Alexej Semjonov

Alexej Semjonov
Datum narození	10. dubna 1981
Místo narození	Murmansk, RSFSR, SSSR
Státní příslušnost
Povolání	bývalý profesionální hokejista, hokejový trenér
Aktivní od	1998
Aktivní do	2021

Alexej Anatoljevič Semjonov (rusky: Алексей Анатольевич Семёнов, v anglické transkripci Alexei Semenov) je bývalý ruský profesionální hokejový obránce a současný hokejový trenér, jehož kariéra představuje jeden z nejobdivuhodnějších příběhů dlouhověkosti a defenzivní spolehlivosti v moderním ledním hokeji. Do povědomí světové hokejové veřejnosti se zapsal jako nepřehlédnutelný, téměř dvoumetrový defenzivní obr s neuvěřitelným fyzickým fondem, který se dokázal prosadit jak v drsných severoamerických soutěžích, tak i na širokých kluzištích rodného Ruska.

Během své mimořádně dlouhé a bohaté kariéry nastupoval v nejlepší hokejové lize světa, NHL, kde oblékal dresy organizací Edmonton Oilers, Florida Panthers a San Jose Sharks. Ačkoliv byl ve vstupním draftu v roce 1999 vybrán velmi vysoko (ve druhém kole) na základě svých dechberoucích ofenzivních výkonů v kanadské juniorské lize, v dospělém zámořském hokeji se transformoval v typického defenzivního specialistu, takzvaného "stay-at-home" obránce. Z pozice spolehlivého zadáka pro třetí obrannou dvojici odrážel útoky nejlepších formací soupeřů a čistil prostor před vlastním brankovištěm.

Opravdovým maratoncem se však stal až po svém návratu na evropský kontinent. V nově vzniklé a dynamicky se rozvíjející Kontinentální hokejové lize (KHL) strávil více než dekádu, přičemž působil v těch nejprestižnějších a nejbohatších klubech, jako jsou SKA Petrohrad, Dynamo Moskva nebo Salavat Julajev Ufa. Navzdory svému obrovitému vzrůstu a s tím spojenému obrovskému náporu na klouby dokázal v profesionálním hokeji působit až do svých čtyřiceti let. Po oficiálním ukončení své aktivní hráčské dráhy v roce 2021 se plynule přesunul na trenérskou lavičku, kde své nedozírné defenzivní zkušenosti předává mladým obráncům v roli uznávaného asistenta trenéra.

👶 Mládí za polárním kruhem a odchod do Kanady

Alexej Semjonov se narodil 10. dubna 1981 ve městě Murmansk, které leží na poloostrově Kola a je největším městem na světě ležícím severně od polárního kruhu. Vyrůstání v tomto drsném a nehostinném severském klimatu s dlouhými a tuhými zimami logicky předurčilo jeho sportovní směřování k zimním sportům. Hokejové podmínky v Murmansku však v tehdejším Sovětském svazu a následně v nově vzniklé Ruské federaci nedosahovaly elitní úrovně. Aby mohl mladý a neobyčejně fyzicky vyspělý Alexej naplno rozvinout svůj potenciál, musel učinit náročný krok a opustit domov.

Již v raném dorosteneckém věku se přesunul tisíce kilometrů jižněji do Petrohradu, kde se stal součástí vyhlášené hokejové akademie tamního slavného armádního klubu SKA Petrohrad. Zde pod vedením zkušených trenérů piloval svou techniku bruslení, což u chlapce, který v dorostu měřil téměř dva metry, představovalo značný koordinační problém. Trenéři v Petrohradu ho naučili využívat svou enormní postavu a obrovský dosah paží (takzvaný reach) k vypichování kotoučů.

Jeho talent na mezinárodních mládežnických turnajích neunikl zrakům zámořských skautů. V roce 1998, ve věku sedmnácti let, učinil Semjonov jedno z nejodvážnějších rozhodnutí své kariéry. Nečekal na prosazení se v těžké a dospělé ruské Superlize, ale přihlásil se do takzvaného Import Draftu prestižní CHL (organizace sdružující tři hlavní kanadské juniorské ligy). Zde si ho vybral celek Sudbury Wolves, hrající v tvrdé ontarijské soutěži OHL. Přesun z kulturního prostředí Petrohradu do malého, drsného těžebního kanadského města Sudbury byl obrovským kulturním i sportovním šokem.

