Frederik IV. Dánský
Obsah boxu
| Frederik IV. | |
|---|---|
| Soubor:Frederick IV of Denmark by Benoît Le Coffre.jpg | |
| Portrét Frederika IV. od Benoîta Le Coffre | |
| Titul | Král dánský a norský, vévoda šlesvický a holštýnský |
| Období vlády | 25. srpna 1699 – 12. října 1730 |
| Korunovace | 15. dubna 1700, kaple zámku Frederiksborg |
| Předchůdce | Kristián V. Dánský |
| Nástupce | Kristián VI. |
| Datum narození | 11. října 1671 |
| Místo narození | Kodaňský hrad, Kodaň, Dánsko |
| Datum úmrtí | 12. října 1730 (59 let) |
| Místo úmrtí | Zámek Odense, Odense, Dánsko |
| Místo pohřbení | Katedrála v Roskilde |
| Dynastie | Oldenburkové |
| Otec | Kristián V. Dánský |
| Matka | Šarlota Amálie Hesensko-Kasselská |
| Manželka/y | 1. Luisa Meklenburská 2. Anna Žofie Reventlowová |
| Děti | Kristián VI. Šarlota Amálie Dánská a další |
| Soubor:Frederick IV's signature.svg | |
Frederik IV. (dánsky Frederik 4.; 11. října 1671, Kodaň – 12. října 1730, Odense) byl král dánský a norský a vévoda šlesvický a holštýnský v letech 1699 až 1730. Jeho vláda byla poznamenána především účastí v Velké severní válce, během níž se mu podařilo ukončit švédskou hrozbu z jihu, a také významnými vnitřními reformami v oblasti školství a sociálních věcí. Zároveň je známý svým kontroverzním osobním životem, zejména spácháním bigamie.
👑 Život před nástupem na trůn
Frederik se narodil jako nejstarší syn krále Kristiána V. a jeho manželky Šarloty Amálie Hesensko-Kasselské. Jeho vzdělání bylo spíše povrchní, ale mladý princ projevoval velký zájem o vojenské záležitosti a architekturu. V letech 1692–1693 podnikl svou kavalírskou cestu po Evropě, během níž navštívil Německo, Itálii a Francii. Italská barokní architektura na něj udělala hluboký dojem, který později ovlivnil jeho stavební projekty.
Dne 5. prosince 1695 se v Kodani oženil s Luisou Meklenburskou, dcerou vévody Gustava Adolfa Meklenbursko-Güstrowského. Manželství bylo spíše politickou záležitostí a vztah mezi manželi byl chladný.
📜 Vláda a Velká severní válka
Na trůn nastoupil po smrti svého otce v srpnu 1699. Téměř okamžitě se zapojil do připravované koalice proti Švédsku, které tehdy vládlo Baltskému moři a představovalo pro Dánsko trvalou hrozbu. Spojil se s ruským carem Petrem I. Velikým a polským králem a saským kurfiřtem Augustem II. Silným, čímž v roce 1700 začala Velká severní válka.
⚔️ První fáze a porážka (1700)
Frederik IV. zahájil válku útokem na Šlesvicko-Holštýnsko-Gottorpsko, které bylo spojencem Švédska. Mladý a energický švédský král Karel XII. však reagoval bleskově. S podporou anglické a nizozemské flotily se vylodil na ostrově Sjælland nedaleko Kodaně. Frederik, zaskočený tímto odvážným manévrem a ohrožením hlavního města, byl donucen uzavřít 8. srpna 1700 separátní mír v Travendalu. Dánsko tak muselo z války vystoupit, zaplatit odškodné a uznat suverenitu Holštýnsko-Gottorpska.
🔄 Návrat do války a vítězství (1709–1720)
Po drtivé porážce švédské armády v bitvě u Poltavy v roce 1709 se protisvédská koalice obnovila a Frederik IV. znovu vyhlásil Švédsku válku. Tentokrát bylo Dánsko úspěšnější. Dánská armáda obsadila švédské provincie v severním Německu a v roce 1712 dánský generál Magnus Stenbock kapituloval. Dánské námořnictvo pod velením admirála Petera Tordenskjolda dosáhlo několika významných vítězství, která ochromila švédskou námořní sílu.
