Tramvajová doprava v Praze

Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox tramvajová doprava Tramvajová doprava v Praze je největší tramvajová síť v Česku. Jejím provozovatelem je Dopravní podnik hlavního města Prahy (DPP) a je plně integrována do systému Pražské integrované dopravy (PID). Pražské tramvaje tvoří páteř povrchové hromadné dopravy v hlavním městě a doplňují síť metra. K roku 2025 měří traťová síť přibližně 143 kilometrů, na kterých je provozováno 26 denních a 9 nočních linek. Rozchod kolejí je normální, tedy 1435 mm.

Pražská tramvajová síť má bohatou historii sahající až do roku 1875, kdy byla zprovozněna první linka koněspřežné tramvaje. Elektrické tramvaje začaly v Praze jezdit v roce 1891 díky iniciativě Františka Křižíka. Síť se postupně rozrůstala a stala se symbolem moderního velkoměsta. I přes období útlumu v 70. a 80. letech 20. století, kdy měla být nahrazena metrem a autobusy, zažívá od 90. let renesanci a dochází k jejímu dalšímu rozvoji a modernizaci.

📜 Historie

🐴 Éra koňky (1875–1905)

Historie pražských tramvají se začala psát 23. září 1875, kdy byla zprovozněna první linka koňky. Trasa vedla od Řetězového mostu (předchůdce mostu Legií) přes Národní třídu a Na Příkopě do Karlína. Provozovatelem byla belgická společnost Generální ředitelství Pražské tramwaye (Tramway anversoise) v čele s podnikatelem Eduardem Otletem. Síť se postupně rozšiřovala, například na Žižkov, Královské Vinohrady nebo na Smíchov. Poslední vůz koňky projel Prahou v roce 1905, kdy byla celá síť již plně elektrifikována.

⚡ Nástup elektrické trakce (1891–1918)

První elektrickou tramvaj v Praze a v celých zemích Koruny české zprovoznil český vynálezce a průmyslník František Křižík u příležitosti Jubilejní zemské výstavy. Trať vedla z Letné na výstaviště ve Stromovce. Tento úspěch odstartoval éru elektrifikace. V roce 1896 byla otevřena další Křižíkova trať z Florence do Libně a Vysočan.

Klíčovým momentem bylo založení Elektrických podniků královského hlavního města Prahy v roce 1897, které postupně převzaly a sjednotily všechny existující tratě. Došlo k masivní výstavbě nových tratí a k elektrifikaci původních tratí koňky. Do začátku první světové války byla již vytvořena hustá síť spojující centrum s rychle se rozvíjejícími předměstími.

🥇 První republika a poválečný rozvoj (1918–1945)

Období první republiky je považováno za zlatý věk pražských tramvají. Síť se dále rozšiřovala do okrajových částí, jako jsou Dejvice, Nusle, Vršovice nebo Střešovice. Byly zavedeny nové typy jednosměrných vozů s uzavřenými plošinami, které výrazně zvýšily komfort cestujících. V roce 1938 dosáhla síť délky přes 120 km. Během druhé světové války byla doprava omezena, ale tramvaje hrály klíčovou roli v udržení chodu města.

🚇 Útlum v éře metra (1945–1989)

Po válce došlo k rychlé obnově a dalšímu rozvoji. V 50. letech dosáhla síť svého historického maxima. Zlom nastal v 60. letech s nástupem koncepce, která upřednostňovala metro a individuální automobilovou dopravu. Tramvaje byly považovány za zastaralý dopravní prostředek. V roce 1966 byla zrušena trať na Václavském náměstí a v roce 1985 trať v ulici Na Příkopě. Plánovalo se postupné úplné zrušení tramvajové dopravy v centru města.

Paradoxně v této době byl do provozu uveden nejikoničtější typ pražské tramvaje – Tatra T3. Tyto vozy, vyráběné v ČKD Tatra Smíchov, se staly symbolem pražské MHD na desítky let a v modernizované podobě slouží dodnes.

