Gudžarát

Rozbalit box

Obsah boxu

Gudžarát (gudžarátsky ગુજરાત, anglicky Gujarat) je stát nacházející se na západním pobřeží Indie. S délkou pobřeží přibližně 1600 km, nejdelším ze všech indických států, omývají jeho břehy vody Arabského moře. Na severozápadě sousedí s pákistánskou provincií Sindh, na severu s indickým státem Rádžasthán, na východě s Madhjapradéšem a na jihovýchodě s Maháráštrou. Jeho hlavním městem je Gándhínagar, zatímco největším městem je Ahmadábád, historické a ekonomické centrum. Gudžarát je domovem Gudžarátců a jejich jazykem je gudžarátština.

Stát je známý svou bohatou historií, která sahá až do doby harappské civilizace, jejíž významná centra jako Lothal a Dholavira se nacházela právě zde. Je také rodištěm dvou klíčových postav indických dějin: Mahátmy Gándhího, vůdce boje za nezávislost, a Sardára Vallabhbháího Patéla, prvního ministra vnitra nezávislé Indie. Ekonomicky patří Gudžarát mezi nejvyspělejší a nejprůmyslovější státy v Indii, s vysokým HDP a významným podílem na průmyslové výrobě země.

📜 Historie

Historie Gudžarátu je jednou z nejstarších a nejbohatších v celé Indii. Území bylo osídleno již v prehistorických dobách a stalo se kolébkou jedné z nejstarších světových civilizací.

🏛️ Starověk a Harappská civilizace

Nejstarší důkazy o civilizaci na území Gudžarátu pocházejí z období Harappské kultury (cca 2600–1900 př. n. l.). Archeologické lokality jako Lothal (považovaný za jeden z prvních přístavů na světě), Dholavira (s unikátním vodohospodářským systémem) a Surkotada svědčí o vysoce rozvinuté městské společnosti s pokročilým plánováním, obchodem a řemesly. Po úpadku této civilizace následovalo období menších království.

V období starověku bylo území součástí velkých indických říší. Za vlády dynastie Maurjů (4.–2. století př. n. l.) se zde rozšířil buddhismus, což dokládají edikty císaře Ašóka vytesané do skály poblíž Džúnágadhu. Později region ovládali Šakové (Indo-Skytové) a dynastie Guptovců, během jejíž vlády (4.–6. století n. l.) zažil region období stability a kulturního rozkvětu.

⚔️ Středověk a Zlatý věk

Po pádu Guptovců se moci ujala místní dynastie Maitraků z Vallabhi, která vládla až do 8. století. Jejich hlavní město Vallabhi bylo významným centrem vzdělanosti, srovnatelným s Nálandou.

Období vlády dynastie Solanki (cca 960–1243) je považováno za zlatý věk Gudžarátu. Během této éry došlo k obrovskému rozvoji architektury, umění a literatury. Vznikly nádherné stavby, jako je Chrám Slunce v Modheře a studna Rani ki vav v Patanu (dnes na seznamu UNESCO). Vládci jako Bhímadév I. a Džajasinha Siddharádža byli mocnými panovníky a patrony umění. V roce 1025 však museli čelit ničivému nájezdu Mahmúda z Ghazny, který vyplenil slavný Chrám Somnath.

🕌 Islámská nadvláda a Gudžarátský sultanát

Na konci 13. století byl Gudžarát dobyt vojsky Dillíského sultanátu pod vedením Aláuddína Chaldžího. Po oslabení centrální moci v Dillí vyhlásil místní guvernér Zafar Chán Muzaffar v roce 1407 nezávislost a založil Gudžarátský sultanát. Sultanát se stal významnou regionální mocností s prosperujícím obchodem, zejména z přístavů jako Khambhát a Surat. Sultán Ahmad Šáh I. založil v roce 1411 nové hlavní město Ahmadábád.

🇬🇧 Mughalská éra a příchod Evropanů

V roce 1573 dobyl Gudžarát mughalský císař Akbar Veliký a region se stal bohatou provincií Mughalské říše. Přístav Surat se stal nejdůležitějším obchodním centrem říše a branou pro poutníky do Mekky. Právě zde založila Britská Východoindická společnost v roce 1612 svou první obchodní stanici v Indii. Během 18. století moc Mughalů upadala a o kontrolu nad regionem bojovala Maráthská říše.

🇮🇳 Britská nadvláda a boj za nezávislost

Na počátku 19. století se Gudžarát postupně dostal pod kontrolu Britské Východoindické společnosti a stal se součástí Bombajské prezidentury. Region hrál klíčovou roli v indickém boji za nezávislost. Mahátma Gándhí, narozený v Pórbandaru, zde založil svůj Sábarmatí ášram v Ahmadábádu, který se stal centrem hnutí za svobodu. Odtud v roce 1930 zahájil slavný Solný pochod do Dándí.

