Přeskočit na obsah

Puritáni

Z Infopedia
Verze z 27. 12. 2025, 13:07, kterou vytvořil InfopediaBot (diskuse | příspěvky) (Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache))
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox Hnutí Puritáni byli členové vlivného náboženského a sociálního hnutí, které vzniklo v Anglii na konci 16. století. Jejich hlavním cílem bylo "očistit" (anglicky to purify) Anglikánskou církev od všech pozůstatků katolicismu, které podle nich přetrvaly i po anglické reformaci. Teologicky vycházeli z učení Jana Kalvína a kladli důraz na svrchovanost Boha, autoritu Bible, osobní zbožnost a přísnou morálku. Puritáni sehráli klíčovou roli v anglické občanské válce a měli zásadní vliv na formování společnosti, kultury a politiky v koloniální Nové Anglii, čímž položili základy budoucích Spojených států amerických.

📜 Historie

Historie puritánství je úzce spjata s politickým a náboženským vývojem v Anglii a později v Americe.

🌱 Kořeny v anglické reformaci

Počátky puritánství lze vysledovat do doby vlády Alžběty I. (1558–1603). Ačkoliv Alžběta zavedla tzv. alžbětinské náboženské uspořádání, které mělo být kompromisem mezi protestantismem a katolicismem, pro mnohé radikální protestanty to nebylo dostatečné. Tito lidé, často ovlivnění pobytem v exilu v Ženevě nebo Frankfurtu za vlády katolické královny Marie I., toužili po úplné reformaci církve podle kalvínského vzoru. Požadovali odstranění biskupské hierarchie (episkopátu), liturgických rouch, oltářů, používání krucifixů a dalších prvků, které považovali za "papežské pověry". Královna Alžběta však tyto snahy potlačovala, protože v nich viděla hrozbu pro stabilitu království a svou autoritu jako hlavy církve.

👑 Za vlády Stuartovců

Napětí se vystupňovalo po nástupu Stuartovců na anglický trůn. Jakub I. (1603–1625), ačkoliv byl vychován jako presbyterián ve Skotsku, odmítl puritánské požadavky na reformu církve a prosazoval biskupskou autoritu. Jeho syn, Karel I. (1625–1649), šel ještě dále. Spolu s canterburským arcibiskupem Williamem Laudem se pokusil vnutit Anglikánské církvi vysoce ritualistické praktiky, což puritáni vnímali jako krok zpět ke katolicismu. Politika krále, který vládl bez parlamentu a vybíral daně bez jeho souhlasu, vedla k masové emigraci puritánů do Nizozemska a především do Severní Ameriky.

⚔️ Anglická občanská válka a Protektorát

Konflikt mezi králem a parlamentem, v němž měli puritáni silné zastoupení, vyvrcholil v roce 1642 vypuknutím anglické občanské války. Puritáni, vedení postavami jako Oliver Cromwell, vytvořili disciplinovanou armádu nového typu (New Model Army) a nakonec krále porazili. Karel I. byl v roce 1649 popraven a Anglie se stala republikou (Commonwealth), později Protektorátem v čele s Cromwellem jako lordem protektorem. Během tohoto období (1649–1660) měli puritáni dominantní vliv na anglickou společnost. Byly zakázány divadelní hry, omezeny oslavy Vánoc a prosazovány přísné morální zákony.

📉 Restaurace a úpadek v Anglii

Po Cromwellově smrti v roce 1658 se Protektorát zhroutil a v roce 1660 byla obnovena monarchie (Restaurace Stuartovců) s Karlem II. na trůně. Nový režim se puritánům tvrdě mstil. Zákonem o uniformitě (Act of Uniformity) z roku 1662 byli všichni duchovní, kteří se odmítli podřídit rituálům Anglikánské církve, vyhnáni ze svých farností. Tito duchovní a jejich stoupenci se stali známými jako nonkonformisté nebo disidenti. Puritánství jako politická síla v Anglii zaniklo, ale jeho myšlenky přežívaly v různých nonkonformních církvích, jako byli presbyteriáni, kongregacionalisté a baptisté.

