Přeskočit na obsah

Jiřina Jirásková

Z Infopedia

Šablona:Infobox Herečka

Jiřina Jirásková byla přední česká divadelní, filmová a televizní herečka a v letech 1990 až 2000 ředitelka Divadla na Vinohradech. Její kariéra obsáhla více než šest desetiletí, během nichž vytvořila stovky rolí klasického i moderního repertoáru. Na divadelním jevišti se profilovala jako interpretka intelektuálních, aristokratických a racionálních postav s břitkým smyslem pro ironii a sarkasmus. Ve filmu a televizi ztvárnila řadu ikonických rolí, od komediálních postav ve filmech Světáci a v trilogii Slunce, seno..., přes dramatické úlohy ve snímcích Sestřičky či Fany, až po seriálové role v projektech Život na zámku nebo Pojišťovna štěstí.

Původ a vzdělání

Jiřina Jirásková se narodila 17. února 1931 v Praze. Její otec pracoval jako poštovní úředník a rodina kladla důraz na tradiční vzdělání. V dětství navštěvovala klášterní školu svaté Voršily v Praze. Původně neplánovala uměleckou dráhu, ale na doporučení svého středoškolského profesora se přihlásila na Státní konzervatoř v Praze. V průběhu jejích studií došlo k reorganizaci uměleckého školství a její ročník byl převeden pod nově vzniklou Divadelní fakultu Akademie múzických umění v Praze (DAMU). Herectví studovala mimo jiné pod vedením profesorů Miloše Nedbala a Ladislava Peška. Studium úspěšně zakončila v roce 1950.

Divadelní dráha a Divadlo na Vinohradech

Ihned po absolutoriu na DAMU nastoupila v roce 1950 do svého prvního angažmá v Krajském oblastním divadle v Hradci Králové. Zde strávila pouze jednu divadelní sezónu, avšak vytvořila čtrnáct rolí a získala intenzivní jevištní praxi.

V roce 1951, ve svých dvaceti letech, přijala nabídku a stala se členkou hereckého souboru Divadla na Vinohradech v Praze (tehdy nesoucího název Divadlo československé armády). Této scéně zůstala věrná po celý zbytek svého života, tedy nepřetržitých 62 let. Zpočátku byla obsazována do rolí naivních dívek a budovatelských údernic, jež neodpovídaly jejímu naturelu. Zásadní obrat přišel s rolí Anny v inscenaci Deník Anny Frankové (1957) a o rok později v titulní roli hry Královna Kristina (1958). Následně se vypracovala v první dámu vinohradského souboru. Její herecký projev se vyznačoval dokonalou dikcí, chladnější elegancí, asertivitou a schopností konverzační komiky. K jejím nejvýznamnějším divadelním rolím patří Kleopatra (Caesar a Kleopatra, 1968), Raněvská (Višňový sad, 1986), Hraběnka (Figarova svatba, 1970) a paní Higginsová (Pygmalion, 1998).

Ředitelské období (1990–2000)

V květnu 1990, po politických změnách spojených se sametovou revolucí, byla Jiřina Jirásková jmenována ředitelkou Divadla na Vinohradech. Stalo se tak na základě volby samotného hereckého souboru. V této manažerské funkci působila celou dekádu až do roku 2000. Její působení v čele divadla se vyznačovalo stabilizací scény v turbulentní době transformace. Zasloužila se o návrat herců, kteří museli divadlo z politických důvodů v době normalizace opustit (např. Dagmar Veškrnová-Havlová, Tomáš Töpfer), a přivedla nové výrazné osobnosti. Po ukončení ředitelského mandátu zůstala v divadle jako řadová členka hereckého souboru.

