Brad Boyes

Brad Boyes
Celé jméno	Bradley Keith Boyes
Datum narození	17. dubna 1982
Místo narození	Mississauga, Ontario, Kanada
Státní příslušnost
Povolání	lední hokejista
Aktivní od	2002
Aktivní do	2016

Brad Boyes, celým jménem Bradley Keith Boyes, je bývalý kanadský profesionální lední hokejista, který během své úctyhodné kariéry odehrál třináct aktivních sezón v severoamerické NHL. Na kluzišti nejčastěji nastupoval na pozici pravého křídelního útočníka, přičemž příležitostně dokázal plnit i defenzivnější úkoly na pozici středního útočníka neboli centra. Během svého putování po nejslavnější hokejové lize světa oblékal barvy hned sedmi různých organizací, mezi něž patří San Jose Sharks, Boston Bruins, St. Louis Blues, Buffalo Sabres, New York Islanders, Florida Panthers a organizace, která jej původně draftovala, tedy Toronto Maple Leafs. V základní části NHL stihl zasáhnout celkově do 822 mistrovských utkání, v nichž nastřádal skvělých 505 kanadských bodů.

Rodák z ontarijské metropolitní oblasti kolem města Mississauga zahájil svou oslnivou hokejovou cestu v prestižní juniorské lize OHL. V barvách klubu Erie Otters strávil čtyři klíčové formativní roky, během nichž se vypracoval na jednu z nejzářivějších ofenzivních hvězd celého kanadského mládežnického systému. Dvakrát obdržel ocenění pro nejužitečnějšího hráče soutěže a ve své poslední juniorské sezóně dovedl svůj tým k zisku prestižního poháru. Tato fenomenální výkonnost mu v roce 2000 vynesla volbu v prvním kole vstupního draftu do NHL.

Své jednoznačně nejpovedenější profesionální hokejové období prožil v organizaci St. Louis Blues, kam byl vytrejdován uprostřed sezóny 2006/07. Ve městě u řeky Mississippi našel ideální zázemí a v sezóně 2007/08 dokázal nasázet do sítí soupeřů fantastických 43 branek. Tento individuální počin jej tehdy zařadil mezi pětici nejlépe střílejících hokejistů v celé lize. Kromě mimořádného ofenzivního talentu ze hry byl Brad Boyes široce respektován jako absolutní specialista na samostatné nájezdy. Kdykoliv dospělo utkání do této dovednostní loterie, stával se Boyes primární zbraní svého mužstva.

Na mezinárodní scéně reprezentoval Kanadu na třech vrcholných turnajích. Jako náctiletý talentovaný mladík dovezl nejprve bronzovou a následně stříbrnou medaili ze světového šampionátu hokejistů do dvaceti let. V dospělé kategorii se stal platným členem národního týmu během Mistrovství světa v roce 2006, na němž s týmem vybojoval konečné čtvrté místo. Profesionální hokejovou kariéru definitivně uzavřel po ročníku 2015/16, kdy se pomyslný kruh symbolicky uzavřel a on se s hokejem rozloučil v dresu klubu Toronto Maple Leafs.

👤 Životopis a rané období

Brad Boyes vyrůstal ve městě Mississauga, které tvoří součást velké aglomerace přiléhající k městu Toronto. Do jeho výchovy se od počátku výrazně promítalo rodinné pedagogické zázemí. Jeho matka profesně působila jako učitelka, zatímco otec zastával funkci ředitele na základní škole Champlain Trail Public School. Právě otec se kromě svého zaměstnání ve školství dlouhodobě angažoval také v lokálním sportovním dění, když pracoval jako jeden z čelních ředitelů Streetsville Hockey League, což byla organizace zaštiťující rekreační a mládežnický hokej v místní komunitě. Kombinace důrazu na vzdělání a sport formovala chlapcovu osobnost, díky čemuž se z něj stal velmi disciplinovaný a inteligentní mladý muž. Studoval na školách Hazel McCallion Senior Public School a následně na Clarkson Secondary School, než se hokejově přesunul do americké Pensylvánie.

