Fernie Flaman
Obsah boxu
Ferdinand Charles „Fernie“ Flaman (25. ledna 1927, Dysart – 22. června 2012, Westwood) byl kanadský profesionální hokejový obránce a trenér. V NHL proslul jako jeden z nejtvrdších a nejobávanějších hráčů 50. let 20. století. Většinu své kariéry spojil s týmem Boston Bruins, kde působil i jako kapitán.
Ačkoliv nebyl produktivním hráčem, jeho přínos pro tým byl nezměrný díky jeho defenzivní hře a fyzickému stylu. Bývá označován za prototyp defenzivního obránce (stay-at-home defenseman) své éry. S týmem Toronto Maple Leafs získal v roce 1951 Stanley Cup. Po skončení hráčské kariéry se stal legendárním univerzitním trenérem v USA. V roce 1990 byl uveden do Hokejové síně slávy[1].
⏳ Mládí a začátky
Fernie Flaman se narodil v malé obci v Saskatchewanu, ale hokejově vyrůstal v Montréalu, kam se rodina přestěhovala. Svou juniorskou kariéru strávil v týmu Boston Olympics, který byl farmou Boston Bruins. Do NHL naskočil velmi brzy, svůj debut si odbyl již v sezóně 1944–45, kdy mu bylo pouhých 17 let.
Zpočátku měl problémy se v lize trvale prosadit a pendloval mezi prvním týmem a farmou Hershey Bears. V té době ještě nebyl tím obávaným fyzickým hráčem, kterým se stal později; jeho hra se teprve formovala.
🏒 Hráčská kariéra
🍁 Triumf v Torontu (1950–1954)
Zlom v jeho kariéře nastal v roce 1950, kdy byl vyměněn do týmu Toronto Maple Leafs. V Torontu, pod vedením přísného manažera Conna Smythea, Flaman dozrál. Smythe miloval tvrdé hráče a Flaman do jeho koncepce zapadl.
V sezóně 1950–51 byl Flaman klíčovou součástí defenzivy Leafs. Společně s hráči jako Bill Barilko vytvořil neprostupnou hráz před brankářem Turkem Brodou. Sezóna vyvrcholila jedním z nejdramatičtějších finále v historii, kde všech pět zápasů proti Montrealu skončilo v prodloužení. Toronto sérii vyhrálo a Flaman mohl poprvé a naposledy zvednout nad hlavu Stanley Cup[2].
🐻 Legenda Boston Bruins (1954–1961)
V roce 1954 se Flaman vrátil zpět do Boston Bruins výměnou za Davea Creightona. Právě během tohoto druhého angažmá v Bostonu se stal skutečnou ligovou hvězdou. Byl jmenován asistentem kapitána a v roce 1955 kapitánem týmu (pásku nosil až do roku 1961).
V Bostonu si vybudoval pověst „šerifa“. Byl známý svými drtivými bodyčeky u mantinelu a ochotou shodit rukavice, pokud bylo třeba chránit spoluhráče. V té době se říkalo, že v lize jsou dva nejtvrdší hráči: Gordie Howe a Fernie Flaman. Flaman byl třikrát vybrán do druhého All-Star týmu NHL (1955, 1957, 1958) a pravidelně se účastnil Utkání hvězd.
Zajímavostí je, že ačkoliv byl na ledě nesmlouvavým bojovníkem, mimo led byl znám jako tichý gentleman, který se aktivně věnoval charitě a práci s mládeží. Kariéru v NHL ukončil v roce 1961 s 1086 odehranými zápasy.
🎓 Trenérská dráha
Po skončení kariéry v NHL se Flaman stal hrajícím trenérem v nižší soutěži AHL (tým Providence Reds). Jeho největší trenérský odkaz však leží v univerzitním hokeji.
V roce 1970 převzal hokejový program na Northeastern University v Bostonu. Zde působil jako hlavní trenér dlouhých 19 sezón (1970–1989). Flaman pozvedl úroveň týmu Huskies a dovedl je ke čtyřem titulům v prestižním turnaji Beanpot (turnaj čtyř bostonských univerzit), což je ve městě Boston považováno za obrovský úspěch. V roce 1982 byl vyhlášen nejlepším univerzitním trenérem v USA (Spencer Penrose Award).
