Herbert Spencer
Obsah boxu
| Herbert Spencer | |
|---|---|
 | |
| Herbert Spencer v roce 1895 | |
| Národnost | britská |
Herbert Spencer (* 27. dubna 1820, Derby – 8. prosince 1903, Brighton) byl anglický filozof, biolog, sociolog a prominentní klasický liberální politický teoretik viktoriánské éry. Je považován za jednoho ze zakladatelů sociologie a významného představitele evolucionismu v sociálních vědách.
Spencer je nejvíce známý pro svou teorii sociálního darwinismu, která aplikuje principy přírodního výběru na lidskou společnost. Zpopularizoval termín „přežití nejschopnějších“ (survival of the fittest), který použil poté, co si přečetl dílo Charlese Darwina O původu druhů. Jeho monumentálním životním dílem byl projekt Systém syntetické filozofie, ve kterém se pokusil sjednotit veškeré lidské poznání pod univerzální zákon evoluce. Během svého života patřil k nejvlivnějším a nejčtenějším filozofům na světě, avšak jeho popularita po smrti prudce poklesla.
📜 Život
👶 Mládí a vzdělání
Herbert Spencer se narodil v Derby v Anglii do rodiny, která se hlásila k nonkonformním náboženským tradicím (metodisté a kvakeři). Jeho otec, William George Spencer, byl učitelem a zastáncem radikálních politických a sociálních reforem. Vštípil svému synovi hluboký individualismus, odpor k autoritám a víru v vědecké poznání.
Spencer získal vzdělání převážně doma, nejprve od svého otce a později od svého strýce, reverenda Thomase Spencera. Na rozdíl od mnoha svých současníků nikdy nenavštěvoval univerzitu, což posílilo jeho nezávislé myšlení, ale zároveň vedlo k určité izolaci od akademického světa. V mládí se intenzivně zajímal o přírodní vědy, zejména o geologii a biologii.
🚂 Inženýrská a novinářská kariéra
V roce 1837 začal Spencer pracovat jako stavební inženýr na stavbě železnic, které se v té době v Británii bouřlivě rozvíjely. Tato zkušenost mu poskytla praktické znalosti a posílila jeho víru v pokrok a individuální iniciativu. Během tohoto období publikoval své první články na politická a sociální témata v radikálních časopisech.
V roce 1848 opustil dráhu inženýra a přijal místo zástupce šéfredaktora vlivného časopisu The Economist, který byl baštou myšlenek laissez-faire kapitalismu. Zde se seznámil s mnoha předními intelektuály své doby, jako byli Thomas Carlyle, George Eliot (Mary Ann Evans) a Thomas Henry Huxley. V roce 1851 publikoval své první významné dílo, Social Statics, kde představil základy své politické a sociální filozofie.
📚 Syntetická filozofie a pozdější léta
Po obdržení malého dědictví v roce 1853 opustil The Economist a stal se nezávislým učencem. Rozhodl se věnovat zbytek života svému ambicióznímu projektu: vytvoření kompletního filozofického systému, který by sjednotil veškeré poznání na základě principu evoluce. Tento projekt nazval A System of Synthetic Philosophy a pracoval na něm téměř čtyřicet let.
Práce na tomto monumentálním díle byla často přerušována jeho chatrným zdravím. Trpěl chronickou nespavostí a nervovým vyčerpáním, což ho vedlo k stále větší izolaci. Přesto se mu podařilo vydat deset svazků, které pokrývaly biologii, psychologii, sociologii a etiku.
Spencer si získal obrovskou popularitu, zejména ve Spojených státech, kde jeho myšlenky rezonovaly s étosem individualismu a neomezené konkurence. Stal se jedním z nejuznávanějších intelektuálů své doby. Ke konci života se však jeho sláva začala vytrácet a on sám se stal pesimističtějším ohledně budoucnosti lidstva. Zemřel v Brightonu ve věku 83 let.
🧠 Filozofie a hlavní myšlenky
🌌 Evoluční teorie jako univerzální princip
Jádrem Spencerovy filozofie je myšlenka, že evoluce není pouze biologický proces, ale univerzální zákon platný pro celý vesmír. Tvrdil, že vše ve vesmíru, od hvězd a galaxií přes biologické druhy až po lidské společnosti a kulturu, prochází procesem vývoje od jednoduché, nediferencované (homogenní) formy ke složité, diferencované (heterogenní) formě. Tento proces nazýval zákonem evoluce a považoval ho za klíč k pochopení světa.
💪 Přežití nejschopnějších a sociální darwinismus
Ačkoli je termín sociální darwinismus často spojován s Darwinem, byl to Spencer, kdo ho systematicky rozpracoval a popularizoval. Spencer použil frázi „přežití nejschopnějších“ (survival of the fittest), aby popsal mechanismus společenského pokroku. Věřil, že konkurence mezi jednotlivci, skupinami a národy je přirozeným a prospěšným procesem, který vede k eliminaci „méně schopných“ a k přežití a prosperitě „nejschopnějších“.
Z této pozice ostře kritizoval jakoukoli formu státní pomoci chudým, nemocným nebo nezaměstnaným. Tvrdil, že takové zásahy (jako jsou chudinské zákony, státní školství nebo zdravotnictví) narušují přirozený proces selekce, udržují při životě „neschopné“ jedince a v konečném důsledku oslabují celou společnost. Tato drsná filozofie byla velmi populární mezi průmyslníky a podnikateli v 19. století, protože poskytovala morální ospravedlnění pro sociální nerovnost a laissez-faire kapitalismus.
