Akcie

Rozbalit box

Obsah boxu

Akcie je cenný papír, který představuje podíl na majetku akciové společnosti. Majitel akcie, nazývaný akcionář, je tedy spoluvlastníkem (podílníkem) dané společnosti. Vydáváním (emisí) akcií získávají společnosti kapitál pro své financování a rozvoj, aniž by si musely brát úvěr. Akcie jsou základním nástrojem kapitálového trhu a jejich nákup a prodej na burzách je jednou z nejběžnějších forem investice.

📖 Definice a podstata

Když akciová společnost (a.s.) potřebuje získat peníze na investice (např. na stavbu nové továrny nebo vývoj nového produktu), může se rozhodnout vydat akcie. Tím v podstatě "rozkrájí" část svého vlastnictví na malé dílky a nabídne je k prodeji veřejnosti. Každá akcie tak reprezentuje miniaturní kousek vlastnictví dané firmy.

Například pokud má společnost vydáno 1 000 000 akcií a vy vlastníte 1 000 akcií, patří vám 0,1 % této společnosti.

Akcie má dvě základní hodnoty:

• Jmenovitá (nominální) hodnota: Je to hodnota, která je na akcii napsaná. Součet jmenovitých hodnot všech akcií tvoří základní kapitál společnosti. Tato hodnota je pevně daná a pro investora nemá velký význam.
• Tržní hodnota (kurz): Je to aktuální cena, za kterou se akcie obchoduje na burze. Tržní hodnota se neustále mění v závislosti na nabídce a poptávce, které jsou ovlivněny hospodářskými výsledky společnosti, celkovou situací v ekonomice, zprávami a očekáváními investorů.

⚖️ Práva akcionáře

Vlastnictví akcie s sebou přináší soubor práv, která akcionáři umožňují podílet se na řízení a zisku společnosti. Rozsah těchto práv se může lišit podle druhu akcie. Mezi základní práva patří:

• Právo na podíl na zisku (Dividenda):
  • Pokud společnost vytvoří zisk, může valná hromada rozhodnout o jeho vyplacení akcionářům ve formě dividend. dividenda je nejčastěji vyplácena v penězích, a to v poměru k počtu vlastněných akcií. Společnost však nemá povinnost dividendu vyplácet a může se rozhodnout zisk reinvestovat do svého dalšího rozvoje (což by se mělo projevit růstem hodnoty akcií).

• Právo na řízení společnosti (Hlasovací právo):
  • Akcionáři mohou uplatňovat svůj vliv na chod společnosti prostřednictvím hlasování na valné hromadě, což je nejvyšší orgán akciové společnosti.
  • Každá kmenová akcie obvykle představuje jeden hlas. Na valné hromadě se rozhoduje o klíčových otázkách, jako je schválení účetní závěrky, rozdělení zisku, změna stanov nebo volba členů představenstva a dozorčí rady.

• Právo na podíl na likvidačním zůstatku:
  • V případě, že je společnost zrušena a zlikvidována, mají akcionáři právo na podíl na likvidačním zůstatku. To je majetek, který zbude po uspokojení všech věřitelů společnosti (např. bank, dodavatelů). Akcionáři jsou tedy v řadě až poslední.

• Právo na informace:
  • Akcionář má právo na přístup k informacím o hospodaření společnosti, například nahlížet do účetnictví a vyžadovat vysvětlení na valné hromadě.

• Přednostní právo na úpis nových akcií:
  • Pokud se společnost rozhodne vydat nové akcie (navýšit základní kapitál), mají stávající akcionáři přednostní právo si je koupit v poměru, který odpovídá jejich dosavadnímu podílu. Tím je chráněn jejich podíl ve společnosti před "naředěním".

📜 Druhy akcií

Akcie se dělí podle několika kritérií, především podle rozsahu práv, která jsou s nimi spojena, a podle jejich podoby.

Dělení podle práv a povinností

• Kmenová akcie (Common Stock):
  • Jsou nejběžnějším druhem akcií. Jejich majitelé (kmenoví akcionáři) mají všechna základní práva, včetně práva hlasovat na valné hromadě a práva na dividendu. Výše dividendy však není zaručena. V případě likvidace společnosti jsou kmenoví akcionáři vypláceni jako poslední.

• Prioritní akcie (Preferred Stock):
  • Jsou to akcie se zvláštními, přednostními právy. Jejich majitelé mají obvykle přednostní právo na výplatu dividendy. Dividenda je často stanovena jako pevná, předem určená částka, podobně jako úrok u dluhopisu.
  • V případě likvidace jsou majitelé prioritních akcií vypláceni před kmenovými akcionáři.
  • Cenou za tyto výhody je obvykle absence hlasovacího práva. Prioritní akcie jsou tedy jakýmsi hybridem mezi akcií a dluhopisem.

Dělení podle podoby

• Akcie na jméno: Jsou vydány na jméno konkrétního akcionáře, který je zapsán v seznam akcionářů. Převod takové akcie je administrativně náročnější (vyžaduje změnu zápisu v seznamu) a probíhá smlouvou a rubopisem (indosamentem).
• Akcie na majitele: Majitelem je ten, kdo akcii fyzicky drží. Jsou snadno a anonymně převoditelné pouhým předáním. Kvůli obavám z praní špinavých peněz a daňových úniků je jejich existence v mnoha zemích, včetně České republiky, silně omezena nebo zcela zrušena. V ČR mohou dnes existovat pouze v zaknihované podobě.

