Britské muzeum
Obsah boxu
Britské muzeum (anglicky The British Museum) je jedno z největších a nejvýznamnějších muzeí lidské historie a kultury na světě. Nachází se v londýnské čtvrti Bloomsbury a jeho stálá sbírka čítá přibližně osm milionů předmětů, které dokumentují příběh lidstva od jeho počátků až po současnost. Muzeum bylo založeno v roce 1753, z velké části na základě sbírek lékaře a vědce Sira Hanse Sloanea, a pro veřejnost bylo otevřeno 15. ledna 1759.
Vstup do stálých expozic je tradičně zdarma, což z něj činí jednu z nejnavštěvovanějších atrakcí ve Spojeném království. Mezi jeho nejznámější exponáty patří Rosettská deska, Parthenónské mramory (známé také jako Elginovy mramory) a rozsáhlá sbírka egyptských mumií. Muzeum je zároveň předmětem mezinárodních debat týkajících se vlastnictví některých klíčových artefaktů, které si nárokují země jejich původu.
📜 Historie
🏛️ Založení a raná léta
Základem Britského muzea se stala závěť sira Hanse Sloanea (1660–1753), irského lékaře, přírodovědce a sběratele. Během svého života shromáždil rozsáhlou sbírku více než 71 000 předmětů, včetně knih, rukopisů, přírodnin a starožitností. Ve své závěti nabídl celou sbírku národu za sumu 20 000 liber (což byla jen malá část její skutečné hodnoty) pod podmínkou, že britský parlament schválí zákon o jejím trvalém uchování a zpřístupnění veřejnosti.
Parlament nabídku přijal a 7. června 1753 byl králem Jiřím II. schválen zákon o založení Britského muzea (British Museum Act 1753). K Sloaneově sbírce byly připojeny další dvě významné knihovny: Cottonian Library, shromážděná sirem Robertem Cottonem, a Harleian Library, sbírka hrabat z Oxfordu. V roce 1757 k nim král Jiří II. přidal Starou královskou knihovnu (Old Royal Library).
Jako sídlo muzea byl zakoupen Montagu House, panské sídlo ze 17. století v Bloomsbury, na místě dnešní budovy. Muzeum bylo slavnostně otevřeno pro veřejnost 15. ledna 1759. Zpočátku byl přístup omezený a návštěvníci museli žádat o písemné povolení.
🏗️ Expanze v 19. století
V 19. století muzeum zažilo obrovský růst sbírek, zejména díky britské koloniální expanzi a archeologickým objevům. Do Londýna proudily artefakty z Egypta (včetně Rosettské desky po porážce Napoleona v roce 1801), Řecka (kontroverzní akvizice Parthenónských mramorů lordem Elginem) a Mezopotámie.
Původní Montagu House brzy přestal stačit. V roce 1823 bylo rozhodnuto o stavbě nové, mnohem větší budovy. Projektu se ujal architekt Sir Robert Smirke, který navrhl monumentální neoklasicistní stavbu v řeckém obrozeneckém stylu. Jižní křídlo s ikonickým portikem se 44 jónskými sloupy bylo dokončeno v roce 1847. Centrální čítárna (Reading Room) s obrovskou kupolí, navržená Sydney Smirkem, byla otevřena v roce 1857.
S rostoucím objemem přírodovědných sbírek bylo rozhodnuto o jejich oddělení. V roce 1881 byly tyto sbírky přesunuty do nové budovy v South Kensington, kde vzniklo samostatné Přírodopisné muzeum (Natural History Museum). Podobně byla v roce 1973 oddělena knihovní část, která se stala základem nové Britské knihovny (British Library), jež se v roce 1997 přestěhovala do vlastní budovy poblíž nádraží St Pancras.
