1572 (20 odkazů)
Obsah boxu
Rok 1572 (MDLXXII) byl přestupný rok, který dle juliánského kalendáře započal úterým. Tento rok je v evropských dějinách zapsán především jako rok Bartolomějské noci, jednoho z nejkrvavějších masakrů francouzských náboženských válek. Zároveň se jednalo o klíčový rok v nizozemské válce za nezávislost a rok, kdy objev nové hvězdy otřásl dosavadním chápáním vesmíru.
🌍 Události
Francie – Bartolomějská noc
Nejvýznamnější a nejtragičtější událostí roku se stal masakr francouzských protestantů, známých jako hugenoti.
- 18. srpna – V Paříži se konala svatba mezi Markétou z Valois, sestrou francouzského krále Karla IX., a hugenotským vůdcem Jindřichem Navarrským. Sňatek měl symbolizovat usmíření mezi katolíky a protestanty po letech občanských válek. Do Paříže se sjela velká část hugenotské šlechty.
- 22. srpna – Byl spáchán neúspěšný atentát na admirála Gasparda de Coligny, jednoho z nejvlivnějších vůdců hugenotů. Atentát zvýšil napětí ve městě na maximum.
- 24. srpna – V noci na svátek svatého Bartoloměje vypukl v Paříži organizovaný masakr hugenotů. Akce byla pravděpodobně schválena královnou matkou Kateřinou Medicejskou a králem Karlem IX. z obavy před hugenotskou odvetou za atentát. První obětí byl admirál Coligny. Následně se vraždění rozšířilo po celém městě a v následujících týdnech i do dalších francouzských měst. Odhady počtu obětí se pohybují od 5 000 do 30 000 lidí. Tato událost vedla k obnovení náboženských válek s ještě větší brutalitou.
Nizozemí – Osmdesátiletá válka
Rok 1572 znamenal zásadní obrat v boji nizozemských provincií za nezávislost na španělské nadvládě.
- 1. dubna – Gézové, nizozemští povstalci operující na moři, dobyli pod vedením Willema van der Marcka přístavní město Brielle. Tento čin je považován za začátek skutečné nizozemské revoluce, protože poprvé povstalci získali pevnou základnu na souši.
- V následujících měsících se k povstání proti španělskému vévodovi z Alby přidala většina měst v provinciích Holandsko a Zeeland.
- Vilém I. Oranžský se vrátil z exilu a postavil se do čela povstání.
- Prosinec – Španělská armáda pod vedením vévody z Alby zahájila obléhání města Haarlem, které se stalo symbolem krutosti války.
Astronomie – Tychonova supernova
- 11. listopadu – Dánský astronom Tycho Brahe pozoroval v souhvězdí Kasiopeji "novou hvězdu" (stella nova), která byla jasnější než Venuše. Dnes víme, že se jednalo o supernovu typu Ia, označenou jako SN 1572. Tento objev byl pro tehdejší vědu revoluční, protože odporoval aristotelskému dogmatu o neměnnosti hvězdné sféry a významně přispěl k rozvoji moderní astronomie. Tycho Brahe o svém objevu napsal v roce 1573 knihu De nova stella.
Polsko-litevská unie – Konec Jagellonců
- 7. července – Ve městě Kněžín zemřel Zikmund II. August, poslední mužský potomek jagellonské dynastie na polském a litevském trůnu. Jeho smrtí skončila personální unie a Unie se přeměnila na volenou monarchii, což vedlo k první svobodné volbě krále v následujícím roce.
Anglie
- 2. června – V Londýně byl na Tower Hillu popraven Thomas Howard, 4. vévoda z Norfolku za svou účast na Ridolfiho spiknutí z roku 1571, jehož cílem bylo dosadit na anglický trůn skotskou královnu Marii Stuartovnu a obnovit v Anglii katolicismus.
🔬 Věda a umění
- Objev supernovy SN 1572 Tychonem Brahem a dalšími astronomy po celé Evropě a Asii se stal nejvýznamnější vědeckou událostí roku. Zpochybnil staletí platné představy o vesmíru.
- V Portugalsku vyšlo první vydání eposu Lusovci od Luíse de Camõese, který je považován za portugalskou národní epopej.
👶 Narození
- Ben Jonson, anglický dramatik a básník († 1637)
- John Donne, anglický básník a kazatel († 1631)
मृत्यु Úmrtí
- 2. června – Thomas Howard, 4. vévoda z Norfolku, anglický šlechtic (popraven) (* 1536)
- 7. července – Zikmund II. August, polský král a litevský velkokníže (* 1520)
- 24. srpna – Gaspard de Coligny, francouzský admirál a vůdce hugenotů (zavražděn) (* 1519)
- 24. listopadu – John Knox, skotský reformátor a zakladatel presbyteriánství (* cca 1514)
- Petrus Ramus, francouzský filozof a humanista (zavražděn během Bartolomějské noci) (* 1515)
💡 Pro laiky
Kdo byli hugenoti?
Hugenoti bylo označení pro francouzské protestanty, kteří se hlásili k učení Jana Kalvína. V 16. století tvořili významnou menšinu ve Francii, včetně mnoha vlivných šlechticů. Jejich víra byla v rozporu s oficiálním náboženstvím království, kterým bylo katolictví. Tento náboženský spor vedl k sérii brutálních občanských válek, které trvaly několik desetiletí. Bartolomějská noc byla nejhorším projevem této nenávisti, kdy byli hugenoti systematicky vyvražďováni.
Proč byl objev "nové hvězdy" tak důležitý?
Po staletí, od dob starověkého řeckého filozofa Aristotela, lidé věřili, že vesmír je rozdělen na dvě části: pozemskou (proměnlivou a nedokonalou) a nebeskou (dokonalou a neměnnou). Hvězdy na obloze měly být věčné a neměnné. Když se v roce 1572 náhle objevila nová, velmi jasná hvězda (dnes víme, že to byl výbuch supernovy), byl to šok. Dokazovalo to, že i nebeská sféra se mění. Tento objev, spolu s prací Koperníka a později Galilea, pomohl zbořit staré představy o vesmíru a odstartoval vědeckou revoluci.