Dave McLlwain

Dave McLlwain
Celé jméno	David Allan McLlwain
Datum narození	9. června 1967
Místo narození	Seaforth, Ontario, Kanada
Státní příslušnost
Povolání	hokejista (střední útočník / pravé křídlo)
Aktivní od	1987
Aktivní do	2009
Výška	183 cm
Váha	84 kg

Dave McLlwain (celým jménem David Allan McLlwain) je bývalý kanadský profesionální lední hokejista, který během své více než dvě dekády trvající kariéry zanechal nesmazatelnou stopu jak na severoamerickém kontinentu v prestižní NHL, tak následně na evropských kluzištích, především pak v nejvyšší německé soutěži DEL. Hokejovým fanouškům za oceánem se zapsal do povědomí především jako neúnavný a nesmírně přizpůsobivý útočník, který dokázal jako jeden z pouhých čtyř hráčů v celé historii NHL obléknout dresy čtyř různých organizací během jediné soutěžní sezóny.

Po ukončení své zámořské anabáze, během níž nastoupil k více než pětistům utkáním v NHL, se přesunul do Evropy, kde jeho kariéra nabrala zcela nový dech a fenomenální směr. V dresu tradičního německého celku Kölner Haie (Kolínští Žraloci) strávil devět nezapomenutelných sezón, vybojoval s týmem mistrovský titul, stal se nejproduktivnějším hráčem celé ligy a vybudoval si pozici jedné z nejrespektovanějších osobností a největších legend v novodobé historii tohoto populárního evropského klubu. Svou aktivní dráhu ukončil až ve věku jednačtyřiceti let po více než tisícovce odehraných profesionálních zápasů.

👤 Mládí a formování hokejového talentu v Ontariu

David Allan McLlwain se narodil 9. června 1967 v malém městečku Seaforth v kanadské provincii Ontario. Vyrůstat v srdci Kanady v sedmdesátých letech znamenalo dýchat lední hokej na každém kroku. McLlwain začínal s bruslením na zamrzlých rybnících a v lokálních mládežnických ligách, kde velmi brzy prokázal mimořádný ofenzivní instinkt a vynikající schopnost číst hru. Své první větší hokejové kroky na dorostenecké úrovni zaznamenal v lokálním týmu Seaforth Centenaires, kde jeho bodová produkce jasně naznačovala, že přerostl provinční úroveň.

V první polovině osmdesátých let se přesunul do vysoce konkurenčního prostředí ligy OHL, která je považována za jednu z nejlepších juniorských hokejových líhní na světě. Zde nejprve oblékal dres týmu Kitchener Rangers, tradiční organizace s bohatou historií, kde se musel adaptovat na mnohem rychlejší a fyzicky náročnější styl hokeje. Skutečný průlom v jeho juniorské kariéře však nastal až po přesunu do celku North Bay Centennials. Zde dostal prostor plně rozvinout své ofenzivní schopnosti a stal se elitním tvůrcem hry. Jeho působení v juniorské lize vyvrcholilo v ročníku 1986/1987, kdy v dresu North Bay zaznamenal naprosto fantastických 119 kanadských bodů za 46 vstřelených branek a 73 přesných asistencí, čímž se zařadil mezi absolutní smetánku celokanadského juniorského hokeje.

🍁 Reprezentační epizoda a legendární incident v Piešťanech

Dominantní výkony v juniorské lize OHL vynesly McLlwainovi pozvánku do reprezentačního výběru Kanady pro prestižní Mistrovství světa juniorů v ledním hokeji v roce 1987, které se konalo v tehdejším Československu. Tento šampionát se však do historie ledního hokeje zapsal nikoliv kvůli krásným brankám, ale kvůli události, která navždy změnila vnímání juniorského hokeje a vešla ve známost jako takzvaná "Bitka v Piešťanech" (Punch-up in Piestany).

V závěrečném utkání celého turnaje, které se hrálo ve městě Piešťany, se střetla reprezentace Kanady s týmem Sovětského svazu. Utkání bylo od samého počátku provázeno obrovskou nervozitou, provokacemi a hrubými fauly z obou stran. V průběhu druhé třetiny se na ledové ploše strhla nevídaná a naprosto nekontrolovatelná hromadná bitka, do které se postupně zapojili úplně všichni hráči obou laviček. Rozhodčí ztratili nad zápasem jakoukoliv kontrolu a pořadatelé nakonec v zoufalství zhasli v aréně světla. Výsledkem této bezprecedentní události byla okamžitá diskvalifikace obou národních týmů z celého turnaje. Ačkoliv byl McLlwain integrální součástí tohoto historického týmu, tato událost paradoxně ještě více stmelila tehdejší kanadskou generaci hráčů, z nichž mnozí později udělali fantastické kariéry v profesionálním hokeji.