🐺 Dominance v Sudbury a zisk prestižní trofeje

Kanadská juniorská OHL se na konci devadesátých let vyznačovala obrovskou mírou fyzické agresivity a nekonečnými pěstními souboji. Pro ruského obránce to obvykle znamenalo velmi bolestivé probuzení, nicméně Semjonov se svým vzrůstem budil u kanadských vrstevníků obrovský respekt. Okamžitě se zařadil do prvního týmu Sudbury Wolves a v sezóně 1999/2000 nasbíral velmi slušných 44 bodů. Adaptoval se na úzké kluziště a získal si srdce místních fanoušků.

Naprostý šok a historický milník však přinesla jeho druhá a zároveň poslední juniorská sezóna 2000/2001. V tomto ročníku Semjonov na ledě doslova ofenzivně explodoval. Obrovitý obránce, od kterého se čekala spíše černá defenzivní práce, začal s nevídanou lehkostí podporovat útok a řídit přesilové hry. V 65 utkáních základní části nastřílel na obránce neuvěřitelných 21 branek a přidal 42 asistencí, což znamenalo zisk fenomenálních 63 kanadských bodů.

Jeho dominance v této sezóně byla oceněna na té nejvyšší možné úrovni. Odborníci i novináři byli jeho hrou natolik uneseni, že mu byla udělena Max Kaminsky Trophy pro absolutně nejlepšího obránce celé soutěže OHL. Následně dokonce získal prestižní celonárodní ocenění pro nejlepšího obránce celé asociace CHL (CHL Defenceman of the Year), čímž se stal jedním z mála evropských hráčů v historii, kterým se podařilo takto výrazně opanovat prestižní kanadské mládežnické žebříčky. Tyto ofenzivní hody ho samozřejmě katapultovaly do popředí zájmu v blížícím se draftu dospělých profesionálů.

📈 Draft do NHL a těžké začátky u Olejářů

Ačkoliv byl vstupní draft do NHL v roce 1999 konaný v americkém Bostonu (tedy před jeho největším juniorským průlomem), Semjonovovy první velmi dobré kroky v Kanadě stačily na to, aby do něj kluby vložily důvěru. Vybrala si ho organizace Edmonton Oilers ve druhém kole jako celkově 36. hráče v pořadí. Kanadský klub, sídlící v provincii Alberta, procházel obdobím hledání nové identity po slavných osmdesátých letech a zoufale hledal vysoké a obratné obránce.

Po ukončení svého fenomenálního juniorského angažmá podepsal Semjonov v roce 2001 nováčkovskou profesionální smlouvu s Edmontonem. Okamžitě však pocítil rozdíl mezi dorosteneckým hokejem a tvrdým byznysem dospělých. Byl odeslán na farmu do celku Hamilton Bulldogs, který tehdy působil ve vysoce respektované a nekompromisní AHL. Zde Semjonov zjistil krutou pravdu – ofenzivní styl, který mu tak skvěle fungoval mezi vrstevníky, na dospělé, mnohem rychlejší a takticky vyspělejší profesionály nefungoval. Rychlí útočníci ho pod tlakem nutili k chybám a jeho bodová produkce se propadla na naprosté minimum.

Trenéři v organizaci mu vysvětlili, že pokud se chce udržet v Severní Americe, musí zcela změnit svůj herní styl. Musel se stát defenzivním psem, který využije své dva metry k zastavování protihráčů na obranné modré čáře a k nekompromisnímu čištění předbrankového prostoru. Semjonov tuto transformaci přijal. Svůj debut v prestižní NHL za Edmonton Oilers si odbyl během sezóny 2002/2003, kdy nastoupil do 46 zápasů, zaznamenal svůj první gól a šest asistencí, ale především ukázal, že je schopen plnit náročné defenzivní úkoly v elitní soutěži.

🌴 Zima v Edmontonu a přestup na prosluněnou Floridu

Během následujících let se Semjonov etabloval jako takzvaný obránce na pomezí prvního týmu a farmy. V sezóně 2003/2004 odehrál za "Olejáře" 46 utkání. Kolem tohoto období se však celá soutěž ocitla v krizi, která vyústila ve zrušení ročníku 2004/2005 kvůli vleklé výluce (lockoutu). Během této pauzy se Semjonov poprvé nakrátko vrátil do Ruska, kde si udržoval herní praxi v dresu SKA Petrohrad, aby nevypadl ze zápasového tempa.

