Hagia Sofia

Rozbalit box

Obsah boxu

Hagia Sofia (z řeckého Ἁγία Σοφία, Hagia Sophia, v překladu „Svatá Moudrost“; turecky Ayasofya) je monumentální stavba v Istanbulu v Turecku, která je jedním z nejvýznamnějších symbolů města a mistrovským dílem byzantské architektury. Původně byla postavena jako patriarchální katedrála konstantinopolského patriarchátu v 6. století za vlády císaře Justiniána I. Po dobytí Konstantinopole Osmany v roce 1453 byla přeměněna na hlavní imperiální mešitu. V roce 1935 ji zakladatel moderního Turecka, Mustafa Kemal Atatürk, přeměnil na muzeum. V červenci 2020 byla rozhodnutím turecké vlády opětovně přeměněna na mešitu.

Stavba je proslulá především svou masivní centrální kupolí, která ve své době představovala architektonický zázrak a po téměř tisíc let byla největší katedrálou na světě. Její interiér zdobí velkolepé mozaiky a mramorové obložení. Hagia Sofia je zapsána na seznamu Světového dědictví UNESCO jako součást historických oblastí Istanbulu.

📜 Historie

🏛️ První dvě baziliky

První kostel na tomto místě, známý jako Megale Ekklesia (Velký kostel), byl zasvěcen v roce 360 za vlády císaře Constantia II., syna Konstantina Velikého. Tato původní stavba s dřevěnou střechou byla vypálena během nepokojů v roce 404.

Druhá bazilika byla postavena na příkaz císaře Theodosia II. a vysvěcena v roce 415. I tato stavba byla zničena, tentokrát během masivního povstání Níká v lednu 532, které téměř svrhlo císaře Justiniána I.

⛪ Justiniánova Velká katedrála (537–1453)

Po potlačení povstání se císař Justinián I. rozhodl postavit zcela novou, nesrovnatelně velkolepější baziliku, která by demonstrovala moc a slávu Byzantské říše. Jako hlavní architekty povolal dva významné řecké učence – fyzika Isidóra z Mílétu a matematika Anthemia z Trallu.

Stavba probíhala neuvěřitelně rychlým tempem a byla dokončena za pouhých pět let, od roku 532 do roku 537. Materiály byly dovezeny z celé říše, včetně sloupů z chrámu Artemidy v Efesu a mramoru z Egypta, Thesálie a Sýrie. Katedrála byla slavnostně vysvěcena 27. prosince 537.

Po více než 900 let sloužila Hagia Sofia jako sídlo ekumenického patriarchy Konstantinopole a byla hlavním dějištěm císařských ceremonií a korunovací. Během čtvrté křížové výpravy v roce 1204 byla Konstantinopol dobyta a vypleněna křižáky, kteří Hagia Sofii přeměnili na římskokatolickou katedrálu. Tento stav trval až do roku 1261, kdy Byzantinci znovu dobyli město a chrám byl navrácen pravoslavné církvi.

🕌 Osmanská mešita (1453–1935)

Po pádu Konstantinopole do rukou osmanského sultána Mehmeda II. 29. května 1453 byla Hagia Sofia okamžitě přeměněna na mešitu. Křesťanské insignie, jako oltář, zvony a ikonostas, byly odstraněny. Křesťanské mozaiky zobrazující postavy byly postupně zakryty vápennou omítkou, protože islám zakazuje zobrazování lidských postav v modlitebních prostorách.

K budově byly postupně přistavěny islámské prvky. První minaret byl postaven ještě za vlády Mehmeda II. Další tři minarety byly přidány v průběhu následujících staletí, včetně dvou identických minaretů navržených slavným osmanským architektem Mimarem Sinanem v 16. století. Sinan také provedl rozsáhlé zpevňovací práce, které pomohly stavbě přežít četná zemětřesení. Do interiéru byly instalovány mihráb, minbar a obrovské kaligrafické medailony se jmény Alláha, proroka Mohameda a prvních čtyř chalífů.

🏛️ Muzeum (1935–2020)

V roce 1935, v rámci sekularizačních reforem prvního tureckého prezidenta Mustafy Kemala Atatürka, byla Hagia Sofia dekretem vlády přeměněna na muzeum. Tento krok měl symbolizovat přerod Turecka v moderní, sekulární stát. Omítka zakrývající křesťanské mozaiky byla odstraněna a rozsáhlé restaurátorské práce odhalily světu jejich původní krásu. Hagia Sofia se stala jednou z nejnavštěvovanějších památek v Turecku a symbolem dialogu mezi kulturami.

🕌 Návrat k mešitě (od 2020)

Dne 10. července 2020 turecký nejvyšší správní soud, Státní rada, zrušil dekret z roku 1934, který přeměnil Hagia Sofii na muzeum. Krátce nato podepsal prezident Recep Tayyip Erdoğan dekret, kterým byla budova oficiálně znovu otevřena jako mešita. První páteční modlitba se zde konala 24. července 2020.

Tento krok vyvolal smíšené reakce. Zatímco v Turecku byl částí populace oslavován, v zahraničí se setkal s kritikou, zejména ze strany Řecka, Spojených států, Evropské unie a UNESCO, které vyjádřily obavy o zachování univerzálního dědictví památky. Během muslimských modliteb jsou nyní křesťanské mozaiky zakrývány speciálními závěsy. Mimo dobu modliteb zůstává stavba přístupná turistům.

