Molière

Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox - spisovatel Molière, vlastním jménem Jean-Baptiste Poquelin (pokřtěn 15. ledna 1622, Paříž – 17. února 1673, Paříž), byl francouzský dramatik, herec, režisér a ředitel divadelní společnosti. Je považován za jednoho z největších mistrů evropské komedie a zakladatele francouzské vysoké komedie. Jeho dílo, které vzniklo v období klasicismu pod ochranou krále Ludvíka XIV., se vyznačuje ostrou satirou na lidské slabosti, společenské přetvářky a pokrytectví. Jeho hry jako Tartuffe neboli Pokrytec, Lakomec nebo Misantrop jsou dodnes součástí stálého repertoáru světových divadel.

📜 Život

👶 Mládí a studium

Jean-Baptiste Poquelin se narodil v Paříži do zámožné měšťanské rodiny. Jeho otec, Jean Poquelin, byl dvorním čalouníkem a komorníkem krále Ludvíka XIII., což byla prestižní a výnosná pozice, kterou měl zdědit i jeho syn. Matka, Marie Cressé, zemřela, když mu bylo deset let. Mladý Jean-Baptiste získal vynikající vzdělání na prestižní jezuitské koleji Collège de Clermont (dnes Lycée Louis-le-Grand), kde se seznámil s antickou literaturou a filozofií. Po studiích na koleji vystudoval práva v Orléans, ale právnické praxi se nikdy nevěnoval. Jeho osudem se stalo divadlo.

🎭 Založení Illustre Théâtre

V roce 1643, ve věku 21 let, se Molière definitivně zřekl kariéry dvorního čalouníka a společně s herečkou Madeleine Béjart a jejími sourozenci založil divadelní společnost s názvem Illustre Théâtre (Slavné divadlo). Přijal umělecký pseudonym Molière, pravděpodobně aby nepošpinil dobré jméno své rodiny, pro kterou bylo herectví považováno za nečestné povolání. Společnost však nebyla úspěšná. Po dvou letech se kvůli dluhům rozpadla a Molière byl dokonce na krátkou dobu uvězněn pro platební neschopnost.

✈️ Kočovná léta

Po neúspěchu v Paříži se Molière a zbytky jeho souboru, především rodina Béjartových, vydali na třináctiletou pouť po francouzském venkově (přibližně v letech 1645–1658). Tato léta byla pro Molièra klíčová. Jako principál kočovné společnosti získal neocenitelné zkušenosti jako herec, režisér, dramaturg a začínající dramatik. Učil se chápat vkus publika, zdokonaloval techniku psaní a herectví a čerpal inspiraci z italské commedia dell'arte, která byla v té době velmi populární. Během tohoto období napsal své první hry, převážně frašky, jako například Potřeštěnec nebo Zamilovaný doktor.

👑 Návrat do Paříže a královská přízeň

V roce 1658 se Molièrova společnost vrátila do Paříže a díky přímluvě Filipa I. Orleánského, bratra krále, dostala příležitost vystoupit před mladým králem Ludvíkem XIV.. Zahráli Corneillovu tragédii Nicomède a na závěr Molièrovu vlastní frašku Zamilovaný doktor. Zatímco tragédie krále příliš nezaujala, fraška ho nadchla. Ludvík XIV. se stal Molièrovým velkým obdivovatelem a mecenášem. Udělil jeho společnosti titul "Troupe de Monsieur" (Princova společnost) a poskytl jim k užívání divadlo Petit-Bourbon, o které se dělili s italskými herci. Později, po jeho zbourání, jim král přidělil sál v Palais-Royal.

✨ Vrcholné období a kontroverze

S královskou podporou v zádech začalo Molièrovo nejplodnější a nejúspěšnější období. Jeho komedie se staly událostí pařížského společenského života. Hra Směšné preciózky (1659) mu přinesla obrovský úspěch a zároveň kritiku ze strany pařížských salónů, které v ní poznaly vlastní karikaturu.

Největší skandál však vyvolala jeho hra Tartuffe neboli Pokrytec (1664). V této hře Molière ostře kritizoval náboženské pokrytectví. Hra byla na nátlak vlivných církevních kruhů okamžitě zakázána. Molière musel hru několikrát přepracovat a trvalo pět let, než král povolil její veřejné uvádění v konečné verzi. Podobně kontroverzní byl i Don Juan aneb Kamenná hostina (1665), který byl po několika reprízách stažen z repertoáru.

Navzdory těmto potížím Molière pokračoval v psaní mistrovských děl, jako jsou Misantrop (1666), hluboká charakterová studie o muži, který nenávidí přetvářku, Lakomec (1668), inspirovaný Plautovou Komedií o hrnci, nebo Měšťák šlechticem (1670), satirická komedie-balet.

💔 Osobní život a smrt

V roce 1662 se čtyřicetiletý Molière oženil s dvacetiletou Armande Béjart, která byla oficiálně sestrou, ale pravděpodobně dcerou jeho dlouholeté partnerky Madeleine Béjart. Tento sňatek vyvolal mnoho pomluv a spekulací. Molière také trpěl chronickým onemocněním plic.