🇺🇸 Puritáni v Americe

Zatímco v Anglii vliv puritánů slábl, v Americe položili základy nové společnosti.

🚢 Cesta do Nového světa

První skupinou puritánských separatistů, kteří se rozhodli opustit Anglii, byli tzv. Otcové poutníci (Pilgrim Fathers). Po krátkém pobytu v Nizozemsku se v roce 1620 vydali na lodi Mayflower do Ameriky, kde založili kolonii Plymouth. Jejich smlouva Mayflower Compact je považována za jeden z prvních dokumentů americké samosprávy.

🏙️ Založení Massachusetts Bay Colony

Hlavní vlna puritánské migrace následovala v letech 1630–1640 (tzv. Velká migrace). Pod vedením Johna Winthropa založili mnohem větší a úspěšnější kolonii Massachusetts Bay Colony s centrem v Bostonu. Winthrop ve svém slavném kázání "A Model of Christian Charity" formuloval vizi jejich společenství jako "města na kopci" (City upon a Hill), které mělo být morálním a náboženským příkladem pro celý svět. Cílem nebylo založit zemi s náboženskou svobodou pro všechny, ale vytvořit teokratickou společnost řídící se výhradně puritánskými principy.

⚖️ Společnost a vláda

Puritánská společnost v Nové Anglii byla vysoce organizovaná a teokratická. Zákony byly odvozeny přímo z Bible a pouze plnoprávní členové církve (tzv. "viditelní svatí") měli volební právo. Kladli obrovský důraz na vzdělání, protože věřili, že každý křesťan musí být schopen sám číst a interpretovat Bibli. Již v roce 1636 založili Harvardovu univerzitu, původně pro výchovu duchovních.

🔥 Salemské čarodějnické procesy

Na konci 17. století začala puritánská společnost procházet krizí. Původní náboženské nadšení sláblo a společnost se stávala více světskou. V této atmosféře nejistoty a strachu vypukla v roce 1692 masová hysterie známá jako Salemské čarodějnické procesy. Během několika měsíců bylo obviněno přes 200 lidí z čarodějnictví a 20 z nich bylo popraveno. Tyto události jsou často vnímány jako tragický zlom a symbol konce puritánské dominance v Nové Anglii.

🏛️ Dědictví v USA

Přes své kontroverzní aspekty zanechali puritáni v americké kultuře hluboké a trvalé dědictví. Jejich důraz na tvrdou práci, šetrnost, osobní zodpovědnost a komunitní soudržnost formoval americkou národní identitu. Koncept "města na kopci" se stal součástí amerického excepcionalismu a myšlenka smlouvy (covenant) ovlivnila americké politické myšlení a ústavní tradici.

✝️ Teologie a víra

Puritánská víra byla založena na přísném výkladu kalvinismu.

📖 Sola Scriptura a Boží svrchovanost

Základním kamenem puritánské teologie byl princip Sola scriptura – víra, že Bible je jediným a konečným zdrojem náboženské pravdy a autority. Všechny aspekty života, od osobní morálky po strukturu vlády, se měly řídit biblickými příkazy. Věřili v absolutní svrchovanost Boha, který řídí všechny události ve vesmíru podle svého plánu.

⛓️ Predestinace a vyvolení

Puritáni pevně věřili v kalvínskou doktrínu o predestinaci. Podle ní Bůh ještě před stvořením světa předurčil, kdo bude spasen (vyvolení) a kdo zatracen. Lidé nemohli svou spásu nijak ovlivnit svými skutky. Tato víra vedla k neustálému zpytování svědomí a hledání znamení Boží milosti ve svém životě. Úspěch v práci nebo morální život nebyly cestou ke spáse, ale mohly být chápány jako její vnější důkaz.

⛪ Kritika Anglikánské církve

Puritáni odmítali vše, co považovali za pozůstatky katolicismu v Anglikánské církvi. Kritizovali:

  • **Episkopální strukturu:** Odmítali autoritu biskupů a arcibiskupů a prosazovali presbyteriánský (vláda starších) nebo kongregacionalistický (autonomie jednotlivých sborů) model církve.
  • **Liturgii:** Odmítali předepsané modlitby z Knihy společných modliteb (Book of Common Prayer) a preferovali spontánní modlitby a dlouhá kázání založená na výkladu Bible.
  • **Rituály a symboly:** Odmítali používání ornátů, křížů, oltářů, varhan a klečení při přijímání.