Po obnovení ligy v Severní Americe na podzim roku 2005 nastoupil do kempu Edmontonu, avšak vedení se rozhodlo omladit obranu jinými typy hráčů. V listopadu 2005 byl po sérii dlouhých zákulisních jednání vyměněn do týmu Florida Panthers za práva na obránce a podmíněnou volbu v draftu. Přesun z mrazivého severu Kanady na slunný jih amerického státu Florida byl pro ruského hokejistu velkou životní změnou, ovšem po hokejové stránce mu nepřinesl očekávaný zlom.

Za Pantery odehrál v ročníku 2005/2006 pouhých 16 utkání. Trenér Jacques Martin ho využíval velmi střídmě jako sedmého obránce. Semjonov strávil spoustu času na tribuně jako zdravý náhradník, což pro něj bylo zničující. Po sezóně mu klub nenabídl prodloužení smlouvy a Alexej se poprvé ve své kariéře ocitl na trhu jako nechráněný volný hráč. Zklamaný nedostatkem příležitostí a ztrátou herního rytmu se rozhodl pro radikální krok – v létě 2006 se sbalil, na rok opustil zámoří a podepsal lukrativní smlouvu v Rusku s tehdy velmi ambiciózním celkem Salavat Julajev Ufa.

🦈 Kalifonské angažmá a Žraloci ze San Jose

Když už to vypadalo, že se v ruské superlize usadí natrvalo a jeho severoamerická anabáze je u konce, přišel nečekaný návrat. Během přípravy na sezónu 2007/2008 projevil o jeho služby enormní zájem tehdejší generální manažer silného celku San Jose Sharks Doug Wilson. Tým ze severní Kalifornie nastupoval v tvrdé Pacifické divizi Západní konference, kde se tehdy hrál velmi silový hokej, a tým potřeboval urostlého veterána, který by dokázal na ledě čelit elitním těžkým vahám soupeřů.

Semjonov se výzvy nebál a na jeden rok se upsal "Žralokům". Tento krok se ukázal jako trefa do černého. V organizaci plné hvězd jako byli Joe Thornton nebo Patrick Marleau našel své ideální místo. Hlavní trenér Todd McLellan si nesmírně cenil jeho defenzivní poctivosti a schopnosti bránit elitní soupeře během dlouhých a vyčerpávajících zápasů (takzvaný penalty killing). Semjonov netrávil na ledě pětadvacet minut jako v juniorech, ale svých stabilních dvanáct až čtrnáct minut odedřel s maximální efektivitou a takřka bezchybně.

V Kalifornii nakonec strávil dvě solidní a stabilní sezóny (2007/2008 a 2008/2009). Během nich odehrál celkem devětašedesát utkání v základní části a připsal si také několik cenných startů v dramatických vyřazovacích bojích o Stanley Cup. Právě angažmá u San Jose Sharks lze hodnotit jako jeho nejzralejší a nejdospělejší období v zámořské NHL. Navzdory oboustranné spokojenosti se však v létě roku 2009 rozhodl své severoamerické dobrodružství definitivně uzavřít a natrvalo se vrátit do vlasti.

🇷🇺 Maraton v Kontinentální hokejové lize

Návrat Alexeje Semjonova do Ruské federace se dokonale časově protnul se zrodem obřího mezinárodního projektu s názvem Kontinentální hokejová liga (KHL). Nově vzniklá a bohatě dotovaná soutěž se snažila udržet nejlepší ruské hráče doma a lákala hvězdy z Evropy i zámoří. Pro Semjonova, který měl v zámoří odehráno přes dvě stovky zápasů, to znamenalo status elitní a velmi žádané posily s obrovským respektem u protihráčů.

Jeho dlouhý maraton po ruských kluzištích započal v ročníku 2009/2010 prestižním angažmá v jednom z nejslavnějších ruských klubů, v Dynamu Moskva. Po jednom roce se však přesunul do klubu svého srdce a svých začátků, do megabohatého gigantu SKA Petrohrad. SKA v té době mohutně zbrojilo, najímalo nejlepší evropské trenéry a skládalo "tým snů", jehož jediným cílem bylo zvednout nad hlavu Gagarinův pohár.

