Demonstrace na Letné (2019)
| Demonstrace na Letné (2019) | |
|---|---|
| Zaplněná Letenská pláň během demonstrace "Je to na nás!" (23. června 2019) | |
| Datum | 23. června 2019 16. listopadu 2019 |
| Místo | Letenská pláň, Praha, Šablona:Vlajka Česko |
| Typ | občanský protest, demonstrace |
| Příčina | jmenování Marie Benešové ministryní spravedlnosti, střet zájmů premiéra Andreje Babiše, obavy o nezávislost justice |
| Výsledek | největší protesty od roku 1989, aktivizace občanské společnosti, politický dopad ve volbách 2021 |
Demonstrace na Letné v roce 2019 byly sérií dvou masových občanských protestů, které se uskutečnily na Letenské pláni v Praze. Organizoval je spolek Milion chvilek pro demokracii vedený tehdejším předsedou Mikulášem Minářem.
Tyto demonstrace, konané 23. června** a **16. listopadu 2019, se staly největšími veřejnými shromážděními v České republice od Sametové revoluce v roce 1989. Hlavním motivem protestů byl nesouhlas s kroky premiéra Andreje Babiše (hnutí ANO 2011), jeho údajným střetem zájmů a obavy o nezávislost justice po jmenování Marie Benešové ministryní spravedlnosti.
Ačkoliv demonstrace nevedly k okamžitému pádu vlády, jsou zpětně hodnoceny jako klíčový moment pro formování demokratické opozice a aktivizaci občanské společnosti, což přispělo k výsledkům sněmovních voleb v roce 2021.
Pozadí a příčiny
Napětí ve společnosti rostlo od jara 2019. Spouštěčem protestů byla kombinace několika faktorů:
- Kauza Čapí hnízdo: Policie v dubnu 2019 navrhla obžalovat Andreje Babiše z dotačního podvodu.
- Výměna ministra spravedlnosti: Den po návrhu policie rezignoval ministr spravedlnosti Jan Kněžínek. Premiér Babiš na jeho místo nominoval Marii Benešovou, bývalou nejvyšší státní zástupkyni a poradkyni prezidenta Miloše Zemana.
- Obavy o justici: Organizátoři protestů a část veřejnosti se obávali, že cílem výměny je tlak na státní zastupitelství a snaha zastavit premiérovo trestní stíhání.
- Audit Evropské komise: Uniklé návrhy auditních zpráv EK konstatovaly, že Andrej Babiš je ve střetu zájmů, neboť i přes vložení firem do svěřenských fondů nadále ovládá holding Agrofert, který čerpá evropské dotace.
Protesty začaly v dubnu na Staroměstském náměstí, pokračovaly na Václavském náměstí a pro obrovský zájem byly přesunuty na Letnou.
První demonstrace: "Je to na nás!" (23. června 2019)
První z velkých demonstrací se konala v neděli 23. června 2019 pod názvem Je to na nás!.
- Účast:** Podle dat operátora T-Mobile a policejních odhadů se akce zúčastnilo přibližně **250 000 až 283 000 lidí. Letenská pláň byla zaplněna od pódia u ministerstva vnitra až k tramvajovým kolejím.
- Průběh: Demonstrace byla pokojná, bez násilností. Vystoupili zde nejen organizátoři Mikuláš Minář a Benjamin Roll, ale i herci, hudebníci (např. Tomáš Klus) a zástupci regionálních iniciativ.
- Požadavky: Demise Marie Benešové, demise Andreje Babiše, nezávislost justice a veřejnoprávních médií.
- Reakce premiéra: Andrej Babiš protesty respektoval jako projev demokracie, ale požadavky odmítl. Kontroverzi vyvolal jeho výrok, že lidé chodí na demonstrace "jako na koncert", protože je hezké počasí.
Druhá demonstrace: "Letná 2" (16. listopadu 2019)
Druhá demonstrace se konala v předvečer 30. výročí Sametové revoluce, v sobotu 16. listopadu 2019.
- Symbolika: Akce byla silně spojena s odkazem roku 1989. Organizátoři zdůrazňovali nutnost bránit hodnoty, které byly vybojovány před 30 lety.
- Účast:** Účast byla srovnatelná, podle některých odhadů dokonce mírně vyšší než v červnu (až **300 000 lidí).
- Ultimatum: Mikuláš Minář na této demonstraci vyhlásil ultimatum Andreji Babišovi: buď vyřeší svůj střet zájmů a zbaví se Agrofertu i médií, nebo má odstoupit. Pokud tak neučiní, spolek slíbil další protesty.
- Hosté: Vystoupili disidenti (např. Dana Němcová), biskup Václav Malý a zástupci demokratických opozičních stran, kteří deklarovali vůli ke spolupráci (zárodek pozdějších koalic SPOLU a Piráti a Starostové).
Dopady a význam
Bezprostřední politický cíl – odstoupení premiéra – splněn nebyl. Andrej Babiš zůstal ve funkci až do řádných voleb v říjnu 2021. Přesto měly demonstrace hluboký společenský dopad.
Aktivizace společnosti
Demonstrace na Letné probudily občanskou společnost v míře, která neměla v historii samostatné ČR obdoby. Vznikla tzv. Milionová síť, propojující aktivní občany v regionech. Tento kapitál se ukázal jako klíčový ve volbách 2021, kdy vysoká volební účast přispěla k porážce hnutí ANO.
Mezinárodní ohlas
Záběry zaplněné Letenské pláně obletěly svět. Média jako BBC, CNN či The New York Times informovala o tom, že Češi jsou ochotni masově bránit svou demokracii, což vylepšilo obraz ČR v zahraničí v době, kdy byla země ve V4 vnímána jako problematická.
Historická paralela
Zatímco demonstrace v roce 1989 na Letné (kde hovořil Václav Havel) vedly ke změně režimu, demonstrace v roce 2019 byly "korektivní" – snažily se udržet kvalitu demokracie v rámci již existujícího systému.
Zajímavosti
- Doprava: Během demonstrací zkolabovala doprava v části Prahy, metro bylo přetíženo tak, že soupravy v stanicích Vltavská a Hradčanská nezastavovaly.
- Traktory: Na demonstraci dorazili i soukromí zemědělci s traktory na protest proti dotační politice zvýhodňující velké agrokoncerny.
- 2026: Odkaz Letné byl znovu připomenut v únoru 2026, kdy Mikuláš Minář (opět v čele Milionu chvilek) varoval, že pokud se naplní "černý scénář" útoku na prezidenta, svolá občany na Letnou potřetí.