Přeskočit na obsah

Summit G7 2026

Z Infopedia
(přesměrováno z 52. summit G7)
52. summit G7
Předchozí51. summit G7 (2025)
Následující53. summit G7 (2027)

52. summit G7 (neboli Summit G7 2026) je výroční mezinárodní setkání hlav států a vlád členských zemí Skupiny sedmi (G7), které se koná ve dnech 15. až 17. června 2026 ve francouzském lázeňském městě Évian-les-Bains v departementu Horní Savojsko. Setkání probíhá pod taktovkou francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, neboť Francie pro rok 2026 převzala rotující předsednictví tohoto elitního globálního uskupení.

Jedná se o historický milník v dějinách organizace, jelikož se město Évian-les-Bains stalo vůbec prvním francouzským městem, které podobný summit hostí již podruhé (poprvé se zde světoví lídři setkali v roce 2003 na tehdejším summitu G8). Setkání v roce 2026 se vyznačuje zcela obměněnou a dynamickou sestavou světových státníků, řešením akutních geopolitických krizí na Blízkém východě, probíhající válkou na Ukrajině a snahou o nastavení nových pravidel pro globální obchod a boj proti ekonomickým nerovnostem.

📅 Pozadí a přípravy

Francie oficiálně převzala roční předsednictví G7 1. ledna 2026 od předchozí hostitelské země, Kanady. Francouzská diplomatická administrativa pod vedením Elysejského paláce okamžitě zahájila rozsáhlé přípravy, jejichž cílem bylo učinit ze summitu platformu pro posílení dialogu se středně velkými mocnostmi a rozvojovým světem.

Prezident Emmanuel Macron označil za hlavní pilíř francouzského předsednictví boj proti globálním ekonomickým nerovnováhám. Zvláštní důraz byl kladen na řešení problémů, jako je průmyslová nadkapacita, nedostatečné investice v rozvojových zemích, deregulace a nadměrné zadlužení chudých států. Kromě ekonomiky byly jako priority stanoveny ochrana nezletilých v kyberprostoru, boj proti mezinárodnímu organizovanému zločinu, posílení odolnosti dodavatelských řetězců (zejména u vzácných kovů a nerostů) a stabilizace mezinárodního práva.

Zajímavostí z přípravného období je samotné datum konání. Podle původních diplomatických plánů se měl summit konat o den dříve, tedy 14. až 16. června 2026. Z diplomatických důvodů a kvůli snaze vyhnout se přímé kolizi s termínem narozenin amerického prezidenta, kterým je Donald Trump, byl však termín celého summitu posunut na 15. až 17. června. Na přípravě agendy se od začátku roku 2026 podíleli diplomaté (takzvaní „šerpové“) a odborná ministerstva; v dubnu například proběhlo setkání ministrů pro rozvoj v Paříži.

📍 Místo konání a bezpečnostní opatření

Volba města Évian-les-Bains, proslulého po celém světě produkcí minerální vody a luxusními lázeňskými rezorty (především ikonickým hotelem Royal), s sebou přinesla bezprecedentní logistické a bezpečnostní výzvy. Vzhledem k tomu, že se město nachází přímo na francouzském břehu Ženevského jezera u hranic se Švýcarskem, musely obě země spojit síly při zajišťování bezpečnosti.

Drtivá většina mezinárodních delegací i zástupců médií přilétala na mezinárodní letiště v Ženevě. Švýcarský prezident Guy Parmelin proto vítal státníky přímo ve Švýcarsku, odkud se následně přesouvali vrtulníky nebo ozbrojenými konvoji do Francie. Na žádost ženevských kantonálních úřadů odsouhlasila švýcarská vláda od 10. do 19. června dočasné obnovení přísných hraničních kontrol, přičemž mnoho z 35 místních hraničních přechodů bylo pro dopravu zcela uzavřeno.