🔄 Renesance po roce 1989

Po sametové revoluci v roce 1989 došlo k přehodnocení dopravní politiky. Ukázalo se, že tramvaje jsou ekologickým a efektivním dopravním prostředkem, který má v moderním městě své nezastupitelné místo. Začalo se s modernizací vozového parku i tratí. Byly postaveny nové tratě, které propojily velká sídliště s centrem a metrem, například:

Trať na Sídliště Řepy (1988)
Trať do Modřan (1995)
Trať na Barrandov (2003)
Prodloužení v Radlicích (2008)

🛤️ Současnost a budoucnost

Ve 21. století pokračuje rozvoj a modernizace sítě. Do vozového parku byly zařazeny moderní nízkopodlažní tramvaje Škoda 14T a především Škoda 15T. Probíhá rekonstrukce klíčových tratí s využitím protihlukových prvků a zatravněných pásů.

V posledních letech byly zprovozněny nové úseky:

Sídliště Barrandov – Holyně (2022)
Modřany – Libuš (2023)
Divoká Šárka – Sídliště Dědina (2023)

Mezi plánované projekty patří návrat tramvají na Václavské náměstí, výstavba tratí přes Dvorecký most, spojení na Pankrác a další prodloužení do rozvíjejících se městských částí.

🌍 Síť a linky

🗺️ Charakter sítě

Pražská tramvajová síť je převážně radiálně-tangenciální. Linky spojují okrajové části města s centrem, kde se nachází několik klíčových přestupních uzlů. Mezi nejdůležitější patří Karlovo náměstí, I. P. Pavlova, Anděl, Palmovka a Strossmayerovo náměstí. Tratě jsou vedeny jak v husté uliční zástavbě, tak na samostatných tělesech, což umožňuje rychlejší a plynulejší provoz.

☀️ Denní linky

Denní provoz je zajišťován linkami s čísly 1–26. Intervaly se liší podle linky a denní doby, ve špičce se pohybují od 4 do 10 minut, v sedle a o víkendech jsou delší.

Páteřní linky: Linky 9, 17 a 22 jsou označovány jako páteřní. Mají nejkratší intervaly (ve špičce 4 minuty) a jsou provozovány 24 hodin denně (v noci pod čísly 9x). Spojují nejdůležitější části města.
Běžné linky: Ostatní linky doplňují páteřní síť a zajišťují obsluhu ostatních oblastí.
Speciální linky:
- Linka 41 (dříve 91): Nostalgická linka provozovaná historickými vozy. Jezdí o víkendech a svátcích v letní sezóně.
- Linka 42: Turistická okružní linka provozovaná historickými vozy, která spojuje hlavní pražské památky.

🌙 Noční linky

Noční provoz je zajišťován 9 linkami s čísly 91–99. Všechny linky se sjíždějí v centrálním přestupním uzlu v zastávce Lazarská, kde je zajištěn garantovaný přestup mezi všemi spoji. Interval je jednotný 30 minut (o víkendových nocích 20 minut).

🚃 Vozový park

Vozový park pražských tramvají je pestrý a kombinuje osvědčené modernizované vozy s nejmodernějšími nízkopodlažními vozidly.

🇨🇿 Legendární Tatra T3

Tatra T3 a její modifikace (T3SUCS, T3R.P, T3R.PLF) tvořily po desetiletí základ vozového parku. Tyto vozy jsou známé svou spolehlivostí a jednoduchou údržbou. Ačkoliv jsou postupně vyřazovány a nahrazovány moderními typy, stále se s nimi lze v provozu setkat, zejména ve spřažených soupravách. Vznikla i částečně nízkopodlažní verze T3R.PLF, přezdívaná "wana".