🎯 Vstupní draft a boj o místo u Tučňáků

V létě roku 1986, těsně před svou bodově explozivní juniorskou sezónou, se Dave McLlwain zúčastnil vstupního draftu do NHL. Skauti si jeho talentu byli velmi dobře vědomi, avšak kvůli tehdejší preferenci extrémně fyzicky disponovaných středních útočníků musel na své jméno čekat poněkud déle. Nakonec si ho v devátém kole, jako celkově 172. hráče v pořadí, vybrala organizace Pittsburgh Penguins.

Přechod do profesionálního dospělého hokeje a snaha prosadit se do hlavního kádru Pittsburghu představovaly obrovskou výzvu. Penguins v té době budovali tým kolem fenomenálního Maria Lemieuxe a konkurence na postu středního útočníka byla doslova zničující. McLlwain si svůj debut v NHL odbyl v sezóně 1987/1988, ve které zasáhl do 66 utkání a připsal si velmi solidních 11 branek a 8 asistencí. V prostředí plném ofenzivních hvězd se musel rychle přeorientovat na plnění defenzivnějších úkolů, hru v oslabení a celoplošný obousměrný hokej, což paradoxně výrazně pomohlo prodloužit jeho kariéru v budoucnu. V dresu Tučňáků strávil dvě kompletní sezóny, než byl v roce 1989 poprvé ve své kariéře vyměněn a stal se hráčem celku Winnipeg Jets.

🔄 Historický rekord: Čtyři dresy v jediné sezóně

Pokud existuje jeden statistický a historický fakt, kterým se Dave McLlwain navždy a nesmazatelně zapsal do encyklopedií National Hockey League, je to jeho neuvěřitelná anabáze během sezóny 1991/1992. Hokejový byznys umí být nesmírně tvrdý a McLlwain to v tomto ročníku pocítil s maximální možnou intenzitou. Stal se obětí řetězce mnoha hráčských výměn, zranění v kádrech a taktických škatulat generálních manažerů.

Celé šílenství odstartovalo ve Winnipegu, kde McLlwain zahájil sezónu v dresu Winnipeg Jets. Odehrál pouhé tři zápasy a následovala blesková výměna do organizace New York Islanders. V dresu Ostrovanů se zdálo, že našel určitou stabilitu. Odehrál zde 54 zápasů a podával velmi spolehlivé výkony pod vedením trenéra Ala Arboura. S blížící se uzávěrkou přestupů (Trade Deadline) však přišel další obrovský šok. Byl zahrnut do masivního a velmi slavného trejdu, při kterém Islanders vyměnili svou superhvězdu Pata LaFontainea. McLlwain tak putoval k celku Buffalo Sabres. Ani zde však jeho putování neskončilo. Z Buffala, kde odehrál 5 utkání, byl ještě před koncem základní části znovu vyměněn do slavného klubu Toronto Maple Leafs, za který stihl naskočit do dalších 11 zápasů.

Tímto nevídaným martyriem se stal teprve druhým hráčem v dlouhé historii NHL, který nastoupil za čtyři různé kluby během jediného soutěžního ročníku (tento rekord dnes sdílí s hokejisty Dennisem O'Brienem, Markem Arcobellem a Jussim Jokinenem). Tato skutečnost vyžaduje od hráče absolutní mentální odolnost – neustálé stěhování z města do města, změny hotelů, rychlé učení se novým taktickým systémům a okamžitá nutnost zapadnout do zcela odlišné kabiny představují obrovskou psychickou zátěž.

🛡️ Stabilizace v Ottawě a závěr zámořské kariéry

Po šílené sezóně plné cestování našel určitou herní i životní stabilitu až v dresu nově se rodící organizace Ottawa Senators. Dres Senátorů oblékal v letech 1993 až 1996 a patřil zde k nejzkušenějším a nejvytěžovanějším útočníkům. Především ročník 1993/1994 mu vyšel z osobního hlediska výborně – v 66 utkáních posbíral 43 bodů a patřil k lídrům týmu. Ottawa však v těchto letech procházela obrovskými porodními bolestmi, tým končil pravidelně na chvostu ligové tabulky a zažíval sezóny s obrovským počtem porážek, což bylo pro zkušeného hráče nesmírně frustrující.