Francouzská prefektura zavedla ve městě a jeho okolí nekompromisní bezpečnostní zóny:

  • Modrá zóna: Přístupná pouze pro osoby s předem schváleným a registrovaným digitálním QR kódem (takzvaný „Pass G7“). Platila zde omezení dopravy a nutnost osobních prohlídek.
  • Červená zóna: Nejpřísněji střežený perimetr v bezprostředním okolí hotelu Royal a jednacích sálů. Vjezd vozidel byl absolutně zakázán (s výjimkou akreditovaných vládních limuzín) a pohyb byl omezen pouze na světové lídry, nejvyšší delegáty a prověřený personál.

👥 Zúčastnění lídři a delegace

Sestava lídrů na summitu v roce 2026 patří k nejvíce obměněným v moderní historii fóra. Od volebního super-cyklu v letech 2024 a 2025 došlo v mnoha klíčových zemích k výměně vládních garnitur, což dalo summitu zcela novou politickou dynamiku:

  • Francie (Hostitel): Prezident Emmanuel Macron, pro kterého jde o snahu profilovat Francii jako klíčového mediátora mezi USA a Evropou.
  • USA: Prezident Donald Trump, který se do funkce vrátil po svém volebním vítězství v roce 2024. Jeho tvrdá rétorika vůči mezinárodním dohodám a zavedení radikální celní politiky patřily k nejvýbušnějším bodům setkání.
  • Německo: Spolkový kancléř Friedrich Merz, reprezentující konzervativní CDU, který do úřadu nastoupil v květnu 2025. Merz na summit přijel s vizí posílení evropského vojenského a leteckého průmyslu a snahou o stabilizaci německé ekonomiky.
  • Japonsko: Premiérka Sanae Takaichiová, historicky první žena v čele japonské vlády. V únoru 2026 dovedla svou stranu k drtivému vítězství a na summit přijela jako silná hráčka prosazující takzvaný přístup „Japan First“, asertivnější vojenskou politiku a užší spojenectví Západu proti čínskému vlivu.
  • Spojené království: Premiér Keir Starmer, který zvítězil s Labouristickou stranou ve volbách v roce 2024. Starmer hlasitě varoval před hrozbou z Ruska a požadoval masivní posílení evropské obrany nezávislé na americké pomoci.
  • Kanada: Premiér Mark Carney, který na summitu reprezentoval změnu v kanadském vedení s výrazným ekonomickým a ekologickým zaměřením.
  • Itálie: Premiérka Giorgia Meloniová, která vnesla do jednání pohled evropské konzervativní pravice, zejména ohledně migrace a spolupráce se státy severní Afriky.
  • EU: Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa.

Pozvaní hosté (Outreach partners)

Francouzské předsednictví přizvalo k jednacímu stolu i řadu nezápadních zemí s cílem udržet otevřený dialog s Globálním Jihem. Již třináctým rokem se summitu jako partner zúčastnila Indie pod vedením premiéra Naréndry Módího. Dále byli pozváni zástupci z Brazílie, Egypta, Keni, Jižní Koreje, Kataru, Sýrie, Spojených arabských emirátů a pochopitelně také Ukrajiny, jejíž prezident Volodymyr Zelenskyj na místě apeloval na další finanční a vojenskou podporu pro svou válkou zmítanou zemi.

📝 Hlavní témata a agenda

Geopolitické krize: Blízký východ a Ukrajina

Jedním z nejzásadnějších témat summitu se stal konflikt na Blízkém východě, konkrétně řešení takzvané Dvanáctidenní války a ratifikace nově dojednané mírové dohody ohledně Hormuzského průlivu s Íránem. Americký prezident se již před summitem nechal slyšet, že dohoda je „téměř hotová“, avšak japonská premiérka Takaichiová důrazně požadovala mezinárodní záruky pro volnou a bezpečnou plavbu tímto strategickým koridorem, který je klíčový pro japonskou a evropskou energetickou bezpečnost. Paralelně se lídři zabývali dlouhodobou podporou Ukrajiny s cílem udržet společnou linii vůči ruské agresi i přes zjevné politické trhliny mezi spojenci.