🔧 Moderní vozidla

Škoda 14T: První série moderních nízkopodlažních tramvají dodaných do Prahy v letech 2006–2009. Pětičlánková jednosměrná tramvaj s designem od studia Porsche Design Group. Vzhledem ke koncepci s pevnými podvozky je kritizována za nadměrné opotřebení kolejnic v obloucích.
Škoda 15T ForCity Alfa: V současnosti nejmodernější a nejpočetnější typ ve vozovém parku. Tříčlánková, 100% nízkopodlažní tramvaj s otočnými podvozky, které jsou šetrnější ke kolejovému svršku. Je dodávána od roku 2010.
Tatra KT8D5.RN2P: Modernizovaná verze obousměrné tříčlánkové tramvaje Tatra KT8D5, která byla doplněna o střední nízkopodlažní článek. Tyto vozy jsou nasazovány především na linky, kde není možné otáčení na smyčce, a při výlukách.

🎨 Nátěry a design

Tradičním nátěrem pražských tramvají byla kombinace červené a krémové barvy. Od roku 2018 je postupně zaváděn nový jednotný design PID, který kombinuje odstíny červené, tmavě šedé a bílé.

⚙️ Infrastruktura

🏢 Vozovny

DPP provozuje celkem 7 tramvajových vozoven, které slouží k deponování, údržbě a opravám vozidel:

⚡ Napájení a koleje

Celá síť je napájena stejnosměrným napětím 600 V z trolejového vedení. Elektrický proud je do sítě dodáván prostřednictvím sítě měníren. Rozchod kolejí je normální (1435 mm), což odpovídá i rozchodu železnice. Konstrukce tratí je různá – od klasického otevřeného svršku na samostatných tělesech, přes tratě v panelech BKV v ulicích, až po moderní zatravněné úseky, které snižují hluk a zlepšují mikroklima.

🚦 Preference na křižovatkách

Pro zrychlení a zvýšení spolehlivosti tramvajové dopravy je v Praze systematicky budována preference na světelně řízených křižovatkách. Tramvaj se blížící ke křižovatce automaticky přihlásí do řadiče a ten jí v co nejkratším čase nastaví signál "Volno".

🎟️ Jízdné a tarif

Tramvajová doprava je plně integrována do tarifního systému Pražské integrované dopravy (PID). Cestující mohou využívat stejné jízdenky jako v metru, autobusech, na přívozech a ve vlacích na území Prahy. K dispozici jsou krátkodobé jízdenky (na 30 a 90 minut), celodenní jízdenky a dlouhodobé časové kupóny (měsíční, čtvrtletní, roční) nahrávané na kartu Lítačka nebo do mobilní aplikace.

💡 Zajímavosti

Mazačka: Speciálně upravená tramvaj T3, která slouží k promazávání kolejnic v obloucích, aby se snížilo opotřebení a hluk. Je mezi Pražany velmi populární.
Muzeum MHD: Ve vozovně Střešovice se nachází Muzeum městské hromadné dopravy v Praze, kde je vystavena rozsáhlá sbírka historických vozidel.
Nejprudší sklon: Největší sklon v pražské tramvajové síti se nachází na trati vedoucí ulicí Ke Hradu, kde dosahuje hodnoty až 80 ‰.
Dvorecký most: Nový most pro tramvaje, autobusy a pěší, který spojí Podolí a Zlíchov. Jeho zprovoznění je plánováno kolem roku 2025 a výrazně zlepší tangenciální spojení ve městě.

🧑‍🏫 Pro laiky

Páteřní linka: Hlavní, velmi frekventovaná linka, která jezdí v krátkých intervalech a spojuje nejdůležitější části města. V Praze jsou to linky 9, 17 a 22.
Rozchod kolejí: Vzdálenost mezi vnitřními hranami kolejnic. V Praze se používá "normální rozchod" 1435 mm, stejný jako u většiny železnic v Evropě.
Měnírna: Technická budova (transformační stanice), která mění střídavé napětí z elektrické sítě na stejnosměrné napětí 600 V, které je potřeba pro pohon tramvají.
BKV panel: Velký prefabrikovaný betonový panel, do kterého jsou zality kolejnice. Používá se pro stavbu tramvajových tratí v ulicích, protože umožňuje přejezd automobilů.
Smyčka: Místo, kde se tramvajová trať otáčí o 180 stupňů, aby se jednosměrné tramvaje mohly otočit a jet zpět. Většina pražských linek je zakončena smyčkou.

Šablona:Aktualizováno