Isaac Newton

Sir Isaac Newton
	Soubor:Isaac Newton by Godfrey Kneller.jpg
	Portrét Isaaca Newtona od Godfreyho Knellera, 1702.
Narození	4. ledna 1643 (podle gregoriánského kalendáře)
Místo narození	Woolsthorpe-by-Colsterworth, Lincolnshire, Anglie
Úmrtí	31. března 1727 (ve věku 84 let)
Místo úmrtí	Kensington, Middlesex, Anglie
Národnost	Anglická
Obor	Fyzika, matematika, astronomie, alchymie, teologie
Ocenění	Rytíř (1705)

Rozbalit box

Obsah boxu

Sir Isaac Newton (4. ledna 1643, Woolsthorpe-by-Colsterworth, Anglie – 31. března 1727, Kensington, Anglie) byl anglický fyzik, matematik, astronom, přírodní filozof, alchymista a teolog, který je všeobecně považován za jednoho z nejvlivnějších vědců všech dob. Jeho monumentální dílo Philosophiæ Naturalis Principia Mathematica (Matematické principy přírodní filozofie), vydané v roce 1687, položilo základy klasické mechaniky a formulovalo zákony pohybu a zákon všeobecné gravitace, které dominovaly vědeckému pohledu na vesmír po další tři století. Newton svými objevy způsobil vědeckou revoluci a transformoval chápání přírodního světa.

---

Život

Raný život a vzdělání

Isaac Newton se narodil v malém statku ve Woolsthorpe-by-Colsterworth v Lincolnshire, tři měsíce po smrti svého otce. Byl předčasně narozeným a slabým dítětem. Když mu byly tři roky, jeho matka se znovu provdala a Isaaca zanechala v péči jeho babičky. V 1661 byl přijat na Trinity College v Cambridgi, kde studoval u matematika Isaaca Barrowa. Zde se seznámil s díly Reného Descarta, Johannese Keplera a Galilea Galileiho. Během let 1665–1666, kdy byla Cambridge uzavřena kvůli Velkému moru, se Newton vrátil na svůj rodný statek, kde prožil období mimořádné produktivnosti, které sám později označil za dobu, kdy se mu "rozjasnilo" v otázkách gravitace, optiky a infinitezimálního počtu.

Akademická kariéra a Principia Mathematica

Po návratu do Cambridge se v roce 1667 stal členem Trinity College a o dva roky později, v roce 1669, nastoupil na pozici profesora matematiky, tzv. Lucasova profesora matematiky. Zde se věnoval výzkumu v optice, kde vyvinul zrcadlový dalekohled a objevil, že bílé světlo je složeno z barevného spektra.

Nejdůležitějším milníkem v jeho kariéře bylo vydání Philosophiæ Naturalis Principia Mathematica v roce 1687. V této knize, kterou inspirovala diskuse s Edmondem Halleyem o pohybu planet, Newton formuloval:

Newtonovy pohybové zákony: Tři základní zákony, které popisují vztah mezi silou, pohybem a setrvačností těles. Tyto zákony tvoří základ klasické mechaniky.
Zákon všeobecné gravitace: Popsal gravitační sílu jako univerzální jev, který působí mezi všemi tělesy s hmotností. Tento zákon vysvětlil pohyb planet, příliv a odliv a padání jablka (jak praví slavná legenda).

Publikace Principia znamenala revoluci ve vědě a etablovala Newtona jako jednu z největších intelektuálních osobností své doby.

Pozdější život a veřejná služba

Po vydání Principia se Newton angažoval i ve veřejné službě. V roce 1696 se stal správcem, a v roce 1699 mistrem Královské mincovny, kde se podílel na reformě anglické měny a potírání padělání. Zastával tuto funkci až do své smrti. V roce 1703 byl zvolen prezidentem Královské společnosti, prestižní vědecké instituce, a tuto pozici zastával až do konce života. V roce 1705 byl královnou Annou povýšen do rytířského stavu.

Isaac Newton nikdy nebyl ženatý a neměl děti. Zemřel v roce 1727 ve věku 84 let a byl pohřben ve Westminsterském opatství.

---

Vědecké přínosy

Fyzika

Newtonovy přínosy ve fyzice jsou monumentální a tvoří základ klasické mechaniky:

Newtonovy pohybové zákony: Základní principy dynamiky.
Zákon všeobecné gravitace: Popsal sílu, která drží planety na oběžných drahách a způsobuje padání předmětů.
Optika: Prokázal, že bílé světlo je složeno z různých barev a vyvinul první zrcadlový dalekohled.

Matematika

Infinitezimální počet (diferenciální a integrální počet): Nezávisle na Gottfriedu Wilhelmu Leibnizovi vyvinul infinitezimální počet, což je jeden z nejdůležitějších nástrojů v matematice a vědě. Tento objev mu umožnil řešit problémy s pohybem, gravitací a plochami a objemy.
Binomická věta: Rozšířil binomickou větu na neceločíselné exponenty.
Newtonův–Raphsonův algoritmus: Metoda pro nalezení kořenů funkce.

Astronomie

Newtonovy práce ve fyzice a matematice měly přímý dopad na astronomii. Vysvětlil pohyb planet kolem Slunce, komet a Měsíce kolem Země na základě gravitace.

---

Další zájmy

Kromě svých revolučních vědeckých objevů se Newton intenzivně zabýval i jinými oblastmi:

Alchymie: Věnoval značnou část svého života alchymii, experimentoval s chemickými látkami a hledal kámen mudrců a elixír života. Tyto jeho práce nebyly za jeho života příliš známy.
Teologie: Newton byl hluboce náboženský a studoval Bibli a teologii. Snažil se najít vědecká vysvětlení pro proroctví a věřil v unitářské pojetí Boha.

---

Dědictví a odkaz

Isaac Newton je považován za jednoho z největších géniů v dějinách. Jeho práce položila základy moderní vědy a technologie a ovlivnila myšlení mnoha dalších vědců, včetně Alberta Einsteina. Jeho zákon všeobecné gravitace a pohybové zákony byly po staletí základem pro inženýrství, astronavigace a vesmírné lety. Newtonův odkaz je ztělesněním osvícenství a síly lidského rozumu při poznávání přírody.

---

Pro laiky

Představte si Isaaca Newtona jako takového superhrdinu vědy, který žil před hodně dlouhou dobou v Anglii. Byl to neuvěřitelně chytrý pán, který přišel na spoustu věcí, které změnily, jak chápeme svět.

Jeho největší objevy jsou jako takové "pravidla pro vesmír":

Gravitace: To je ta síla, která drží všechno na Zemi a taky planety obíhající kolem Slunce. Legenda říká, že ho napadlo, když mu na hlavu spadlo jablko! To samé, co způsobí pád jablka, drží i Měsíc na oběžné dráze.
Zákony pohybu: Vymyslel tři základní pravidla, jak se věci pohybují. Díky nim dnes umíme poslat raketu do vesmíru nebo předpovědět, kam něco poletí.
Světlo: Ukázal, že bílé světlo se ve skutečnosti skládá ze všech barev duhy.

Kromě toho vymyslel i speciální druh matematiky, která se dnes používá skoro všude. Newton byl prostě génius, který nám pomohl rozumět tomu, jak svět a vesmír fungují.

---

Externí odkazy