Ekonomika, cla a dodavatelské řetězce

Ekonomická část summitu byla značně napjatá kvůli nové americké obchodní politice a takzvanému „celnímu útesu“ podle amerického zákona (Section 122), jehož platnost měla dopadnout na evropské a asijské trhy v červenci 2026. Lídři G7 rovněž hledali společnou strategii proti čínským exportním omezením na vzácné zeminy (rare earths), které fatálně zasáhly technologické a obranné průmysly západních demokracií. Británie a Japonsko na okraj summitu demonstrovaly soudržnost podpisem obří investiční smlouvy v hodnotě 18 miliard liber do větrné energie a jaderných technologií.

Ochrana přírody a rozvoj

Výrazným bodem programu bylo představení takzvané Nature and People Finance Alliance. Jednalo se o iniciativu francouzského předsednictví zaměřenou na propojování veřejného a soukromého kapitálu pro záchranu globální biodiverzity. Na rozdíl od vytváření nových fondů se tento model zaměřil na koordinaci stávajících finančních toků s ohledem na skutečnost, že degradace půdy a ztráta rozmanitosti představují tvrdé makroekonomické a bezpečnostní riziko pro celý svět.

🤝 Paralelní fóra a role občanské společnosti

Oficiálním jednáním lídrů předcházela práce několika expertních a občanských skupin:

  • U7+ (University 7+): Mezinárodní aliance 37 univerzit, mezi nimiž hrála hlavní roli pařížská École Polytechnique (L'X), Sciences Po a Université Paris Cité. V dubnu 2026 zasedali rektoři v Paříži a předali prezidentu Macronovi svá doporučení týkající se boje proti dezinformacím a role vysokého školství při rozvoji kritického myšlení v éře algoritmů a umělé inteligence. Aliance U7+ se v roce 2026 stala oficiální angažovanou skupinou G7.
  • Civil 7 (C7): Skupina reprezentující neziskové a humanitární organizace, jež naléhala na lídry, aby navzdory domácím ekonomickým problémům nesnižovali rozpočty na rozvojovou pomoc a boj proti klimatickým změnám.
  • Dále zasedaly skupiny jako Think 7 (T7) dodávající akademické analýzy nebo Pride 7 bojující za práva sexuálních menšin.

⚔️ Kritika a protesty

Jako u každého setkání nejmocnějších státníků planety, i summit v Évianu vyvolal odpor antiglobalizačních a antikapitalistických uskupení. Již několik týdnů před zahájením se ve švýcarské Ženevě formovaly masové protesty organizované mezinárodními koalicemi anarchistů, klimatických radikálů i umírněných bojovníků za lidská práva. Demonstranti kritizovali fakt, že hrstka nejbohatších zemí za zavřenými dveřmi v luxusním letovisku rozhoduje o ekonomických pravidlech pro celý zbytek světa bez adekvátního a trvalého zastoupení zemí Globálního Jihu. Obyvatelé pohraničních regionů navíc kritizovali narušení běžného života v důsledku extrémních bezpečnostních opatření a zavedení systému „Pass G7“, který na téměř týden prakticky zmrazil ekonomický chod u Ženevského jezera.

📈 Kompletní přehled summitů G7

Následující tabulka představuje kompletní a nevynechaný přehled všech summitů od vzniku této neformální skupiny v roce 1975 až do roku 2026. Přehled zachycuje období G6, formát G7, éru s Ruskem (G8) i následný návrat k formátu G7.

