Kryštof Kolumbus

Rozbalit box

Obsah boxu

Kryštof Kolumbus
Portrét muže, o němž se předpokládá, že je Kryštof Kolumbus (autor Sebastiano del Piombo, 1519)
Datum narození	mezi 25. srpnem a 31. říjnem 1451
Místo narození	Janovská republika (dnes 🇮🇹 Janov, Itálie)
Datum úmrtí	20. května 1506 (ve věku cca 54 let)
Místo úmrtí	Valladolid, Kastilská koruna (dnes 🇪🇸 Španělsko)
Povolání	mořeplavec, průzkumník, objevitel, kolonizátor, místokrál a guvernér
Hlavní úspěch	Započetí trvalé evropské kolonizace Ameriky

Kryštof Kolumbus (italsky Cristoforo Colombo, španělsky Cristóbal Colón; 1451–1506) byl janovský mořeplavec a kolonizátor ve službách španělské koruny. Jeho plavby přes Atlantik v letech 1492 až 1504 započaly éru masivního evropského průzkumu, dobývání a osidlování amerického kontinentu. Ačkoliv nebyl prvním Evropanem, který dosáhl Ameriky (Vikingové ho předešli o téměř 500 let), jeho cesty odstartovaly trvalý kontakt mezi Starým a Novým světem, což navždy změnilo běh lidských dějin.

Jeho postava je jednou z nejkomplexnějších a nejkontroverznějších v historii. Po staletí byl oslavován jako hrdinný objevitel a nositel civilizace. V moderní době je však stále častěji vnímán jako symbol evropské rozpínavosti, chamtivosti a brutálního zacházení s domorodým obyvatelstvem.

📜 Životopis

Původ a posedlost západní cestou

Narodil se v Janově, mocné námořní republice. Jako syn tkalce vlny se již v mládí stal námořníkem a obchodníkem, což ho zavedlo do mnoha koutů tehdy známého světa, od Anglie po africké pobřeží. Usadil se v Portugalsku, které bylo v 15. století centrem námořního průzkumu.

V této době byla Evropa posedlá myšlenkou nalezení nové cesty do bohaté Asie ("Indie"), zdroje drahého koření a hedvábí. Stará pozemní cesta byla zablokována po pádu Konstantinopole do rukou Osmanských Turků v roce 1453. Portugalci se snažili obeplout Afriku. Kolumbus však, na základě studia tehdejších geografických poznatků (a mylných výpočtů), dospěl k přesvědčení, že Země je mnohem menší, než se myslelo, a že do Asie lze doplout mnohem rychleji a snadněji západní cestou přes Atlantik.

Tento plán, považovaný většinou expertů za šílený a založený na chybných datech, nabídl portugalskému králi Janovi II., ale byl odmítnut. Kolumbus se proto v roce 1485 obrátil na jeho hlavní rivaly – španělské katolické monarchy, Isabelu I. Kastilskou a Ferdinanda II. Aragonského.

Ve službách Španělska a první plavba (1492)

Španělští monarchové byli zpočátku také skeptičtí. Navíc byli plně zaměstnáni válkou s posledním muslimským emirátem na Pyrenejském poloostrově, Granadou (tzv. Reconquista). Kolumbus musel čekat sedm let. Teprve po pádu Granady v lednu 1492 a díky přímluvě královny Isabely, která byla pohnuta Kolumbovou hlubokou vírou a vidinou šíření křesťanství, získal jeho plán podporu.

Dne 17. dubna 1492 byly podepsány Kapitulace ze Santa Fe, nebývale velkorysá smlouva, která Kolumbovi slibovala:

• Titul "Admirál moří a oceánů".
• Post místokrále a guvernéra všech nově objevených zemí.
• Desetiprocentní podíl na veškerém zisku z těchto území.

Dne 3. srpna 1492 vyplul z přístavu Palos de la Frontera se třemi loděmi: vlajkovou lodí Santa María (karaka) a dvěma menšími a rychlejšími karavelami, Pinta a Niña.

Objevení "Nového světa"

Plavba byla delší a náročnější, než Kolumbus sliboval. Po týdnech na otevřeném moři začala posádka propadat zoufalství a hrozila vzpourou. Kolumbus musel falšovat lodní deník a udávat kratší upluté vzdálenosti, aby udržel morálku.

Konečně, 12. října 1492, po 36 dnech plavby bez spatření pevniny, zahlédl námořník Rodrigo de Triana z Piny zemi. Byla to malý ostrov v Bahamách, který Kolumbus pojmenoval San Salvador (Svatý spasitel). V domnění, že doplul k ostrovům u pobřeží Asie, nazval domorodé obyvatele, Taíny, Indiány (Indios). Tento omyl přetrval staletí.

Během své první cesty dále prozkoumal pobřeží Kuby, kterou považoval za výběžek čínské pevniny, a ostrov Hispaniola (dnešní Haiti a Dominikánská republika), kde jeho vlajková loď Santa María ztroskotala. Z jejích trosek založil první evropskou osadu v Novém světě, La Navidad, a zanechal v ní 39 mužů. V březnu 1493 se vrátil do Španělska jako hrdina, který otevřel novou cestu do "Indií".```

Další výpravy a zklamání (1493–1504)

Kolumbus podnikl ještě tři další plavby do Ameriky, které však byly poznamenány rostoucími obtížemi, zklamáním a brutalitou.

