Indukce (logika)

Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox Logika V logice je indukce (neboli induktivní uvažování) metoda uvažování, která postupuje od specifických pozorování nebo jednotlivých případů k obecným závěrům nebo pravidlům. Na rozdíl od dedukce, která zaručuje pravdivost závěru, pokud jsou premisy pravdivé, induktivní argumenty poskytují závěry, které jsou pouze pravděpodobné, nikoli nutné.

---

Podstata induktivního uvažování

Indukce je proces, při kterém se na základě omezeného počtu pozorování nebo zkušeností dochází k širším zobecněním. Myšlenka je, že pokud něco platí pro mnoho pozorovaných případů, je pravděpodobné, že to platí pro všechny podobné případy, včetně těch nepozorovaných.

Charakteristika induktivních argumentů

Pravděpodobnostní závěr: I když jsou všechny premisy pravdivé, závěr induktivního argumentu nemusí být nutně pravdivý. Je pouze vysoce pravděpodobný.
Rozšiřující (ampliative): Závěr induktivního argumentu obsahuje více informací, než kolik bylo obsaženo v premisách. Tím se rozšiřuje naše poznání, ale za cenu nejistoty.
Náchylnost k chybám: Induktivní závěry mohou být vyvráceny novými důkazy nebo pozorováním.

Příklad

Premisa 1: Všechny labutě, které jsem dosud viděl, jsou bílé.
Premisa 2: Viděl jsem mnoho labutí v různých zemích.
Závěr (induktivní): Proto jsou (pravděpodobně) všechny labutě bílé.

Tento závěr se ukázal být nepravdivý po objevení černých labutí v Austrálii, což ukazuje na inherentní riziko indukce: i rozsáhlá data nezaručují univerzální platnost.

---

Indukce vs. Dedukce

Indukce a dedukce jsou dvě základní formy logického uvažování, které se liší směrem a povahou závěru:

---

Typy induktivního uvažování

Existuje několik běžných typů induktivního uvažování:

Induktivní zobecnění: Vyvozování obecného závěru o celé populaci na základě pozorování vzorku. (Např. "Všichni lidé, které jsem potkal v Praze, mluví česky; proto všichni lidé v Praze mluví česky.")
Statistické usuzování: Podobné zobecnění, ale s využitím statistických dat a pravděpodobnosti. (Např. "90 % studentů na univerzitě používá notebook; proto je pravděpodobné, že i noví studenti budou používat notebook.")
Analogické usuzování: Předpoklad, že pokud jsou dvě věci podobné v některých ohledech, budou pravděpodobně podobné i v jiných. (Např. "Planeta A má atmosféru, vodu a život. Planeta B má atmosféru a vodu. Proto Planeta B má (pravděpodobně) život.")
Kauzální inference: Vyvozování závěrů o příčinných vztazích na základě pozorovaných korelací. (Např. "Pokaždé, když prší, ulice jsou mokré. Proto déšť způsobuje mokré ulice.")
Predikce: Vyvozování závěru o budoucím případě na základě minulých pozorování. (Např. "Slunce vycházelo každý den mého života. Proto Slunce vyjde i zítra.")

---

Problém indukce

Hlavním filozofickým problémem spojeným s indukcí je tzv. problém indukce, který popsal David Hume. Spočívá v tom, že neexistuje logické ospravedlnění pro předpoklad, že budoucí události se budou řídit stejnými pravidly jako události minulé, nebo že nepozorované části populace se budou chovat stejně jako pozorované. Indukce se spoléhá na předpoklad uniformity přírody, který sám nemůže být dokázán indukcí, ani dedukcí.

Přestože problém indukce zůstává nevyřešen, indukce je nezbytným základem pro vědeckou metodu a pro naše každodenní rozhodování. Bez ní by nebylo možné formulovat obecné zákony ani se učit ze zkušenosti. Karl Popper se pokusil tento problém obejít zavedením principu falzifikovatelnosti, kdy se věda nesnaží teorie potvrzovat, ale spíše vyvracet.

---

Indukce (logika) pro laiky

Představte si, že jste dítě a poprvé se setkáte se psy.

Vidíte prvního psa a ten štěká.
Vidíte druhého psa a ten taky štěká.
Vidíte třetího psa a ten rovněž štěká.

Na základě těchto tří specifických pozorování (každý pes štěkal) si v hlavě vytvoříte obecný závěr: "Všichni psi štěkají."

To je indukce. Jdete od jednotlivých příkladů k obecnému pravidlu.

Ale je ten závěr vždycky pravdivý? Co když potkáte psa, který neštěká (třeba protože je nemocný nebo spí)? Pak se vaše obecné pravidlo ukáže jako chybné.

Hlavní myšlenka:

Indukce vám pomáhá učit se ze zkušenosti a dělat odhady o tom, co se stane v budoucnu nebo jaké jsou obecné pravidla světa.
Ale nikdy vám nedá 100% jistotu, že váš obecný závěr je naprosto správný. Vždycky se může objevit výjimka, která ho vyvrátí.

To je rozdíl oproti dedukci, kde když jsou výchozí fakta správná, je závěr vždycky jistý.

---

Viz také

---

Odkazy

Stanford Encyclopedia of Philosophy – The Problem of Induction (anglicky)
Britannica – Induction (logic) (anglicky)
Understanding Science – Theories and Laws (anglicky)
Wikipedia – Indukce (logika) (česky)