Schizoidní porucha osobnosti

Rozbalit box

Obsah boxu

Schizoidní porucha osobnosti (zkratka SPD) je trvalá a hluboce zakořeněná porucha osobnosti charakterizovaná dlouhodobým vzorcem odstupu od sociálních vztahů, preferencí samoty, omezeným rozsahem vyjadřování emocí (plochý afekt) a lhostejností k chvále či kritice.

Lidé s touto poruchou jsou často vnímáni okolím jako "samotáři", "podivíni" nebo "studení čumáci". Na rozdíl od lidí s vyhýbavou poruchou osobnosti, kteří po vztazích touží, ale bojí se odmítnutí, schizoidní jedinci po intimitě **netouží**. Sociální interakce jim nepřináší žádné potěšení (anhedonie) a vnímají ji spíše jako zátěž nebo nutné zlo.

Termín "schizoidní" zavedl Eugen Bleuler, aby popsal tendenci obracet pozornost do vnitřního světa. Ačkoliv sdílí kořen slova se schizofrenií a geneticky s ní může souviset (častější výskyt v rodinách schizofreniků), lidé s SPD netrpí psychózou – nemají halucinace ani bludy a neztrácejí kontakt s realitou, ačkoliv jejich realita je často omezena na jejich bohatý fantazijní svět.

🧊 SPD pro laiky: Život za sklem

Pochopit schizoidního člověka je těžké, protože většina z nás je "sociálně naprogramována" (Hypotéza sociálního mozku). Pro schizoida je svět lidí cizí planetou.

Metafora: Pustý ostrov

**Běžný člověk:** Je jako loď, která neustále hledá přístav (vztahy). Potřebuje palivo (emoce druhých), obchodovat (sdílet) a bojí se bouře (samoty).
**Vyhýbavá porucha:** Chce do přístavu, ale bojí se, že ho tam nepustí nebo se mu vysmějí. Krouží kolem a trpí.
**Schizoidní porucha:** Je ostrov. Nepotřebuje přístav. Má vlastní zdroje uvnitř. Když se k němu přiblíží loď, necítí radost ani strach, jen mírné obtěžování: "Proč sem jedou? Co po mně chtějí? Narušují můj klid."

Skrytý život (Secret Self)

Zvenku vypadá schizoid nudně, pasivně a bez života. Ale to je často omyl. Mnoho schizoidních jedinců má extrémně bohatý, komplexní a divoký vnitřní život (fantazie), do kterého unikají. Britský psychoanalytik **Harry Guntrip** to popsal jako "program ústupu". Schizoidní ego se stáhlo z vnějšího světa, protože ho v dětství vnímalo jako pohlcující nebo nebezpečný, a vytvořilo si bezpečí uvnitř. Navenek: Robotický úředník. Uvnitř: Vládce galaktického impéria.

📋 Diagnostika (DSM-5)

Aby byla stanovena diagnóza SPD, musí jedinec vykazovat **odstup od sociálních vztahů a omezený emoční projev**, plus 4 nebo více z následujících znaků:

**Netouží po blízkých vztazích** ani je nevyhledává (včetně vztahů rodinných).
Téměř vždy si vybírá **samotářské činnosti** (programování, archivnictví, noční hlídač).
Má malý nebo žádný zájem o **sexuální zážitky** s jinou osobou (často asexuální nebo preferuje pornografii/fantazii).
Má potěšení z minima činností (fyzická **anhedonie**).
Nemá žádné blízké přátele nebo důvěrníky (kromě příbuzných prvního stupně).
Je **lhostejný** ke chvále i kritice (sociální odměny nefungují).
Projevuje **emoční chlad**, odstup nebo plochou afektivitu.

🔍 Diferenciální diagnóza: Není samotář jako samotář

Největším oříškem je odlišit SPD od autismu a sociální úzkosti.

Srovnání diagnóz
Znak	Schizoidní porucha	Autismus (Asperger)	Vyhýbavá porucha
Sociální motivace	Nulová. "Nechci."	Různá. Často chce, ale neumí.	Vysoká. "Chci, ale bojím se."
Teorie mysli	Často intaktní. Rozumí sarkasmu, ale nezajímá je.	Narušená. Nerozumí sociálním signálům.	Hyper-aktivní. Čte negativní signály i tam, kde nejsou.
Chování	Pasivní, neviditelný.	Často excentrické, repetitivní,lpění na řádu.	Úzkostné, ostražité.
Samota	Preferovaná volba (Egosyntonní).	Důsledek deficitu.	Utrpení (Egodystonní).