Své působení v National Hockey League definitivně zakončil tam, kde prožil část své rekordní sezóny – v klubu New York Islanders. Svůj úplně poslední zápas v nejlepší lize světa odehrál na konci března roku 1997. Zámořskou kapitolu uzavřel s celkovou a velmi úctyhodnou bilancí 501 odehraných zápasů základní části, ve kterých dokázal nastřílet rovných 100 branek a přidat 107 asistencí. V mnoha ohledech patřil mezi velmi nedoceněné a nenápadné pracanty, kteří odvedli obrovské penzum "černé práce" při hře v oslabení a v defenzivních formacích.

🌍 Velký evropský skok a švýcarská zkušenost

V roce 1997, když cítil, že jeho prostor v zámořské NHL se s příchodem mladších hráčů definitivně zužuje, učinil Dave McLlwain klíčové a pro zbytek života osudové rozhodnutí. Rozhodl se podepsat smlouvu v Evropě a vyzkoušet hokej na širokém kluzišti. Jeho vůbec první evropskou zastávkou se stal německý tým EV Landshut, působící v nejvyšší lize DEL. Hned ve své první sezóně v Evropě ukázal, že jeho ofenzivní talent ze zlata nezrezivěl. Ve 45 zápasech zapsal 36 bodů a evropský, mnohem kombinačnější a na precizní bruslení založený styl hry, mu padl přesně na míru.

Následně obdržel lukrativní nabídku ze Švýcarska a přestoupil do slavného klubu SC Bern, který je známý nejvyššími průměrnými návštěvami fanoušků v celé Evropě. V lize NLA strávil dvě sezóny (1998 až 2000) a zažil ofenzivní explozi. Jeho vizionářské čtení hry zde dokonale fungovalo a během obou sezón si stabilně držel průměr přesahující jeden kanadský bod na odehraný zápas. Během svého švýcarského angažmá se navíc dočkal obrovské pocty, když byl znovu povolán do reprezentace Kanady a zúčastnil se tradičního, mezinárodně vysoce ceněného turnaje Spengler Cup v Davosu.

🦈 Zrození kolínské legendy: Devět let v Kölner Haie

Pokud by se měl psát scénář pro ideální zakončení hokejové kariéry, příběh Davea McLlwaina z let 2000 až 2009 by mohl sloužit jako dokonalá předloha. V létě roku 2000 podepsal smlouvu s jedním z nejbohatších a nejtradičnějších německých klubů – Kölner Haie (Kolínští Žraloci). Město na řece Rýn se stalo na celou jednu dekádu jeho druhým domovem a McLlwain zde napsal tu nejslavnější kapitolu celého svého hokejového života.

V dresu Žraloků se stal okamžitě klíčovým mužem sestavy. Zatímco v NHL plnil často roli defenzivního útočníka ve třetí formaci, v Kolíně nad Rýnem byl absolutním ofenzivním lídrem, dirigentem první přesilové formace a mozkem celé ofenzivy týmu. Jeho obrovským a historickým úspěchem byla hned sezóna 2001/2002. Kolín tehdy složil mimořádně silný tým a McLlwain byl jeho hnacím motorem ve strhujícím play-off. Klub tehdy dokráčel až na samotný vrchol, opanoval vyřazovací boje a Dave McLlwain mohl nad hlavu zvednout mistrovský pohár pro vítěze ligy DEL. K tomuto ligovému triumfu přidal s týmem v roce 2004 i vítězství v prestižním Německém hokejovém poháru (DEB-Pokal).

Čím byl starší, tím byl jeho herní projev vybroušenější a dominantnější. Ačkoliv se blížil ke svým čtyřicátým narozeninám, jeho přehled o hře a fyzická kondice byly naprosto šokující. V ročníku 2006/2007 prožil jako devětatřicetiletý hráč naprosto fenomenální sezónu, kdy ovládl celou ligu a stal se s 62 body (21 gólů a 41 asistencí) vůbec nejproduktivnějším hráčem a nejlepším střelcem základní části DEL. Vedení klubu si jeho obrovského vlivu na tým nesmírně vážilo a v posledních letech kariéry mu svěřilo i kapitánské "C" na dres.

Stal se šestinásobným účastníkem prestižního DEL All-Star Game a v roce 2009 dokonce vedl tým severoamerických hvězd z pozice kapitána. Kolínští fanoušci, proslulí svou obrovskou vášní, si McLlwaina zamilovali pro jeho pracovitost, skromnost a loajalitu a v roce 2008 byl dokonce vyhlášen Sportovcem města Kolín nad Rýnem za rok 2007. Svůj úplně poslední profesionální zápas kariéry odehrál 1. března 2009 proti celku ERC Ingolstadt, čímž ve věku jednačtyřiceti let uzavřel neuvěřitelnou hokejovou cestu.

