Přeskočit na obsah

Třetí vláda Andreje Babiše

Z Infopedia
Verze z 31. 1. 2026, 11:54, kterou vytvořil Filmedy (diskuse | příspěvky) (Nahrazení textu „\*\*([^ ].*?[^ ])\*\*“ textem „'''$1'''“)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Šablona:Infobox Vláda

Třetí vláda Andreje Babiše je úřadující vláda České republiky, jmenovaná prezidentem Petrem Pavlem dne 9. prosince 2025. Vládu tvoří koalice hnutí ANO 2011, hnutí SPD a strany Motoristé sobě. Předsedou vlády je Andrej Babiš (ANO), který se do této funkce vrátil po čtyřletém působení v opozici.

Vláda vzešla z voleb do Poslanecké sněmovny konaných v říjnu 2025, ve kterých došlo k výraznému přeskupení politických sil a drtivé porážce předchozího kabinetu Petra Fialy. Koalice disponuje ve Sněmovně pohodlnou většinou 120 hlasů, což jí teoreticky umožňuje prosazovat zásadní legislativní změny. Programově se kabinet profiluje jako národně-konzervativní s prvky ekonomického populismu, silným akcentem na suverenitu v rámci Evropské unie a odporem vůči Zelené dohodě pro Evropu.

Od ledna 2026 se vláda potýká s vážnou vnitřní a institucionální krizí, vyvolanou sporem mezi prezidentem republiky a ministrem zahraničí Petrem Macinkou. Tato situace eskalovala 27. ledna 2026 do otevřeného konfliktu, který ohrožuje samotnou existenci koalice.

🗳️ Vznik vlády a volební kontext

Cesta ke vzniku třetí Babišovy vlády byla vydlážděna výsledky parlamentních voleb v říjnu 2025, které politologové označují za jedny z nejpřelomovějších v historii samostatné České republiky. Volební účast dosáhla rekordních 68,4 %, což svědčilo o mimořádné mobilizaci voličů na obou stranách politického spektra.

Volební výsledky (Říjen 2025)

Volby potvrdily dominanci hnutí ANO a vzestup protestních stran.

  • ANO 2011: Zisk 35,2 % hlasů (84 mandátů). Pro Andreje Babiše šlo o historicky nejlepší výsledek, který mu dal silný mandát k sestavení vlády. Hnutí dokázalo absorbovat nespokojenost s ekonomickou situací a inflací.
  • SPD: Zisk 8,8 % hlasů (20 mandátů). Strana Tomia Okamury si udržela své jádro a poprvé v historii vstoupila do přímého vládního angažmá, čímž prolomila dlouholetou izolaci na celostátní úrovni.
  • Motoristé sobě: Zisk 7,1 % hlasů (16 mandátů). Největší překvapení voleb. Strana pod vedením Petra Macinky a s výraznou tváří Filipa Turka dokázala oslovit voliče tématy ochrany spalovacích motorů a kritikou Bruselu.

Součet mandátů těchto tří subjektů (84 + 20 + 16) dal dohromady ústavní většinu 120 hlasů, což eliminovalo nutnost složitých vyjednávání s menšími stranami.

Povolební vyjednávání a jmenování

Vyjednávání o vládě probíhala relativně rychle, avšak nebyla bez komplikací. Hlavním třecím bodem byla personální obsazení klíčových resortů a zahraničně-politické směřování. Prezident Petr Pavel od počátku vyjadřoval výhrady k účasti extremistických prvků ve vládě a k nominacím na citlivé posty (zahraničí, životní prostředí). Vláda byla nakonec jmenována 9. prosince 2025, přičemž prezident odmítl jmenovat Filipa Turka ministrem životního prostředí, což se stalo zárodkem budoucí krize.

👥 Složení a klíčové postavy

Kabinet má 18 členů. Dominantní postavení v něm má hnutí ANO, které drží klíčové ekonomické a silové resorty. Menší koaliční partneři však získali ideologicky důležité posty.

Vedení vlády

  • Andrej Babiš (ANO) – Předseda vlády: Vrátil se do Strakovy akademie s ambicí „opravit zemi po pětikoalici“. Jeho styl vládnutí je opět manažerský, avšak tentokrát musí více vyvažovat zájmy radikálnějších partnerů.
  • Alena Schillerová (ANO) – 1. místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Pokračuje ve své roli správkyně státní kasy. Jejím úkolem je naplnit štědré sociální sliby vlády (zvýšení důchodů, platů) a zároveň udržet schodek rozpočtu v přijatelných mezích.
  • Karel Havlíček (ANO) – Místopředseda vlády a „superministr“: Řídí spojené ministerstvo průmyslu, obchodu a dopravy. Je hlavním motorem infrastrukturních projektů a dostavby jaderných bloků.
  • Radim Fiala (SPD) – Místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj: Nominace SPD na post vicepremiéra byla ústupkem Babiše pro zajištění loajality Okamurova hnutí. Fiala má na starosti rozvoj regionů a digitalizaci stavebního řízení.