Po odchodu z univerzity pracoval jako skaut pro New Jersey Devils a pomáhal budovat tým, který v 90. letech dominoval NHL.
🏃♂️ Herní styl a odkaz
Fernie Flaman nebyl hráčem, který by sbíral body. Jeho úkolem bylo zabránit soupeři skórovat – a to jakýmikoli prostředky. Byl mistrem poziční hry a fyzického kontaktu. V době, kdy hráči nenosili helmy a hra byla mnohem surovější, byl Flaman tím, kdo na ledě zjednával pořádek.
Jeho styl hry definoval identitu Boston Bruins na celá desetiletí dopředu – tvrdý, neustupující, fyzický hokej. Mnozí ho považují za předchůdce éry „Big Bad Bruins“ 70. let.
🧠 Pro laiky
Fernie Flaman byl hokejový policajt, ale v tom nejlepším slova smyslu. Nebyl to rváč, který by neuměl hrát hokej. Byl to obránce-strážce. Představte si ho jako osobního strážce brankáře. Pokud se útočník soupeře pokusil vjet do třetiny se zvednutou hlavou, Flaman byl ten, kdo ho tvrdým nárazem poslal k ledu.
V 50. letech, kdy se hokej hrál bez helem a pravidel bylo méně, potřeboval každý tým někoho, kdo by chránil hvězdy před útoky soupeře. Flaman tuto roli plnil dokonale. Byl kapitánem, kterého se soupeři báli, ale kterého respektovali pro jeho férovost. Nikdy nefauloval zákeřně hokejkou, vždy používal své tělo a pěsti.
📊 Statistiky kariéry
Klubová kariéra
| Sezóna | Tým | Liga | Z | G | A | B | TM |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1944–45 | Boston Bruins | NHL | 1 | 0 | 0 | 0 | 2 |
| 1946–47 | Boston Bruins | NHL | 23 | 1 | 4 | 5 | 18 |
| 1947–48 | Boston Bruins | NHL | 74 | 4 | 6 | 10 | 69 |
| 1948–49 | Boston Bruins | NHL | 60 | 4 | 12 | 16 | 62 |
| 1949–50 | Boston Bruins | NHL | 69 | 2 | 5 | 7 | 112 |
| 1950–51 | Boston Bruins / Toronto Maple Leafs | NHL | 53 | 2 | 6 | 8 | 76 |
| 1951–52 | Toronto Maple Leafs | NHL | 61 | 0 | 7 | 7 | 110 |
| 1952–53 | Toronto Maple Leafs | NHL | 66 | 2 | 6 | 8 | 110 |
| 1953–54 | Toronto Maple Leafs | NHL | 62 | 0 | 8 | 8 | 84 |
| 1954–55 | Boston Bruins | NHL | 70 | 4 | 14 | 18 | 150 |
| 1955–56 | Boston Bruins | NHL | 62 | 4 | 17 | 21 | 137 |
| 1956–57 | Boston Bruins | NHL | 68 | 6 | 25 | 31 | 108 |
| 1957–58 | Boston Bruins | NHL | 66 | 0 | 15 | 15 | 71 |
| 1958–59 | Boston Bruins | NHL | 70 | 0 | 13 | 13 | 85 |
| 1959–60 | Boston Bruins | NHL | 60 | 2 | 8 | 10 | 112 |
| 1960–61 | Boston Bruins | NHL | 62 | 2 | 9 | 11 | 59 |
| NHL celkem | 910 | 34 | 174 | 208 | 1370 | ||
Poznámka: V play-off odehrál dalších 63 zápasů se ziskem 14 bodů a 99 trestných minut.
🏆 Ocenění a pocty
- Stanley Cup: 1x (1951)
- NHL Second All-Star Team: 3x (1955, 1957, 1958)
- NHL All-Star Game: Účastník 5x
- Spencer Penrose Award (Trenér roku v NCAA): 1x (1982)
- Hokejová síň slávy: 1990