Ada Lovelace
Obsah boxu
| Augusta Ada King-Noel, hraběnka z Lovelace | |
|---|---|
| Portrét Ady Lovelace, kolem roku 1840 | |
| Datum narození | 10. prosince 1815 |
| Místo narození | Londýn, Spojené království |
| Národnost | britská |
| Otec | Lord Byron |
| Matka | Anne Isabella Milbanke |
Augusta Ada King-Noel, hraběnka z Lovelace (rozená Byron; * 10. prosince 1815, Londýn – † 27. listopadu 1852, tamtéž) byla britská matematička a spisovatelka, známá především díky své práci na mechanickém počítači Charlese Babbage, známém jako Analytický stroj. Je považována za autorku prvního algoritmu určeného ke zpracování strojem, a proto je často označována za první programátorku na světě.
Její vize přesahovala pouhé numerické výpočty; předpověděla, že stroje budoucnosti by mohly být schopny skládat hudbu, vytvářet grafiku a být využívány pro vědecké i praktické účely. Tento koncept, který nazývala "poetickou vědou" (poetical science), předběhl svou dobu o více než sto let.
📜 Život
👶 Dětství a vzdělání
Ada se narodila jako jediná manželská dcera slavného romantického básníka Lorda Byrona a jeho manželky Anny Isabelly "Annabell" Milbanke, baronky z Wentworthu. Manželství jejích rodičů bylo bouřlivé a krátké. Pouhý měsíc po Adině narození Lord Byron opustil svou ženu a Anglii a svou dceru již nikdy nespatřil. Zemřel v Řecku, když jí bylo osm let.
Její matka, Annabella, která sama měla zálibu v matematice (Byron ji nazýval "princeznou rovnoběžníků"), se obávala, že by Ada mohla zdědit otcovu poetickou a nestálou povahu. Proto ji od útlého věku vedla k studiu matematiky a logiky v naději, že přísná disciplína potlačí jakékoli "nebezpečné" romantické sklony. Na tehdejší dobu bylo takové vzdělání pro dívku naprosto výjimečné. Mezi jejími soukromými učiteli byly významné osobnosti jako Mary Somerville, skotská astronomka a matematička, a Augustus De Morgan, profesor matematiky na University College London. Právě De Morgan rozpoznal její mimořádný talent a potenciál.
🤝 Setkání s Charlesem Babbagem
V roce 1833, ve věku sedmnácti let, byla Ada představena Charlesi Babbageovi, proslulému matematikovi a vynálezci. Toto setkání se stalo osudovým. Babbage byl fascinován její inteligencí a analytickými schopnostmi, zatímco Adu okamžitě zaujaly jeho revoluční mechanické počítací stroje. Stali se z nich blízcí přátelé a intelektuální partneři na celý život. Babbage ji nazýval "kouzelnicí čísel" (The Enchantress of Numbers).
Ada se hluboce zajímala o Babbageův Diferenční stroj a především o jeho mnohem ambicióznější projekt, Analytický stroj. Tento stroj je dnes považován za předchůdce moderního počítače, protože měl obsahovat klíčové prvky jako aritmetickou jednotku, paměť a možnost programování pomocí děrných štítků.
👨👩👧👦 Manželství a rodina
V roce 1835 se Ada provdala za Williama Kinga, 8. barona Kinga. Když byl William v roce 1838 jmenován hrabětem z Lovelace, Ada přijala titul hraběnky z Lovelace. Měli spolu tři děti: Byrona, Anne Isabellu (Annabellu) a Ralpha Gordona. Její manžel podporoval její intelektuální zájmy a pomáhal jí s přístupem k vědeckým materiálům a knihovnám. Přesto byla její vědecká práce často přerušována mateřskými povinnostmi a jejími chronickými zdravotními problémy.
⚙️ Práce na Analytickém stroji
📝 Překlad a "Poznámky"
Vrchol Adiny práce přišel v letech 1842–1843. Byla požádána, aby přeložila článek italského inženýra a budoucího premiéra Luigiho Menabrey o Babbageově Analytickém stroji. Během devíti měsíců článek nejen přeložila z francouzštiny do angličtiny, ale na Babbageovo doporučení k němu připojila vlastní rozsáhlé poznámky.
Tyto poznámky, označené písmeny A až G, byly nakonec třikrát delší než původní Menabreův text. Právě v nich Ada podrobně popsala potenciál Analytického stroje a představila své vlastní revoluční myšlenky.
💡 První počítačový program
Nejslavnější částí jejích poznámek je "Poznámka G". V ní Ada detailně popsala algoritmus pro výpočet Bernoulliho čísel pomocí Analytického stroje. Tento algoritmus je považován za první kompletní a funkční počítačový program v historii. Nejednalo se o pouhý teoretický koncept; byl to konkrétní sled operací, který by stroj, kdyby byl postaven, mohl vykonat.
Ukázala, jak by stroj mohl provádět složité výpočty v sérii kroků, včetně cyklů a podmíněných skoků, což jsou základní stavební kameny moderního programování.
🧠 Vize a "poetická věda"
Ada Lovelace viděla mnohem dál než Babbage, který svůj stroj vnímal primárně jako nástroj pro numerické výpočty. Ona pochopila, že pokud stroj dokáže manipulovat s čísly, která mohou reprezentovat cokoli – například noty, písmena nebo obrazy – jeho možnosti jsou téměř neomezené.
Ve svých poznámkách psala: Šablona:Citát
Tato myšlenka, že počítač může být nástrojem kreativity a univerzálního zpracování symbolů, byla naprosto průlomová a předznamenala nástup digitálního věku o celé století.
🏛️ Odkaz a uznání
Během svého života se Ada Lovelace nedočkala velkého uznání. Její práce byla na dlouhou dobu zapomenuta a znovuobjevena až v polovině 20. století, v době prvních elektronických počítačů. Její poznámky byly klíčové pro práci Alana Turinga na problému zastavení.
Dnes je Ada Lovelace celosvětově uznávána jako vizionářka a průkopnice v oblasti informatiky.
- **Programovací jazyk Ada**: V roce 1980 pojmenovalo Ministerstvo obrany Spojených států amerických po ní nový, vysoce strukturovaný programovací jazyk Ada.
- **Ada Lovelace Day**: Každé druhé úterý v říjnu se slaví mezinárodní den Ady Lovelace, který má za cíl oslavit úspěchy žen ve vědě, technologii, inženýrství a matematice (obory STEM).
- **Kulturní ikona**: Stala se symbolem a inspirací pro ženy v technických oborech a její život a dílo jsou předmětem mnoha knih, článků a dokumentů.
✨ Zajímavosti
- Ačkoliv byla dcerou jednoho z nejslavnějších básníků, svého otce Lorda Byrona nikdy nepoznala. Na své přání byla po smrti pohřbena vedle něj v rodinné hrobce v kostele sv. Máří Magdalény v Hucknallu, Nottinghamshire.
- V pozdějších letech se pokoušela vytvořit matematický model pro úspěšné sázení na koňské dostihy, což ji vedlo k velkým dluhům.
- Její matka jí přezdívala "princezna rovnoběžníků" kvůli její lásce k matematice.