👨‍👩‍👦 Osobní život a aktivity po ukončení kariéry

Navzdory statusu superhvězdy v Německu zůstal Dave McLlwain vždy skromným a rodinně založeným mužem. Je dlouhodobě ženatý s manželkou Lise a společně se stali milujícími rodiči, když adoptovali syna jménem Ethan. Hokejové geny v rodině navíc úspěšně pokračují, jelikož McLlwain je hrdým strýcem svých synovců, hokejistů Jacksona a Cartera McLlwainových, kteří rovněž kráčejí ve sportovních šlépějích.

Po definitivním ukončení profesionální kariéry v roce 2009 se i s rodinou natrvalo vrátil zpět do rodné Kanady. Usadil se v oblasti Toronta, avšak láska k lednímu hokeji ho nikdy neopustila. Podle vlastních slov stále několikrát týdně obouvá brusle v lokálních veteránských ligách a udržuje se v kondici. Kromě toho se úspěšně etabloval ve světě obchodu a vybudoval si v Kanadě vlastní byznys. Ačkoliv žije tisíce kilometrů daleko, stále udržuje vřelé kontakty se zástupci kolínského klubu a pravidelně sleduje výsledky svého milovaného týmu Kölner Haie, jehož fanoušci na jeho jméno a ikonický dres s číslem 71 nikdy nezapomněli.

📈 Detailní kariérní statistiky

Tato rozsáhlá a detailní tabulka mapuje nejdůležitější sezóny Davea McLlwaina a ukazuje jeho cestu od juniorských let přes neuvěřitelné pendlování v NHL až po léta největší slávy a dominance na německých kluzištích.

Sezóna	Tým	Liga	Zápasy	Góly	Asistence	Body	Trestné minuty	Zápasy PO	Góly PO	Asist. PO	Body PO	Trestné minuty PO
1984/1985	Kitchener Rangers	OHL	61	13	21	34	29	—	—	—	—	—
1985/1986	Kitchener Rangers	OHL	13	7	7	14	12	—	—	—	—	—
1985/1986	North Bay Centennials	OHL	51	30	38	68	31	10	4	4	8	2
1986/1987	North Bay Centennials	OHL	60	46	73	119	35	24	7	18	25	12
1987/1988	Pittsburgh Penguins	NHL	66	11	8	19	40	—	—	—	—	—
1988/1989	Pittsburgh Penguins	NHL	24	1	2	3	4	—	—	—	—	—
1989/1990	Winnipeg Jets	NHL	80	25	26	51	60	7	0	1	1	2
1990/1991	Winnipeg Jets	NHL	60	14	11	25	46	—	—	—	—	—
1991/1992	Winnipeg Jets	NHL	3	1	1	2	2	—	—	—	—	—
1991/1992	New York Islanders	NHL	54	8	14	22	28	—	—	—	—	—
1991/1992	Buffalo Sabres	NHL	5	0	0	0	2	—	—	—	—	—
1991/1992	Toronto Maple Leafs	NHL	11	1	2	3	4	—	—	—	—	—
1992/1993	Toronto Maple Leafs	NHL	66	14	4	18	30	4	0	0	0	0
1993/1994	Ottawa Senators	NHL	66	17	26	43	48	—	—	—	—	—
1994/1995	Ottawa Senators	NHL	43	5	6	11	22	—	—	—	—	—
1995/1996	Ottawa Senators	NHL	1	0	1	1	2	—	—	—	—	—
1995/1996	Pittsburgh Penguins	NHL	18	2	4	6	4	6	0	0	0	0
1996/1997	New York Islanders	NHL	4	1	1	2	0	—	—	—	—	—
1997/1998	EV Landshut	DEL	45	22	14	36	30	6	2	3	5	8
1998/1999	SC Bern	NLA	39	20	34	54	30	6	2	2	4	6
1999/2000	SC Bern	NLA	45	16	33	49	51	5	1	1	2	6
2000/2001	Kölner Haie	DEL	50	17	24	41	52	3	1	0	1	6
2001/2002	Kölner Haie 🏅	DEL	52	12	28	40	58	13	4	9	13	12
2002/2003	Kölner Haie	DEL	52	18	26	44	70	15	3	10	13	53
2003/2004	Kölner Haie	DEL	47	23	29	52	126	6	2	5	7	8
2004/2005	Kölner Haie	DEL	51	15	32	47	83	7	2	5	7	8
2005/2006	Kölner Haie	DEL	51	14	50	64	111	9	3	9	12	22
2006/2007	Kölner Haie	DEL	52	21	41	62	92	9	4	10	14	22
2007/2008	Kölner Haie	DEL	53	19	35	54	73	14	1	8	9	26
2008/2009	Kölner Haie	DEL	42	8	16	24	48	—	—	—	—	—

Zdroje