🧠 Neurobiologie: Odpojený systém odměny

Proč někoho nebaví lidé? Odpověď leží v chemii mozku.

Dopaminová hypotéza

Základním rysem SPD je anhedonie. To ukazuje na dysfunkci v **nucleus accumbens** a **VTA** (systém odměny).

U zdravého člověka sociální interakce (úsměv, dotek, pochvala) vyplaví dopamin. Je to "sociální cukr".
U schizoida je tento mechanismus porouchán. Sociální kontakt nevyvolá dopaminovou odezvu. Lidé jsou pro něj jako "vyžvýkaná žvýkačka" – neutrální, bez chuti.
Proto necítí motivaci vztahy navazovat.

Oxytocinový deficit

Oxytocin je hormon vazby a důvěry. Podporuje vyhledávání očního kontaktu a empatii.

Předpokládá se, že u SPD je oxytocinový systém (nebo hustota receptorů v amygdale) podčinný. To vede k neschopnosti cítit "teplo" blízkosti (bonding).

Default Mode Network (DMN)

Protože schizoidní jedinci tráví tolik času ve své hlavě, studie naznačují hyperkonektivitu v **Default Mode Network** (síť, která je aktivní při snění a introspekci). Jejich mozek je tak zaměstnán vnitřní simulací, že vnější svět je jen rušivým šumem.

🌱 Vývoj a Výchova: "The Empty Fortress"

Psychodynamické teorie (např. Teorie citové vazby) hledají příčiny v raném dětství.

**Vazba typu "Vyloučená" (Dismissive-Avoidant):** Dítě se naučilo, že jeho emoční potřeby nebudou naplněny. Matka mohla být chladná, formální nebo "pohlcující" (nedávala prostor).
**Obranný mechanismus:** Aby dítě přežilo bolest z odmítnutí, "vypnulo" své potřeby. "Nebudu nic potřebovat, pak mě nikdo nemůže zranit."
**Bruno Bettelheim** používal metaforu "Prázdné pevnosti" (ačkoliv primárně pro autismus, sedí i zde): Dítě se opevní za tlustými zdmi. Uvnitř je bezpečno, ale prázdno.

📉 Komplikace a Životní styl

Schizoidní lidé často vedou funkční, i když osamělé životy.

**Kariéra:** Vybírají si práce, kde nemusí jednat s lidmi ("back office", IT, laboratoře, noční směny). Často jsou v práci velmi efektivní, protože se "nevykecávají" a nemají vztahové drama.
**Maladaptive Daydreaming:** Někteří propadnou tzv. maladaptivnímu dennímu snění. Tráví hodiny v komplexních vymyšlených světech, což jim brání v reálném životě.
**Riziko schizofrenie:** Ačkoliv většina schizoidů neonemocní schizofrenií, jsou ve vyšším riziku rozvoje krátkých psychotických epizod pod vlivem extrémního stresu.

⚕️ Léčba: Terapie ticha

Léčba SPD je extrémně obtížná. 1. **Chybí motivace:** Pacient netrpí (svou samotou). Do terapie ho přivede rodina nebo deprese z jiného důvodu. 2. **Vztah s terapeutem:** Terapie stojí na vztahu. Ale pacient vztah nechce. Pro terapeuta je práce se schizoidem náročná – často má pocit, že "mluví do zdi" nebo že ho pacient nudí (což je přenos pacientovy vnitřní prázdnoty).

**Cíl terapie:** Není udělat z něj extroverta. Cílem je zmírnit izolaci tak, aby mohl fungovat, a pomoci mu najít alespoň jednu bezpečnou vazbu.
**Farmakoterapie:** Léky na osobnost neexistují. Antidepresiva (SSRI) mohou pomoci s úzkostí, ale někdy zhorší emoční oploštění. Nízké dávky atypických antipsychotik se zkouší pro zvýšení sociability, ale s malým efektem.

Zdroje