Glen Featherstone

Glen Featherstone
Výška	191 cm
Váha	95 kg
Pozice	obránce
Draft	73. celkově

Glen Featherstone (* 8. července 1968 ve městě Toronto, provincie Ontario, Kanada) je bývalý kanadský profesionální hráč ledního hokeje, který během své bohaté kariéry nastupoval na pozici obránce. V nejprestižnější hokejové soutěži světa, National Hockey League (NHL), strávil celkem devět sezón, během nichž oblékl dresy pěti různých organizací: St. Louis Blues, Quebec Nordiques, Boston Bruins, Hartford Whalers a Chicago Blackhawks.

Featherstone byl prototypem klasického defenzivního obránce „ze staré školy“. Se svou výškou 191 cm a váhou přes 95 kg vynikal především v důrazné fyzické hře, čištění prostoru před vlastním brankářem a ochraně hvězdných spoluhráčů. V NHL byl znám jako nesmírně tvrdý a obávaný protivník, o čemž svědčí i jeho statistiky trestných minut, které v několika sezónách překročily hranici 150 minut. V základní části National Hockey League odehrál celkem 384 utkání, ve kterých zaznamenal 74 kanadských bodů (19 branek a 55 asistencí) a inkasoval celkem 911 trestných minut.

Mládí a juniorská kariéra v OHL (1985–1988)

Glen Featherstone hokejově vyrůstal v Torontu, kde již od útlého věku převyšoval své vrstevníky fyzickými parametry i nekompromisním přístupem k osobním soubojům. Do elitního juniorského hokeje vstoupil v sezóně 1985/1986, kdy se stal hráčem týmu Windsor Spitfires v prestižní Ontario Hockey League (OHL). Právě v této lize si začal budovat pověst obránce, přes kterého se útočníci soupeře dostávají jen za cenu velkých modřin.

Ve své nováčkovské sezóně v OHL nastoupil k 65 utkáním, ve kterých si připsal 9 bodů, ale především 125 trestných minut. Jeho progres v defenzivní činnosti byl natolik výrazný, že si ho ve Vstupním draftu NHL v roce 1986 vybrala organizace St. Louis Blues ve čtvrtém kole jako celkově 73. hráče v pořadí. Featherstone však zůstal v juniorském hokeji ještě další dvě sezóny, aby plně dozrál pro profesionální úroveň.

Zlomovým ročníkem pro něj byla sezóna 1987/1988. Jako asistent kapitána dovedl Windsor Spitfires k dominantní jízdě celou soutěží. V základní části zaznamenal osobní maximum 35 bodů v 54 zápasech a s týmem následně vybojoval titul v OHL (zisk J. Ross Robertson Cupu). S Windsorem se rovněž zúčastnil finálového turnaje Memorial Cup, kde postoupili až do finále, ve kterém podlehli týmu Medicine Hat Tigers. Featherstone byl po sezóně jmenován do druhého All-Star týmu OHL, což potvrdilo jeho postavení mezi elitními juniorskými obránci v Kanadě.

Průlom v St. Louis a výměna do Quebecu (1988–1991)

Mezi dospělé profesionály vstoupil Featherstone v roce 1988. Svou první kompletní sezónu 1988/1989 rozdělil mezi farmářský tým Peoria Rivermen v International Hockey League (IHL) a hlavní tým St. Louis Blues v NHL. Debut v National Hockey League si odbyl na podzim 1988 a hned ve své nováčkovské kampani odehrál v NHL 38 zápasů. St. Louis v něm našlo spolehlivého mladého beka, který se nebál shodit rukavice v soubojích s největšími rváči ligy.

V sezóně 1989/1990 se již trvale usadil v základní sestavě Blues. Odehrál 58 utkání, v nichž vstřelil 5 gólů a nasbíral 174 trestných minut. Stal se pevnou součástí obrany, v níž tehdy působily osobnosti jako Scott Stevens nebo Jeff Brown. Nicméně v listopadu 1990 přišel první velký zlom v jeho profesionální kariéře. V rámci rozsáhlé výměny byl společně se Scottem Evansem a výběrem v draftu odeslán do týmu Quebec Nordiques výměnou za hvězdného útočníka Darrena Purchu. V dresu Nordiques dokončil sezónu 1990/1991, ve které si vytvořil své střelecké maximum v NHL, když celkem v dresu obou klubů nastřílel 6 branek.

Éra v Bostonu a Hartfordu (1991–1997)

Před začátkem sezóny 1991/1992 se Featherstone stal součástí dalšího významného trejdu. V srpnu 1991 ho Quebec Nordiques vyměnili do týmu Boston Bruins výměnou za Davea Archibalda. V Bostonu, městě, které tradičně milovalo tvrdé a bojovné hráče, Featherstone okamžitě zapadl do týmové kultury „Big Bad Bruins“. Během tří sezón v Bostonu (1991–1994) podával velmi vyrovnané výkony. V ročníku 1992/1993 si připsal 17 kanadských bodů a poprvé v kariéře si vyzkoušel delší tažení v play-off.