V raném dětství nehrál pouze lední hokej, ale intenzivně se věnoval také in-line hokeji na kolečkových bruslích, přičemž nastupoval za oblíbený lokální tým Mississauga Rattlers. Na klasickém ledovém kluzišti začal ohromovat skauty v roce 1996, kdy se v barvách dětského celku Toronto Young Nationals zúčastnil prestižního mezinárodního turnaje Quebec International Pee-Wee Hockey Tournament ve městě Québec. Přestože vyrůstal jen pár desítek kilometrů od haly patřící slavnému klubu Toronto Maple Leafs, v chlapeckých letech patřil mezi zaryté příznivce organizace Ottawa Senators. Až v pozdějším věku připustil, že torontský hokejový klub byl vždy jeho druhou volbou a tajně snil o tom, že jednou bude moci obléknout ikonický modrobílý dres.

🏒 Juniorská léta plná úspěchů

Opravdový průlom v jeho hokejovém životopise nastal v roce 1998. Tehdy se konal vstupní výběr talentů do soutěže OHL, v němž si jej v prvním kole z celkové 12. pozice vybral americký klub Erie Otters. V dresu tohoto klubu si následně vybudoval pověst jednoho z nejobávanějších mladých střelců kanadského juniorského systému. Již během své druhé kompletní sezóny 1999/00 nasbíral úctyhodných 82 bodů v 68 zápasech. Exceloval však nejen na kluzišti, nýbrž i ve školní lavici. Jeho výborné známky mu totiž v dané sezóně vynesly ocenění Bobby Smith Trophy i zastřešující cenu CHL Scholastic Player of the Year pro hráče, jenž nejlépe kloubí hokejové dovednosti se svými studijními výsledky.

Skutečná výkonnostní exploze přišla s ročníkem 2000/01. Boyes se vyprofiloval ve vůdčí osobnost klubu, v 59 duelech získal vynikajících 90 kanadských bodů (45 gólů a 45 asistencí) a po právu převzal prestižní trofej Red Tilson Trophy pro nejlepšího a nejužitečnějšího hokejistu celé OHL. V lize vynikal elegantním herním projevem, za což byl odměněn také trofejí pro hokejistu s nejvyšším smyslem pro fair play a sportovní chování.

Svou fenomenální juniorskou kariéru uzavřel zlatou tečkou na jaře 2002. Během tohoto ročníku opět získal trofej Red Tilson Trophy, což z něj udělalo velkou hokejovou raritu. Výraznějším momentem se však stalo samotné play-off. V náročných vyřazovacích bojích vstřelil 22 branek v 21 zápasech a klub Erie Otters dovedl až k vytouženému titulu. Zisk cenné trofeje J. Ross Robertson Cup byl pro něj prvním zásadním celkovým triumfem kariéry, načež si převzal i individuální cenu Wayne Gretzky 99 Award pro nejlepšího muže vyřazovacích bojů. O obrovském respektu a dopadu jeho výkonů svědčí také fakt, že klub Erie Otters slavnostně vyřadil z užívání jeho ikonický dres s číslem 16, a toto číslo tak již nikdy nebude žádným hráčem v klubu nošeno. Za čtyři odehrané sezóny v dresu s vydrou na prsou vyprodukoval neskutečných 141 gólů a 168 asistencí, tedy 309 bodů v celkem 233 střetnutích základní části.

💼 Od draftu do záložní farmářské soutěže

Fantastické výsledky, které Brad Boyes prokazoval mezi juniory, pochopitelně nezůstaly u generálních manažerů v zámoří bez povšimnutí. Ve vstupním draftu organizovaném vedením NHL v roce 2000 po něm hned v prvním kole z 24. místa sáhla organizace Toronto Maple Leafs. Smlouvu podepsal a začal sbírat cenné dospělé zkušenosti v sezóně 2002/03. Organizace jej poslala do svého farmářského celku St. John's Maple Leafs, hrajícího drsnou záložní ligu AHL. Přechod z mládežnického na dospělý hokej zvládl na výbornou. Ve své premiérové sezóně mezi muži dokázal bodovat s průměrem téměř bodu na zápas.

Avšak hned na začátku března 2003 zažil to, jak nekompromisní dokáže hokejový byznys být. Klub Toronto Maple Leafs se potřeboval akutně posílit před vyřazovací částí, a proto sáhl k mohutné hráčské výměně. Brad Boyes byl takřka okamžitě obětován, společně s útočníkem Alynem McCauleyem a výběrem v prvním kole draftu jej vyměnili do celku San Jose Sharks. Torontští na oplátku získali hvězdného tvrďáka Owena Nolana. Pro mladého hráče to byl obrovský šok, avšak s přesunem se vyrovnal rychle a sezonu dohrál u pobočky žraloků v týmu Cleveland Barons.

