Alan Turing
Obsah boxu
| Alan Mathison Turing | |
|---|---|
| Soubor:Alan Turing (1912-1954), by Elliott & Fry, 1951.jpg | |
| Alan Turing v roce 1951 | |
| Národnost | britská |
| Rodiče | Julius Mathison Turing a Ethel Sara Stoney |
,_by_Elliott_%26_Fry,_1951.jpg){kind=link}
Alan Mathison Turing (23. června 1912 – 7. června 1954) byl britský matematik, logik, kryptoanalytik a informatik, který je považován za otce teoretické informatiky a umělé inteligence. Během druhé světové války hrál klíčovou roli v prolomení šifry Enigmy, kterou používalo nacistické Německo. Jeho práce v Bletchley Parku výrazně přispěla k vítězství Spojenců a odhaduje se, že zkrátila válku o dva až čtyři roky.
👶 Raný život a vzdělání
Alan Turing se narodil 23. června 1912 v Maida Vale, Londýn, jako syn Julia Mathisona Turinga a Ethel Sary Stoney. Jeho otec pracoval v indické státní správě, a tak Alan strávil část svého dětství v Hastings, Anglie, zatímco jeho rodiče žili v Britské Indii. Již v raném věku projevoval mimořádné nadané v oblasti matematiky a vědy.
Navštěvoval Sherborne School, kde se jeho zájem o vědu a matematiku dále prohluboval, přestože jeho učitelé se zpočátku soustředili spíše na klasická studia. V roce 1931 nastoupil na King's College, Cambridge, kde studoval matematiku. V roce 1935 byl zvolen členem koleje na základě své disertační práce o centrální limitní větě.
V roce 1936 publikoval průkopnickou práci "On Computable Numbers, with an Application to the Entscheidungsproblem", ve které představil koncept Turingova stroje. Tento teoretický model univerzálního stroje, který dokáže provádět jakýkoli algoritmus, je základem moderní informatiky a tvoří teoretický základ pro to, co dnes známe jako počítač. V letech 1936 až 1938 studoval na Princeton University v USA pod vedením Alonza Churche, kde získal titul Ph.D. z matematiky.
🧠 Práce během druhé světové války a prolomení Enigmy
Po vypuknutí druhé světové války v roce 1939 se Alan Turing připojil k vládnímu centru pro kryptoanalýzu v Bletchley Park, kde pracoval na prolomení německých šifrovacích kódů. Jeho nejdůležitější práce se týkala prolomení šifry Enigma, kterou používala německá armáda a námořnictvo k zabezpečení své komunikace.
Turing hrál klíčovou roli ve vývoji elektromechanického stroje známého jako "bombe", který pomáhal automatizovat proces dešifrování zpráv Enigmy. Tyto stroje dokázaly testovat různé kombinace nastavení Enigmy mnohem rychleji než lidé, což umožnilo spojencům číst německé zprávy v reálném čase. Jeho práce byla přísně tajná a zůstala utajena po mnoho desetiletí po válce. Prolomení Enigmy poskytlo Spojencům neocenitelné zpravodajské informace, které ovlivnily průběh mnoha klíčových bitev, včetně bitvy o Atlantik.
Podílel se také na vývoji stroje Colossus, což byl jeden z prvních programovatelných elektronických digitálních počítačů, určeného k prolomení složitějších německých šifer Lorenz.
💻 Počítačová věda a umělá inteligence
Po válce se Alan Turing věnoval vývoji prvních elektronických počítačů. V letech 1945 až 1947 pracoval v National Physical Laboratory v Londýně, kde navrhl Automatický počítací stroj (ACE), jeden z prvních návrhů pro počítač s uloženým programem. Ačkoli byl jeho návrh velmi pokročilý, kvůli byrokratickým překážkám a nedostatku zdrojů nebyl ACE plně dokončen podle Turingových představ.
V roce 1948 se přestěhoval na University of Manchester, kde se stal zástupcem ředitele počítačové laboratoře. Zde se podílel na vývoji počítače Manchester Mark 1, který byl jedním z prvních elektronických počítačů na světě s pamětí pro uložený program.
