1665

Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox rok 1665 (MDCLXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem. Tento rok je v evropské historii významný především kvůli dvěma událostem: ničivé Velké morové epidemii v Londýně a pokračující druhé anglo-nizozemské válce. Současně se však jednalo o přelomový rok pro vědu, neboť Isaac Newton během svého nuceného pobytu na venkově položil základy diferenciálního a integrálního počtu, teorie gravitace a optiky.

🌍 Události

Nejvýznamnější událostí roku v Anglii byl bezpochyby katastrofální výskyt dýmějového moru v Londýně, známý jako Velká morová epidemie v Londýně.

Jaro: První případy moru se začaly objevovat v chudinských čtvrtích na okraji Londýna, jako byl St Giles-in-the-Fields. Zpočátku byly úřady snahy o utajení, aby se zabránilo panice.
Léto: S rostoucími teplotami se epidemie vymkla kontrole. Počet úmrtí exponenciálně rostl a v červenci dosahoval tisíců týdně. Král Karel II. a jeho dvůr uprchli z Londýna do Salisbury a později do Oxfordu. Bohatí občané a obchodníci následovali jejich příkladu, čímž zanechali město napospas osudu. Domy nakažených byly označeny červeným křížem a nápisem "Lord have mercy upon us" (Pane, smiluj se nad námi) a jejich obyvatelé byli nuceně drženi v karanténě.
Září: Epidemie dosáhla svého vrcholu. Odhaduje se, že v jediném týdnu zemřelo přes 7 000 lidí. Ulice byly vylidněné, obchod se zastavil a město bylo paralyzováno strachem a smrtí.
Konec roku: S příchodem chladnějšího počasí začala epidemie ustupovat. Celkově si vyžádala životy přibližně 100 000 lidí, což představovalo téměř čtvrtinu tehdejší populace Londýna. Záznamy o této době zanechal ve svém deníku Samuel Pepys.

Konflikt mezi Anglií a Spojenými nizozemskými provinciemi o námořní a obchodní nadvládu pokračoval i v tomto roce.

13. června: Proběhla Bitva u Lowestoftu, jedna z největších námořních bitev války. Anglické loďstvo pod velením vévody z Yorku (pozdějšího krále Jakuba II.) drtivě porazilo nizozemskou flotilu. Nizozemci ztratili přes 30 lodí, včetně své vlajkové lodi Eendracht, která explodovala. Anglické vítězství však nebylo rozhodující a válka pokračovala.
Srpen: Po bitvě u Lowestoftu se anglická flotila pokusila v neutrálním norském přístavu Bergen zajmout nizozemský konvoj s kořením z Východní Indie. Tento útok, známý jako Bitva ve Vågenu, skončil anglickým neúspěchem, když se posádka dánsko-norské pevnosti přidala na stranu Nizozemců.

17. června: V bitvě u Montes Claros dosáhla portugalská armáda rozhodujícího vítězství nad španělskými silami. Tato porážka definitivně zmařila španělské snahy o znovuzískání kontroly nad Portugalskem a zajistila portugalskou nezávislost, která byla formálně potvrzena Lisabonskou smlouvou o tři roky později.
17. září: Zemřel španělský král Filip IV. Španělský, na trůn nastoupil jeho nemocný syn Karel II. Španělský.

5. října: Byla založena Univerzita v Kielu v Holštýnsko-Gottorpském vévodství (dnešní Německo).

Rok 1665 je často označován jako Annus mirabilis (zázračný rok) pro Isaaca Newtona. Kvůli morové epidemii byla Univerzita v Cambridge uzavřena a Newton se vrátil do svého rodného domu ve Woolsthorpe Manor. Během této izolace učinil převratné objevy:

Matematika: Položil základy diferenciálního a integrálního počtu.
Optika: Provedl experimenty s hranolem, při kterých rozložil bílé světlo na barevné spektrum, čímž dokázal, že bílé světlo je složeno z různých barev.
Mechanika: Formuloval základní myšlenky zákona o všeobecné gravitaci, inspirován údajným pádem jablka ze stromu.

Další významné vědecké události:

Robert Hooke publikoval své stěžejní dílo Micrographia. Kniha obsahovala detailní kresby objektů pozorovaných pod mikroskopem, které sám sestrojil. Jako první v ní použil termín "buňka" (cellula) pro popis struktury korku.
V Paříži začal vycházet Journal des sçavans, první vědecký časopis v Evropě. Krátce poté začala v Londýně vycházet Philosophical Transactions of the Royal Society.

Molière uvedl v Paříži premiéru své kontroverzní hry Don Juan aneb Kamenná hostina.
Nizozemský malíř Jan Vermeer namaloval svůj slavný obraz Dívka s perlou (přesné datum je nejisté, ale 1665 je často uváděný rok).

6. února – Anna Stuartovna, královna Anglie, Skotska a Irska, později první panovnice Království Velké Británie († 1714)
12. května – Albertus Seba, nizozemský lékárník a přírodovědec († 1736)
neznámé datum – Giacomo Francesco Cipper, rakouský barokní malíř († 1736)

12. ledna – Pierre de Fermat, francouzský matematik (* 1607)
31. května – Pieter Jansz. Saenredam, nizozemský malíř (* 1597)
17. září – Filip IV. Španělský, španělský a portugalský král (* 1605)
19. listopadu – Nicolas Poussin, francouzský malíř, představitel klasicismu (* 1594)
2. prosince – Catherine de Vivonne, markýza de Rambouillet, francouzská šlechtična, hostitelka prvního významného literárního salonu (* 1588)

Velká morová epidemie v Londýně: Jednalo se o masivní propuknutí dýmějového moru, nemoci přenášené blechami z nakažených krys. V 17. století byla města jako Londýn velmi přelidněná, s minimální hygienou a bez kanalizace, což vytvářelo ideální podmínky pro rychlé šíření nemoci. Lidé tehdy neznali skutečnou příčinu a věřili, že jde o boží trest nebo "špatný vzduch" (miazma).
Micrographia: Představte si knihu, která poprvé ukázala lidem svět, který je příliš malý na to, aby byl vidět pouhým okem. Robert Hooke pomocí svého mikroskopu nakreslil, jak vypadá blecha, včelí žihadlo nebo struktura rostlin. Když se podíval na tenký plátek korku, viděl malé komůrky, které mu připomínaly cely mnichů v klášteře, a proto je nazval "buňky" (cells). Tím položil základ buněčné biologii.
Annus mirabilis (Zázračný rok): Tento latinský termín se používá pro označení neuvěřitelně produktivního období Isaaca Newtona. Když kvůli moru musel opustit univerzitu a být sám na venkově, jeho mysl pracovala na plné obrátky. Během zhruba 18 měsíců vymyslel základy pro většinu moderní fyziky a matematiky – od toho, jak se pohybují planety, až po matematické nástroje, které používáme dodnes.