Očekávaného trvalého povolání do nejvyšší ligy se ovšem ani v dalších měsících ze strany kalifornského mužstva nedočkal. I v ročníku 2003/04 pobýval téměř celou dobu výhradně v celku Cleveland Barons. Dne 7. března 2004 ale přece jen nastal ten magický okamžik. Boyes se dozvěděl o svém povolání a na ledě poprvé okusil atmosféru mistrovského klání v elitní zámořské NHL. Zůstalo však pouze u tohoto jediného startu. Jen o dva dny později se stal Boyes opět součástí masivní a tentokrát třístranné hráčské výměny, po které doputoval do sestavy organizace Boston Bruins. Kvůli hokejové výluce v sezóně 2004/05 strávil celý následující ročník u farmářského týmu Providence Bruins, pro nějž dokázal nasbírat skvostných 75 kanadských bodů a zařadil se k absolutní špičce soutěže AHL.

🌟 Kariéra na jevišti National Hockey League

Očekávaný nováček v Bostonu a další trejd

S návratem NHL na podzim roku 2005 nastal ten správný čas pro trvalý pobyt na nejslavnějších stadionech světa. Ve věku třiadvaceti let dostal šanci v barvách slavného klubu Boston Bruins. Kýžený premiérový zásah zažil 8. října 2005, když překonal kanadského brankáře Sébastiena Carona působícího v týmu Pittsburgh Penguins. Během března téhož ročníku navíc zaznamenal premiérový hattrick, jímž vygumoval hvězdu nováčkovské sezony, brankáře Cama Warda v dresu budoucích mistrů z Carolina Hurricanes. Celý ročník dokázal Boyes uzavřít s fantastickou bilancí 26 vstřelených branek a 43 gólových přihrávek. Úctyhodných 69 kanadských bodů mu spolehlivě vyneslo pozici v prestižním nováčkovském All-Star výběru, jmenovaném Asociací profesionálních hokejových novinářů.

Vedení bostonských medvědů s ním následně obratem podepsalo novou dvouletou smlouvu. Jeho druhá kompletní sezóna za Boston Bruins ale zůstala daleko za původním očekáváním. Navzdory veškeré ofenzivní snaze nedokázal navázat na skvělá bodová čísla z předchozího roku, když ve zhruba 62 duelech nakumuloval pouze 13 gólů a celkově 34 bodů. Bostonskému vedení došla po chvíli trpělivost a rozhodlo se jej vyměnit. Během uzávěrky přestupů 27. února 2007 tak putoval Boyes k řece Mississippi do klubu St. Louis Blues, přičemž do Bostonu zamířil urostlý defenzivní štít Dennis Wideman.

Superstřelcem v dresu St. Louis Blues

Tento zdánlivě banální přesun, který byl v době uskutečnění z obou stran hodnocen vlažně, naprosto změnil směřování celé Boyesovy kariéry a vystřelil jej ke hvězdám. Po okamžitém přesunu odehrál na závěr zmíněného ročníku ve městě jazzu dalších 19 zápasů a oživil svou uvadlou ofenzivní formu. To opravdové galapředstavení ale započalo se startem sezóny 2007/08. Brad Boyes našel ideální souhru s tvořivými centry a jeho dělová střela znamenala absolutní poplach pro gólmany celého kontinentu. V úchvatné kanonádě se mu povedlo propálit ligové brankáře hned třiačtyřicetkrát. Tímto brilantním osobním maximem se tehdy zařadil na dělenou pátou pozici mezi nejlepšími a nejsmrtonosnějšími útočníky soutěže. Bylo zcela jasné, že si svými službami řekl o trvalou adresu a na začátku března 2008 ochotně podepsal novou, pro obě strany oboustranně výhodnou čtyřletou smlouvu s vylepšenými finančními podmínkami.

