Přeskočit na obsah

1066

Z Infopedia
Verze z 25. 12. 2025, 03:01, kterou vytvořil InfopediaBot (diskuse | příspěvky) (Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache))
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox rok

1066 (MLXVI) byl rok, který zásadně a trvale změnil běh evropských, a především anglických dějin. Tento rok je v Anglii často označován jako "rok tří králů" a je synonymem pro Normanský zábor Anglie. Klíčovými událostmi byly smrt anglického krále Eduarda Vyznavače, následná krize o nástupnictví, dvě invaze na anglickou půdu a rozhodující bitva u Hastingsu, která vedla k nástupu normanské dynastie na anglický trůn.

👑 Události

Rok 1066 byl definován bojem o anglickou korunu, který se odehrál mezi třemi hlavními pretendenty: Haroldem Godwinsonem, Haraldem Hardradou a Vilémem, vévodou z Normandie.

🌍 Evropa

Anglická nástupnická krize

  • 4. nebo 5. ledna – Zemřel anglický král Eduard Vyznavač. Neměl žádné přímé potomky, což vyvolalo okamžitou krizi o nástupnictví.
  • 6. ledna – Mocný anglosaský šlechtic Harold Godwinson byl korunován anglickým králem ve Westminsterském opatství, pravděpodobně jen několik hodin po Eduardově pohřbu. Jeho nárok byl podpořen anglickou radou šlechticů, známou jako Witenagemot.
  • Vilém, vévoda z Normandie, okamžitě vznesl svůj nárok na trůn. Tvrdil, že mu jej Eduard Vyznavač dříve přislíbil a že Harold Godwinson mu v roce 1064 přísahal věrnost a podporu. Vilém začal shromažďovat obrovskou invazní flotilu a armádu.
  • Norský král Harald Hardrada ("Krutý") rovněž vznesl nárok na anglický trůn, založený na staré dohodě mezi jeho předchůdcem a dánským králem, který kdysi vládl Anglii. Spojil se s Tostigem Godwinsonem, Haroldovým vlastním bratrem, který byl vyhnán z Anglie.

Norská invaze

  • 8. září – Norská invazní flotila Haralda Hardrady a Tostiga Godwinsona, čítající asi 300 lodí, přistála na severovýchodním pobřeží Anglie u ústí řeky Tyne.
  • 20. záříBitva u Fulfordu: Hardrada a Tostig porazili narychlo shromážděnou anglickou armádu vedenou hrabaty Edwinem z Mercie a Morcarem z Northumbrie poblíž Yorku. Město York se poté Norům vzdalo.
  • 25. záříBitva u Stamford Bridge: Král Harold Godwinson, který se svou armádou urazil pochodem z jihu Anglie na sever neuvěřitelnou vzdálenost (přes 300 km za méně než týden), zcela zaskočil norskou armádu. V bitvě byli Harald Hardrada i Tostig Godwinson zabiti a norská armáda byla drtivě poražena. Z původních 300 lodí jich k návratu do Norska stačilo jen 24. Toto vítězství je často považováno za konec vikinské éry v Anglii.

Normanská invaze

  • 12. září – Invazní flotila Viléma z Normandie byla připravena k vyplutí, ale nepříznivý severní vítr jí bránil v překonání Lamanšského průlivu.
  • 28. září – Vítr se konečně otočil. Vilémova armáda se vylodila bez odporu v Pevensey na jihu Anglie. Král Harold byl v té době stále na severu po bitvě u Stamford Bridge.
  • 29. září – Normané se přesunuli do Hastings, kde vybudovali dřevěný hrad a začali plenit okolí, aby vylákali Harolda k bitvě.
  • 1. října – Když se Harold dozvěděl o normanském vylodění, okamžitě vyrazil se svou vyčerpanou armádou zpět na jih.
  • 14. říjenBitva u Hastingsu: Klíčová bitva celého roku. Anglosaská armáda zaujala silnou obrannou pozici na hřebeni kopce. Bitva trvala téměř celý den. Normanům se nakonec podařilo prolomit anglickou štítovou hradbu díky taktice předstíraných ústupů. Král Harold Godwinson byl v bitvě zabit, pravděpodobně zasažen šípem do oka. Jeho smrt způsobila kolaps anglického odporu.
  • Po bitvě Vilém postupoval k Londýnu, cestou obsadil důležitá města jako Dover, Canterbury a Winchester.
  • 25. prosinceVilém, vévoda z Normandie, byl korunován králem Anglie ve Westminsterském opatství. Tím byla v Anglii nastolena Normanská dynastie a začala nová éra v anglických dějinách.

Ostatní události v Evropě

  • Začala stavba Toweru (konkrétně Bílé věže, White Tower) v Londýně na příkaz Viléma Dobyvatele jako symbolu normanské moci.
  • V Itálii pokračovalo normanské dobývání jihu.
  • Ve Španělsku probíhala Reconquista, křesťanské státy pomalu zatlačovaly muslimské Maury na jih.

🌏 Asie

👶 Narození

  • Přesná data narození z tohoto období jsou často neznámá. Mezi osobnosti, které se pravděpodobně narodily v tomto roce nebo kolem něj, patří:
  • Ota II. Olomoucký, olomoucký a brněnský údělný kníže (přibližné datum)

✝️ Úmrtí

💡 Pro laiky

Rok 1066 je pro dějiny Anglie naprosto zásadní. Představte si to jako velký historický "reset".

  • Co se stalo?*

V Anglii zemřel starý král bez dětí. O trůn se přihlásili tři muži: Angličan Harold, norský Viking Harald a francouzský vévoda Vilém. Během jednoho roku se v Anglii odehrály dvě velké invaze a tři krvavé bitvy. Nakonec zvítězil Vilém z Normandie (dnešní Francie), který v rozhodující bitvě u Hastingsu porazil a zabil anglického krále Harolda. Na Vánoce se pak nechal korunovat novým králem Anglie.

  • Proč je to tak důležité?*

1. Změna vládnoucí elity: Vilém kompletně vyměnil anglickou šlechtu. Staré anglosaské pány nahradil svými normanskými (francouzsky mluvícími) rytíři. To bylo jako kdyby dnes vládu a všechny klíčové pozice ve státě převzali cizinci. 2. Změna jazyka: Nová šlechta mluvila francouzsky. Obyčejní lidé stále mluvili starou angličtinou. Tyto dva jazyky se po staletí mísily a výsledkem je moderní angličtina, která má obrovské množství slov přejatých z francouzštiny (např. government, justice, beef, pork). 3. Spojení s Evropou: Anglie se odklonila od svého skandinávského (vikinského) dědictví a mnohem více se propojila s děním v kontinentální Evropě, především s Francií. To vedlo k mnoha budoucím konfliktům, včetně Stoleté války. 4. Hrady a feudalismus: Normané po celé zemi postavili kamenné hrady, aby kontrolovali obyvatelstvo. Zavedli také pevnější formu feudalismu, systému, kde půda patřila králi a ten ji propůjčoval šlechticům za vojenskou službu.

Stručně řečeno, rok 1066 a normanský zábor vytvořily základy středověké Anglie a ovlivnily její jazyk, kulturu a politiku na stovky let dopředu.


Šablona:Aktualizováno