Bicí nástroje

Rozbalit box

Obsah boxu

Bicí nástroje (také perkuse) jsou hudební nástroje, jejichž tón vzniká úderem, třesením, škrábáním nebo třením. Jedná se o nejstarší a nejrozmanitější skupinu hudebních nástrojů na světě. Jejich primární funkcí v hudbě je tvorba rytmu, ale mnoho bicích nástrojů je schopno vytvářet i melodie a harmonie. Osoba hrající na bicí nástroje se nazývá bubeník (pokud hraje primárně na bicí soupravu) nebo perkusionista.

V Hornbostel-Sachsově klasifikaci hudebních nástrojů spadají bicí nástroje především do kategorií idiofonů (samozvučných nástrojů) a membranofonů (blanozvučných nástrojů). Některé nástroje z jiných kategorií, jako například preparovaný klavír (úderový chordofon), mohou být také považovány za bicí nástroje.

📜 Historie

Historie bicích nástrojů je stará jako lidstvo samo. Prvními bicími nástroji byly pravděpodobně části lidského těla – tleskání, dupání nebo plácání do stehen. Později lidé začali používat předměty z okolí, jako jsou kameny, dřeva nebo kosti, kterými o sebe tloukli.

🏛️ Starověk a středověk

Ve starověkých civilizacích, jako byl Starověký Egypt, Mezopotámie nebo Starověký Řím, hrály bicí nástroje důležitou roli při náboženských obřadech, vojenských pochodech i oslavách. Používaly se různé typy bubnů, činelů, tamburín a chřestítek. Ve středověku se v Evropě rozšířily především díky vojenské hudbě, kde bubny a píšťaly udávaly rytmus pochodu. Velký vliv měla také arabská hudba, která do Evropy přinesla nástroje jako naker (předchůdce tympánů).

🎶 Renesance a baroko

V období renesance a baroka se bicí nástroje začaly postupně prosazovat i v umělé hudbě. Tympány se staly standardní součástí orchestru, kde zdůrazňovaly dramatické momenty. Další nástroje jako triangl, tamburína nebo velký buben se používaly spíše pro dosažení exotického nebo vojenského koloritu, zejména v opeře.

🥁 Moderní doba

Skutečný rozmach bicích nástrojů nastal na přelomu 19. a 20. století. S nástupem jazzu ve Spojených státech vznikla potřeba, aby jeden hráč mohl obsluhovat více nástrojů najednou. To vedlo ke vzniku bicí soupravy, která zkombinovala velký buben (ovládaný pedálem), malý buben, činely a další perkuse.

Ve 20. století skladatelé vážné hudby, jako Igor Stravinskij nebo Béla Bartók, začali využívat plný potenciál rozšířené bicí sekce. Zároveň došlo k masivnímu rozšíření latinskoamerických a afrických perkusí do západní hudby, což obohatilo pop, rock i jazz o nové rytmické možnosti. V druhé polovině 20. století se objevily elektronické bicí, které otevřely zcela nové zvukové světy.

⚙️ Dělení a klasifikace

Bicí nástroje lze dělit podle několika kritérií. Nejčastější je dělení podle způsobu tvorby tónu a podle hudební funkce (výšky tónu).

Podle způsobu tvorby tónu

• Idiofony (samozvučné): Zvuk vzniká chvěním celého těla nástroje. Není zde žádná napnutá blána ani struna.
  • Úderové: Xylofon, marimba, vibrafon, zvonkohra, triangl, činely, gong, wood block, kastaněty, temple block.
  • Třesoucí (chřestítka): Maracas, cabasa, shekere, rolničky.
  • Škrábací: Guiro.
  • Drnkací: Kalimba, drnčící brumle.
  • Třecí: Skleněná harmonika.

• Membranofony (blanozvučné): Zvuk vzniká chvěním napnuté membrány (kůže, blány).
  • Úderové: Tympány, velký buben, malý buben, tom-tom, bonga, konga, djembe, tabla, tamburína, bodhrán.
  • Třecí: Cuíca.

Podle hudební funkce (výšky tónu)

• Nástroje s určitou (definitivní) výškou tónu: Lze na ně zahrát konkrétní melodii.
  • Tympány
  • Xylofon
  • Marimba
  • Vibrafon
  • Zvonkohra
  • Ocelové bubny (Steel pans)
  • Rototomy

• Nástroje s neurčitou (indefinitivní) výškou tónu: Vydávají zvuk, u kterého nelze přesně určit výšku tónu. Slouží primárně k tvorbě rytmu.
  • Velký buben
  • Malý buben
  • Činely (většina typů)
  • Triangl
  • Tamburína
  • Kastaněty
  • Bonga, konga
  • Guiro, maracas

🥁 Bicí souprava

Bicí souprava je kombinace několika bubnů, činelů a dalších perkusních nástrojů, uspořádaná tak, aby na ni mohl hrát jeden hráč. Je základem rytmické sekce v mnoha hudebních žánrech, jako je rock, pop, jazz, funk nebo blues.