Už po podpisu kontraktu cítil, že musí své ofenzivní schopnosti dál prokazovat. Během následného herního ročníku 2008/09 dokázal rozehrát svůj um opět naplno. Byla z toho sezóna oceněná ziskem skvostných 72 kanadských bodů a 33 vsítěných branek. Ačkoliv byla léta jeho naprosté dominance vnímána veřejností neuvěřitelně pozitivně, objevovaly se již tehdy také jisté kritické ohlasy zmiňující jeho občasnou měkkost v osobních soubojích a slabší zapojení do hry v obranném pásmu. Navzdory svému úctyhodnému tělesnému rámci mohl být relativně snadno odstaven od puku. Když v letech 2009/10 a posléze 2010/11 jeho dominantní gólová produktivita drasticky klesla kamsi k hranici pouhých 12 či 14 branek za celý ročník, vedení St. Louis Blues zahájilo obří proces reorganizace a omlazení týmu, při kterém se někdejší obávaný odstřelovač najednou ocitl na listině nechráněných hokejistů.

Záchranná mise: Buffalo a přesun k ostrovanům

Novou výzvu a zároveň novou hokejovou motivaci představoval klub Buffalo Sabres. Během masivní přestupové uzávěrky v únoru roku 2011 jej klub získal ze St. Louis Blues za cennou volbu ve druhém kole draftu, na niž byl posléze vybrán bek Joel Edmundson. Premiéra v novém dresu vyšla urostlému útočníkovi perfektně. Hned při svém prvním nástupu na led v utkání odehraném 2. března 2011 se zapsal do střeleckých statistik, načež svůj počin bleskově zopakoval i ve svém bezprostředně navazujícím druhém zápase za šavle. Nakonec pomohl buffalské ofenzívě celkem čtrnácti body ve dvaceti jedna zápasech zbylé základní části.

Během své jediné kompletní buffalské sezóny 2011/12 se ale potýkal s hlubokou výkonnostní recesí a trápil se v zakončení. Nastřílel mizerných 8 branek a trenérský štáb s ním ztrácel veškerou možnou trpělivost. Ačkoliv v dresu týmu dosáhl cenného osobního rekordu 500 plynule odehraných zápasů v kuse (čímž se po zařadil k hrstce unikátních železných mužů ligy), nakonec jeho aura natolik vyhasla, že jej trenéři občas posadili jen na neoblíbenou tribunu do pozice pouhého zdravého náhradníka. Plynule navíc musel neustále fluktuovat z křídelního prostoru do pozice středního útočníka, kde se nedokázal dokonale adaptovat. Není tedy vůbec žádným překvapením, že s ním management další spolupráci neplánoval a po sezoně mu nepředložil nabídku nové smlouvy.

Tento kariérní propad částečně zhojil jeho následný kontrakt uzavřený v rámci takzvaného trhu s volnými hokejisty. V polovině léta 2012 kývl na skromný a nechráněný jednoletý kontrakt v minimální výši jednoho milionu dolarů se stárnoucím celkem New York Islanders. Sezóna byla navíc silně paralyzována dlouhou odborářskou stávkou. Přesto dokázal Boyes svou pozici v kádru na ikonickém Long Island solidně obhájit a vrátil se k průměru blížícímu se jednomu kanadskému bodu na utkání, k čemuž mu notně dopomohla výborná herní a chemická propojenost s hvězdným Johnem Tavaresem. V relativně krátkém herním okně odehrál bez jediné absence celkem 48 střetnutí, v nichž vložil na týmové konto poctivých 35 bodových záznamů a pomohl klubu k cennému postupu do vyřazovacích bojů.

Úspěšná jízda z Floridy domů do Toronta

V létě 2013 se dohodl na pokračování své dobrodružné pouti jižněji na pobřeží, přesněji řečeno pod křídly rostoucí organizace Florida Panthers. Místní panterům odvedl neocenitelnou porci práce, když ve svém prvním odehraném floridském ročníku dokázal konečně odčarovat střelecké prokletí a zapsal jednadvacet cenných přesných zásahů a patnáct spolehlivých asistencí. V tomto slunném prostředí působil natolik svěže, že si svými výkony automaticky řekl o jistou a garantovanou smlouvu pro další hokejový ročník 2014/15. Svou druhou sezónu u floridských pobřeží dokázal zakončit s úctyhodnými osmatřiceti body v sedmdesáti osmi utkáních, navzdory defenzivnějším taktickým povelům od tehdejšího trenérského aparátu. Nakonec se klub s útočníkem rozloučil formou předčasného vyplacení ze zbývajícího kontraktu, a to z důvodů uvolňování míst pod platovým stropem a radikální redukce staršího osazenstva ve prospěch nadějných mládežníků.

