Pitná voda

Rozbalit box

Obsah boxu

Pitná voda je voda, která je zdravotně nezávadná, a to ani při trvalém požívání nepředstavuje riziko pro lidské zdraví. Je určena ke konzumaci, vaření a k dalším domácím účelům, jako je osobní hygiena. Přístup k bezpečné pitné vodě je základním lidským právem a jedním z nejdůležitějších předpokladů pro veřejné zdraví a udržitelný rozvoj^[1].

-

💧 Charakteristika a význam

Z chemického hlediska je základem pitné vody molekula H2O. Pitná voda však není chemicky čistá, obsahuje rozpuštěné minerální látky (jako vápník, hořčík, sodík) a stopové prvky, které jsou pro lidský organismus důležité. Jejich koncentrace a vzájemný poměr ovlivňují chuť vody a její vlastnosti.

Pro lidské tělo, které je tvořeno přibližně z 60 % vodou, je pitná voda naprosto nepostradatelná^[2]. Plní řadu životně důležitých funkcí:

Hydratace: Udržuje optimální objem tělesných tekutin.
Termoregulace: Pomáhá udržovat stálou tělesnou teplotu, zejména prostřednictvím pocení.
Transportní médium: Rozvádí živiny, vitamíny, minerály a kyslík k buňkám.
Odplavování odpadních látek: Umožňuje odstraňování toxinů a odpadních produktů z těla prostřednictvím moči.
Účast v metabolických procesech: Je nezbytná pro většinu chemických reakcí v těle.

🏞️ Zdroje pitné vody

Voda pro výrobu pitné vody se nazývá surová voda a získává se ze dvou hlavních typů zdrojů. V České republice je poměr využití podzemních a povrchových zdrojů přibližně vyrovnaný, s mírnou převahou podzemních^[3].

Podzemní voda

Podzemní voda je obecně považována za kvalitnější a stabilnější zdroj. Voda, která prosakuje půdou a horninovým podložím, je přirozeně filtrována a chráněna před vnějším znečištěním. Získává se z:

Pramenů: Míst, kde podzemní voda přirozeně vyvěrá na povrch.
Studní a vrtů: Umělých objektů, kterými se čerpá voda z podzemních zvodní (akviferů).

Povrchová voda

Povrchová voda je náchylnější ke znečištění a její kvalita a množství mohou kolísat v závislosti na srážkách a ročním období. Před použitím proto vždy vyžaduje důkladnou úpravu. Získává se z:

Vodních toků: Řek a potoků.
Vodních nádrží: Jezera a především účelově budované vodárenské nádrže (přehrady), které slouží k akumulaci velkého množství vody. V Česku jsou klíčovými zdroji například nádrže Švihov (Želivka), Vír nebo Římov.

⚗️ Úprava pitné vody

Proces přeměny surové vody na zdravotně nezávadnou pitnou vodu se nazývá úprava vody a probíhá ve specializovaných zařízeních, tzv. úpravnách vody. Rozsah a složitost úpravy závisí na kvalitě surové vody. Voda z podzemních zdrojů často vyžaduje jen minimální úpravu (např. jednoduchou dezinfekci), zatímco povrchová voda musí projít vícestupňovým procesem.

Standardní postup úpravy povrchové vody zahrnuje následující kroky^[4]^[5]: 1. Česle a síta: Hrubé mechanické předčištění, které zachytí plovoucí nečistoty jako listí, větve nebo ryby. 2. Koagulace (Čiření): Do vody se přidá chemická látka (koagulant, např. síran hlinitý), která způsobí, že se drobné, rozptýlené nečistoty začnou shlukovat do větších vloček (flokulí). 3. Sedimentace (Usazování): Voda s vytvořenými vločkami pomalu protéká velkými usazovacími nádržemi, kde těžší vločky klesají ke dnu a tvoří kal. 4. Filtrace: Voda zbavená největších nečistot prochází přes pískové filtry (nebo jiné filtrační materiály), které zachytí i velmi jemné částice a mikroorganismy. 5. Dezinfekce: Závěrečný a nejdůležitější krok, který zajistí mikrobiologickou nezávadnost vody. Jejím cílem je zničit zbývající bakterie, viry a další patogeny. Nejčastěji se používá:

   *   Chlorace: Dávkování chlornanu sodného nebo plynného chloru. Chlor je účinný a levný, navíc jeho zbytkové množství ve vodě zajišťuje ochranu i během distribuce ve vodovodní síti.
   *   UV záření: Voda protéká zařízením, kde je ozařována ultrafialovým zářením, které účinně ničí DNA mikroorganismů.
   *   Ozonizace: Využití ozonu, který je silným oxidačním činidlem.

Po úpravě je voda čerpána do vodojemů, které slouží jako zásobníky a zajišťují stabilní tlak ve vodovodní síti, kterou je voda distribuována ke spotřebitelům.

🔬 Požadavky na kvalitu

Kvalita pitné vody je v České republice i celé Evropské unii přísně sledována a kontrolována. Požadavky jsou stanoveny legislativou (v ČR vyhláškou č. 252/2004 Sb.^[6]), která vychází z doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO).