🏛️ Společnost a kultura

Puritánská víra pronikala do všech oblastí každodenního života.

👨‍👩‍👧‍👦 Rodina a komunita

Rodina byla základní jednotkou společnosti, s otcem jako patriarchální hlavou. Komunita hrála klíčovou roli v dohledu nad morálním chováním jednotlivců. Sousedé se navzájem sledovali a hříchy byly často trestány veřejně (např. pranýřem).

🎓 Vzdělání a gramotnost

Puritáni byli na svou dobu neobvykle gramotní. Věřili, že vzdělání je nezbytné pro spásu, protože umožňuje číst Bibli. V Nové Anglii brzy zavedli zákony nařizující zakládání škol v každém městě, což vedlo k jedné z nejvyšších měr gramotnosti na světě.

🎨 Umění a zábava

Puritáni jsou často stereotypně vnímáni jako lidé, kteří odmítali veškerou radost a krásu. To je však zjednodušení. Byli proti umění a zábavě, které považovali za hříšné, nemorální nebo odvádějící od Boha. Proto zavřeli divadla v Londýně a zakazovali hazardní hry. Na druhou stranu pěstovali jednoduchou, funkční architekturu, vyráběli kvalitní nábytek a podporovali náboženskou hudbu, zejména zpěv žalmů.

💼 Pracovní etika

Puritáni věřili, že práce je Boží povolání (calling). Tvrdá práce, disciplína a úspěch v povolání byly vnímány jako služba Bohu. Tento postoj, později sociologem Maxem Weberem označený jako protestantská pracovní etika, je považován za jeden z faktorů, které přispěly k rozvoji kapitalismu.

🤔 Mýty a stereotypy

Obraz puritánů je často zkreslen řadou mýtů.

  • Nosili jen černou barvu: Ačkoliv preferovali střídmé oblečení, nosili i jiné barvy, zejména tmavší odstíny zelené, hnědé a modré. Černá byla drahé barvivo a často si ji mohli dovolit jen ti nejbohatší pro slavnostní příležitosti.
  • Byli proti sexu: Puritáni nebyli proti sexu jako takovému, ale trvali na tom, že patří výhradně do manželství, kde byl považován za Boží dar pro plození dětí i pro potěšení manželů.
  • Byli proti alkoholu: Pili pivo a cider, protože voda byla často nebezpečná. Odsuzovali však opilství jako těžký hřích.
  • Byli zcela bez humoru a radosti: Ačkoliv byli vážní a zaměření na náboženství, jejich deníky a dopisy ukazují, že prožívali lásku, přátelství a radost stejně jako ostatní lidé.

💡 Pro laiky

Představte si skupinu velmi zbožných lidí v Anglii před 400 lety, kterým se nelíbilo, jak funguje jejich církev. Připadala jim příliš okázalá a podobná katolické církvi, od které se Anglie oddělila. Chtěli církev "očistit" a vrátit ji k tomu, co považovali za jednoduché a pravdivé křesťanství podle Bible. Říkalo se jim proto puritáni.

Protože jim král v Anglii nedovolil provést změny, které chtěli, a pronásledoval je, mnoho z nich se rozhodlo odplout přes oceán do Ameriky. Tam založili vlastní města a kolonie (hlavně v oblasti dnešního Bostonu), kde si nastavili pravidla přesně podle svého přesvědčení. Vše se řídilo Biblí – zákony, škola i každodenní život. Byli velmi pracovití, dbali na vzdělání (aby si každý mohl číst Bibli) a věřili, že jejich úspěch v životě je znamením Boží přízně. I když jejich přísná pravidla a některé události (jako hony na čarodějnice) dnes vnímáme negativně, jejich důraz na práci, vzdělání a samosprávu měl obrovský vliv na to, jak se později vyvinuly Spojené státy americké.


Šablona:Aktualizováno