V září roku 2015 mu byla hozena záchranná vesta z naprosto překvapivého a o to více sentimentálního tábora. Těžko uvěřitelný návrat k organizaci, která si jej původně vybrala ze startovního pole talentů před plnými patnácti let, mohl začít! Generální štáb elitního kanadského gigantu Toronto Maple Leafs s ním tehdy podepsal tzv. zkušební smlouvu, s úmyslem podrobit ho náročným výkonnostním testům na ledě i mimo něj na kempu. Brad Boyes testy nejen brilantně zvládl a udivil kondiční trenéry absolutní přípravou, ale vyzrál natolik, že s ním klub Toronto Maple Leafs ve finále 27. září uzavřel garantovanou jednoletou smlouvu na částku sedm set tisíc dolarů.

Magický a tolik vytoužený sportovní moment nastal 2. listopadu 2015, kdy se Boyesovi poprvé v dlouhé a strastiplné profesionální kariéře konečně poštěstilo vstřelit vytoužený a oslavný premiérový gól v ligovém utkání právě za Toronto Maple Leafs. Tato vskutku bizarní událost ustanovila naprosto výjimečný ligový rekord – od osudového dne, kdy byl Boyes s velikými poctami touto organizací draftován, až do chvíle, kdy za ni zavěsil první puk za záda zkoprnělého brankáře, proběhlo neuvěřitelných 5 609 dní. Z pozice spolehlivého matadora dokázal týmu přispět do pokladnice s celkově dvaceti čtyřmi body v šedesáti prvoligových utkáních a definitivně následně odešel do zaslouženého sportovního důchodu.

🌍 Působení na mezinárodním poli

V mezinárodní sféře hrál od mládí ve svém oblíbeném dresu Kanady, převážně formou účasti na velmi cenných juniorských přehlídkách elitních světových talentů.

Jeho první účast se rekrutuje do začátku nového milénia, přesněji z prestižního klání, jakým se bezesporu stalo Mistrovství světa do dvaceti let uskutečněné v roce 2001. Právě zde si mladý kanadský tým, v němž Brad obdržel pozici na centru, vydobyl po boji ceněnou třetí medailovou pozici, oceněnou nakonec nádhernou bronzovou plackou. Svým nesporným příspěvkem si vysloužil obdiv a okamžitou nominanční pozvánku pro ročník 2002. Tento turnaj odhalil neuvěřitelnou taktickou vyspělost mladého Boyese. S úžasnými devíti body (skrývající v sobě pět vstřelených branek) dopomohl ambicióznímu kanadskému výběru k fantastickým zápasům a vyválčení velmi těsné, zato obdivuhodné stříbrné pozice. S takovýmhle individuálním příspěvkem se stal horkým zbožím na ofenzivní burze mezinárodního rybníka.

Reprezentační účast pro hráče seniorských let okusil Brad Boyes pouze jednou, když byl povolán k účasti na jarním zámořském turné, jehož cílem se v roce 2006 stalo populární světové Mistrovství světa konané ve městě Riga. Mistrovství prokázalo, že Boyes nebyl do nominace zapracován nikterak nahodile, zaznamenal totiž ve vynikající konkurenci excelentní čtyři branky a puncované čtyři cenné asistence. Proslulá organizace javorového listu však nakonec celkově dosti smolně padla v klíčových momentech play-off bojů o medaile a zakončila reprezentační cyklus na sice čestné, avšak nemedailové a nepopulární čtvrté pozici. Boyes následně nikdy nedostal další případnou pozvánku na nadcházející mezinárodní prověrky na nejvyšší olympijské nebo celosvětové úrovni, jeho stopa se omezuje čistě na tyto významné starty.

📝 Typologie a taktický rozbor

Skautské posudky v samotném draftovém období hodnotily kanadského střelce ze všeho nejvíce za neuvěřitelný smysl a ohromující přehled ve formě kreativní a taktické hry v ofenzivním pásmu. S lehkostí kličkoval, precizně dávkoval přesné a měkké nahrávky pro osamocené parťáky a udivoval velmi dobrým zakončením za pomoci zápěstních švihů. Na elitní ligové profesionální scéně proslul jako jeden ze střeleckých mágů a úchvatných dovednostních es v oblasti umění sólových nájezdů, během nichž jeho efektivita pravidelně patřila k nejzvučnějším napříč celou ligou. Ve statistikách s touto formou hokeje tak dlouhodobě vynikal obdivuhodnými čísly, a to díky vyrovnanosti svých střel švihem a obdivuhodné kontrole puku u brankářových betonů.