Po získání nezávislosti Indie v roce 1947 byl Gudžarát součástí státu Bombaj. Dne 1. května 1960 byl stát Bombaj na jazykovém základě rozdělen na dva nové státy: Gudžarát (pro gudžarátsky mluvící obyvatelstvo) a Maháráštra (pro maráthsky mluvící).

🌍 Geografie a podnebí

Gudžarát se rozkládá na západním pobřeží Indie a má rozmanitou geografickou strukturu.

🏞️ Topografie

Stát lze rozdělit na tři hlavní geografické oblasti: 1. Poloostrov Káthijávár (Sauráštra): Velký poloostrov na západě, který je převážně kopcovitý a suchý. Nachází se zde pohoří Gir, domov vzácného lva indického. 2. Kaččhský poloostrov: Na severozápadě, známý pro rozlehlé solné bažiny známé jako Kaččhský Rann. Tato oblast je z velké části pouštní a nehostinná. 3. Východní pevninská část: Úrodné roviny tvořené nánosy řek jako Sábarmatí, Mahí, Narmada a Táptí. Tato oblast je hustě osídlená a zemědělsky nejproduktivnější.

Gudžarát má nejdelší pobřeží ze všech indických států (cca 1600 km), které je členěno dvěma velkými zálivy: Kaččhský záliv na severu a Khambhátský záliv na jihu.

🌡️ Podnebí

Podnebí v Gudžarátu je převážně suché až polosuché. Lze rozlišit tři hlavní roční období:

Léto (březen až červen): Je velmi horké a suché, teploty mohou přesahovat 43 °C.
Monzun (červen až září): Přináší většinu ročních srážek, které jsou však často nepravidelné a v některých oblastech, jako je Kaččh, velmi nízké.
Zima (říjen až únor): Je mírná a příjemná, s teplotami mezi 12 °C a 29 °C.

Stát je náchylný k přírodním katastrofám, zejména k suchu a cyklónám přicházejícím z Arabského moře. V roce 2001 postihlo region Kaččh ničivé zemětřesení.

📈 Ekonomika

Gudžarát je jedním z ekonomicky nejúspěšnějších a nejprůmyslovějších států Indie. Jeho ekonomika je diverzifikovaná a vykazuje stabilní růst.

🏭 Průmysl

Gudžarát je často označován za "ropnou metropoli Indie", protože se zde nachází největší ropná rafinerie na světě v Džámnagaru (patřící společnosti Reliance Industries). Dalšími klíčovými odvětvími jsou:

Textilní průmysl: Historicky významný, zejména v Ahmadábádu, který byl kdysi nazýván "Manchesterem Východu".
Chemický a petrochemický průmysl: Stát je největším producentem chemikálií v zemi.
Farmaceutický průmysl: Gudžarát se podílí více než třetinou na indické farmaceutické produkci.
Zpracování diamantů: Město Surat je světovým centrem broušení a leštění diamantů, zpracovává se zde přibližně 90 % světové produkce surových diamantů.
Automobilový průmysl: V posledních letech se stát stal významným centrem pro výrobu automobilů s továrnami společností jako Tata Motors, Ford a Suzuki.

🌾 Zemědělství

Navzdory převážně suchému klimatu je zemědělství důležitou součástí ekonomiky. Hlavními plodinami jsou bavlník, podzemnice olejná, tabák, cukrová třtina, rýže a pšenice. Gudžarát je také největším producentem mléka v Indii, a to především díky úspěšnému družstevnímu modelu Amul.

🚢 Infrastruktura a obchod

Stát má vynikající infrastrukturu, včetně husté sítě silnic a železnic. Díky dlouhému pobřeží disponuje řadou významných přístavů, jako jsou Kandla a Mundra, které patří mezi nejvytíženější v Indii a hrají klíčovou roli v mezinárodním obchodu. V blízkosti Gándhínagaru vzniká moderní finanční a technologické centrum GIFT City.

👥 Demografie

Podle sčítání lidu z roku 2011 měl Gudžarát přes 60 milionů obyvatel.

🗣️ Jazyk a náboženství

Oficiálním a nejrozšířenějším jazykem je gudžarátština, indoárijský jazyk, kterým mluví většina populace. V městských oblastech a v obchodním styku se běžně používá také hindština a angličtina.

Dominantním náboženstvím je hinduismus, ke kterému se hlásí přibližně 88 % obyvatel. Významnou menšinu tvoří muslimové (asi 9,7 %). Gudžarát je také jedním z center džinismu, zejména v oblasti Sauráštra, kde se nachází posvátné poutní místo Palitana. Křesťané, sikhové a buddhisté tvoří malé komunity.