Kontroverzní resorty

  • Petr Macinka (Motoristé sobě) – Ministr zahraničních věcí: Nejkontroverznější jmenování. Macinka, známý svou ostrou kritikou EU a blízkostí k Institutu Václava Klause, změnil kurz české diplomacie směrem k „suverénnímu realismu“. Od počátku je v otevřeném konfliktu s prezidentem i proevropskou částí úřednického aparátu.

Kauza „Stínový ministr“ Filip Turek

Specifickou roli hraje Filip Turek (Motoristé sobě). Ačkoliv byl prezidentem odmítnut jako ministr, fakticky působí jako hlavní ideolog vlády v oblasti energetiky a klimatu. Vláda pro něj zřídila pozici „vládního zmocněnce pro energetickou bezpečnost a revizi Green Dealu“, což prezident Pavel kritizuje jako obcházení ústavy.

Seznam členů vlády

Úřad Člen vlády Nominující strana Nástup do úřadu Odchod z úřadu
Předseda vlády Andrej Babiš ANO 15. prosince 2025 úřadující
1. místopředseda vlády
Ministr průmyslu a obchodu
Karel Havlíček ANO 15. prosince 2025 úřadující
Místopředsedkyně vlády
Ministryně financí
Alena Schillerová ANO 15. prosince 2025 úřadující
Místopředseda vlády
Ministr zahraničních věcí
Petr Macinka AUTO 15. prosince 2025 úřadující
Petr Macinka je zároveň pověřen řízením Ministerstva životního prostředí.
Místopředseda vlády
Ministr obrany
Jaromír Zůna nestr. za SPD 15. prosince 2025 úřadující
Ministr vnitra Lubomír Metnar ANO 15. prosince 2025 úřadující
Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc nestr. za ANO 15. prosince 2025 úřadující
Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka ANO 15. prosince 2025 úřadující
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch nestr. za ANO 15. prosince 2025 úřadující
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy Robert Plaga nestr. za ANO 15. prosince 2025 úřadující
Ministr dopravy Ivan Bednárik nestr. za SPD 15. prosince 2025 úřadující
Ministr zemědělství Martin Šebestyán nestr. za SPD 15. prosince 2025 úřadující
Ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová ANO 15. prosince 2025 úřadující
Ministr kultury Oto Klempíř nestr. za AUTO 15. prosince 2025 úřadující
Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný AUTO 15. prosince 2025 úřadující

📜 Programové priority a legislativa

Programové prohlášení vlády, schválené Sněmovnou 5. ledna 2026, definuje pět hlavních pilířů vládnutí. Dokument je směsicí sociálního inženýrství a národního protekcionismu.

1. Ekonomika a životní úroveň

Vláda deklarovala jako absolutní prioritu zastavení poklesu reálných mezd.

  • Investiční fond národní obnovy: Vznik státního fondu pro strategické investice, do kterého mají být převedeny dividendy ze státních podniků.
  • Regulace cen: Zavedení přísné kontroly marží u základních potravin a pohonných hmot. Cena benzínu Natural 95 se díky vládním zásahům v lednu 2026 držela na průměrných 35,50 Kč/l.

2. Energetická suverenita

Cílem je plné ovládnutí energetické infrastruktury státem.

  • Lex ČEZ: Příprava legislativy pro povinný odkup (vytěsnění) minoritních akcionářů energetické skupiny ČEZ. Vláda chce mít 100% kontrolu nad cenotvorbou elektřiny.

3. Válka s Green Dealem

Pod tlakem Motoristů sobě vláda přijala usnesení o „neslučitelnosti současné podoby Zelené dohody se zájmy ČR“.

  • Spalovací motory: Česká republika oficiálně podala návrh na zrušení zákazu prodeje nových aut se spalovacími motory po roce 2035.
  • Emisní povolenky: Požadavek na zastropování ceny povolenek nebo vystoupení ze systému EU ETS pro domácnosti.

4. Doprava a infrastruktura

Karel Havlíček představil plán „Dálnice 2030“, který počítá s kompletním dobudováním páteřní dálniční sítě do konce dekády, včetně sporné dálnice D3 přes Posázaví.

5. Migrace a bezpečnost

Vláda, zejména pod tlakem SPD, odmítla implementaci migračního paktu EU. Byla posílena ostraha hranic a zpřísněny podmínky pro udělování pracovních víz pro občany ze zemí mimo EU.

