Ľubomír Dávid

Rozbalit box

Obsah boxu

Ľubomír Dávid (* 17. únor 1964, Topoľčany) je bývalý československý a slovenský reprezentant v zápasu, specialista na řecko-římský styl. Soutěžil v nejtěžší váhové kategorii (supertěžká váha, tehdy limit do 130 kg).

Je považován za jednoho z nejúspěšnějších těžkých vah v historii československého zápasu 80. let 20. století. Jeho kariéra je neodmyslitelně spjata s armádním klubem AS Dukla Trenčín, který byl v té době baštou federálního zápasu. Mezi jeho největší úspěchy patří zisk tří medailí z Mistrovství Evropy, včetně stříbra z roku 1988, a účast na Letních olympijských hrách 1988 v Soulu.

Dávid byl prototypem moderního supertěžkého zápasníka své doby – kombinoval obrovskou fyzickou sílu, nezbytnou pro manipulaci se soupeři vážícími přes 120 kilogramů, s překvapivou dynamikou. V mezinárodním měřítku byl jedním z mála závodníků, kteří dokázali alespoň částečně konkurovat fenoménu té doby, ruskému "Experimentu" Alexandru Karelinovi, ačkoliv jej nikdy neporazil.

🏋️ Fyzické dispozice a styl boje

Ľubomír Dávid patřil k atleticky stavěným těžkým vahám. Při výšce 190 cm se jeho závodní váha pohybovala těsně pod limitem 130 kg.

Technický profil

Jeho styl boje vycházel z klasické školy Dukly Trenčín.

Postoj: V postoji byl Dávid velmi stabilní, těžko vychýlitelný z rovnováhy. Využíval dlouhých paží k kontrole soupeřova trupu a přípravě chvatů.
Parter (boj na zemi): V parteru vynikal v obraně. V útoku se spoléhal na svou explozivní sílu při pokusech o zvednutí soupeře (tzv. "koršun") nebo při přetáčení v křížovém úchopu.
Taktika: Jeho zápasy byly často taktickými bitvami. V supertěžké váze, kde každá chyba může znamenat okamžitou prohru na lopatky (touche), Dávid preferoval trpělivý styl, kdy nutil soupeře k pasivitě a následně trestal jejich chyby v nařízeném parteru.

👶 Počátky a cesta do Dukly Trenčín

Ľubomír Dávid se narodil v Topoľčanech na západním Slovensku, v regionu, který měl silnou tradici silových sportů.

Objevení talentu

S úpolovými sporty začínal již v mládí. Jeho fyzické parametry (byl vždy vyšší a silnější než jeho vrstevníci) ho přirozeně předurčovaly pro nejtěžší váhové kategorie. V systému socialistického sportu v Československu neunikl pozornosti talentových skautů.

Éra v Dukle Trenčín

Klíčovým momentem jeho kariéry byl příchod do armádního střediska vrcholového sportu (ASVS) AS Dukla Trenčín. Dukla byla v té době elitním klubem, který soustřeďoval nejlepší zápasníky z celého Československa (podobně jako RH Praha).

Tréninkové prostředí: V Trenčíně se Dávid dostal pod vedení špičkových trenérů, jako byl Josef Krysta, stříbrný medailista z MS. Tréninková skupina byla extrémně silná, což zajišťovalo kvalitní sparingpartnery na denní bázi.
Konkurence: Dávid musel o své místo v reprezentaci tvrdě bojovat, ale brzy se stal neotřesitelnou jedničkou v supertěžké váze. Jeho sparingy s o váhu nižším, ale technicky brilantním Jozefem Lohyňou, pomáhaly oběma borcům v růstu.

Vstup na mezinárodní scénu (1983–1984)

První mezinárodní zkušenosti začal sbírat na turnajích v rámci východního bloku. V této době dominovali světovému zápasu borci ze Sovětského svazu, Bulharska a Maďarska. Pro mladého Dávida byla konfrontace s touto elitou (např. se sovětským Igorem Rostorotským) tvrdou, ale cennou školou. V roce 1984, kdy socialistický blok (s výjimkou Rumunska) bojkotoval LOH v Los Angeles, přišel Dávid o možnou šanci na olympijský debut, ačkoliv v té době ještě nebyl na úplném výkonnostním vrcholu.