Filmová a televizní kariéra

Před filmovou kamerou debutovala na počátku padesátých let epizodní rolí ve snímku Krejčovská povídka (1953). Výrazněji se začala ve filmu prosazovat až v šedesátých letech. Upozornila na sebe v psychologickém špionážním dramatu Smyk (1960) režiséra Zbyňka Brynycha a ve filmu Evalda Schorma Každý den odvahu (1964). Její pravděpodobně nejslavnější rolí z tohoto období je postava prostitutky Marcely v kultovní hudební komedii Světáci (1969) v režii jejího životního partnera Zdeňka Podskalského.

Zákaz činnosti v 70. letech

Během Pražského jara v roce 1968 se Jiřina Jirásková otevřeně angažovala v reformním procesu a veřejně vystupovala. Po invazi vojsk Varšavské smlouvy a nástupu normalizace v 70. letech za tyto občanské postoje zaplatila přísným zákazem činnosti ve filmu a v televizi, který trval od roku 1970 až do počátku 80. let. V této době směla působit výhradně na scéně Divadla na Vinohradech.

Velký návrat v 80. letech

Návrat před kameru na počátku osmdesátých let představoval druhou, ještě úspěšnější etapu její filmové kariéry. Komerční i kritický ohlas jí přinesla role stárnoucí, cynické, ale moudré zdravotní sestry "babi" v Kachyňově dramatu Sestřičky (1983), kde excelovala po boku debutující Aleny Mihulové. Fenomenální popularitu u masového publika jí zajistila role panovníčné řídící učitelky Hubičkové v úspěšné komediální trilogii režiséra Zdeňka Trošky Slunce, seno, jahody (1983), Slunce, seno a pár facek (1989) a Slunce, seno, erotika (1991). Výrazná byla i její role učitelky v dětské komedii Bota jménem Melichar (1983) a účast v hudební komedii Trhák (1980).

Televizní tvorba a pozdní kariéra

V 90. letech a v novém tisíciletí se stala pevnou součástí české televizní tvorby. Její nejvýznamnější filmovou rolí tohoto období byla postava MUDr. Růženy v psychologickém dramatu Fany (1995) po boku Jiřiny Bohdalové. Za tento výkon získala nominaci na Českého lva.

V televizi ztvárnila hlavní roli v adaptaci románu Josefa Škvoreckého Zámek v Čechách (1993). Pro další generace diváků se stala známou díky roli babičky Kekulové v rodinném seriálu Život na zámku (1995–2000) a dlouholeté roli hospodyně Marie v seriálu Pojišťovna štěstí (2004–2010). V závěru života si zahrála po boku Jiřiny Bohdalové ve filmu Vrásky z lásky (2012) a režíroval ji Jiří Menzel v komedii Donšajni (2013), jejíž premiéry se již nedožila.

Osobní život

V roce 1953 se provdala za hereckého kolegu z vinohradského divadla, herce Jiřího Pleskota. Manželství vydrželo pouhé dva roky a bylo rozvedeno kvůli jejímu mimomanželskému vztahu s dalším hercem Jiřím Valou. S Valou posléze udržovala partnerský vztah.

Zásadním a osudovým mužem jejího života se v roce 1969 stal filmový a televizní režisér Zdeněk Podskalský. Tvořili spolu stabilní a vysoce respektovaný pár pražského kulturního života až do Podskalského úmrtí v roce 1993. Nikdy se nevzali a velkou část společného života strávili budováním a pobytem na Podskalského usedlosti v jihočeských Malenicích. Jiřina Jirásková neměla děti; v mládí podstoupila interrupci a později zjistila, že z lékařského hlediska nemůže otěhotnět.

Závěr jejího života byl poznamenán těžkými zdravotními problémy. Trpěla vážnými trávicími potížemi, v důsledku kterých podstoupila několik náročných chirurgických zákroků. Jiřina Jirásková zemřela 7. ledna 2013 ve svém pražském bytě ve věku 81 let. Pohřbena byla podle svého přání na hřbitově v jihočeských Malenicích, v hrobce rodiny svého životního partnera Zdeňka Podskalského.