Mezi jeho úskalí a slabší charakteristiky zřejmě spadá relativně nevyrovnaná a mnohými trenéry zmiňovaná laxnost spojená se spornou defenzivní disciplínou a častější výkyvy kondičního typu. Chybějící houževnatost se velmi často negativně a bolestně promítala do obranných mechanismů nebo nedůraznosti u tvrdých zadních mantinelů, jelikož i přes tělesnou váhu devadesáti kilogramů nedokázal plnohodnotně hrát s agresivní a robustní houževnatostí pro danou postavu odpovídající. Tyto kritiky v důsledku mohly po jeho prvních fantastických sezónách snížit trvalý ohlas od nejbohatších ligových mančaftů. Své obrovské schopnosti snajpra tak někdy musel nešťastně balancovat slabší obětavostí pro hrubou, tvrdou defenzivu a obranářské pochůzky okolo brankoviště, avšak svou technickou úchvatnou grácií veškeré trhliny spolehlivě maskoval v oslnivé bodové úspěchy, obzvláště ve hvězdných bluesových dobách.

🏆 Seznam poct a dosažených ocenění

Během svých mládežnických, klubových a mezinárodních startů získal tento obávaný a ceněný sportovec několik klíčových ligových, celostátních, či nadnárodních trofejí, plaket a celkového ocenění, shrnutých do níže prezentovaného výpisu:

Bobby Smith Trophy pro excelentní mix studijního a sportovního umu v barvách Erie Otters z let dvoutisících.
Dvě trofeje Red Tilson Trophy ohodnocující hráče obdivované pro svůj excelentní projev, celkovou užitečnost napříč kanadskou juniorskou ligovou strukturou (1999/00 a 2000/01).
Zisk cenné a uznávané William Hanley Trophy ve dvou ročnících po sobě, za příkladné hokejové sportovní počínání, smysl fair play bez přemíry udělených ligových trestů (2000/01 a 2001/02).
Zlatý a masivní pohár napříč juniorskou ligovou soutěží pod názvem J. Ross Robertson Cup po dominantní vítězné spanilé jízdě hokejistů celku z Erie během jarního období roku 2002.
Individuální Wayne Gretzky 99 Award udělovaná pro statisticky úchvatné superhrdiny juniorského postoupivšího play-off napříč prestižní kanadskou ligovou fází v roce 2002.
Slavnostní, symbolické a trvalé stažení Boyesova čísla 16 k samotnému stropu organizace z Erie pro jeho nezapomenutelnou a úchvatnou dlouholetou přínosnost juniorskému rozvoji.
Účastník, potažmo reprezentant pro obávaný All-Star zápas americké hokejové AHL ligy konaný za přispění elitních nadějných sportovců formující nadějnou elitu ligy (rok 2003).
Zasloužená a obdivuhodná účast v nováčkovském ideálním postavení napříč hvězdnou světovou elitou - tzv. oceněný sestavovaný tým All-Rookie složený prestižními zástupci z kruhů píšících novinářských specialistů na sklonku léta 2006.

📈 Statistiky zapsané v dospělé kariéře a lize

Komplexní statistický záznam hráče a odraz jeho neuvěřitelných hokejových dovedností zaznamenaných napříč nejvyššími klubovými strukturami ze zemí javorových listů i spojených hvězdnatých provincií. Pro udržení ucelenosti zahrnujeme nejen nejvyšší hokejové zámořské jeviště, ale také příslušné statistické milníky dosažené od kanadských juniorských počátků po dospělé účasti na mezinárodních frontách bez jediného zkreslování záznamů. Působení hráče je plně obsaženo tak, že nevypadává jediná aktivní herní sezóna od jeho raných formativních začátků u vyder ze samotného pennsylvánského státu.

Juniorská fáze, soutěž Ontario Hockey League

V lize působil jako elitní dominantní pravák se schopností dominovat úchvatným technickým projevem ve hře pět na pět i početních formátech a stál u klíčových hokejových rozmachů.