Číslo Rok Město (lokalita) Stát Předsedající hostitel
1. 1975 Rambouillet Francie Valéry Giscard d'Estaing
2. 1976 San Juan USA Gerald Ford
3. 1977 Londýn Spojené království James Callaghan
4. 1978 Bonn Západní Německo Helmut Schmidt
5. 1979 Tokio Japonsko Masajoši Óhira
6. 1980 Benátky Itálie Francesco Cossiga
7. 1981 Montebello Kanada Pierre Trudeau
8. 1982 Versailles Francie François Mitterrand
9. 1983 Williamsburg USA Ronald Reagan
10. 1984 Londýn Spojené království Margaret Thatcherová
11. 1985 Bonn Západní Německo Helmut Kohl
12. 1986 Tokio Japonsko Jasuhiro Nakasone
13. 1987 Benátky Itálie Amintore Fanfani
14. 1988 Toronto Kanada Brian Mulroney
15. 1989 Paříž Francie François Mitterrand
16. 1990 Houston USA George H. W. Bush
17. 1991 Londýn Spojené království John Major
18. 1992 Mnichov Německo Helmut Kohl
19. 1993 Tokio Japonsko Kiiči Mijazawa
20. 1994 Neapol Itálie Silvio Berlusconi
21. 1995 Halifax Kanada Jean Chrétien
22. 1996 Lyon Francie Jacques Chirac
23. 1997 Denver USA Bill Clinton
24. 1998 Birmingham Spojené království Tony Blair
25. 1999 Kolín nad Rýnem Německo Gerhard Schröder
26. 2000 Nago Japonsko Joširó Mori
27. 2001 Janov Itálie Silvio Berlusconi
28. 2002 Kananaskis Kanada Jean Chrétien
29. 2003 Évian-les-Bains Francie Jacques Chirac
30. 2004 Sea Island USA George W. Bush
31. 2005 Gleneagles Spojené království Tony Blair
32. 2006 Petrohrad Rusko Vladimir Putin
33. 2007 Heiligendamm Německo Angela Merkelová
34. 2008 Tójako Japonsko Jasuo Fukuda
35. 2009 L'Aquila Itálie Silvio Berlusconi
36. 2010 Huntsville Kanada Stephen Harper
37. 2011 Deauville Francie Nicolas Sarkozy
38. 2012 Camp David USA Barack Obama
39. 2013 Lough Erne Spojené království David Cameron
40. 2014 Brusel EU Herman Van Rompuy
41. 2015 Schloss Elmau Německo Angela Merkelová
42. 2016 Šima Japonsko Šinzó Abe
43. 2017 Taormina Itálie Paolo Gentiloni
44. 2018 La Malbaie Kanada Justin Trudeau
45. 2019 Biarritz Francie Emmanuel Macron
46. 2020 Virtuální konference USA Donald Trump
47. 2021 Carbis Bay Spojené království Boris Johnson
48. 2022 Schloss Elmau Německo Olaf Scholz
49. 2023 Hirošima Japonsko Fumio Kišida
50. 2024 Fasano Itálie Giorgia Meloniová
51. 2025 Kananaskis Kanada Mark Carney
52. 2026 Évian-les-Bains Francie Emmanuel Macron

💡 Pro laiky

Když se mluví o summitu G7, můžete si to představit jako vůbec nejdůležitější a nejstřeženější pracovní víkend na světě. Sedm prezidentů a premiérů z těch vůbec nejbohatších demokratických států (plus zástupci Evropské unie) se sjedou do jednoho ostře hlídaného hotelu. Není to ale schůzka, kde by na sebe jen křičeli nebo hlasovali o nových zákonech pro celý svět – k tomu nemají pravomoc.

Místo toho se snaží sladit své noty. Pokud se například v Évian-les-Bains dohodnou, že Čína drží svět v šachu svými vzácnými kovy, nebo že je potřeba podepsat novou dohodu na Blízkém východě, vysílají tím obrovský signál pro zbytek planety. Pokud začnou těchto sedm mocností plus EU jednat společně, trhy zareagují a ostatní státy se často musí jejich tempu přizpůsobit, protože představují obrovskou část světového bohatství a vojenské síly. Tento summit v roce 2026 byl specifický v tom, že se k jednacímu stolu po letech vrátil Donald Trump za USA, přidala se první žena v čele Japonska a mnoho dalších nových tváří, takže se karty světové diplomacie rozdávaly zcela nanovo.

Zdroje