V roce 1994 se jako volný hráč dohodl na smlouvě s týmem Hartford Whalers. V Hartfordu strávil dvě a půl sezóny a právě zde dosáhl své nejlepší statistické produktivity. V sezóně 1995/1996 zaznamenal 12 bodů v 41 zápasech a s 138 trestnými minutami patřil k nejtrestanějším hráčům týmu. Byl pilířem oslabení a často nastupoval proti elitním formacím soupeřů. Jeho působení v Hartfordu skončilo v průběhu sezóny 1996/1997, kdy byl vyměněn do Chicago Blackhawks (výměnou za Erica Weinricha a Bryana Marchmenta). V Chicagu však odehrál pouze 11 zápasů, které byly jeho úplně posledními v National Hockey League.

Závěr kariéry a působení v nižších ligách (1997–2002)

Ačkoliv jeho kapitola v NHL skončila v roce 1997, Featherstone pokračoval v profesionálním hokeji dalších pět let. Působil převážně v lize IHL, kde nastupoval za Indianapolis Ice, Chicago Wolves a Kansas City Blades. V IHL byl stále vysoce ceněným veteránem, který dokázal stabilizovat obranné řady a předávat zkušenosti mladším spoluhráčům.

Svoji bohatou kariéru zakončil v sezóně 2001/2002 v týmu Anchorage Aces hrajícím West Coast Hockey League (WCHL). I ve svých 33 letech se rozloučil s hokejem ve svém typickém stylu – v 44 zápasech nasbíral 122 trestných minut. Po ukončení aktivní dráhy se Featherstone stáhl z vrcholového hokeje a věnuje se soukromým aktivitám, ačkoliv se příležitostně objevuje v rámci zápasů veteránů a charitativních akcí pořádaných kluby, ve kterých v NHL působil.

Herní styl a charakteristika

Glen Featherstone byl definicí pojmu „defenzivní specialista“. Jeho hra byla založena na jednoduchosti: rychlé odebrání puku soupeři, tvrdé dohrání souboje a okamžitá rozehrávka na útočníky. Nebyl hráčem, který by pravidelně tvořil hru nebo vedl přesilové hry, ale byl nepostradatelný v situacích, kdy bylo potřeba ubránit těsný náskok nebo čelit fyzickému tlaku soupeře.

V NHL patřil k respektovaným bitkařům. Mezi jeho nejznámější pěstní souboje patří střety s obávanými muži, jako byli Tie Domi, Bob Probert nebo Donald Brashear. Featherstone nikdy neustupoval z cesty a jeho přítomnost na ledě dávala technickým spoluhráčům pocit bezpečí. Navzdory velkému množství trestných minut byl považován za chytrého obránce, který málokdy chyboval v postavení a skvěle využíval svou dlouhou hokejku k vypichování puků.

Kompletní statistický přehled (Základní část)

Následující tabulka obsahuje ucelená data z jeho profesionálního působení v Severní Americe.

Sezóna	Tým	Liga	Zápasy	Góly	Asistence	Body	Trestné minuty
1985/1986	Windsor Spitfires	OHL	65	1	8	9	125
1986/1987	Windsor Spitfires	OHL	62	4	18	22	193
1987/1988	Windsor Spitfires	OHL	54	5	30	35	191
1988/1989	St. Louis Blues	NHL	38	0	5	5	146
1988/1989	Peoria Rivermen	IHL	21	4	11	15	74
1989/1990	St. Louis Blues	NHL	58	0	12	12	174
1990/1991	St. Louis Blues	NHL	13	1	0	1	51
1990/1991	Quebec Nordiques	NHL	41	5	10	15	111
1991/1992	Boston Bruins	NHL	69	4	14	18	174
1992/1993	Boston Bruins	NHL	74	5	12	17	150
1993/1994	Boston Bruins	NHL	18	1	5	6	36
1994/1995	Hartford Whalers	NHL	22	1	1	2	32
1994/1995	Providence Bruins	AHL	7	1	2	3	16
1995/1996	Hartford Whalers	NHL	41	2	10	12	138
1996/1997	Hartford Whalers	NHL	11	0	1	1	37
1996/1997	Chicago Blackhawks	NHL	11	0	0	0	12
1997/1998	Indianapolis Ice	IHL	74	10	23	33	213
1998/1999	Chicago Wolves	IHL	11	0	0	0	40
1998/1999	Kansas City Blades	IHL	50	3	15	18	128
1999/2000	Kansas City Blades	IHL	71	4	16	20	111
Celkem v NHL	5 klubů	NHL	384	19	55	74	911

Významné úspěchy a ocenění

🏅 **1988:** Vítěz J. Ross Robertson Cupu (šampion Ontario Hockey League) s týmem Windsor Spitfires.
🏅 **1988:** Člen druhého All-Star týmu OHL.
🏅 **1988:** Finalista Memorial Cupu (finálový turnaj o nejlepšího juniorského mistra Kanady).
🏅 **1986:** Draftován ve 4. kole jako celkově 73. hráč týmem St. Louis Blues.

Seznam zdrojů a referencí