Sezóna	Tým	Zápasy	Góly	Asistence	Body
1998/99	Erie Otters	59	24	36	60
1999/00	Erie Otters	68	36	46	82
2000/01	Erie Otters	59	45	45	90
2001/02	Erie Otters	47	36	41	77

Záložní léta a farma s označením American Hockey League

Na pozici elitního hráče ve formujících fázích a v obdobích hokejových odstávek předložil neustálou a hlubokou hokejovou motivaci s vynikající efektivitou křídelníka schopného bodovat a střílet ohromné kvantum branek.

Sezóna	Tým	Zápasy	Góly	Asistence	Body
2002/03	St. John's Maple Leafs	65	23	28	51
2002/03	Cleveland Barons	15	7	6	13
2003/04	Cleveland Barons	61	25	35	60
2003/04	Providence Bruins	17	6	6	12
2004/05	Providence Bruins	80	33	42	75

Vrcholný hokej pro celky v lize National Hockey League

Aktivní přehled kompletního bodového zastoupení na území pro kanadskou a severoamerickou hokejovou elitu napříč zapsanými herními ročníky bez vynechání nebo přerušení celostátních výjezdů.

Sezóna	Tým	Zápasy	Góly	Asistence	Body
2003/04	San Jose Sharks	1	0	0	0
2005/06	Boston Bruins	82	26	43	69
2006/07	Boston Bruins	62	13	21	34
2006/07	St. Louis Blues	19	4	8	12
2007/08	St. Louis Blues	82	43	22	65
2008/09	St. Louis Blues	82	33	39	72
2009/10	St. Louis Blues	82	14	28	42
2010/11	St. Louis Blues	62	12	29	41
2010/11	Buffalo Sabres	21	5	9	14
2011/12	Buffalo Sabres	65	8	15	23
2012/13	New York Islanders	48	10	25	35
2013/14	Florida Panthers	78	21	15	36
2014/15	Florida Panthers	78	14	24	38
2015/16	Toronto Maple Leafs	60	8	16	24

Osobní stopy v kanadských národních barvách

Konečné statistické vyčíslení všech důležitých událostí napříč elitními celosvětovými podniky pořádanými zastřešující mezinárodní hokejovou konfederací, v nichž se ofenzivní a rychlý matador představil napříč dějinami a staletím.

Sezóna	Tým	Zápasy	Góly	Asistence	Body
2000/01	Reprezentace do dvaceti let	7	1	3	4
2001/02	Reprezentace do dvaceti let	7	5	4	9
2005/06	Nacionální seniorský A-tým	9	4	4	8

🗓 Současnost a pobyt na sportovním důchodu

Odměnou po náročné a vyčerpávající téměř patnáctileté pouti napříč zámořskými stánky s vyhraněným stresem se pro vyhaslou ofenzivní hvězdu stal nařízený sportovní důchod. Učinil velkorysé a uvědomělé finální hráčské rozhodnutí pro přechod mimo hokejovou elitní scénu bezprostředně v létě 2016 po uplynutí podepsaných dohod s domácí torontskou enklávou, aby přenechal trvalý prostor s dostatkem dechu pro nastupující ročníky mladých, dravých talentovaných es z univerzit a juniorských spolků.

V civilním a nově formujícím se mimohokejovém životě se s plným a oddaným odhodláním usídlil trvale zpět v milované kanadské provincii. Časté cestování nahradilo trvalé, ustálené zázemí tvořené pro upevnění vlastní rodinné krbové pohody s oddanou společností manželky i malých potomků napříč bezbřehou oblastí torontské aglomerace. Brad nadále příležitostně využívá volné termíny k účasti a dobročinným startům ve jméně nadačních dobročinných sborů zaštítěných bývalými organizacemi a aktivními celky pocházejícími nejen z floridských břehů či někdejších missourských krajin, s účelem plně charitativních, bohulibých účelů zaměřujících se z drtivé poloviny na propagaci zdraví napříč chudšími poměry obyvatel z chladnější metropole. Občas ho hokejoví pamětníci a fandové postřehnou na drobných regionálních setkáních, či tréninkových hokejových taborech formujících pro malé budoucí elitní sportovce, čímž do velké míry hrdě následuje někdejší uctívanou a oslavovanou vzdělávací cestu formovanou ve škole, již kdysi tak oddaně propagovali rodilí rodiče tohoto kdysi obávaného šutéra z celosvětových hokejových ploch s neprůchodnými zadními puky z ostrých zámořských končin.

Zdroje