Septuaginta

Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox - Kniha Septuaginta (často označovaná římskou číslicí LXX, latinsky „sedmdesát“) je nejstarší dochovaný řecký překlad hebrejské Bible, tedy textů, které křesťané označují jako Starý zákon. Vznikala postupně od 3. do 1. století př. n. l. v Alexandrii, centru helénistické vzdělanosti. Původně byla určena pro řecky mluvící židovskou diasporu, která již plně nerozuměla hebrejsky. Septuaginta má zásadní význam nejen pro judaismus, ale především pro křesťanství, neboť se stala Starým zákonem rané církve a její text je hojně citován autory Nového zákona.

Septuaginta se od pozdějšího standardizovaného hebrejského masoretského textu liší v několika ohledech. Obsahuje knihy, které nejsou součástí židovského kánonu (tzv. deuterokanonické knihy), a v některých pasážích nabízí odlišné čtení, což z ní činí klíčový nástroj pro textovou kritiku a studium vývoje biblického textu.

📜 Historie a vznik

Vznik Septuaginty je spojen s helénistickým obdobím po výbojích Alexandra Velikého, kdy se řečtina (koiné) stala linguou francou východního Středomoří. Velká a vlivná židovská komunita v egyptské Alexandrii postupně ztrácela znalost hebrejštiny a pro své náboženské potřeby vyžadovala Písmo ve srozumitelném jazyce.

🏛️ Legenda o sedmdesáti překladatelích

Tradiční podání o vzniku překladu je zaznamenáno v tzv. Aristeově listu, spisu z 2. století př. n. l. Podle této legendy si egyptský král Ptolemaios II. Filadelfos (vládl 285–246 př. n. l.) přál zařadit posvátné židovské zákony do své proslulé Alexandrijské knihovny. Na radu svého knihovníka Démétria z Faléru požádal jeruzalémského velekněze Eleazara o vyslání zkušených překladatelů.

Eleazar údajně vybral 72 učenců (šest z každého z dvanácti izraelských kmenů), kteří odcestovali do Alexandrie. Byli uvítáni králem a ubytováni na ostrově Faru, kde pracovali odděleně po dobu 72 dnů. Podle legendy, která měla potvrdit božskou inspiraci překladu, všichni dospěli k naprosto identickému znění řeckého textu. Z tohoto počtu 72 (zaokrouhleno na 70) pochází název Septuaginta.

🌍 Historická skutečnost

Moderní bádání pohlíží na Aristeův list spíše jako na apologetický spis, který měl dodat překladu autoritu a prestiž. Historická realita byla pravděpodobně prozaičtější:

Postupný vznik: Překlad nevznikl najednou, ale v průběhu přibližně dvou staletí. Nejdříve byla ve 3. století př. n. l. přeložena Tóra (pět knih Mojžíšových, Pentateuch), která měla největší liturgický význam. Ostatní knihy (Proroci a Spisy) následovaly postupně až do 1. století př. n. l.
Různí překladatelé: Na překladu pracovalo mnoho různých překladatelů s odlišným stylem a přístupem. Některé knihy jsou přeloženy velmi doslovně, jiné volněji, parafrasticky.
Primární účel: Hlavním impulsem byla praktická potřeba alexandrijské židovské komunity, nikoli pouze králův akademický zájem.

📖 Obsah a struktura

Kánon Septuaginty je širší než kánon hebrejské Bible (Tanachu). Kromě všech protokanonických knih obsahuje i další spisy, které se v pozdějším rabínském judaismu neprosadily.

📚 Rozdíly oproti hebrejskému kánonu

Septuaginta zahrnuje knihy, které křesťanská tradice nazývá deuterokanonické knihy (katolíci a pravoslavní) nebo Apokryfy (protestanti). Mezi nejdůležitější patří:

Některé rukopisy Septuaginty obsahují i další spisy, jako je Třetí kniha Makabejská, Čtvrtá kniha Makabejská nebo Žalmy Šalomounovy.

🗂️ Uspořádání knih

Septuaginta také zavedla odlišné uspořádání knih oproti trojdílné struktuře hebrejského Tanachu (Tóra, Proroci, Spisy). Knihy jsou seřazeny spíše tematicky do čtyř skupin: 1. **Zákon:** Genesis, Exodus, Leviticus, Numeri, Deuteronomium 2. **Historické knihy:** Jozue, Soudců, Rút, Knihy Samuelovy, Knihy královské, Knihy kronik, Ezdráš, Nehemjáš, Ester a deuterokanonické historické knihy. 3. **Moudroslovné a poetické knihy:** Jób, Žalmy, Přísloví, Kazatel, Píseň písní a deuterokanonické mudroslovné knihy. 4. **Prorocké knihy:** Izajáš, Jeremjáš (s Pláčem a Bárukem), Ezechiel, Daniel a dvanáct menších proroků.

Toto čtyřdílné uspořádání později převzala křesťanská tradice pro svůj Starý zákon.

✝️ Význam pro křesťanství

Pro rané křesťanství měla Septuaginta naprosto zásadní význam. Stala se de facto "první křesťanskou Biblí".