Sleduje se přibližně 100 ukazatelů, které lze rozdělit do několika skupin:

Mikrobiologické a biologické ukazatele: Jsou nejdůležitější, protože patogenní mikroorganismy mohou způsobit akutní zdravotní problémy (např. střevní infekce). Sleduje se přítomnost bakterií jako Escherichia coli a enterokoky, které jsou indikátory fekálního znečištění.
Fyzikální a organoleptické ukazatele: Týkají se smyslově vnímatelných vlastností vody, jako je barva, zákal, chuť a pach. Tyto ukazatele obvykle nepředstavují přímé zdravotní riziko, ale ovlivňují ochotu spotřebitelů vodu pít.
Chemické ukazatele: Sleduje se obsah široké škály látek.

   *   Látky s akutním toxickým účinkem: Např. dusičnany a dusitany, které jsou rizikové zejména pro kojence.
   *   Látky s chronickým toxickým účinkem: Těžké kovy (např. olovo, rtuť, kadmium) nebo organické látky (např. pesticidy, polycyklické aromatické uhlovodíky).
   *   Látky ovlivňující chuť a vzhled: Např. železo, mangan, amonné ionty.

Tvrdost vody

Často diskutovanou vlastností je tvrdost vody, která je způsobena obsahem rozpuštěných iontů vápníku a hořčíku. Tvrdá voda není zdravotně závadná – naopak, vápník a hořčík jsou pro tělo důležité. Způsobuje však technické problémy, jako je tvorba vodního kamene v potrubí a spotřebičích.

🌍 Globální problematika

Přístup k bezpečné pitné vodě je jedním z největších globálních problémů 21. století. Ačkoli se situace v posledních desetiletích zlepšila, stále existují obrovské nerovnosti.

Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) a UNICEF v roce 2022 stále 2,2 miliardy lidí nemělo přístup k bezpečně spravovaným službám pitné vody. Z toho 771 milionů lidí nemělo ani základní přístup k pitné vodě^[7].
Nedostatek čisté vody a špatná hygiena jsou hlavní příčinou šíření infekčních nemocí, jako jsou cholera, úplavice, břišní tyfus a dětská obrna. Odhaduje se, že kontaminovaná pitná voda způsobí ročně téměř 1 milion úmrtí^[8].
Problém se nejvíce dotýká venkovských oblastí a chudinských čtvrtí v rozvojových zemích, zejména v subsaharské Africe a jižní Asii.
Kromě znečištění je rostoucí hrozbou i nedostatek vody (tzv. vodní stres), který je způsoben klimatickou změnou, růstem populace a nadměrnou spotřebou vody v zemědělství a průmyslu.

Zajištění všeobecného a spravedlivého přístupu k bezpečné a cenově dostupné pitné vodě pro všechny je jedním z hlavních Cílů udržitelného rozvoje Organizace spojených národů (Cíl č. 6).

💧 Alternativní způsoby získávání pitné vody

V oblastech s nedostatkem tradičních zdrojů se stále více uplatňují moderní technologie.

Odsolování mořské vody: Proces, při kterém se z mořské vody odstraňuje sůl a další minerály. Nejčastěji se využívá metoda reverzní osmózy. Odsolování je energeticky velmi náročné a drahé, ale pro mnoho zemí v suchých oblastech (např. na Blízkém východě, v Austrálii nebo Kalifornii) je to klíčový zdroj pitné vody^[9].
Recyklace odpadních vod: Moderní technologie umožňují vyčistit odpadní vodu na takovou úroveň, že je kvalitou srovnatelná nebo dokonce lepší než voda z tradičních zdrojů. Tato recyklovaná voda (někdy označovaná jako "toilet to tap") se využívá zejména v oblastech s extrémním nedostatkem vody, jako je Singapur, Namibie nebo části USA.

🤔 Pro laiky

Představte si, že voda v přírodě (třeba v řece) je jako polévka plná různých věcí – jsou v ní velké kusy zeleniny (listí a větve), ale i spousta malých neviditelných kousků koření a bakterií, které by nám mohly ublížit. Než se taková "polévka" může pít, musí projít velkou kuchyní zvanou úpravna vody. 1. Nejdřív se z polévky vycedí ty největší kusy přes velké síto. 2. Pak se do ní přidá speciální "lepidlo", které způsobí, že se všechny malé nečistoty a špína slepí dohromady do větších hrudek. 3. Tyto těžké hrudky pak samy klesnou na dno a odstraní se. 4. I tak ale ve vodě něco zbylo, takže se přecedí ještě jednou, tentokrát přes velmi jemný filtr (jako kávový filtr), který zachytí i ty nejmenší částečky. 5. Nakonec, aby se zničily všechny neviditelné bakterie a viry, se voda vydezinfikuje – je to jako když si na zranění dáte dezinfekci, aby se do něj nedostala infekce.

Teprve po tomto důkladném "uvaření a přecezení" je voda čistá a bezpečná, a můžeme si ji pustit z kohoutku. Je to jeden z největších vynálezů, který nás chrání před nemocemi.

Reference

[1] Drinking-water - World Health Organization (WHO)

[2] The Water in You: Water and the Human Body

[3] Zdroje pitné vody - SOVAK ČR

[4] Uprava vody - VOD-KA Kadan

[5] Proces úpravy vody - VAK Beroun

[6] Vyhláška č. 252/2004 Sb. - Zákony pro lidi

[7] Drinking-water - WHO Fact Sheet

[8] Drinking-water - WHO Fact Sheet

[9] Desalination - National Geographic

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]