🥉 První velká medaile: Lipsko 1985

Rok 1985 znamenal pro Ľubomíra Dávida definitivní průlom do světové špičky. Na Mistrovství Evropy v Lipsku (v tehdejší NDR) se československý reprezentant dokázal prosadit v extrémně silné konkurenci.

Průběh turnaje: Dávid těžil ze své skvělé fyzické přípravy z Dukly. V eliminačních bojích porazil několik soupeřů ze západní Evropy. Jeho postup zastavili pouze absolutní favorité té doby.
Zisk bronzu: V rozhodujících bojích o medaile dokázal vybojovat bronz. Před ním se umístili pouze reprezentant Sovětského svazu Igor Rostorotskij (který byl v té době světovou jedničkou před nástupem Karelina) a Rumun Ioan Grigoraș.
Význam: Tato medaile byla pro československý zápas v nejtěžší váze prvním velkým úspěchem po delší odmlce a potvrdila, že Dávid je schopen vozit medaile z vrcholných akcí.

🥈 Vrchol kariéry: Stříbro z Kolbotnu 1988

Období mezi lety 1986 a 1988 bylo Dávidovým sportovním vrcholem. Pravidelně se umisťoval na bodovaných příčkách na mistrovstvích světa, ale největší úspěch přišel těsně před olympiádou.

Cesta do finále ME 1988

Na jaře 1988 hostilo norské město Kolbotn (předměstí Osla) Mistrovství Evropy. Dávid sem přijel v životní formě, psychicky vyzrálý a s jasným cílem vylepšit svou bronzovou bilanci (druhý bronz přidal v roce 1987 v Tampere).

Skupinová fáze: Dávid prošel turnajem suverénně. Jeho styl boje byl v té době maximálně efektivní – minimalizoval chyby a dokázal využít každého zaváhání soupeřů v parteru.
Finálový souboj: Ve finále se střetl s vycházející sovětskou hvězdou, mladým Alexandrem Karelinem. Karelin, který v té době začínal svou neuvěřitelnou sérii neporazitelnosti, byl nad síly československého borce. Dávid sice prohrál (Karelin zvítězil na lopatky či technickou převahu), ale zisk stříbrné medaile byl obrovským úspěchem.
Dědictví turnaje: Stříbro z Kolbotnu zůstává jedním z nejlepších výsledků slovenského zápasníka v historii samostatné éry i v rámci federace v supertěžké váze.

🇰🇷 Olympijské hry v Soulu 1988

Na LOH 1988 v jihokorejském Soulu odjížděl Ľubomír Dávid jako úřadující vicemistr Evropy a jeden z kandidátů na medaili, ačkoliv konkurence pod pěti kruhy byla nejvyšší možná.

Systém turnaje

Olympijský turnaj v kategorii do 130 kg se zápasil systémem dvou eliminačních skupin (A a B). Vítězové skupin šli do finále, druzí bojovali o bronz, třetí o 5. místo atd.

Průběh ve skupině B

Los byl k Dávidovi nemilosrdný a zařadil ho do "skupiny smrti" (Skupina B), kde se nacházel i největší favorit Alexandr Karelin.

1. kolo: Dávid nastoupil proti Rakušanovi Jörgu Haderovi. Zápas zvládl takticky a zvítězil na body, čímž si připsal důležité první body do tabulky.
2. kolo: Utkal se s Australanem Danem Paynem (v některých záznamech uváděn jako Evans, oficiální reporty potvrzují soupeře z Oceánie). Dávid potvrdil roli favorita a zvítězil před časovým limitem.
3. kolo – Střet s fenoménem: Ve třetím kole narazil na Alexandra Karelina (URS). Byla to repríza finále ME. Karelin v Soulu předváděl dominantní výkony a ani Dávid nedokázal vzdorovat jeho signifikantnímu chvatu "Karelin Lift" (zvednutí soupeře v parteru). Dávid prohrál na technickou převahu, což ho odsunulo do bojů o záchranu medailové naděje.
4. kolo – Rozhodující bitva: Aby mohl bojovat o medaile, musel porazit silného Bulhara Rangela Gerovského. Byl to vyrovnaný a tvrdý souboj dvou medailistů z ME. Gerovski, který nakonec získal olympijské stříbro, byl v tomto zápase šťastnější a Dávida porazil.