🏛️ Moderní éra a Velké nádvoří
Na konci 20. století prošlo muzeum největší přestavbou ve své historii. Po odchodu Britské knihovny se uvolnil prostor v centrálním nádvoří. Architekt Norman Foster navrhl projekt zastřešení tohoto prostoru lehkou ocelovo-skleněnou konstrukcí, čímž vzniklo největší zastřešené veřejné prostranství v Evropě. Velké nádvoří královny Alžběty II. (Queen Elizabeth II Great Court) bylo otevřeno v roce 2000. V jeho středu se nachází zrenovovaná historická čítárna.
🏛️ Architektura
🇬🇷 Neoklasicistní budova
Hlavní budova Britského muzea je jedním z nejlepších příkladů neoklasicistní architektury ve Spojeném království. Sir Robert Smirke se inspiroval klasickou řeckou architekturou, zejména chrámy s jónskými sloupy. Jižní fasáda, která tvoří hlavní vchod, je dominantou ulice Great Russell Street. Její monumentální portikus a trojúhelníkový štít (pediment), zdobený sochami Richarda Westmacotta znázorňujícími Pokrok civilizace, symbolizují osvícenské ideály, na nichž bylo muzeum založeno.
💎 Velké nádvoří královny Alžběty II.
Otevřené v roce 2000, Velké nádvoří (Great Court) radikálně proměnilo návštěvnický zážitek. Projekt studia Foster and Partners vytvořil z dříve nevyužitého vnitřního dvora pulzující centrum muzea. Střecha se skládá z 3 312 unikátních skleněných panelů a žádné dva nejsou stejné. Tento prostor o rozloze dvou akrů propojuje hlavní výstavní sály a poskytuje místo pro kavárny, obchody a informační centrum. V jeho středu stojí ikonická kruhová budova bývalé Čítárny, která nyní slouží pro dočasné výstavy.
🌍 Sbírky
Sbírky Britského muzea jsou rozděleny do několika oddělení podle geografických a kulturních oblastí.
🏺 Oddělení starověkého Egypta a Súdánu
Toto oddělení spravuje jednu z největších a nejkomplexnějších sbírek egyptských starožitností mimo Káhiru.
- Rosettská deska: Klíč k rozluštění egyptských hieroglyfů. Nalezena francouzskými vojáky v roce 1799 a po jejich porážce připadla Britům.
- Sochy faraonů: Monumentální sochy, včetně kolosální busty Ramesse II.
- Mumie a sarkofágy: Rozsáhlá sbírka lidských i zvířecích mumií, která dokumentuje pohřební zvyky starověkého Egypta po dobu 3000 let.
- Kniha mrtvých: Papyrusy s pohřebními texty, například slavný Aniho papyrus.
🏛️ Oddělení Řecka a Říma
Sbírka pokrývá období od doby bronzové v Řecku (cca 3200 př. n. l.) až po vládu římského císaře Konstantina I. ve 4. století n. l.
- Parthenónské mramory (Elgin Marbles): Sochařská výzdoba z chrámu Parthenón na athénské Akropoli, kterou na počátku 19. století odvezl lord Elgin. Jsou předmětem nejznámějšího restitučního sporu na světě.
- Nereidin monument: Rekonstrukce monumentální hrobky z Xanthosu v antické Lýkii (dnešní Turecko).
- Portlandská váza: Mistrovské dílo římského sklářství z 1. století n. l.
🌏 Oddělení Blízkého východu
Obsahuje jednu z nejvýznamnějších sbírek mezopotámských artefaktů na světě.
- Asyrské reliéfy: Monumentální kamenné panely z paláců v Ninive a Nimrudu, zobrazující lovecké a válečné scény asyrských králů, například Aššurbanipala.
- Cyrův váleček: Hliněný váleček s klínopisným textem, považovaný za první deklaraci lidských práv.
- Standard z Uru: Sumerská mozaika z královského hřbitova v Uru (cca 2600 př. n. l.).
🇬🇧 Oddělení Británie, Evropy a pravěku
Sbírky dokumentují historii a archeologii Evropy od nejstarších lidských pozůstatků až po současnost.
