Kourou
Obsah boxu
Kourou je město a komuna ve Francouzské Guyaně, zámořském departementu a regionu Francie na pobřeží Jižní Ameriky. Ačkoli není hlavním městem, je Kourou celosvětově známé jako sídlo Guyanského kosmického střediska (Centre Spatial Guyanais), hlavního a nejdůležitějšího kosmodromu Evropské kosmické agentury (ESA). Město tak představuje unikátní kontrast mezi okolním tropickým deštným pralesem, temnou historií trestaneckých kolonií a špičkovou vesmírnou technologií.
| Kourou | |
|---|---|
| Soubor:Kourou, Guyane - panoramio (1).jpg | |
| Pobřeží v Kourou | |
| Znak | Soubor:Blason ville de Kourou.svg |
| Stát | Francie |
| Region | Francouzská Guyana |
| Departement | Francouzská Guyana |
| Rozloha | 2 160 |
| Obyvatelstvo | 24 612 (2021)[1] |
| Starosta | François Ringuet |
| PSČ | 97310 |
| Web | www.ville-kourou.fr |
.jpg){kind=link}
🌍 Poloha a geografická výhoda
Kourou leží na pobřeží Atlantského oceánu, přibližně 60 km severozápadně od hlavního města Cayenne. Nachází se na 5. stupni severní šířky, tedy velmi blízko rovníku.
Tato poloha je klíčovou a nenahraditelnou výhodou pro starty raket:
- Efekt praku: Rychlost rotace Země je na rovníku nejvyšší (přes 1 600 km/h). Rakety startující z Kourou tak získávají značnou počáteční rychlost "zdarma", což jim umožňuje vynést těžší náklad nebo ušetřit cenné palivo. Tento jev se nazývá "efekt praku" (slingshot effect)[2].
- Bezpečnost: Většina trajektorie startu vede nad oceánem a neobydlenými oblastmi, což minimalizuje riziko v případě havárie.
- Nízké riziko hurikánů: Na rozdíl od mysu Canaveral na Floridě se Francouzská Guyana nachází mimo pásmo hurikánů.
⏳ Historie
Tragická expedice Kourou
První významnější pokus o kolonizaci oblasti se datuje do roku 1763, kdy se Francie po ztrátě kolonií v Severní Americe pokusila vytvořit novou prosperující kolonii, tzv. Rovnodennostní Francii (France Équinoxiale). Na místo bylo bez řádné přípravy vysláno přibližně 15 000 kolonistů. Expedice Kourou, jak vešla ve známost, skončila naprostou katastrofou. V drsných podmínkách tropického klimatu, bez zajištěného ubytování, jídla a ochrany před nemocemi, jako je žlutá zimnice a malárie, zemřelo během dvou let více než 10 000 lidí[3]. Tato událost se stala synonymem pro špatně naplánovanou a tragickou kolonizaci.
Éra trestaneckých kolonií
V 19. století se Francouzská Guyana, včetně oblasti Kourou, stala nechvalně proslulou jako místo pro trestanecké kolonie (bagne). Nedaleko pobřeží Kourou se nachází souostroví Îles du Salut (Ostrovy spásy), které tvoří tři malé ostrovy:
- Île Royale
- Île Saint-Joseph
- Île du Diable (Ďábelský ostrov)
Toto souostroví bylo jednou z nejtvrdších částí celého systému. Ďábelský ostrov se stal celosvětově známým díky dvěma osobnostem:
- Alfred Dreyfus: Francouzský důstojník židovského původu, který byl na základě falešných obvinění ze špionáže v roce 1895 deportován právě na Ďábelský ostrov. Jeho případ (Dreyfusova aféra) rozdělil francouzskou společnost.
- Henri Charrière: Francouzský trestanec, který proslavil zdejší věznice svým autobiografickým románem Motýlek (Papillon), v němž popisuje své útěky.
Trestanecké kolonie byly definitivně zrušeny až v roce 1953.
Příchod kosmického věku
Zásadní zlom v historii Kourou nastal v roce 1964. Poté, co Alžírsko získalo nezávislost, ztratila Francie svou raketovou základnu v Hammaguiru. Francouzská vláda proto hledala nové, vhodné místo a po zvážení 14 lokalit bylo vybráno právě Kourou pro jeho ideální geografickou polohu. Rozhodnutí postavit zde Guyanské kosmické středisko proměnilo ospalou vesnici v moderní město a navždy změnilo její osud[4].
🚀 Guyanské kosmické středisko
Guyanské kosmické středisko (francouzsky Centre Spatial Guyanais, CSG) je srdcem a hlavním důvodem existence moderního Kourou. Není to jen francouzský, ale především hlavní evropský kosmodrom. Provozuje ho společně francouzská kosmická agentura CNES a Evropská kosmická agentura (ESA) spolu s komerční společností Arianespace. Rozsáhlý areál kosmodromu zabírá plochu přibližně 700 km² západně od města.