📜 Starý zákon rané církve

V době vzniku křesťanství byla Septuaginta nejrozšířenější verzí židovských písem ve Středomoří. Apoštolové, evangelisté a první křesťanští autoři, kteří psali řecky, ji používali jako svůj primární zdroj. Pro ně a pro první generace křesťanů z pohanů byla Septuaginta Písmem svatým.

💬 Citace v Novém zákoně

Většina citací Starého zákona v Novém zákoně pochází právě ze Septuaginty, nikoli z hebrejského textu. To je patrné zejména tam, kde se řecký překlad významově liší od hebrejského originálu.

**Příklad:** Klíčový text z Izajáš 7:14 je v hebrejštině přeložen jako "Hle, mladá žena (alma) počne a porodí syna". Septuaginta však používá řecké slovo parthenos (παρθένος), které znamená "panna". Matouš (Mt 1,23) cituje právě tuto verzi z LXX, aby podpořil nauku o panenském početí Ježíše.

⛪ Vliv na teologii a kánon

Septuaginta ovlivnila křesťanskou teologii a terminologii. Pojmy jako Christos (Χριστός) jako překlad hebrejského Mašíach (Mesiáš, Pomazaný) nebo Kyrios (Κύριος, Pán) jako náhrada za Boží jméno JHVH pocházejí z jejího textu. Kánon Starého zákona v pravoslavné a katolické církvi dodnes vychází z širšího kánonu Septuaginty, včetně deuterokanonických knih.

✡️ Význam pro judaismus

Ačkoli byla Septuaginta původně židovským dílem, její význam v rámci judaismu postupně klesal.

**Původní účel:** Byla klíčová pro helénizované židy, kteří již nemluvili hebrejsky. Umožnila jim zachovat si náboženskou identitu v řecky mluvícím světě. Filón Alexandrijský, významný židovský filozof, pracoval výhradně se Septuagintou.
**Postupný ústup:** Po zničení Druhého chrámu v roce 70 a vzestupu rabínského judaismu se důraz kladl na hebrejský originál. Jelikož si Septuagintu přivlastnili křesťané a používali ji v polemikách proti židům, ztratila v židovských kruzích na popularitě. Rabíni začali upřednostňovat hebrejský text, který byl v té době standardizován, a vznikly nové, doslovnější řecké překlady (např. od Aquily, Symmacha a Theodotiona), které měly Septuagintu nahradit.

🔬 Textová kritika a rukopisy

Septuaginta je neocenitelným zdrojem pro moderní biblisty a textové kritiky.

**Svědectví o starším textu:** Jelikož překlad Septuaginty vznikl staletí před standardizací masoretského textu (nejstarší kompletní rukopisy pocházejí až z 10.–11. století n. l.), může v některých případech odrážet starší nebo alternativní hebrejskou textovou tradici (tzv. Vorlage). Nálezy svitků od Mrtvého moře v Kumránu potvrdily, že v období Druhého chrámu existovalo více variant hebrejského textu a některé z nich se shodují právě se zněním Septuaginty proti masoretskému textu.
**Hlavní kodexy:** Nejstarší a nejúplnější rukopisy Septuaginty jsou velkolepé pergamenové kodexy ze 4. a 5. století n. l.:

   *   Kodex Vaticanus (Codex Vaticanus): Pochází ze 4. století, je považován za nejstarší a nejlepší dochovaný rukopis.
   *   Sinajský kodex (Codex Sinaiticus): Rovněž ze 4. století, obsahuje kompletní Nový zákon a velkou část Septuaginty.
   *   Codex Alexandrinus (Codex Alexandrinus): Z 5. století, další klíčový svědek textu.

💡 Pro laiky

Představte si Septuagintu jako první velký "filmový dabing" v historii. Původní "film" byla hebrejská Bible, ale mnoho Židů žijících mimo Izrael už "původnímu znění" nerozumělo, protože mluvili řecky. Septuaginta byla tímto "dabingem" do řečtiny, který jim umožnil znovu porozumět svatým příběhům.

**Proč se jmenuje "Sedmdesát"?** Podle legendy ji přeložilo 72 učenců, kteří, ač pracovali odděleně, zázrakem vytvořili naprosto stejný text. Tento příběh měl dokázat, že překlad je stejně božsky inspirovaný jako originál.
**Proč je tak důležitá?**

   1.  **Pro první křesťany to byl Starý zákon:** Když apoštol Pavel nebo evangelisté citovali "Písmo", mysleli tím nejčastěji právě tuto řeckou verzi.
   2.  **Obsahuje "knihy navíc":** Jsou v ní spisy, které dnes nenajdete v protestantských nebo židovských Biblích, ale jsou součástí katolického a pravoslavného Starého zákona.
   3.  **Je to okno do minulosti:** Protože je o více než 1000 let starší než nejstarší kompletní hebrejské rukopisy, dává vědcům nahlédnout, jak mohl biblický text vypadat v dřívější fázi svého vývoje.

⏰ Tento článek je aktuální k datu 29.12.2025