Jeho smrt je legendární. Dne 17. února 1673 hrál hlavní roli Argana ve své nové hře Zdravý nemocný. Během čtvrtého představení se mu na jevišti udělalo nevolno, dostal záchvat kašle a začal chrlit krev. Přesto představení dohrál, ale krátce po převozu domů zemřel. Protože herci byli v té době exkomunikováni z církve a neměli nárok na křesťanský pohřeb, musel zasáhnout sám král Ludvík XIV., aby bylo Molièrovo tělo v noci a téměř tajně uloženo na hřbitově Saint-Joseph. Jeho ostatky byly později přeneseny na pařížský hřbitov Père-Lachaise.

✍️ Dílo a styl

🎭 Charakteristika her

Molière je tvůrcem tzv. vysoké komedie, která se odlišuje od prosté lidové frašky. Jeho cílem nebylo jen pobavit, ale také "napravovat mravy smíchem" (latinsky castigat ridendo mores). Jeho hry se dělí na dva hlavní typy:

Komedie charakteru: Zaměřuje se na detailní a satirické zobrazení jednoho dominantního lidského charakterového rysu, který je doveden do krajnosti (např. lakota v Lakomci, pokrytectví v Tartuffovi, misantropie v Misantropovi).
Komedie mravů: Kritizuje a zesměšňuje zvyky, módu a chování určité společenské vrstvy (např. snobismus v Měšťákovi šlechticem, afektovanost v Směšných preciózkách).

Často se inspiroval antickými autory (Plautus, Terentius) a italskou commedia dell'arte, od níž převzal některé typizované postavy a zápletky, které však obohatil o hlubokou psychologickou kresbu.

🗣️ Jazyk a verš

Molière byl mistrem francouzského jazyka. Jeho dialogy jsou živé, vtipné a dokonale charakterizují postavy. Většinu svých velkých komedií napsal ve dvanáctislabičném verši zvaném alexandrín, který dokázal přizpůsobit přirozené mluvě. Jeho vliv na francouzštinu je tak obrovský, že se francouzština někdy poeticky nazývá "jazykem Molièrovým" (la langue de Molière).

📜 Seznam nejvýznamnějších her

Směšné preciózky (Les Précieuses ridicules, 1659)
Škola pro muže (L'École des maris, 1661)
Škola pro ženy (L'École des femmes, 1662)
Kritika Školy pro ženy (La Critique de l'école des femmes, 1663)
Versailleská improvizace (L'Impromptu de Versailles, 1663)
Tartuffe neboli Pokrytec (Le Tartuffe ou l'Imposteur, 1664)
Don Juan aneb Kamenná hostina (Dom Juan ou le Festin de pierre, 1665)
Lékařem proti své vůli (Le Médecin malgré lui, 1666)
Misantrop (Le Misanthrope, 1666)
Amfitryon (Amphitryon, 1668)
Lakomec (L'Avare, 1668)
Měšťák šlechticem (Le Bourgeois gentilhomme, 1670)
Scapinova šibalství (Les Fourberies de Scapin, 1671)
Učené ženy (Les Femmes savantes, 1672)
Zdravý nemocný (Le Malade imaginaire, 1673)

🏛️ Odkaz a vliv

Molièrův odkaz je nesmírný. Povýšil komedii na roveň tragédie, která byla do té doby považována za jediný vznešený dramatický žánr. Jeho hry jsou stále živé díky univerzálním tématům a mistrovsky vykresleným postavám, které se staly archetypy (Tartuffe jako symbol pokrytce, Harpagon jako symbol lakomce).

V roce 1680, sedm let po jeho smrti, nařídil Ludvík XIV. sloučení Molièrovy společnosti s konkurenčním souborem, čímž vzniklo první státní divadlo na světě – Comédie-Française, které existuje dodnes a je často nazýváno "Dům Molièrův" (La Maison de Molière). Molière ovlivnil nespočet dramatiků po celé Evropě, včetně Carla Goldoniho v Itálii nebo Václava Klimenta Klicpery v Česku.

🤔 Pro laiky

Co je to klasicismus? Byl to umělecký směr v 17. a 18. století, který kladl důraz na rozum, řád, střídmost a jasnost. Umělci se inspirovali antickým uměním a věřili, že umění má být nejen krásné, ale i výchovné. Molièrovy hry jsou typickým příkladem – mají pevnou strukturu a jejich cílem je kritizovat špatné lidské vlastnosti a napravovat společnost.
Co je to commedia dell'arte? Jedná se o typ italského improvizovaného divadla. Herci měli k dispozici jen základní dějovou kostru a dialogy tvořili přímo na jevišti. Vystupovaly v něm ustálené postavy (masky) jako chytrý sluha Harlekýn, chvástavý Kapitán nebo lakomý stařec Pantalone. Molière se těmito postavami a komickými situacemi často inspiroval, ale dal jim hlubší psychologii.
Proč byla hra Tartuffe takový skandál? Ve hře vystupuje postava jménem Tartuffe, který se navenek tváří jako nesmírně zbožný a svatý muž, ale ve skutečnosti je to podvodník, který se snaží zneužít důvěry jedné rodiny, aby se zmocnil jejího majetku a svedl manželku svého hostitele. V 17. století měla církev obrovskou moc a kritika náboženského pokrytectví byla vnímána jako útok na samotnou víru. Mnoho vlivných duchovních se ve hře poznalo a tlačili na krále, aby ji zakázal.

Šablona:Aktualizováno