1552 (20 odkazů)
Rozbalit box
Obsah boxu
Rok 1552 (MDLII) byl přestupný rok, který dle juliánského kalendáře započal pátkem. V Evropě se jednalo o klíčový rok plný vojenských střetů a politických dohod, které významně ovlivnily rovnováhu sil mezi Habsburky, Francií, Osmanskou říší a protestantskými knížaty ve Svaté říši římské.
🌍 Události
Podle místa
Svatá říše římská
- Leden–srpen – Druhá šmalkaldská válka: Saský kurfiřt Mořic Saský zrazuje císaře Karla V. a spojuje se s protestantskými knížaty a francouzským králem Jindřichem II.. Jeho vojska rychle postupují jižním Německem.
- Březen – Francouzský král Jindřich II. Francouzský v rámci dohody s protestanty vtrhl do Lotrinska a obsadil císařská města Mety, Toul a Verdun, čímž významně posílil francouzský vliv v Porýní.
- 19. května – Vojska Mořice Saského téměř zajala císaře Karla V. v Innsbrucku. Císař byl nucen uprchnout přes Alpy do Villachu. Tento moment demonstroval jeho oslabenou pozici v Říši.
- 2. srpna – Pasovská smlouva: Císař Karel V. je donucen podepsat mírovou smlouvu s protestantskými knížaty vedenými Mořicem Saským. Smlouva formálně ukončila druhou šmalkaldskou válku, zaručila protestantům náboženskou svobodu a propustila zajaté vůdce Šmalkaldského spolku. Stala se přímým předchůdcem Augsburského míru z roku 1555.
- Říjen – Karel V. shromáždil armádu a zahájil neúspěšné obléhání Met, které bránil František de Guise.
Uhersko a Osmanská říše
- Červenec – Osmanská vojska pod velením Kara Ahmeda Paši dobývají po obléhání klíčovou pevnost Temešvár (dnešní Timișoara v Rumunsku).
- 4. září – Osmanská armáda dobývá pevnost Szolnok v centrálním Uhersku.
- 9. září – 18. října – Obléhání Egeru: Jedna z nejlegendárnějších událostí maďarských dějin. Přibližně 2 100 obránců pevnosti Eger v čele s kapitánem Istvánem Dobó hrdinně odolalo masivní osmanské armádě (cca 35 000–40 000 mužů). Obránci, včetně žen z města, odrazili všechny útoky a donutili osmanská vojska k ústupu. Vítězství dočasně zastavilo osmanský postup do Horních Uher.
Rusko
- Červen–říjen – Ruský car Ivan IV. Hrozný vede masivní vojenské tažení proti Kazaňskému chanátu.
- 2. října – Po dlouhém a krvavém obléhání Kazaňe ruská vojska dobývají město. Pád Kazaně znamená konec Kazaňského chanátu a klíčový krok v expanzi Ruského carství na východ a jih podél řeky Volhy.
Amerika
- Bartolomé de las Casas, španělský dominikánský mnich a biskup, publikuje v Seville své nejznámější dílo O zemích indijských pustošení a vylidňování zpráva nejstručnější. Kniha je ostrou kritikou krutého zacházení španělských kolonistů s domorodým obyvatelstvem Ameriky.
Podle tématu
Věda a umění
- Vychází Libellus de Medicinalibus Indorum Herbis (Knížka o léčivých bylinách Indiánů), známá také jako Badianův kodex. Jedná se o první herbář a popis aztécké medicíny vytvořený v Americe.
- Německý kartograf Sebastian Münster umírá v Basileji. Jeho dílo Cosmographia zůstalo jedním z nejvlivnějších geografických děl 16. století.
👶 Narození
- 18. července – Rudolf II. Habsburský, císař Svaté říše římské, král český a uherský († 1612)
- 24. srpna – Lavinia Fontana, italská malířka, představitelka manýrismu († 1614)
- 17. září – Pavel V., papež († 1621)
- 6. října – Matteo Ricci, italský jezuitský misionář v Číně († 1610)
- Boris Godunov, ruský car († 1605)
- Edmund Spenser, anglický básník, autor eposu The Faerie Queene († 1599)
✝️ Úmrtí
- 21. dubna – Petrus Apianus, německý matematik, astronom a kartograf (* 1495)
- 26. května – Sebastian Münster, německý kartograf, kosmograf a hebraista (* 1488)
- 3. prosince – František Xaverský, jezuitský misionář a světec (* 1506)
👑 Hlavy států
- **České království**: Ferdinand I. Habsburský
- **Svatá říše římská**: Karel V.
- **Papežský stát**: Julius III.
- **Anglické království**: Eduard VI.
- **Francouzské království**: Jindřich II. Francouzský
- **Polské království**: Zikmund II. August
- **Uherské království**: Ferdinand I. Habsburský
- **Osmanská říše**: Sulejman I.
- **Ruské carství**: Ivan IV. Hrozný
- **Španělské království**: Karel I. Španělský (jako císař Karel V.)
📖 Pro laiky
Představte si rok 1552 jako velkou šachovou partii o moc v Evropě, která se hrála na několika šachovnicích najednou.
- **Na německé šachovnici**: Císař Karel V., nejmocnější muž Evropy, dostal nečekaný "šach" od svých vlastních německých knížat. Ta se spojila s jeho odvěkým rivalem, francouzským králem, a donutila císaře k ústupu. Výsledkem byla dohoda, která dala protestantům víc svobody a ukázala, že ani císař není neporazitelný.
- **Na uherské šachovnici**: Obrovská armáda Osmanské říše se valila do srdce Evropy. Dobývala jednu pevnost za druhou, ale u malého hradu Eger narazila na nečekaně tuhý odpor. Hrstka obránců se ubránila obrovské přesile, což se stalo legendou a symbolem odvahy proti zdánlivě nezastavitelnému nepříteli.
- **Na ruské šachovnici**: Mladý a ambiciózní car Ivan IV. Hrozný udělal rozhodující tah na východ. Dobytím města Kazaň zlomil moc tatarských chanátů a otevřel Rusku cestu k expanzi a přeměně v obrovskou říši.
Rok 1552 byl tedy rokem velkých zvratů: oslabení císařské moci v Německu, hrdinský odpor proti Osmanům v Maďarsku a klíčový krok k vytvoření ruského impéria.