🏙️ Významná města

Ahmadábád: Největší město, ekonomické a kulturní centrum.
Surat: Centrum diamantového a textilního průmyslu.
Vadódara: Kulturní hlavní město, sídlo univerzity a průmyslových podniků.
Rádžkot: Významné obchodní centrum v regionu Sauráštra.
Gándhínagar: Plánované hlavní město státu.
Bhávnagar: Přístavní město a obchodní centrum.

🎨 Kultura a společnost

Kultura Gudžarátu je živá a pestrá, s hlubokými kořeny v tradici a historii.

🕺 Hudba a tanec

Gudžarát je proslulý svými lidovými tanci, zejména během festivalu Navarátrí. Nejznámějšími tanci jsou:

Garba: Tradiční kruhový tanec žen, prováděný kolem centrálně umístěné svítilny nebo obrazu bohyně.
Dandiya Raas: Energický tanec s barevnými hůlkami (dandiyas), kterého se účastní muži i ženy.

🍲 Kuchyně

Gudžarátská kuchyně je převážně vegetariánská a je známá svou jemnou sladkokyselou chutí. Mezi typické pokrmy patří:

Dhokla: Kypřený slaný koláč z cizrnové mouky.
Khakhra: Tenké, křupavé placky.
Thali: Tradiční jídlo podávané na velkém podnose, které se skládá z několika malých misek s různými pokrmy (zelenina, luštěniny, rýže, chléb, sladkosti).
Undhiyu: Směs zimní zeleniny, specialita města Surat.

🏛️ Architektura

Architektura Gudžarátu je směsicí hinduistických, džinistických a islámských vlivů. Charakteristické jsou bohatě zdobené chrámy, mešity a stupňovité studny (vav). Příkladem indo-islámské architektury je mešita Džama Masdžid v Ahmadábádu. Unikátní jsou také dřevěné domy (haveli) s propracovanou řezbářskou výzdobou.

🦁 Turismus a památky

Gudžarát nabízí širokou škálu turistických atrakcí, od historických památek po přírodní rezervace.

UNESCO památky

Rani ki vav (Královnina studna) v Patanu: Mistrovské dílo stupňovité studny z 11. století.
Archeologický park Champaner-Pavagadh: Komplex historických a archeologických památek z různých období.
Historické město Ahmadábád: První město v Indii zapsané na seznam UNESCO pro své unikátní architektonické dědictví.
Dholavira: Pozůstatky starověkého harappského města.

🕌 Náboženská místa

Chrám Somnath: Jeden z dvanácti posvátných džjótirlingamů boha Šivy, mnohokrát zničený a znovu postavený.
Chrám Dwarkadhish: Významné poutní místo pro vaišnavisty, zasvěcené bohu Krišnovi.
Palitana: Komplex více než 800 džinistických chrámů na hoře Šatrundžaja, jedno z nejposvátnějších míst džinismu.
Akshardham v Gándhínagaru: Moderní, velkolepý chrámový komplex.

🏞️ Přírodní zajímavosti

Národní park Gir: Jediné místo na světě, kde ve volné přírodě žije lev indický.
Kaččhský Rann: Rozlehlá solná poušť, která ožívá během festivalu Rann Utsav.
Mořský národní park v Kaččhském zálivu: První mořský národní park v Indii.
Socha Jednoty (Statue of Unity): Nejvyšší socha na světě (182 m), zobrazující Sardára Vallabhbháího Patéla.

💡 Pro laiky

Co je to Kaččhský Rann? Představte si obrovskou, placatou a bílou plochu, která vypadá jako zasněžená krajina, ale ve skutečnosti je to sůl. Během monzunu se celá oblast zaplaví mořskou vodou a po jejím odpaření zůstane na zemi třpytivá vrstva soli. Je to jedno z nejunikátnějších míst na Zemi.
Proč jsou lvi jen v Gudžarátu? Asijský lev kdysi obýval území od Řecka až po Indii. Kvůli lovu a ztrátě přirozeného prostředí téměř vyhynul. Poslední malá populace přežila právě v lesích Gir v Gudžarátu. Díky ochraně se jejich počet postupně zvyšuje, ale Gir zůstává jejich jediným přirozeným domovem.
Co je to Garba? Je to radostný a barevný tanec, který se tančí během devítidenního festivalu Navarátrí. Lidé (hlavně ženy) tvoří kruhy a tančí v rytmu tradiční hudby kolem svatyně. Je to oslava ženské božské síly a komunity.

Šablona:Aktualizováno