🕊️ Mír z Frederiksborgu
Válka byla pro Dánsko definitivně ukončena 3. července 1720 podpisem mírové smlouvy na zámku Frederiksborg. Dánsko sice nezískalo zpět provincie na jihu Skandinávského poloostrova (Skåne, Halland a Blekinge), které ztratilo v 17. století, ale dosáhlo svého hlavního cíle: Švédsko se muselo vzdát podpory Holštýnsko-Gottorpska a Dánsko tak získalo plnou kontrolu nad Šlesvickem. Tím byla odstraněna trvalá hrozba švédské invaze z jihu.
⚙️ Vnitřní reformy
Frederik IV. byl energický a pracovitý panovník, který se osobně zajímal o správu země. Často cestoval po Dánsku a Norsku, někdy i v přestrojení, aby se seznámil s podmínkami života svých poddaných. Během jeho vlády došlo k řadě významných reforem.
🧑🌾 Zrušení nevolnictví
Jedním z jeho nejvýznamnějších činů bylo zrušení tzv. vornedskab v roce 1702. Jednalo se o formu nevolnictví, která poutala rolníky na ostrově Sjælland k půdě, na které se narodili. Ačkoliv byla tato reforma později částečně omezena zavedením jiných povinností, představovala důležitý krok ke zlepšení postavení rolnictva.
🎓 Školská reforma
V roce 1721 zavedl povinnou školní docházku a nařídil výstavbu 240 veřejných škol na královských statcích po celém Dánsku. Tato reforma položila základy moderního dánského vzdělávacího systému a výrazně zvýšila gramotnost venkovského obyvatelstva.
🏛️ Administrativní a právní změny
Král reorganizoval armádu a námořnictvo, zavedl nový katastr pro spravedlivější výběr daní a podporoval obchod. Jeho vláda představovala vrchol absolutistické monarchie v Dánsku, kdy král soustředil veškerou moc do svých rukou.
❤️ Osobní život a bigamie
Frederikův osobní život byl bouřlivý a skandální. Přestože byl ženatý s královnou Luisou Meklenburskou, se kterou měl několik dětí včetně následníka trůnu Kristiána, navazoval vztahy s jinými ženami.
V roce 1703 se tajně oženil se svou milenkou Elisabeth Helene von Vieregg. Jelikož se s královnou Luisou nerozvedl, dopustil se bigamie. Tento morganatický sňatek skončil smrtí Elisabeth při porodu v roce 1704.
Jeho největší láskou se stala mladá šlechtična Anna Žofie Reventlowová. V roce 1712 ji unesl z jejího domova a tajně se s ní oženil, opět za života královny Luisy. Po smrti královny Luisy v roce 1721 se Frederik s Annou Žofií oženil oficiálně a o tři dny později ji nechal korunovat dánskou královnou. Tento krok vyvolal obrovský skandál u dvora i v královské rodině, která Annu Žofii nikdy nepřijala. Po Frederikové smrti v roce 1730 ji jeho syn, král Kristián VI., okamžitě vykázal od dvora.
🏛️ Stavební činnost a odkaz
Frederik IV. byl velkým milovníkem a patronem architektury. Inspirován svými cestami po Itálii, nechal postavit dva velkolepé barokní paláce:
- Zámek Frederiksberg – letní rezidence poblíž Kodaně, postavená v italském barokním stylu.
- Zámek Fredensborg – palác postavený na oslavu konce Velké severní války, jehož jméno znamená "hrad míru".
Jeho vláda je považována za období stability a reforem, které posílily dánský stát. Přes svůj kontroverzní osobní život je hodnocen jako jeden z nejvýznamnějších dánských absolutistických monarchů, který se aktivně staral o blaho své země.
💡 Pro laiky
- Absolutismus: Forma vlády, kde má panovník (král) téměř neomezenou moc. Frederik IV. byl typickým absolutistickým vládcem – sám rozhodoval o zákonech, daních i válce, aniž by se musel ptát šlechty nebo parlamentu.
- Velká severní válka: Velký konflikt na severu Evropy na začátku 18. století. Hlavními soupeři bylo silné Švédsko proti koalici Ruska, Dánska a Polska. Šlo o to, kdo bude ovládat Baltské moře a okolní území. Dánsko v této válce nakonec uspělo a zbavilo se švédské hrozby.
- Bigamie: Stav, kdy je člověk ženatý nebo vdaný za více než jednu osobu současně. V křesťanské Evropě to bylo nezákonné a považováno za velký hřích. To, že se král Frederik IV. oženil s jinou ženou, zatímco jeho první manželka, královna, ještě žila, byl obrovský skandál.
⏰ Tento článek je aktuální k datu 25.12.2025