Turingovy myšlenky měly hluboký dopad na oblast umělé inteligence. V roce 1950 publikoval článek "Computing Machinery and Intelligence", ve kterém představil Turingův test, známý také jako "Imitační hra". Tento test navrhuje kritérium pro posouzení, zda stroj může vykazovat inteligentní chování nerozeznatelné od lidského. Turingův test zůstává dodnes základním konceptem v debatách o umělé inteligenci a filozofii mysli.
⚖️ Stíhání a smrt
V roce 1952 byl Alan Turing stíhán za "hrubou nemravnost" kvůli svému homosexuálnímu vztahu s mužem. V té době byla homosexualita v Spojeném království trestným činem. Místo trestu odnětí svobody si vybral chemickou kastraci pomocí hormonální léčby. Tento proces měl devastující dopad na jeho fyzické a duševní zdraví. Bylo mu také odebráno bezpečnostní prověrka, což mu znemožnilo pokračovat v práci pro britskou vládu.
Alan Turing zemřel 7. června 1954 ve věku 41 let na otravu kyanid. Oficiální závěr koronera zněl sebevražda, ačkoli někteří historici a jeho rodina spekulují o náhodné otravě. Vedle jeho postele bylo nalezeno napůl snězené jablko, které bylo údajně napuštěné kyanidem.
🌟 Odkaz a uznání
Turingův odkaz je obrovský a jeho práce je základem moderní informatiky a umělé inteligence. Po desetiletí byla jeho práce na prolomení Enigmy utajována, a jeho plný přínos nebyl veřejnosti znám.
V roce 2009 se tehdejší britský premiér Gordon Brown oficiálně omluvil za zacházení s Alanem Turingem. V roce 2013 mu královna Alžběta II. udělila posmrtnou královskou milost.
Na jeho počest je pojmenováno mnoho ocenění a institucí:
- Turingova cena: Jedno z nejprestižnějších ocenění v oblasti informatiky, často nazývané "Nobelova cena informatiky".
- V roce 2019 se objevil na nové bankovce 50 liber vydané Bank of England.
- Jeho životní příběh byl zpracován v řadě filmů, divadelních her a literárních děl, z nichž nejznámější je film "Kód Enigmy" (The Imitation Game) z roku 2014, který získal Oscara.
Dnes je Alan Turing uznáván jako jeden z nejvlivnějších myslitelů 20. století, jehož průkopnické myšlenky a práce položily základy pro digitální svět, ve kterém žijeme.
💡 Pro laiky
Představte si Alana Turinga jako superhrdinu, který sice neměl plášť, ale měl mozek, který dokázal neuvěřitelné věci! Byl to chytrý pán, který žil dávno, když ještě neexistovaly chytré telefony ani počítače, jak je známe dnes.
Jeho první velká "supermoc" bylo vymyšlení "Turingova stroje". To není žádný skutečný robot, ale spíš takový návod, jak by měl fungovat každý počítač. Představte si to jako kuchařku, která říká: "Když uděláš tohle, pak udělej tamto." Díky téhle kuchařce dnes víme, jak stavět počítače, které umí dělat spoustu úkolů.
Jeho druhá velká "supermoc" se projevila za války. Němci posílali tajné zprávy, které nikdo neuměl přečíst – byly zašifrované jako hlavolam. Alan Turing a jeho tým vymysleli obrovský stroj, který ten hlavolam dokázal vyřešit a zprávy přečíst! Bylo to, jako byste měli superbrýle, které vám ukážou skryté nápisy. Díky tomu Spojenci věděli, co Němci plánují, a válka tak mohla skončit dříve, což zachránilo miliony životů.
A třetí "supermoc"? Vymyslel "Turingův test". To je taková hra, kdy si povídáte s někým přes zeď a nevíte, jestli je to člověk, nebo počítač. Pokud nepoznáte rozdíl, tak ten počítač je vážně chytrý! To je základ pro to, jak dnes přemýšlíme o umělé inteligenci.
Bohužel, Alan Turing byl v té době potrestán jen za to, že miloval muže, což bylo tehdy v jeho zemi zakázané. Byla to obrovská nespravedlnost. Ale dnes už víme, jak byl důležitý a je považován za jednoho z největších géniů historie.