Vesmírné závody
Obsah boxu
| Vesmírné závody | |
|---|---|
| Soubor:SpaceRace.jpg | |
| Rakety Vostok 1 (SSSR) a Mercury-Redstone 3 (USA) | |
| Lokalita | Svět (se zaměřením na Spojené státy americké a Sovětský svaz) |
| Typ | Technologická, politická a propagandistická soutěž |
| Období | Přibližně 1957 – 1975 |
| Důsledky | Obrovský technologický pokrok, prestiž, rozvoj vědy a vzdělání, mezinárodní spolupráce (později) |
| Aktéři | Spojené státy americké (NASA) vs. Sovětský svaz (sovětský vesmírný program) |
Vesmírné závody byl neformální, ale intenzivní soupeření mezi Spojenými státy americkými a Sovětským svazem o prvenství v průzkumu vesmíru a s ním souvisejících technologiích. Tento fenomén probíhal souběžně s studenou válkou a byl vnímán jako důležitá součást ideologického a technologického boje mezi dvěma supervelmocemi. Závody začaly v polovině 50. let 20. století a jejich zlatá éra trvala přibližně do poloviny 70. let.
Historie a průběh
Vesmírné závody měly své kořeny v poválečném vývoji raketové techniky, zejména v německých raketách V-2 z druhé světové války. Obě supervelmoci, USA i SSSR, získaly po válce německé vědce a technologie, které využily pro svůj vlastní raketový program.
Klíčové milníky a události vesmírných závodů:
- Sputnik 1 (4. říjen 1957): SSSR šokoval svět vypuštěním první umělé družice na oběžnou dráhu Země. Tento úspěch vyvolal v USA Sputnikovou krizi a urychlil americké investice do vědy a techniky.
- Sputnik 2 a Lajka (listopad 1957): Další triumf SSSR, který vyslal do vesmíru prvního živého tvora – psa Lajku.
- Založení NASA (29. červenec 1958): V reakci na sovětské úspěchy založily USA Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA), který měl koordinovat americký vesmírný program.
- Jurij Gagarin – první člověk ve vesmíru (12. duben 1961): SSSR opět triumfoval, když Jurij Gagarin na lodi Vostok 1 jako první člověk obletěl Zemi.
- Alan Shepard – první Američan ve vesmíru (5. květen 1961): Krátce po Gagarinovi vyslaly USA do vesmíru Alana Sheparda v rámci programu Mercury.
- Projev J. F. Kennedyho (25. květen 1961): Prezident Kennedy si stanovil ambiciózní cíl: "Než toto desetiletí skončí, dopravit člověka na Měsíc a bezpečně ho vrátit zpět na Zemi." To dalo impuls programu Apollo.
- Valentina Těreškovová – první žena ve vesmíru (16. červen 1963): Další prvenství pro SSSR.
- Alexej Leonov – první výstup do volného vesmíru (18. březen 1965): Historický moment pro SSSR.
- Apollo 11 – přistání na Měsíci (20. červenec 1969): USA splnily Kennedyho cíl a Neil Armstrong se stal prvním člověkem, který vstoupil na povrch Měsíce. Tento okamžik je často považován za vrchol vesmírných závodů a velký triumf USA.
- Sojuz 19 a Apollo–Sojuz (červenec 1975): Společný let americké lodi Apollo a sovětské lodi Sojuz symbolizoval uvolňování napětí ve studené válce a je často považován za formální konec vesmírných závodů.
Klíčové aspekty a motivace
- Prestiž a propaganda: Úspěchy ve vesmíru byly vnímány jako důkaz technologické, ekonomické a ideologické nadřazenosti jedné velmoci nad druhou. Byly hojně využívány v propagandě.
- Vojenské aplikace: Vývoj raketové techniky pro vesmírné lety měl přímou souvislost s vývojem mezikontinentálních balistických raket (ICBM), které byly klíčové pro jaderné odstrašení během studené války.
- Vědecký pokrok: Závody urychlily vývoj v oblastech jako raketová technika, materiály, telekomunikace, počítačová věda a medicína.
- Vzdělání: V reakci na sovětské úspěchy se v USA kladl větší důraz na vědecké a technické vzdělání (např. National Defense Education Act).
Důsledky
- Obrovský technologický pokrok: Vesmírné závody vedly k bezprecedentnímu rozvoji technologií, které dnes běžně využíváme (např. satelitní komunikace, GPS, nové materiály, miniaturní elektronika).
- Rozvoj vědy a vzdělání: Zvýšené investice do výzkumu a vývoje přinesly mnoho vědeckých objevů a podnítily zájem o STEM obory.
- Mezinárodní spolupráce: I přes původní rivalitu vedly vesmírné závody nakonec k mezinárodní spolupráci v průzkumu vesmíru (např. ISS).
- Vznik vesmírného průmyslu: Položily základy pro moderní vesmírný průmysl, který dnes zahrnuje komerční lety, satelitní služby a další aktivity.
Pro laiky
Představte si dvě velké a silné země, které si po velké válce (to byla ta studená válka) chtěly navzájem ukázat, kdo je chytřejší, silnější a technicky vyspělejší. Byly to Amerika a Sovětský svaz (to bylo dřívější Rusko a okolní země).
Jedním z míst, kde se rozhodly soutěžit, byl Vesmír. Tomu se začalo říkat Vesmírné závody. Bylo to jako obrovský závod, kdo dokáže první:
- Vyslát na oběžnou dráhu první umělý satelit (malou kuličku, která obíhá Zemi). To se podařilo Sovětům se Sputnikem v roce 1957. To byla velká rána pro Ameriku!
- Poslat do vesmíru prvního živého tvora (to byl zase sovětský pes Lajka).
- Poslat do vesmíru prvního člověka. To byl slavný Jurij Gagarin ze Sovětského svazu v roce 1961. Zase Sověti!
- A ten největší cíl: Poslat člověka na Měsíc. Tady se Amerika konečně chopila vedení a v roce 1969 se Neil Armstrong jako první člověk prošel po Měsíci. To byl obrovský triumf pro USA!
Tyto závody byly neskutečně důležité. Nejenže si země navzájem ukazovaly svou sílu, ale hlavně díky nim vzniklo spousta nových technologií, které dnes používáme – třeba satelity pro telefony a televizi, GPS, nové materiály a spousta dalších věcí. I když to byl závod, nakonec to vedlo k velkému pokroku pro celé lidstvo. Závody skončily někdy v 70. letech, kdy se obě země rozhodly, že je lepší ve vesmíru spolupracovat, než si jenom konkurovat.