• Druhá plavba (1493–1496): Byla to masivní kolonizační výprava se 17 loděmi a více než 1200 muži. Po příjezdu na Hispaniolu nalezl osadu La Navidad zničenou a všechny její obyvatele mrtvé, pravděpodobně v důsledku konfliktu s domorodci. Založil novou kolonii, La Isabela, a jako guvernér zavedl systém nucených prací (encomienda) a brutální politiku vůči Taínům, kteří byli nuceni těžit zlato a sbírat bavlnu. Prozkoumal Malé Antily, Portoriko a Jamajku, ale vytoužené bohatství Asie nenalézal.
• Třetí plavba (1498–1500): Poprvé dosáhl pobřeží jihoamerické pevniny (v dnešní Venezuele). Po návratu na Hispaniolu se však musel potýkat se vzpourou španělských osadníků, kteří byli nespokojeni s jeho vedením. Královský vyšetřovatel ho nechal zatknout a v řetězech poslat zpět do Španělska. Ačkoliv ho královna Isabela omilostnila, byl zbaven titulu guvernéra a jeho reputace utrpěla těžkou ránu.
• Čtvrtá plavba (1502–1504): Poslední, zoufalý pokus najít průplav do Indického oceánu. Prozkoumal pobřeží Střední Ameriky (od Hondurasu po Panamu), ale plavba byla plná katastrof, včetně ztroskotání na Jamajce, kde musel rok čekat na záchranu.

Konec života v zapomnění

Kolumbus se do Španělska vrátil v roce 1504 jako zlomený muž. Jeho hlavní patronka, královna Isabela, zemřela a on se marně dožadoval navrácení svých titulů a podílů na zisku, které mu zaručovaly Kapitulace ze Santa Fe. Zemřel 20. května 1506 ve Valladolidu, stále přesvědčen, že objevil novou cestu do Asie, a netuše, že narazil na zcela nový kontinent. Paradoxně, tento kontinent byl nakonec pojmenován po jiném mořeplavci, Amerigu Vespuccim.

⚔️ Odkaz a kontroverze

Kolumbův odkaz je dvojsečný a v moderní době je předmětem intenzivních debat.

Kolumbovská výměna (The Columbian Exchange)

Jeho plavby odstartovaly tzv. Kolumbovskou výměnu – masivní a bezprecedentní výměnu rostlin, zvířat, technologií, kultur a bohužel i nemocí mezi Starým a Novým světem.

• Z Ameriky do Evropy: Brambory, kukuřice, rajčata, tabák, kakao, dýně, vanilka.
• Z Evropy do Ameriky: Pšenice, rýže, cukrová třtina, káva, koně, dobytek, prasata, neštovice, spalničky, chřipka.

Tato výměna zásadně změnila zemědělství, stravování a ekologii na obou polokoulích. Zatímco plodiny jako brambory a kukuřice pomohly odvrátit hladomory v Evropě, evropské nemoci, proti kterým neměli domorodí Američané žádnou imunitu, způsobily demografickou katastrofu a vyhladily až 90 % původní populace.

Kritika a přehodnocení

Po staletí byl Kolumbus oslavován jako hrdina. Tento pohled se však ve 20. a 21. století radikálně změnil. Dnes je kritizován za:

• Zahájení transatlantického obchodu s otroky: Byl prvním, kdo poslal domorodé obyvatele jako otroky do Evropy.
• Brutalitu a genocidu: Jeho správa na Hispaniole byla poznamenána masakry, mučením a zavedením systému nucených prací, který vedl k rychlému vyhynutí kmene Taínů.
• Symbol kolonialismu: Je vnímán nikoliv jako "objevitel" kontinentu, který byl již tisíce let obydlen, ale jako první z řady evropských dobyvatelů, kteří přinesli zkázu a útlak.

Tato kritika vedla v mnoha zemích k protestům proti jeho oslavám (např. Den Kryštofa Kolumba v USA) a ke strhávání jeho soch.

🤔 Pro laiky

Představte si Kryštofa Kolumba jako extrémně tvrdohlavého a ambiciózního kapitána, který byl posedlý jednou myšlenkou: že se do bohaté Asie dá doplout zkratkou přes Atlantik. Všichni tehdejší experti mu říkali, že je to nesmysl a že jeho výpočty jsou špatné, ale on se nevzdal. Nakonec přesvědčil španělskou královnu, aby mu dala tři malé lodě a peníze na cestu.

Když po dlouhé a napínavé plavbě konečně narazil na pevninu, byl si naprosto jistý, že je v Indii. Ve skutečnosti "zakopl" o úplně nový kontinent – Ameriku. Domorodce proto pojmenoval Indiáni. Jeho objev odstartoval obrovskou revoluci. Z Ameriky se do Evropy dostaly brambory a rajčata, zatímco Evropané do Ameriky přivezli koně, ale také smrtící nemoci.

Dnes se na něj díváme dvěma pohledy. Na jednu stranu byl neuvěřitelně odvážný a jeho plavba navždy spojila dva světy. Na druhou stranu se k domorodým obyvatelům choval neuvěřitelně krutě, zotročoval je a zahájil tak temnou kapitolu dobývání a ničení jejich kultur. Je to tedy postava, která symbolizuje jak úžasné lidské odhodlání, tak i tragické důsledky arogance a chamtivosti.