Jaromír Zůna
| Jaromír Zůna | |
|---|---|
| Datum narození | 26. listopadu 1960 |
| Státní příslušnost |  |
| Povolání | voják, diplomat, politik |
| Strana | nestraník (nominován SPD) |
| Funkce</ | |
Jaromír Zůna (* 26. listopadu 1960) je český politik, bývalý vysoce postavený voják a diplomat. Od prosince 2025 zastává funkci ministra obrany a místopředsedy ve třetí vládě Andreje Babiše, kam byl jako nestraník nominován hnutím SPD.
Před vstupem do vrcholné politiky působil v Armádě České republiky, kde dosáhl hodnosti generálporučíka. Zastával klíčové pozice včetně funkce prvního zástupce náčelníka Generálního štábu AČR. Svou vojenskou kariéru zakončil diplomatickou misí v Číně, kde v letech 2022–2024 působil jako vojenský přidělenec. Je považován za experta na vojenskou logistiku a asijskou bezpečnost.
🧬 Život a vzdělání
Jaromír Zůna se narodil v roce 1960. Svou kariéru spojil s armádou již v mládí. Vystudoval Vysokou vojenskou školu pozemního vojska ve Vyškově, obor týlové zabezpečení. Vzdělání si později doplnil na prestižních zahraničních institucích, včetně National Defense University ve Washingtonu, kde získal titul Master of Science v oblasti strategie národních zdrojů.
Je znám svou jazykovou vybaveností; kromě angličtiny hovoří plynně rusky, francouzsky a arabsky, což mu v průběhu kariéry umožnilo působit v mezinárodním prostředí a na diplomatických postech.
🎖️ Vojenská kariéra
V armádě prošel řadou velitelských a štábních funkcí, přičemž se specializoval především na oblast logistiky a podpory vojsk.
Vrcholné funkce v AČR
Významného kariérního postupu dosáhl v 10. letech 21. století. Působil jako ředitel Sekce podpory Ministerstva obrany a následně byl jmenován prvním zástupcem náčelníka Generálního štábu AČR. V této pozici byl pravou rukou tehdejšího náčelníka Josefa Bečváře a podílel se na strategickém plánování rozvoje armády a jejích schopností.
Diplomatická mise v Číně (2022–2024)
V závěru své aktivní služby byl vyslán na diplomatickou misi do Pekingu. V letech 2022 až 2024 zde zastával post vojenského přidělence s akreditací i pro Mongolsko a Severní Koreu.
Toto angažmá bylo v bezpečnostní komunitě vnímáno dvojsečně. Na jedné straně mu vyneslo pověst odborníka na bezpečnostní dynamiku v Asii a znalce čínského vojenského potenciálu. Na druhé straně čelil kritice části politického spektra (zejména tehdejší vládní koalice SPOLU) za údajně příliš korektní vztahy s tamním režimem. Z mise se vrátil v létě 2024 a k lednu 2025 oficiálně ukončil aktivní službu, čímž přešel do zálohy.
🏛️ Politická kariéra
Po krátkém působení v soukromém sektoru jako konzultant pro zbrojní průmysl vstoupil Jaromír Zůna na podzim 2025 do vysoké politiky.
Ministr obrany (od 2025)
Po parlamentních volbách 2025 se stal kandidátem hnutí SPD na post ministra obrany. Hnutí se snažilo tímto krokem obsadit silový resort respektovaným odborníkem a rozptýlit obavy z neodborného vedení. Prezident republiky jej jmenoval ministrem obrany a místopředsedou vlády dne 15. prosince 2025. V úřadu vystřídal Janu Černochovou.
Jeho nástup znamenal výraznou změnu kurzu v resortu obrany. Zůna se definuje jako pragmatik, který klade důraz na "aktuální bezpečnostní potřeby státu" před ideologickými gesty.
⚔️ Názory a agenda v úřadu
Jako ministr obrany začal Zůna v lednu 2026 realizovat kroky, které vyvolaly širokou politickou debatu.
Rozpočet a modernizace
Jedním z jeho prvních rozhodnutí byla revize obranného rozpočtu na rok 2026. Oznámil snížení plánovaných výdajů na 185 miliard Kč (cca 2,07 % HDP), což představovalo pokles o 21 miliard oproti původnímu střednědobému výhledu předchozí vlády Petra Fialy. Zůna tento krok obhajoval nutností fiskální konsolidace a argumentoval, že škrty neohrozí běžící strategické projekty, pouze odsunou nové akvizice na rok 2027.
- **Potvrzené projekty:** Nákup tanků Leopard 2 (verze 2A8) a bojových vozidel pěchoty CV90.
- **Pod drobnohledem:** Naznačil možnou revizi časového harmonogramu splátek za americké letouny F-35, ačkoliv samotný nákup nezpochybnil.
Postoj k válce na Ukrajině
Zůna se dostal do střetu s náčelníkem Generálního štábu Karlem Řehkou ohledně vojenské pomoci Ukrajině. V lednu 2026 ministr odmítl doporučení armády darovat či odprodat Kyjevu bitevníky L-159 Alca. Své rozhodnutí zdůvodnil potřebou zachovat obranyschopnost českého letectva a logistickými problémy s náhradními díly.
Personální politika
Ministr avizoval rozsáhlé změny ve velení armády. Uložil generálu Řehkovi vypracovat nový personální záměr, přičemž netajil, že po skončení Řehkova mandátu v létě 2026 plánuje do čela armády prosadit někoho ze svých "bývalých studentů" a kolegů, k nimž má důvěru. Jeho prioritou je také stabilizace personálu a zamezení odchodům zkušených vojáků do civilu.
Strategické dokumenty
Zůna oznámil přípravu „Bílé knihy o obraně 2026“, která má nově definovat priority AČR. Dokument má klást důraz na robustní logistiku, zásoby munice a maximální zapojení domácího zbrojního průmyslu.