Adrenokortikotropní hormon

Rozbalit box

Obsah boxu

Adrenokortikotropní hormon (zkráceně ACTH, též kortikotropin) je peptidový hormon produkovaný předním lalokem hypofýzy (adenohypofýzou). Jeho primární funkcí je regulace produkce a uvolňování kortizolu a dalších glukokortikoidů z kůry nadledvin. ACTH je klíčovou součástí hypotalamo-hypofyzárně-adrenální osy (HPA), která hraje ústřední roli v reakci organismu na stres.

Sekrece ACTH podléhá přísné regulaci a vykazuje výrazný cirkadiánní rytmus, s nejvyššími hladinami v ranních hodinách a nejnižšími v noci. Poruchy v produkci nebo funkci ACTH vedou k závažným endokrinním onemocněním, jako je Cushingův syndrom nebo Addisonova choroba.

📜 Historie objevu

Výzkum hormonů kůry nadledvin a jejich regulace začal ve 20. a 30. letech 20. století. Klíčovou roli v objevu ACTH sehráli kanadští vědci James Collip, Evelyn M. Anderson a David L. Thomson. V roce 1933 publikovali práci, ve které prokázali, že extrakt z hypofýzy zvířat dokáže zabránit atrofii kůry nadledvin u hypofyzektomovaných krys, což potvrdilo existenci látky stimulující nadledviny. Tuto látku pojmenovali adrenokortikotropní hormon.

V následujících desetiletích se vědci zaměřili na izolaci a purifikaci této látky. V roce 1943 se to podařilo dvěma nezávislým týmům – jednomu pod vedením Choh Hao Li a druhému pod vedením George Sayersa. Úplná aminokyselinová sekvence prasečího ACTH byla objasněna v roce 1954 a lidského o několik let později. První úspěšná syntéza biologicky aktivního ACTH byla provedena v roce 1961, což otevřelo dveře pro jeho diagnostické a terapeutické využití.

🧬 Struktura a syntéza

ACTH je lineární peptid složený z 39 aminokyselin. Jeho molekulová hmotnost je přibližně 4540 daltonů. Biologicky aktivní je pouze prvních 24 aminokyselin z N-konce, které jsou evolučně vysoce konzervativní napříč druhy. Zbývající část molekuly (aminokyseliny 25–39) se mezi druhy liší a přispívá ke stabilitě hormonu v krevním oběhu.

ACTH není syntetizován přímo, ale vzniká štěpením většího prekurzorového proteinu zvaného proopiomelanokortin (POMC). Tento velký protein je produkován v kortikotropních buňkách adenohypofýzy a následně je enzymaticky štěpen na několik menších, biologicky aktivních peptidů. Kromě ACTH tak z POMC vznikají i další látky, například:

Tento společný původ vysvětluje některé klinické jevy. Například při nadprodukci ACTH (např. u Addisonovy choroby) dochází současně i k nadprodukci MSH, což vede k charakteristické hyperpigmentaci kůže a sliznic.

⚙️ Fyziologická funkce

Hlavní úlohou ACTH je udržování struktury a funkce kůry nadledvin a stimulace produkce jejích hormonů.

🧠 Regulace sekrece

Produkce ACTH je řízena hierarchicky v rámci hypotalamo-hypofyzárně-adrenální osy (HPA):

Hypotalamus: V reakci na stres nebo podle vnitřních biologických hodin produkuje neurosekreční buňky v hypotalamu kortikoliberin (CRH, Corticotropin-Releasing Hormone).
Hypofýza: CRH je transportován portálním krevním oběhem do adenohypofýzy, kde se váže na receptory kortikotropních buněk a stimuluje syntézu a uvolnění ACTH do krevního oběhu.
Nadledviny: ACTH putuje krví do nadledvin, kde se váže na specifické receptory (melanokortinový receptor typu 2, MC2R) na povrchu buněk kůry nadledvin. To spouští kaskádu nitrobuněčných signálů, která vede k syntéze a uvolnění glukokortikoidů, především kortizolu.

Tento systém je regulován mechanismem negativní zpětné vazby. Zvýšená hladina kortizolu v krvi působí tlumivě jak na produkci CRH v hypotalamu, tak na produkci ACTH v hypofýze. Tím je zajištěno, že hladina kortizolu zůstává v optimálním rozmezí.

circadianní rytmus

Sekrece ACTH a následně i kortizolu není konstantní, ale řídí se cirkadiánním rytmem. Nejvyšší hladiny ACTH jsou zaznamenány v brzkých ranních hodinách (kolem 6.–8. hodiny), což připravuje tělo na denní aktivitu. Během dne hladina postupně klesá a dosahuje minima kolem půlnoci. Tento rytmus je řízen suprachiasmatickými jádry v hypotalamu, což jsou hlavní "biologické hodiny" těla. Porušení tohoto rytmu (např. při práci na směny nebo při jet lag) může vést k zdravotním problémům.