🌳 Společnost jako organismus
Pro vysvětlení fungování společnosti Spencer používal tzv. organickou analogii. Přirovnával společnost k biologickému organismu. Stejně jako se organismus skládá z různých orgánů (srdce, plíce, mozek), které plní specializované funkce, i společnost se skládá z různých institucí (vláda, ekonomika, rodina), které zajišťují její přežití a fungování.
Podle Spencera se společnosti vyvíjejí od jednoduchých „vojenských“ typů, kde je dominantní centralizovaná moc a donucování, ke složitějším „průmyslovým“ typům, které jsou založeny na dobrovolné spolupráci, dělbě práce a smluvních vztazích.
🏛️ Politická filozofie: Laissez-faire
Spencer byl jedním z nejradikálnějších zastánců klasického liberalismu a libertarianismu. Jeho politická filozofie, nejlépe vyjádřená v díle Člověk proti státu (The Man Versus the State), obhajovala minimální roli státu. Tvrdil, že jedinou legitimní funkcí vlády je ochrana individuálních práv – tedy ochrana života, svobody a majetku. Jakékoli další aktivity státu, jako je regulace obchodu, poskytování sociálních služeb nebo vzdělávání, považoval za neoprávněné porušování svobody jednotlivce a překážku společenského pokroku.
📖 Hlavní díla
Spencer byl neobyčejně plodným autorem. Jeho nejdůležitější práce jsou součástí jeho Systému syntetické filozofie:
- Social Statics (1851) – Jeho první velká kniha, kde představuje své rané myšlenky o svobodě a roli státu.
- First Principles (1862) – Základní kámen jeho filozofického systému, kde definuje univerzální zákon evoluce.
- The Principles of Biology (1864–1867) – Aplikace evoluční teorie na živé organismy.
- The Principles of Psychology (1870–1872) – Pokus o vysvětlení lidské mysli z evolučního hlediska.
- The Principles of Sociology (1876–1896) – Jedno z prvních systematických děl v oboru sociologie, kde analyzuje vývoj společenských institucí.
- The Principles of Ethics (1879–1893) – Vrchol jeho systému, kde se snaží založit etiku na evolučních principech.
- The Man Versus the State (1884) – Sbírka esejů, která představuje jeho nejostřejší kritiku rostoucí moci státu.
📈 Vliv a odkaz
🌟 Ohromná popularita za života
V druhé polovině 19. století byl Herbert Spencer intelektuální celebritou. Jeho knihy byly překládány do mnoha jazyků a prodávaly se ve statisícových nákladech. Jeho myšlenky silně ovlivnily nejen akademiky, ale i politiky, podnikatele a širokou veřejnost, zejména v Británii a Spojených státech. Jeho důraz na individualismus a konkurenci dokonale zapadal do ducha doby poznamenané průmyslovou revolucí a globální expanzí.
📉 Úpadek a kritika
Počátkem 20. století začala Spencerova hvězda rychle pohasínat. Jeho myšlenky byly kritizovány z několika důvodů:
- **Vědecká kritika:** Nová generace sociologů, jako Émile Durkheim a Max Weber, odmítla jeho „křeslové teoretizování“ a prosazovala empirický výzkum založený na datech.
- **Morální kritika:** Sociální darwinismus byl stále více vnímán jako krutá a nehumánní ideologie, která ospravedlňuje sociální nespravedlnost, rasismus a imperialismus.
- **Historické události:** Hrůzy první světové války a vzestup totalitních režimů zdiskreditovaly optimistickou víru v nevyhnutelný společenský pokrok.
🏛️ Dnešní pohled
Dnes je Herbert Spencer vnímán jako kontroverzní, ale historicky významná postava. Ačkoli většina jeho konkrétních teorií byla překonána, je uznáván jako jeden z otců zakladatelů sociologie, který pomohl etablovat tento obor jako samostatnou vědeckou disciplínu. Jeho politické spisy nadále inspirují některé proudy libertarianismu a anarchokapitalismu. Jeho dílo slouží jako důležitý příklad toho, jak mohou vědecké teorie ovlivnit sociální a politické myšlení, a zároveň jako varování před zjednodušujícím přenášením principů z biologie do složitého světa lidské společnosti.
🔬 Pro laiky
- Co je sociální darwinismus? Představte si společnost jako velký závod bez pravidel, kde stát nikomu nepomáhá. Spencer věřil, že takto to má být. Nejrychlejší a nejsilnější běžci (úspěšní a bohatí lidé) vyhrají a ti pomalejší (chudí a neúspěšní) odpadnou. Podle něj to bylo přirozené a dobré, protože to celou lidskou rasu posilovalo. Pomáhat „pomalým běžcům“ (například sociálními dávkami) by podle něj znamenalo oslabovat lidstvo jako celek.
- Co je to „syntetická filozofie“? Spencer se pokusil vytvořit jednu velkou „teorii všeho“. Věřil, že stejné základní pravidlo – evoluce – vysvětluje, jak vznikly hvězdy, jak se vyvinul život, jak funguje naše mysl i jak se budují státy. Byl to obrovský pokus spojit veškeré lidské vědění pod jednu jedinou myšlenku.
- Společnost jako tělo: Spencer si představoval společnost jako lidské tělo. Vláda je mozek, silnice a železnice jsou žíly a tepny, a jednotliví lidé jsou buňky. Každá část má svůj úkol a všechny spolupracují. Stejně jako se tělo vyvíjí z jedné buňky ve složitý organismus, tak se podle něj i společnosti vyvíjely z jednoduchých kmenů v moderní a složité národy.