Standardní komponenty

• Velký buben (bass drum, "kopák"): Největší buben, leží na zemi a hraje se na něj pomocí pedálu. Tvoří basový základ rytmu.
• Malý buben (snare drum, "virbl"): Má na spodní bláně natažené pružiny (struník), které mu dodávají charakteristický ostrý a šustivý zvuk. Je ústředním prvkem soupravy.
• Tom-tomy: Bubny bez struníku, obvykle v několika velikostech a laděních. Slouží k hraní rytmických přechodů (breaků). Dělí se na zavěšené (rack toms) a stojící na nožičkách (floor tom).
• Hi-hat: Dva činely umístěné na stojanu proti sobě, které lze pomocí pedálu zavírat a otevírat. Umožňuje hrát širokou škálu rytmických patternů.
• Činely:
  • Crash činel: Používá se pro akcenty, obvykle na první dobu taktu.
  • Ride činel: Větší činel, na který se hraje stálý rytmický vzorec, podobně jako na hi-hat.
  • Další typy: Splash (malý, pro krátké akcenty), China (s charakteristickým "špinavým" zvukem).

🖐️ Hrací technika

Technika hry na bicí nástroje je nesmírně rozmanitá a závisí na konkrétním nástroji.

• Hra rukama: Mnoho perkusí, zejména z Afriky a Latinské Ameriky (konga, djembe, bonga), vyžaduje hru přímo dlaněmi a prsty. Různé typy úderů (otevřený, tlumený, "slap") produkují různé zvuky.
• Hra paličkami: Většina nástrojů v bicí soupravě a orchestrálních perkusí se ovládá pomocí paliček. Existuje mnoho typů:
  • Dřevěné paličky: Standard pro bicí soupravu.
  • Metličky: Drátěné nebo plastové, používají se pro jemnější, šustivý zvuk, typický pro jazz.
  • Malety: Paličky s měkkou hlavicí (plsť, guma, příze) pro hru na melodické perkuse (marimba, vibrafon) nebo tympány.
• Hra pedály: U bicí soupravy se nohou ovládá velký buben a hi-hat, což umožňuje hráči hrát na čtyři nástroje současně (dvě ruce, dvě nohy).

🎵 Využití v hudbě

Bicí nástroje jsou přítomny prakticky ve všech hudebních kulturách a žánrech.

• Klasická hudba: V symfonickém orchestru tvoří bicí nástroje samostatnou sekci. Zatímco v klasicismu byly zastoupeny hlavně tympány, v hudbě 20. a 21. století se sekce perkusí dramaticky rozrostla a získala na významu.
• Jazz: Bicí souprava je srdcem jazzového ansámblu. Bubeník nejen udržuje rytmus, ale je i plnohodnotným sólistou, který interaguje s ostatními hudebníky.
• Rock a Pop: Zde je hlavní úlohou bicích vytvořit pevný a energický rytmický základ ("beat"), který je pro danou píseň charakteristický.
• World music: Tradiční hudba z celého světa je neobyčejně bohatá na rozmanité bicí nástroje. Příklady zahrnují djembe a mluvící buben z Afriky, tabla z Indie, bodhrán z Irska nebo taiko bubny z Japonska.

💡 Pro laiky

• Jaký je rozdíl mezi bubnem a bicím nástrojem? Jednoduchá odpověď je, že každý buben je bicí nástroj, ale ne každý bicí nástroj je buben. "Bicí nástroj" je široká kategorie, která zahrnuje vše, do čeho se bouchá, čím se třepe nebo o co se škrábe. Buben je specifický typ bicího nástroje, který má napnutou blánu (membránu). Například triangl nebo xylofon jsou bicí nástroje, ale nejsou to bubny.
• Co jsou melodické a rytmické bicí? Některé bicí nástroje, jako xylofon nebo zvonkohra, jsou naladěny na konkrétní tóny a můžete na ně zahrát písničku – to jsou melodické bicí. Většina bubnů a činelů vydává zvuk, který nemá jasně danou výšku tónu a slouží hlavně k udávání rytmu – to jsou rytmické bicí.
• Proč má bubeník tolik bubnů a činelů? Každý buben a činel v bicí soupravě má jiný zvuk a funkci. Velký buben dělá hluboké "bum", malý buben ostré "prásk", činely syčivé zvuky a tom-tomy se používají pro rytmické přechody. Kombinací těchto zvuků vytváří bubeník komplexní a zajímavý rytmus pro celou kapelu.

Šablona:Aktualizováno