V Petrohradu Semjonov prožil skvělé čtyři roky. Stal se obávaným defenzivním pilířem a zástupcem kapitána. Největším týmovým mezinárodním úspěchem z této éry byl zisk proslulého Spenglerova poháru ve švýcarském Davosu na konci roku 2010, kde SKA předvádělo fantastický hokej. Ačkoliv se petrohradskému celku v těchto letech nedařilo prolomit smůlu v samotném play-off KHL, Semjonov patřil k nejlepším defenzivním bekům celé nadnárodní soutěže. Využíval skutečnosti, že na velkém a širokém evropském kluzišti mohl lépe číst hru a nemusel se tolik spoléhat na akceleraci, s níž měl v Americe problémy.

🐻 Veteránská éra a hokejová dlouhověkost

Zatímco většina hokejistů s tělesnými rozměry (198 cm a přes 106 kg) ukončuje kariéru kolem dvaatřiceti let kvůli zničeným kolenům a zádům, Semjonov ukázal neuvěřitelnou odolnost a profesionální přístup k tréninku a regeneraci. Když v roce 2014 opustil Petrohrad, nečekal ho konec, ale další dlouhá etapa kariéry, během níž rozdával zkušenosti jako hokejový učitel.

Stal se takzvaným lídrem kabiny a stabilizačním prvkem v několika dalších klubech. Působil u nováčka z jihu Ruska v klubu HC Soči, následně zamířil do drsného celku Viťazu Podolsk, který se po letech bitek snažil přejít na techničtější hokej. Právě zde Semjonov jako urostlý veterán zajistil respekt a klid pro mladé hráče. Poslední velmi výraznou štací bylo několikaleté působení u Salavatu Julajev Ufa na úpatí Uralu. Zde pravidelně naskakoval do utkání a prokazoval, že jeho defenzivní inteligence nezmizela. Své profesionální hráčské působení zakončil až na jaře roku 2021, ve svých čtyřiceti letech, což je u takto obrovitého obránce naprostý a obdivuhodný unikát, jenž zasluhuje nejhlubší uznání hokejových odborníků i fanoušků.

👔 Plynulý přechod do role trenéra

Hokej a ledová plocha tvořily po více než dvacet let celý jeho život. Není proto překvapením, že bezprostředně po ukončení své aktivní hráčské kariéry u tohoto dynamického sportu zůstal. Alexej Semjonov se plynule přesunul do takzvaného civilního hokejového života a vrhl se na dráhu hokejového trenéra a stratéga.

Vedení celků v KHL si velmi dobře uvědomovalo jeho obrovský potenciál. Semjonov zažil různé herní styly a taktiky – od ofenzivní kanadské juniorky, přes defenzivní struktury a taktické šachy v zámořské NHL, až po herní kombinace v Rusku. Okamžitě mu byla nabídnuta pozice asistenta trenéra. Své působení zahájil na střídačce moskevského Spartaku, kde dostal na starost práci s obránci a taktické budování oslabení. Díky své klidné a respekt budící povaze se stal velmi oblíbeným koučem, který uměl s hráči komunikovat, neboť ještě nedávno patřil přímo mezi ně. Následně si vyzkoušel i trenérské pozice u dalších klubů, včetně svého dřívějšího působiště Viťazu, kde systematicky pomáhá budovat novou generaci stabilních a defenzivně zodpovědných ruských beků.

⚡ Herní styl a fyzické předpoklady

Hokejový profil Alexeje Semjonova byl postaven na třech hlavních a nepřehlédnutelných atributech: obrovských fyzických parametrech, neuvěřitelném dosahu a vysoké herní inteligenci v defenzivním pásmu. S úctyhodnou výškou 198 centimetrů a bojovou vahou stabilně přesahující 106 kilogramů představoval na ledě doslova lidskou zeď.