Konečné umístění

Dvě porážky ve skupině (s pozdějším vítězem a pozdějším stříbrným medailistou) znamenaly, že Dávid nepostoupil do bojů o medaile. V konečném hodnocení turnaje obsadil dělené místo těsně za bodovanou šesticí (oficiální statistiky IJF často uvádějí eliminaci ve 4. kole, což odpovídalo umístění v top 8). Ačkoliv neodvezl medaili, jeho vystoupení bylo hodnoceno jako důstojné, neboť prohrál pouze se dvěma nejlepšími zápasníky planety té doby.

📉 Změna geopolitické situace a závěr federální kariéry

Po olympiádě v Soulu pokračoval Dávid v kariéře, ale světový zápas se začal měnit. Nástup nové generace a blížící se politické změny ve východní Evropě ovlivnily i sportovní přípravu.

Mistrovství světa 1989 (Martigny): Dávid se zúčastnil šampionátu ve Švýcarsku, kde obsadil solidní 6. místo. Opět potvrdil příslušnost k světové špičce, ale na medaili nedosáhl.
Revoluce 1989: Sametová revoluce a následné změny v armádním sportu (Dukla Trenčín) přinesly nejistotu ohledně financování a budoucnosti profesionálních sportovců v armádě. Dávid však zůstal věrný zápasu i v těchto turbulentních časech.

🇸🇰 Konec federace a vznik samostatného Slovenska

Po roce 1989 se československý sport musel vyrovnat s transformací společnosti a úbytkem státní podpory. Pro zápasníky v Dukle Trenčín to znamenalo období nejistoty, ale Ľubomír Dávid zůstal oporou týmu.

Poslední roky v československém dresu (1990–1992)

I po třicítce si Dávid udržoval vysokou výkonnost. Na Mistrovství Evropy 1990 v polské Poznani obsadil vynikající 5. místo. Tento výsledek byl důkazem, že i přes nástup nové generace a změny pravidel (zkracování času zápasů) stále patří do nejužší evropské špičky.

Absence na OH 1992: Ačkoliv byl stále technicky vyspělým zápasníkem, na LOH v Barceloně se v supertěžké váze československá výprava neprosadila tak výrazně jako v Soulu. Dávidovu pozici začali ohrožovat mladší závodníci a kumulující se zranění z let tvrdého tréninku.

Historický moment: Reprezentant Slovenska (1993)

Dne 1. ledna 1993 došlo k rozdělení Československa. AS Dukla Trenčín se transformovala na armádní klub nové Slovenské republiky. Ľubomír Dávid se tak stal jedním z prvních sportovců, kteří reprezentovali samostatné Slovensko na vrcholné akci.

ME 1993 Istanbul: Na prvním "samostatném" mistrovství Evropy v Turecku Dávid nesl velkou zodpovědnost jako nejzkušenější člen výpravy. Nezklamal a vybojoval 6. místo. Pro rodící se slovenský sport to byl jeden z prvních bodovaných výsledků na mezinárodní scéně. Tento úspěch byl o to cennější, že ho dosáhl ve věku 29 let, v kategorii plné mladých dravců.

🔚 Ukončení aktivní kariéry

Svou bohatou závodní kariéru ukončil Ľubomír Dávid v polovině 90. let, pravděpodobně kolem roku 1994. Důvody byly kombinací několika faktorů:

Zdravotní stav: Dlouholetá zátěž v supertěžké váze si vybrala daň na kloubech a páteři.
Změna pravidel: Mezinárodní federace FILA (dnes UWW) začala v 90. letech experimentovat s pravidly, aby zápas zatraktivnila, což často znevýhodňovalo starší, technicky a takticky zaměřené borce na úkor výbušnosti.
Generační obměna: V Dukle Trenčín začala dorůstat nová generace, které Dávid mohl předat žezlo.

👔 Trenérská a funkcionářská dráha

Po odložení závodního dresu Dávid zápasnické prostředí neopustil. Plynule přešel do role trenéra a funkcionáře, čímž splatil dluh svému domovskému klubu.

Trenér v Dukle Trenčín

Jako trenér v VŠC Dukla Trenčín (později součást Dukly Banská Bystrica se sídlem v Trenčíně pro zápas) se věnoval výchově nových talentů.