⚡ Aktuální krize: Válka na Hradě (Leden 2026)

To, co začalo jako programový spor, přerostlo v lednu 2026 v nejvážnější ústavní krizi od roku 1998. Ohniskem konfliktu je vztah mezi prezidentem Petrem Pavlem a ministrem zahraničí Petrem Macinkou.

Chronologie dnešního dne (27. ledna 2026)

Události úterý 27. ledna 2026 otřásly základy třetí Babišovy vlády.

  • 13:00 – Tisková konference na Hradě:** Prezident Petr Pavel předstoupil před novináře a zveřejnil obsah SMS zpráv, které mu zasílal ministr Macinka.

*Obsah:* Macinka měl ve zprávách vyhrožovat, že pokud prezident nejmenuje Filipa Turka plnohodnotným členem vlády (ministrem), poslanci Motoristů a SPD zablokují ve Sněmovně schválení prezidentova návrhu na nové ústavní soudce a výrazně zkrátí rozpočet Kanceláře prezidenta republiky.

    • *Reakce:* Prezident označil toto jednání za vydírání ústavního činitele a oznámil podání trestního oznámení.
  • 15:30 – Krizový štáb ve Strakově akademii:** Premiér Andrej Babiš svolal mimořádné jednání špiček ANO. Podle zákulisních informací si Babiš uvědomuje vážnost situace.

*Strategie:* Premiér se snaží situaci vyřešit „šalamounsky“. Nabídl Macinkovi čestný odchod na post velvyslance (např. v Maďarsku nebo na Slovensku) a jeho nahrazení méně konfliktním diplomatem.

    • *Odpověď:* Petr Macinka tuto nabídku přímo na jednání odmítl s tím, že má mandát od voličů a nebude ustupovat „aktivistickému prezidentovi“.
  • 18:00 – Vstup Filipa Turka:** Filip Turek zveřejnil na sociálních sítích emotivní video. V něm obvinil prezidenta a tajné služby (BIS) ze spiknutí.

*Citace:* „Zneužívají tajné služby k politickému boji proti lidem, kteří mají jiný názor na auta a svobodu. Chtějí nás zničit, protože se nás bojí.“

    • *Dopad:* Toto video dále radikalizovalo příznivce vlády a znemožnilo Babišovi tiché řešení sporu.

Politické důsledky

Opozice (ODS, STAN, Piráti) okamžitě reagovala oznámením, že na středu 28. ledna svolá mimořádnou schůzi Sněmovny k vyslovení nedůvěry vládě. Ačkoliv opozice nemá dostatek hlasů (80 proti 120), spoléhá na to, že spor mezi prezidentem a Macinkou by mohl vést k rozpadu vládní koalice zevnitř, pokud by Babiš pod tlakem okolností Macinku skutečně odvolal a Motoristé by vládu opustili.

📈 Ekonomický kontext vlády

Vládnutí třetího kabinetu Andreje Babiše probíhá v specifickém ekonomickém kontextu začátku roku 2026.

  • Státní dluh: Dosáhl výše 3,4 bilionu Kč. Opozice varuje před „řeckou cestou“, vláda argumentuje nutností investic.
  • Inflace: V lednu 2026 činila meziročně 2,8 %. Podařilo se ji stabilizovat, částečně i díky vládním regulacím cen, což však ekonomové kritizují jako nesystémové řešení deformující trh.
  • Nezaměstnanost: Zůstává nízká, ale průmysl hlásí nedostatek kvalifikovaných pracovníků, což vláda řeší selektivní migrací, která je však v rozporu s rétorikou SPD.

💡 Pro laiky: Co se to vlastně děje?

Představte si, že si rodina (Česká republika) najala novou firmu na správu domu (Vládu Andreje Babiše). Tato firma slíbila, že opraví střechu, zlevní topení a vyhodí domovníka, který zakazoval parkování na dvoře (EU/Green Deal). Jenže jeden ze zaměstnanců firmy (ministr Macinka) se začal hádat s majitelem domu (prezidentem Pavlem). Zaměstnanec chce, aby majitel dal klíče od kotelny jeho kamarádovi (Filipu Turkovi), kterého ale majitel považuje za nebezpečného pyromana. Zaměstnanec Macinka začal majiteli vyhrožovat: „Když mu ty klíče nedáš, přestaneme ti platit za úklid a nepustíme ti domů instalatéry (Ústavní soudce).“ Majitel to oznámil na policii. Šéf firmy (Babiš) teď neví, co dělat. Když vyhodí svého zaměstnance, rozpadne se mu celá parta a nebude moct spravovat dům. Když ho nevyhodí, bude ve válce s majitelem i policií.

Zdroje