Krajský soud

```

Rozbalit box

Obsah boxu

Krajský soud v České republice je obecný soud s působností pro území krajského nebo hlavního města. Jde o druhý stupeň v hierarchii obecných soudů, který se nachází nad okresními soudy a pod vrchními soudy. V současné době existuje v České republice osm krajských soudů a dva městské soudy (v Praze a Brně), které mají postavení krajských soudů.

📝 Popis

Krajské soudy plní klíčovou roli v českém soudním systému jako odvolací instance a jako prvoinstanční soudy pro závažnější typy případů.

Krajské soudy mají věcnou příslušnost k projednávání a rozhodování v:

Odvolacím řízení: Jako odvolací soud pro rozhodnutí okresních soudů ve většině trestních a občanskoprávních věcech. Projednávají odvolání proti rozsudkům a usnesením okresních soudů.
Prvoinstančním řízení: Jako soud prvního stupně pro závažnější trestné činy (např. zločiny s horní hranicí sazby trestu odnětí svobody nejméně deset let, trestné činy spáchané ve prospěch organizované zločinecké skupiny, korupční trestné činy) a některé složitější občanskoprávní spory (např. spory z duševního vlastnictví, obchodní spory s vysokou hodnotou předmětu řízení, insolvenční řízení).
Správní soudnictví: Krajské soudy jsou rovněž správními soudy a rozhodují o žalobách proti rozhodnutím správních orgánů (např. stavební úřad, finanční úřad, sociální správa).
Obchodní rejstřík: Vedou obchodní rejstřík, do kterého se zapisují informace o obchodních společnostech a družstvech.
Insolvenční řízení: Projednávají a rozhodují o insolvenčních návrzích a řídí insolvenční řízení.

V České republice existuje 8 krajských soudů a 2 městské soudy s postavením krajských soudů: 1. Městský soud v Praze: Pro území hlavního města Prahy a části Středočeského kraje. 2. Krajský soud v Praze: Pro zbývající část Středočeského kraje. 3. Krajský soud v Českých Budějovicích: Pro Jihočeský kraj. 4. Krajský soud v Plzni: Pro Plzeňský kraj a Karlovarský kraj. 5. Krajský soud v Ústí nad Labem: Pro Ústecký kraj. 6. Krajský soud v Hradci Králové: Pro Královéhradecký kraj a Liberecký kraj. 7. Krajský soud v Brně: Pro Jihomoravský kraj, Kraj Vysočina a část Zlínského kraje. 8. Městský soud v Brně: Specifický soud, který má postavení krajského soudu pro některé záležitosti v rámci Jihomoravského kraje, ale není samostatným krajským soudem v plném smyslu. Toto je ale nepřesná informace, Městský soud v Brně je pouze okresním soudem. **Správná informace:** V Brně sídlí Krajský soud v Brně. Neexistuje Městský soud v Brně s postavením krajského soudu. Městský soud v Brně je soudem okresního typu. 9. Krajský soud v Ostravě: Pro Moravskoslezský kraj. 10. Krajský soud v Olomouci: Pro Olomoucký kraj a zbývající část Zlínského kraje.

Krajské soudy jsou pilířem českého soudnictví a zajišťují spravedlnost na regionální úrovni.

Odvolací instance: Poskytují občanům možnost přezkumu rozhodnutí okresních soudů, což zvyšuje právní jistotu a snižuje riziko justičních omylů.
Řešení závažných případů: Projednávají závažné trestné činy a složité občanskoprávní a obchodní spory, které vyžadují vyšší odbornost.
Kontrola veřejné správy: Prostřednictvím správního soudnictví kontrolují zákonnost rozhodnutí státních a obecních úřadů, čímž chrání práva občanů.
Zajištění právního řádu: Jejich činnost přispívá k udržování a prosazování právního řádu v zemi.

Největší krajské soudy: Z hlediska počtu soudců a projednávaných případů jsou největšími soudy Městský soud v Praze a Krajský soud v Praze, následované Krajským soudem v Brně a Ostravě.
Délka řízení: Délka soudních řízení na krajských soudech se liší podle typu případu. Správní řízení bývají často rychlejší než komplexní obchodní spory nebo trestní řízení.
Počet projednaných případů: Krajské soudy ročně projednávají desítky tisíc případů napříč všemi agendami.
Náročnost: Případy projednávané na krajských soudech jsou často složitější a právně náročnější než ty u okresních soudů.

---

Historie krajských soudů v českých zemích má kořeny v rakousko-uherském soudnictví a prošla několika transformacemi.

Rakousko-Uhersko: V rámci Rakouska-Uherska existovaly zemské soudy (Landesgerichte), které plnily podobnou roli jako dnešní krajské soudy.
První republika (1918–1938): Po vzniku Československa v roce 1918 byl zachován systém zemských soudů (v Čechách, na Moravě a ve Slezsku) a okresních soudů.
Období komunismu (1948–1989): Po roce 1948 a s nástupem komunismu došlo k zásadní reorganizaci soudnictví. Zemské soudy byly nahrazeny krajskými soudy, které byly silně podřízeny politickému vlivu. Jejich nezávislost byla omezena.
Po roce 1989 – obnova nezávislého soudnictví: Po sametové revoluci v roce 1989 a s přijetím Ústavy České republiky v roce 1993 došlo k postupné reformě soudnictví a posílení nezávislosti soudů. Krajské soudy si zachovaly svou pozici, ale jejich postavení bylo posíleno a jejich činnost se stala transparentnější a nezávislejší na politické moci. Dnes se řídí zákonem o soudech a soudcích a dalšími procesními předpisy.

```