🏛️ Architektura a výzdoba

Hagia Sofia je vrcholným příkladem byzantské architektury. Její design kombinoval podélný půdorys baziliky s centrálním plánem stavby korunované obrovskou kupolí.

🏗️ Kopule

Nejvýraznějším prvkem stavby je její centrální kupole, která má průměr přibližně 31 metrů a vrcholí ve výšce 55,6 metru nad podlahou. Původní kupole se zřítila po zemětřesení v roce 558 a byla nahrazena současnou, o něco vyšší a stabilnější verzí.

Architekti dosáhli unikátního vizuálního efektu tím, že kupoli usadili na čtyřicet oken v její základně. Světlo proudící těmito okny vytváří dojem, že se kupole vznáší nad hlavním prostorem chrámu. Tento architektonický prvek byl umožněn použitím tzv. pendentiv – sférických trojúhelníků, které převádějí váhu kruhové kupole na čtvercovou základnu tvořenou masivními pilíři.

🖼️ Mozaiky

Interiér Hagia Sofie byl původně vyzdoben nádhernými mozaikami se zlatým pozadím. Nejstarší mozaiky pocházejí z 9. století, po období ikonoklasmu (obrazoborectví). Mezi nejznámější dochované mozaiky patří:

• Mozaika Deesis: Nachází se v horní galerii a je považována za mistrovské dílo byzantského umění. Zobrazuje Krista Pantokratora mezi Pannou Marií a Janem Křtitelem.
• Mozaika císařovny Zoe: Zobrazuje Krista na trůnu, po jehož stranách stojí císař Konstantin IX. Monomachos a císařovna Zoe.
• Mozaika Komnenovců: Zobrazuje Pannu Marii s dítětem Ježíšem, císaře Jana II. Komnena a císařovnu Irenu.

🕌 Islámské prvky

Po přeměně na mešitu byly do interiéru přidány významné islámské prvky, které jsou dnes nedílnou součástí jeho podoby:

• Mihráb: Výklenek ve zdi, který ukazuje směr k Mekce (kibla).
• Minbar: Kazatelna, ze které imám vede páteční modlitbu.
• Kaligrafické medailony: Osm obrovských kruhových medailonů zavěšených na pilířích, které nesou jména Alláha, Mohameda, prvních čtyř chalífů (Abú Bakr, Umar, Uthmán, Alí) a dvou Mohamedových vnuků (Hasan a Husajn).

🌍 Význam a odkaz

Hagia Sofia je více než jen budova; je to symbol s hlubokým historickým, kulturním a náboženským významem.

• Architektonický odkaz: Její inovativní design, zejména použití pendentivů k podpoře masivní kupole, ovlivnil byzantskou, pravoslavnou a později i osmanskou architekturu na celá staletí. Mnoho velkých osmanských mešit, včetně nedaleké Modré mešity, bylo postaveno podle jejího vzoru.
• Náboženský symbol: Pro východní křesťanství představuje vrcholný chrám a centrum pravoslaví po téměř tisíc let. Pro islám je symbolem dobytí Konstantinopole a triumfu Osmanské říše.
• Politický symbol: Její status byl vždy úzce spjat s politikou. Přeměna na muzeum symbolizovala sekulární Turecko, zatímco její nedávný návrat k funkci mešity je vnímán jako projev posilování islámské identity v zemi.
• Světové dědictví: Jako součást historických oblastí Istanbulu je chráněna organizací UNESCO jako památka mimořádné světové hodnoty.

🧐 Pro laiky

• Co je to pendentiv? Představte si, že chcete na čtvercový stůl položit velkou kulatou mísu tak, aby se dotýkala všech čtyř stran. V rozích by vám vznikly prázdné trojúhelníkové prostory. Pendentiv je architektonický prvek, který vyplňuje přesně tyto prostory. Je to zakřivený trojúhelník, který vyrůstá z rohu čtvercové místnosti a pomáhá vytvořit kruhovou základnu, na kterou lze bezpečně posadit kupoli. Hagia Sofia byla jednou z prvních a nejvelkolepějších staveb, kde byla tato technika použita.
• Proč jsou uvnitř křesťanské i islámské symboly? Budova měla velmi dlouhou a pohnutou historii. Téměř 900 let byla nejdůležitějším křesťanským chrámem na světě, proto jsou zde nádherné křesťanské mozaiky. Poté, co Konstantinopol dobyli Osmané, sloužila téměř 500 let jako hlavní mešita, a proto byly přidány islámské prvky jako minarety a kaligrafické nápisy. Je to unikátní místo, kde se setkávají dvě velká světová náboženství.
• Proč se její status nedávno změnil? V roce 1935 byla přeměněna na muzeum, aby se zdůraznil její historický význam pro celé lidstvo a podpořil se sekulární charakter Turecka. V roce 2020 se turecká vláda rozhodla tento status změnit a vrátit ji k původnímu účelu z osmanské éry, tedy k mešitě. Toto rozhodnutí je součástí širšího politického a kulturního směřování současného Turecka.

Šablona:Aktualizováno