- Poklad ze Sutton Hoo: Nálezy z neporušené anglosaské lodní hrobky ze 7. století, včetně slavné ceremoniální přilby.
- Šachové figurky z Lewisu: Soubor 93 šachových figurek z mrožoviny, vyrobených ve Norsku ve 12. století.
- Lindowský muž: Zachovalé tělo muže z doby železné, nalezené v rašeliništi v Cheshire.
🗺️ Oddělení Asie, Afriky, Oceánie a Ameriky
Tato oddělení obsahují rozsáhlé etnografické a umělecké sbírky z celého světa.
- Beninské bronzy: Soubor více než 900 plaket a soch z královského paláce v Beninském království (dnešní Nigérie), které byly odvezeny britskou trestnou výpravou v roce 1897. Jsou dalším předmětem významného restitučního sporu.
- Sochy z Velikonočního ostrova: Dvě monumentální sochy Moai, včetně Hoa Hakananai'a.
- Sbírky čínského porcelánu a japonských tisků ukijo-e.
⚖️ Kontroverze a restituční spory
Britské muzeum je ústředním bodem celosvětové debaty o vlastnictví kulturního dědictví. Kritici tvrdí, že mnoho klíčových exponátů bylo získáno za sporných okolností během koloniální éry a mělo by být navráceno do zemí původu.
- Parthenónské mramory: Řecko oficiálně žádá o jejich navrácení od roku 1983 s argumentem, že jsou nedílnou součástí národního památníku. Muzeum tvrdí, že lord Elgin jednal s tehdejším legálním povolením Osmanské říše a že v Londýně jsou sochy přístupné mezinárodnímu publiku v kontextu světové kultury.
- Beninské bronzy: Nigérie požaduje navrácení artefaktů uloupených během britské vojenské expedice. Některá evropská a americká muzea již začala s restitucí, ale Britské muzeum je vázáno zákonem z roku 1963 (British Museum Act), který mu brání trvale se zbavovat předmětů ze své sbírky, s výjimkou velmi specifických případů.
- Rosettská deska: Egypt opakovaně vznáší nároky na navrácení desky, kterou považuje za ikonu svého kulturního dědictví.
Muzeum obhajuje svou pozici konceptem "univerzálního muzea", které umožňuje návštěvníkům vidět a porovnávat artefakty z různých civilizací na jednom místě, což podporuje porozumění společné lidské historii.
💡 Pro laiky
- Co je to "univerzální muzeum"?
Je to myšlenka, že některá velká muzea (jako Britské muzeum, Louvre nebo Metropolitní muzeum umění) neslouží jen jednomu národu, ale celému lidstvu. Jejich sbírky z celého světa prý umožňují lidem lépe pochopit globální historii a vzájemné ovlivňování kultur. Kritici ale často namítají, že tento koncept je jen záminkou pro ponechání si předmětů získaných v koloniální době.
- Proč je Rosettská deska tak důležitá?
Před jejím objevením nikdo nedokázal číst staroegyptské hieroglyfy. Na desce je vytesán stejný text ve třech různých písmech: v hieroglyfech (používané kněžími), v démotickém písmu (běžné egyptské písmo) a ve starořečtině. Protože starořečtina byla známá, vědci, zejména Jean-François Champollion, mohli porovnáním textů konečně rozluštit význam hieroglyfů. Otevřela se tak brána k pochopení celé staroegyptské civilizace.
- Co znamená "provenience"?
V muzejním světě je to historie vlastnictví daného předmětu. Zjišťuje se, kde byl artefakt nalezen, kdo ho vlastnil v průběhu času a jak se dostal do sbírky muzea. U mnoha předmětů v Britském muzeu je právě provenience předmětem sporů – zda byly získány legálně (např. koupí, darem) nebo nelegálně (např. krádeží, válečnou kořistí).