🏃 Role ve stresové reakci

Při jakémkoli fyzickém nebo psychickém stresu (např. zranění, infekce, strach, chirurgický zákrok) dochází k masivnímu a rychlému uvolnění CRH a následně ACTH. To vede k prudkému zvýšení hladiny kortizolu, který pomáhá tělu stresovou situaci zvládnout. Kortizol mobilizuje energetické zásoby (glykogenolýza, glukoneogeneze), zvyšuje krevní tlak, potlačuje imunitní systém (protizánětlivý účinek) a ovlivňuje náladu a chování.

🩺 Klinický význam a poruchy

Poruchy v ose HPA a v sekreci ACTH vedou k závažným onemocněním spojeným s nadbytkem nebo nedostatkem kortizolu.

📈 Zvýšená hladina ACTH (hyperkortizolismus)

Stav chronicky zvýšené hladiny kortizolu se nazývá Cushingův syndrom. Pokud je příčinou nadprodukce ACTH v hypofýze (obvykle kvůli nezhoubnému nádoru – adenomu), hovoříme o Cushingově chorobě. Zvýšená hladina ACTH neustále stimuluje kůru nadledvin k produkci kortizolu a chybí zde normální negativní zpětná vazba.

Příznaky: Centrální obezita (tuk na trupu a v obličeji – tzv. měsíčkovitý obličej), ztenčení kůže, strie, svalová slabost, hypertenze, osteoporóza, cukrovka a psychické změny.
Ektopická produkce ACTH: Vzácněji může být ACTH produkován nádory mimo hypofýzu, nejčastěji malobuněčný karcinom plic.

📉 Snížená hladina ACTH (nedostatečnost nadledvin)

Nedostatečná produkce ACTH vede k atrofii kůry nadledvin a snížené produkci kortizolu. Tento stav se nazývá sekundární adrenální insuficience.

Příčiny: Nádory hypofýzy, její poškození úrazem, ozářením, zánětem (hypofyzitida) nebo autoimunitním procesem.
Příznaky: Chronická únava, slabost, nízký krevní tlak, ztráta hmotnosti, nevolnost, bolesti břicha. Na rozdíl od primární adrenální insuficience (Addisonova choroba), kde je problém přímo v nadledvinách a hladina ACTH je kompenzačně vysoká, zde chybí hyperpigmentace.

🔬 Diagnostika a využití

Měření hladiny ACTH v krvi je klíčové pro diagnostiku poruch funkce nadledvin a hypofýzy.

Měření plazmatického ACTH: Provádí se z krevního vzorku. Vzhledem k cirkadiánnímu rytmu je důležité odebírat krev ve standardizovanou dobu, obvykle ráno.
Dexametazonový supresní test: Používá se k diagnostice Cushingova syndromu. Pacientovi se podá dexamethason (syntetický glukokortikoid), který by u zdravého člověka měl potlačit produkci ACTH a kortizolu. Pokud k potlačení nedojde, svědčí to pro patologickou nadprodukci.
ACTH stimulační test (Synacthenový test): Používá se k diagnostice nedostatečnosti nadledvin. Pacientovi se podá syntetický analog ACTH (tetrakosaktid). U zdravého jedince dojde k výraznému vzestupu hladiny kortizolu. Pokud nadledviny nereagují, jedná se o primární adrenální insuficienci (Addisonova choroba).

Syntetické analogy ACTH se používají především v diagnostice. V minulosti se využívaly i terapeuticky k léčbě některých zánětlivých a autoimunitních onemocnění, ale dnes jsou z velké části nahrazeny přímým podáváním syntetických glukokortikoidů, které umožňují přesnější dávkování.

🤓 Pro laiky

Představte si osu HPA jako systém velení v těle pro zvládání zátěže.

Hypotalamus je generál, který sleduje situaci. Když zjistí stres (např. zkoušku ve škole nebo blížící se nebezpečí), vydá rozkaz.
Tento rozkaz (hormon CRH) putuje k důstojníkovi, kterým je hypofýza.
Hypofýza na základě rozkazu vyšle do boje speciálního poslíčka – a tím je právě ACTH.
ACTH cestuje krevním řečištěm až do "továrny na energii a boj", kterou jsou nadledviny.
V nadledvinách ACTH předá zprávu: "Vyrobte a uvolněte kortizol!"
Kortizol je pak hormon, který tělu dodá energii, zvýší pozornost a připraví ho na akci "bojuj nebo uteč". Když stres pomine, vysoká hladina kortizolu pošle zprávu zpět generálovi (hypotalamu), aby už další rozkazy nevydával a systém se vrátil do klidu. Tomuto se říká negativní zpětná vazba.

Pokud tento systém nefunguje správně – například když poslíček ACTH běhá neustále – tělo je zaplaveno kortizolem a vzniká Cushingův syndrom. Pokud naopak poslíček chybí, tělo nemá dostatek kortizolu na zvládání i běžné zátěže.

⏰ Tento článek je aktuální k datu 29.12.2025