Dělení podle formy

• Listinné akcie: Mají fyzickou, papírovou podobu. V dnešní době jsou u veřejně obchodovaných společností vzácné.
• Zaknihované akcie: Nemají fyzickou podobu, existují pouze jako elektronický záznam v databázi centrálního depozitáře cenných papírů. Všechny akcie obchodované na moderních burzách jsou zaknihované. Jejich převod probíhá elektronicky.

📈 Obchodování s akciemi

Obchodování s akciemi probíhá na finančním trhu, a to jak na primárním, tak na sekundárním trhu.

• Primární trh:
  • Zde společnost vydává nové akcie a poprvé je prodává investorům. Nejznámější formou je IPO (primární veřejná nabídka). Je to proces, kdy soukromá společnost poprvé vstupuje na veřejnou burzu a nabízí své akcie široké veřejnosti, aby získala kapitál.

• Sekundární trh:
  • Zde se obchoduje s již existujícími akciemi mezi investory. Společnost, která akcie vydala, již z těchto obchodů nezískává žádné peníze. Sekundární trh zajišťuje akciím likviditu – tedy možnost je kdykoli prodat.
  • Nejvýznamnějšími sekundárními trhy jsou burzy cenných papírů (např. New York Stock Exchange, NASDAQ, Burza cenných papírů Praha).
  • Obchodování na burze probíhá prostřednictvím licencovaného obchodníka s cennými papíry (broker). Investor si u brokerské společnosti založí účet a přes něj zadává pokyny k nákupu nebo prodeji akcií.

💹 Oceňování akcií a investiční strategie

Určení "správné" hodnoty akcie je klíčovým úkolem pro investory. Existuje několik základních přístupů, jak se k ocenění postavit.

• Fundamentální analýza:
  • Tento přístup se snaží určit vnitřní hodnotu akcie na základě ekonomického zdraví a budoucích vyhlídek společnosti. Analytici zkoumají účetní výkazy firmy (výsledovku, rozvahu), její zisky, tržby, dluhy, postavení na trhu a kvalitu managementu.
  • Cílem je najít akcie, jejichž aktuální tržní cena je nižší než jejich odhadovaná vnitřní hodnota (podhodnocené akcie). Tento přístup proslavil investor Warren Buffett.
  • K tomu se používají různé finanční ukazatele, jako je P/E poměr (poměr ceny a zisku na akcii), dividendový výnos nebo rentabilita vlastního kapitálu (ROE).

• Technická analýza:
  • Tento přístup se nezabývá vnitřní hodnotou firmy, ale analyzuje historický vývoj ceny a objemu obchodů na grafech. Techničtí analytici hledají v grafech opakující se vzorce (formace) a trendy, ze kterých se snaží předpovědět budoucí pohyb ceny. Vycházejí z předpokladu, že všechny relevantní informace jsou již v ceně akcie obsaženy.

• Hypotéza efektivního trhu:
  • Tato akademická teorie tvrdí, že tržní ceny akcií v sobě vždy a okamžitě odrážejí všechny dostupné informace. Podle této hypotézy je nemožné systematicky "porážet trh" a dosahovat nadprůměrných výnosů, protože neexistují podhodnocené nebo nadhodnocené akcie. Jakákoli nová informace se okamžitě promítne do ceny.

❗ Rizika investování do akcií

Investice do akcií je spojena s řadou rizik a není vhodná pro každého.

• Tržní riziko: Riziko, že hodnota celého akciového trhu poklesne v důsledku ekonomické recese, politické nestability nebo finanční krize. Tomuto riziku se nelze vyhnout.
• Specifické riziko (riziko společnosti): Riziko spojené s konkrétní firmou – špatné manažerské rozhodnutí, ztráta konkurenceschopnosti, skandál apod. Tomuto riziku lze čelit diverzifikací – tedy rozložením investice do akcií mnoha různých společností z různých odvětví.
• Riziko likvidity: Riziko, že akcii nebude možné rychle prodat za spravedlivou cenu, protože o ni není na trhu zájem. Týká se především akcií malých a neznámých firem.
• Měnové riziko: Pokud investor nakoupí akcie v cizí měně (např. Čech nakoupí akcie v dolarech), jeho výnos je ovlivněn i pohybem měnového kurzu.

👶 Pro laiky

Představte si velkou a úspěšnou firmu, například výrobce telefonů, jako obrovský koláč. Akcie je jeden miniaturní drobeček tohoto koláče. Když si koupíte akcii, stáváte se spolumajitelem (akcionářem) této firmy a vlastníte tak malý kousek jejího majetku.

Proč byste to dělali? Ze dvou hlavních důvodů: 1. Růst ceny: Doufáte, že se firmě bude dařit, bude vydělávat více peněz a hodnota vašeho "drobečku" poroste. Dnes ho koupíte za 100 korun a za rok ho třeba prodáte za 120 korun. 2. Dividendy: Když firma vydělá hodně peněz, může se rozhodnout, že se o zisk podělí se svými majiteli. Každému, kdo vlastní drobeček (akcii), pošle malou peněžní odměnu.

Jako spolumajitel máte také určitá práva. Tím nejdůležitějším je hlasovací právo. Jednou ročně se koná velká schůze všech majitelů (valná hromada), kde můžete svým hlasem (který odpovídá počtu vašich akcií) ovlivnit, co se bude ve firmě dít.

Kde se akcie kupují a prodávají? Na speciálním tržišti zvaném burza. Je to místo, kde se neustále mění ceny akcií podle toho, jak velký je o ně zájem.

Je ale důležité pamatovat, že investování do akcií je rizikové. Když se firmě přestane dařit, hodnota vašeho "drobečku" může klesnout a vy můžete o své peníze přijít. Proto je chytré "nejíst jen jeden druh koláče" a své investice rozložit do akcií mnoha různých firem (tomu se říká diverzifikace).