Startovací komplexy a nosné rakety
Kosmodrom je vybaven několika startovacími komplexy, které umožňují provoz různých typů nosných raket:
- Ariane: Páteř evropského vesmírného programu. Z Kourou startovaly všechny generace raket Ariane, od Ariane 1 (první start v roce 1979) až po vysoce úspěšnou Ariane 5, která byla po dekády dominantním nosičem pro vynášení těžkých telekomunikačních satelitů na geostacionární dráhu. V současnosti je nahrazována novou generací, raketou Ariane 6[5].
- Vega: Menší nosná raketa, vyvinutá pod vedením Itálie, která slouží k vynášení lehkých vědeckých a pozorovacích satelitů na nízké oběžné dráhy. Její novější verze se jmenuje Vega-C.
- Sojuz: V rámci partnerství s Ruskem byl v Kourou vybudován speciální startovací komplex pro legendární ruské rakety Sojuz. To umožnilo využívat spolehlivost Sojuzu z geograficky výhodnější pozice. Po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 byla tato spolupráce přerušena[6].
Dopad na město a region
Přítomnost kosmodromu zcela změnila tvář Kourou i celé Francouzské Guyany.
- Ekonomický motor: Kosmické středisko je největším zaměstnavatelem v regionu. Pracují zde tisíce vysoce kvalifikovaných inženýrů, techniků a specialistů, převážně z metropolitní Francie. To vytváří poptávku po službách, bydlení a infrastruktuře, což pohání místní ekonomiku.
- Demografická změna: Z malé vesnice s několika sty obyvateli se Kourou stalo moderním městem s více než 25 000 obyvateli. Vznikly zde nové obytné čtvrti, školy, nemocnice a moderní hotely, jako je slavný Hôtel des Roches.
- Sociální napětí: Rychlý rozvoj a příchod dobře placených evropských expertů vytvořil i sociální a ekonomické pnutí. Existuje výrazný kontrast mezi vysokou životní úrovní zaměstnanců kosmodromu a místní kreolskou, domorodou a přistěhovaleckou populací, která se často potýká s nezaměstnaností a sociálními problémy[7].
Kourou je tak městem dvou tváří – na jedné straně brána do vesmíru, na druhé straně místo s komplexními postkoloniálními sociálními problémy.
🧑🏫 Pro laiky
Představte si, že Kourou je jako malé, zapadlé městečko uprostřed džungle, které má ale jedno obrovské a supermoderní letiště. Toto letiště však není pro letadla, ale pro rakety letící do vesmíru.
Proč zrovna tady, uprostřed ničeho? Protože je to nejlepší místo na světě pro start rakety. Kourou leží velmi blízko rovníku. Země se na rovníku otáčí nejrychleji, takže když odtud raketa startuje, dostane od planety jakýsi "švih" navíc, podobně jako když roztočíte prak. Díky tomu ušetří spoustu paliva a může nést těžší náklad. Navíc startuje směrem nad oceán, takže když se něco pokazí, trosky spadnou do vody a ne někomu na hlavu.
Díky tomuto "vesmírnému letišti", kterému se říká Guyanské kosmické středisko, se Kourou stalo evropskou bránou do vesmíru. Startují odtud nejdůležitější evropské rakety Ariane, které vynášejí do kosmu satelity pro televizi, internet, navigaci nebo vědecký výzkum.
Je to ale město plné kontrastů. Vedle špičkových vědců a inženýrů v bílých pláštích zde žijí potomci původních obyvatel a trestanců v mnohem skromnějších podmínkách. A jen kousek od pobřeží leží slavné Ďábelské ostrovy, kde kdysi bývalo jedno z nejhorších vězení na světě, proslavené filmem Motýlek. Kourou je tak místem, kde se temná minulost setkává s nejmodernější budoucností.
Reference
- ↑ https://www.insee.fr/fr/statistiques/2522602
- ↑ https://www.esa.int/Enabling_Support/Space_Transportation/Europe_s_Spaceport/Why_Kourou_is_a_perfect_location_for_a_spaceport
- ↑ https://www.britannica.com/place/Kourou
- ↑ https://www.cnes.fr/en/french-guiana-space-centre/history-csg
- ↑ https://www.esa.int/Enabling_Support/Space_Transportation/Launch_vehicles/Ariane_6
- ↑ https://spacenews.com/soyuz-launches-from-kourou-suspended/
- ↑ https://www.theguardian.com/world/2017/apr/10/french-guiana-protests-inequality-south-america-france-colony