneužívali k politickým účelům – prodlužování či zkracování funkčních období úředníků. To vedlo k obrovskému chaosu a kalendář se zcela rozešel se skutečnými ročními obdobími.

Caesarova reforma

V roce 46 př. n. l. se Gaius Julius Caesar, jako nejvyšší kněz (Pontifex Maximus), rozhodl tento chaos ukončit. S pomocí astronoma Sósigena z Alexandrie navrhl nový, čistě solární systém. Aby se kalendář srovnal se skutečností, byl přechodový rok 46 př. n. l. uměle prodloužen na 445 dní a je znám jako "poslední rok zmatků" (annus confusionis ultimus). Nový kalendář, pojmenovaný na Caesarovu počest, vstoupil v platnost 1. ledna 45 př. n. l. a přesunul začátek roku z března na leden.

Augustovy úpravy

Po Caesarově smrti došlo k chybné interpretaci pravidla přestupného roku, kdy kněží vkládali přestupný den každé tři roky namísto každých čtyř. Tuto chybu napravil císař Augustus v roce 8 př. n. l. tím, že nařídil dočasné vynechání přestupných let, dokud se kalendář opět nesrovnal. Na jeho počest byl měsíc Sextilis přejmenován na Augustus (srpen). Podobně byl již dříve měsíc Quintilis přejmenován na Julius (červenec) na počest Caesara.

⚙️ Struktura a pravidla

Juliánský kalendář zavedl jednoduchou a pravidelnou strukturu, která se stala základem pro moderní kalendáře.

Délka roku a přestupný rok

Běžný rok: Má 365 dní.
Přestupný rok: Má 366 dní a nastává jednou za čtyři roky bez výjimky. Přidaný den je 29. únor.

Průměrná délka juliánského roku je tedy přesně 365,25 dne. To bylo na svou dobu pozoruhodně přesné, ale ne dokonalé.

Měsíce

Kalendář má 12 měsíců, jejichž názvy a délky byly z velké části převzaty z římské tradice a s drobnými úpravami se používají dodnes:

Ianuarius (Leden): 31 dní
Februarius (Únor): 28 dní (29 v přestupném roce)
Martius (Březen): 31 dní
Aprilis (Duben): 30 dní
Maius (Květen): 31 dní
Iunius (Červen): 30 dní
Iulius (Červenec): 31 dní
Augustus (Srpen): 31 dní
September (Září): 30 dní
October (Říjen): 31 dní
November (Listopad): 30 dní
December (Prosinec): 31 dní

📈 Nepřesnost a její důsledky

Hlavní slabinou juliánského kalendáře je jeho malá, ale kumulativní nepřesnost. Průměrný juliánský rok (365,25 dne) je o přibližně 11 minut a 14 sekund delší než tropický rok (skutečná doba oběhu Země kolem Slunce, cca 365,2422 dne).

Tato odchylka způsobuje, že se kalendář opožďuje vůči astronomické realitě o jeden celý den přibližně každých 128 let. V průběhu staletí se tak data klíčových astronomických událostí, jako je jarní rovnodennost, postupně posouvala na dřívější kalendářní data.

To představovalo problém zejména pro křesťanství, protože datum Velikonoc bylo stanoveno na Prvním nikajském koncilu v roce 325 n. l. jako první neděle po prvním jarním úplňku, přičemž jarní rovnodennost byla pevně stanovena na 21. březen. V 16. století se skutečná jarní rovnodennost odehrávala již kolem 11. března, což narušovalo liturgické výpočty.

✝️ Gregoriánská reforma

Kvůli narůstající odchylce a jejím dopadům na církevní svátky rozhodl papež Řehoř XIII. o reformě kalendáře. V roce 1582 vydal bulu Inter gravissimas, kterou zavedl gregoriánský kalendář.

Reforma zahrnovala dva hlavní kroky: 1. Jednorázová korekce: Aby se vyrovnala nahromaděná odchylka 10 dnů, po čtvrtku 4. října 1582 následoval okamžitě pátek 15. října 1582. 2. Změna pravidla přestupného roku: Bylo zavedeno zpřesňující pravidlo: rok je přestupný, pokud je dělitelný čtyřmi, s výjimkou let dělitelných 100, které nejsou přestupné, pokud ovšem nejsou zároveň dělitelné 400. Tím se průměrná délka roku zkrátila na 365,2425 dne, což je mnohem blíže tropickému roku.

Přechod na nový kalendář nebyl okamžitý. Katolické země jej přijaly rychle, ale protestantské a pravoslavné státy se bránily a přecházely na něj postupně, některé až ve 20. století (např. Rusko v roce 1918, Řecko v roce 1923).

🌍 Současné použití

V současnosti se juliánský kalendář v civilním životě již nepoužívá. Jeho význam však přetrvává v náboženské sféře. Řada pravoslavných církví (například Ruská pravoslavná církev, Srbská pravoslavná církev nebo Gruzínská pravoslavná církev) jej stále používá k určení dat nepohyblivých svátků, včetně Vánoc. Proto pravoslavné Vánoce připadají na 7. ledna gregoriánského kalendáře (což odpovídá 25. prosinci v juliánském kalendáři).

Rozdíl mezi oběma kalendáři v současnosti (mezi lety 1900 a 2099) činí 13 dní. Tento rozdíl se každým stoletím (v letech, které nejsou podle gregoriánského kalendáře přestupné, např. 2100) zvýší o jeden den.

🔬 Pro laiky: Vysvětlení pro každého

Představte si juliánský kalendář jako hodinky, které jdou každý den o malinký kousek rychleji. Jeden den si toho nevšimnete, ani za rok to není velký problém. Ale po sto letech už budou ukazovat o téměř celý den více, než je skutečný čas. Po mnoha staletích se tento rozdíl stane tak velkým, že když hodinky ukazují poledne (jarní rovnodennost), slunce je ve skutečnosti na úplně jiné pozici. Gregoriánská reforma byla jako seřízení těchto hodinek – jednorázově se posunuly ručičky zpět (o 10 dní) a zavedl se nový, mnohem přesnější strojek, který se zpožďuje jen minimálně.

🔗 Související články

Zdroje

Juliánský kalendář - Wikipedie Po 4. októbri nasledoval 15. október. Reforma pápeža Gregora XIII. posunula kalendár o 10 dní Gregoriánsky a Juliánsky kalendár – poznáte ich rozdiely? Juliánský kalendář - Beda.cz Juliánský kalendář: Starověký římský kalendář Juliánský kalendář - Orthodoxia.cz