Zásadní ocenění

  • 1988: Titul Zasloužilá umělkyně
  • 1998: Cena Thálie za celoživotní mistrovství v oboru činohra
  • 1998: Vstup do Dvorany slávy v rámci televizní ankety TýTý
  • 2006: Státní vyznamenání Medaile Za zásluhy II. stupně (udělil prezident Václav Klaus)

Kompletní filmografie

Následující tabulka představuje chronologický přehled celovečerních a vybraných televizních filmů.

Rok Název filmu Formát Role
1953 Krejčovská povídka film dělnice
1956 Po noci den film malířka
1957 Bomba film pacientka
1960 Smyk film Marie
1961 Pohled do očí film Olga
1961 Každá koruna dobrá film prodavačka
1963 Nálada televizní film herecká role
1963 Kde alibi nestačí film sekretářka Anna
1964 Každý den odvahu film Olina
1964 Pět hříšníků film venkovanka
1964 Einstein kontra Babinský film Dáša
1965 Bloudění film učitelka
1965 Třicet jedna ve stínu film úřednice
1966 Hotel pro cizince film Veronika
1966 Flám film manželka
1967 Dům ztracených duší film dr. Dvořáková
1967 Jak se zbavit Helenky film Viki
1968 Naše bláznivá rodina film Solničková
1968 Sňatky z rozumu televizní seriál hraběnka
1969 Světáci film Marcela
1969 Já, truchlivý bůh film paní Stenclová
1969 Ďábelské líbánky film redaktorka
1970 Na kometě film Ester
1980 Trhák film skriptka
1980 Útěky domů film matka
1981 Hodina života film Lída
1982 Jak svět přichází o básníky film ředitelka gymnázia
1982 Vinobraní film úřednice
1983 Sestřičky film babi
1983 Bota jménem Melichar film učitelka Moutelíková
1983 Slunce, seno, jahody film řídící Hubičková
1983 Katapult film matka
1985 Arabesky film malířka
1986 Můj hříšný muž film matka
1987 Dva na koni, jeden na oslu film hraběnka
1989 Příběh '88 film matka
1989 Muka obraznosti film galeristka
1989 Slunce, seno a pár facek film řídící Hubičková
1990 Zvonokosy televizní film Eulálie
1991 Slunce, seno, erotika film řídící Hubičková
1993 Jedna kočka za druhou film bytná
1993 Zámek v Čechách televizní film hraběnka
1995 Fany film MUDr. Růžena
1995 Život na zámku televizní seriál babička Kekulová (1995–2000)
2004 Pojišťovna štěstí televizní seriál hospodyně Marie (2004–2010)
2005 Dobrá čtvrť televizní seriál matka
2006 Rafťáci film babička
2012 Vrásky z lásky film herečka
2013 Donšajni film Markétka

Významné divadelní role (výběr)

Během svého třiašedesátiletého působení na jevišti vytvořila Jiřina Jirásková desítky titulních a charakterních rolí.

  • 1957: A. Hackett, J. Goodrich – Deník Anny Frankové (Anna Franková), režie J. Dudek
  • 1958: A. Strindberg – Královna Kristina (Titulní role), režie J. Dudek
  • 1968: G. B. Shaw – Caesar a Kleopatra (Kleopatra), režie J. Dudek
  • 1970: P. A. de Beaumarchais – Figarova svatba (Hraběnka), režie J. Menzel
  • 1973: W. Shakespeare – Richard III. (Královna Markéta), režie J. Dudek
  • 1986: A. P. Čechov – Višňový sad (Raněvská), režie L. Pistorius
  • 1998: G. B. Shaw – Pygmalion (Paní Higginsová), režie J. Dudek
  • 2001: F. Dürrenmatt – Návštěva staré dámy (Klára Zachanassianová), režie V. Polesný

Zdroje

Citováno z „https://infopedia.cz/index.php?title=Jiřina_Jirásková&oldid=126352“