Specializace: Zaměřoval se především na těžké váhové kategorie, kde mohl předávat své specifické know-how o boji s masivními soupeři.
Metodika: Byl zastáncem tvrdé disciplíny a fyzické kondice, což byly atributy, které ho zdobily během aktivní kariéry. Pod jeho rukama prošla řada slovenských reprezentantů.

Působení ve svazu (SZZ)

Kromě klubové práce se angažoval i ve strukturách Slovenského zápasníckeho zväzu (SZZ). Působil v trenérské radě a jako reprezentační trenér pro řecko-římský styl v určitých obdobích. Jeho zkušenosti z mezinárodních bojů a kontakty v zahraničí pomáhaly slovenskému zápasu udržet kontakt se světem i v dobách, kdy financování sportu nebylo ideální.

🏆 Odkaz a význam pro československý zápas

Ľubomír Dávid je dnes vnímán jako poslední velká osobnost "zlaté éry" československé supertěžké váhy.

Most mezi generacemi: Propojil éru 80. let, kdy ČSSR vozila medaile, s érou samostatného Slovenska.
Inspirace: Pro mladé zápasníky v Trenčíně i Topoľčanech byl živoucím důkazem, že se lze z malého města vypracovat až do finále Mistrovství Evropy a postavit se legendám jako Karelin.
Síň slávy: Ačkoliv není oficiálně potvrzeno datum uvedení do Síně slávy slovenského zápasu, jeho jméno je v kronikách Dukly Trenčín zapsáno zlatým písmem vedle jmen jako Jozef Lohyňa či Július Strnisko.

📊 Přehled výsledků na vrcholných akcích

Následující tabulka shrnuje klíčová umístění Ľubomíra Dávida na velkých mezinárodních turnajích v kategorii seniorů.

Rok	Turnaj	Místo konání	Váhová kategorie	Umístění
1985	Mistrovství Evropy	Lipsko	-130 kg	Šablona:Bronz
1986	Mistrovství světa	Budapešť	-130 kg	5. místo
1987	Mistrovství Evropy	Tampere	-130 kg	Šablona:Bronz
1987	Mistrovství světa	Clermont-Ferrand	-130 kg	6. místo
1988	Mistrovství Evropy	Kolbotn	-130 kg	Šablona:Stříbro
1988	Olympijské hry	Soul	-130 kg	účast (ve skupině)
1989	Mistrovství světa	Martigny	-130 kg	6. místo
1990	Mistrovství Evropy	Poznaň	-130 kg	5. místo
1991	Mistrovství Evropy	Aschaffenburg	-130 kg	7. místo
1993	Mistrovství Evropy	Istanbul	-130 kg	6. místo

👶 Pro laiky

Zápas řecko-římský může být pro běžného diváka, zvyklého na akční filmy nebo MMA, na první pohled méně srozumitelný. Zde je vysvětlení klíčových pojmů spojených s kariérou Ľubomíra Dávida:

Řecko-římský styl vs. Volný styl: Toto je nejdůležitější rozdíl. Ľubomír Dávid byl "klasik" (řecko-římský styl). To znamená, že nesměl útočit na nohy soupeře ani používat své nohy k podražení. Veškerý boj se odehrává pouze od pasu nahoru. Je to souboj čisté síly trupu, paží a stability. Pokud vidíte zápasníka chytat soupeře za stehna, je to volný styl, nikoliv to, co dělal Dávid.
Parter (Boj na zemi): Když rozhodčí nařídí parter (často za pasivitu jednoho z borců), jeden zápasník si musí lehnout na břicho a druhý (útočník) se ho snaží otočit nebo zvednout. V supertěžké váze, kde Dávid závodil, to znamená zvednout ze země 130 kg "mrtvé váhy" bránícího se soupeře. To vyžaduje nadlidskou sílu.
Lopatky (Touche): Cíl zápasu. Pokud se podaří soupeře přitlačit oběma lopatkami na žíněnku (stačí na sekundu), zápas okamžitě končí výhrou. Je to ekvivalent "K.O." v boxu.
Supertěžká váha: Královská kategorie. V době Ľubomíra Dávida byl limit do 130 kg (dnes 130 kg). Jsou to nejsilnější muži na turnaji. Souboje jsou často pomalejší a taktičtější, protože každá chyba při této hmotnosti se těžko napravuje.

Zdroje