Jeho největší zbraní však nebyla pouhá hrubá síla, kterou de facto k překvapení zámořských expertů využíval spíše střídmě a elegantně (ačkoliv když bylo potřeba, dokázal protihráče tvrdým hitem "přišpendlit" k hrazení), ale jeho takzvaný "aktivní reach" neboli dosah paží a hole. Když Semjonov v obranném pásmu poklekl a natáhl hůl, dokázal pokrýt téměř čtvrtinu šířky obranného pásma. Pro útočníky soupeře bylo nesmírně těžké ho obhodit nebo prostrčit přihrávku do prostoru brankoviště, neboť jeho dlouhá hůl jako radar zachytávala veškeré kotouče.

Limitem jeho herního stylu bylo pochopitelně bruslení. Velké a těžké tělo logicky postrádalo onu potřebnou výbušnost v prvních třech krocích. Bleskurychlí kanadští útočníci ho při nájezdových situacích (jeden na jednoho) často nutili k ústupům. Z tohoto důvodu musel hrát velmi obezřetně a pozičně, což si paradoxně vybíralo svou daň na jeho ofenzivních číslech mezi dospělými. Výjimečná kanadská juniorská ofenzivní léta zůstala pouze anomálií, avšak jeho přerod v elitního bránícího veterána, blokujícího dělové rány soupeřů, mu nakonec zajistil slávu a úctu po celém hokejovém světě.

📊 Statistiky

Níže je podrobný přehled klubových statistik Alexeje Semjonova v základní části, zahrnující klíčové sezóny v kanadské juniorce a profesionálních soutěžích v zámoří i v Evropě.

Sezóna	Tým	Liga	Zápasy	Góly	Asistence	Body	Trestné minuty
1999/00	Sudbury Wolves	OHL	52	9	35	44	135
2000/01	Sudbury Wolves	OHL	65	21	42	63	106
2001/02	Hamilton Bulldogs	AHL	78	5	11	16	67
2002/03	Hamilton Bulldogs	AHL	6	0	1	1	6
2002/03	Edmonton Oilers	NHL	46	1	6	7	58
2003/04	Edmonton Oilers	NHL	46	2	3	5	32
2004/05	SKA Petrohrad	Ruská superliga	50	0	0	0	26
2005/06	Edmonton Oilers	NHL	11	1	1	2	17
2005/06	Florida Panthers	NHL	16	1	1	2	21
2005/06	Rochester Americans	AHL	3	0	0	0	7
2006/07	Salavat Julajev Ufa	Ruská superliga	20	1	2	3	32
2007/08	San Jose Sharks	NHL	22	1	3	4	36
2008/09	San Jose Sharks	NHL	47	1	7	8	57
2009/10	Dynamo Moskva	KHL	34	1	3	4	30
2010/11	SKA Petrohrad	KHL	18	0	4	4	20
2011/12	SKA Petrohrad	KHL	40	0	3	3	55
2012/13	SKA Petrohrad	KHL	48	2	5	7	44
2013/14	SKA Petrohrad	KHL	43	2	7	9	64
2014/15	Viťaz Podolsk	KHL	37	1	8	9	54
2015/16	HC Soči	KHL	44	0	6	6	87
2016/17	Viťaz Podolsk	KHL	54	2	14	16	43
2017/18	Viťaz Podolsk	KHL	37	6	6	12	86
2018/19	Salavat Julajev Ufa	KHL	42	0	5	5	24
2019/20	Salavat Julajev Ufa	KHL	37	1	4	5	43
2020/21	Salavat Julajev Ufa	KHL	33	0	2	2	37

🏆 Úspěchy a ocenění

Během své unikátní pětadvacetileté kariéry získal Alexej Semjonov několik cenných trofejí a ocenění v zámoří i v Evropě:

Zisk Max Kaminsky Trophy pro nejlepšího obránce soutěže OHL v sezóně 2000/2001 s týmem Sudbury Wolves.
Prestižní ocenění CHL Defenceman of the Year pro nejlepšího obránce napříč všemi třemi kanadskými juniorskými soutěžemi z roku 2001.
Výběr ve vstupním draftu NHL v roce 1999 jako celkově 36. hráč v pořadí organizací Edmonton Oilers.
Zlatá medaile a zisk legendárního Spenglerova poháru s týmem SKA Petrohrad na mezinárodním turnaji ve švýcarském Davosu v roce 2010.
Zisk cenného Kontinentálního poháru v sezóně 2012/2013 s týmem SKA Petrohrad za vítězství v základní části KHL.

Zdroje