Tepna Náchod

Rozbalit box

Obsah boxu

Tepna Náchod (oficiálně Tepna, národní podnik, později státní podnik a a.s.) byl v druhé polovině 20. století jedním z nejvýznamnějších bavlnářských podniků v Československu. Sídlil v Náchodě, ale jeho závody byly rozesety po celém regionu severovýchodních Čech (Hronov, Police nad Metují, Velké Poříčí).

Podnik vznikl po komunistickém převratu v roce 1948 sloučením (znárodněním) do té doby konkurenčních továren velkoprůmyslníků, jako byli Bartoňové z Dobenína, Mautnerové či Katzauové. Po čtyři desetiletí byla Tepna ekonomickým srdcem regionu – zaměstnávala celé generace rodin, stavěla byty, jesle i rekreační střediska. Po roce 1989 však nedokázala čelit ztrátě východních trhů a levné asijské konkurenci. Její agonie skončila v roce 2006 krachem. Demolice hlavního závodu v roce 2013 změnila panorama Náchoda a otevřela cestu k revitalizaci území, která v roce 2025 dospěla do finální fáze.

🏭 Vznik kolosu: Konec starých rodů

Historie Tepny se nezačala psát v roce 1948, ale navázala na století tradice.

Znárodnění a fúze

Bezprostředně po druhé světové válce a zejména po únoru 1948 stát převzal kontrolu nad klíčovým průmyslem. V Náchodě došlo k bezprecedentnímu spojení:

• **Mautnerovy textilní závody (Plhov):** Největší a nejmodernější areál u nádraží.
• **Josef Bartoň a synové (Staré Město, Bražec):** Továrny rodiny Bartoňů-Dobenína.
• **Hermann Katzau a další:** Menší provozy.

Všechny tyto subjekty byly sloučeny. V roce **1949** byl pro tento konglomerát vybrán název Tepna. Název měl symbolizovat, že textilní průmysl je "tepnou" socialismu a života v regionu.

Struktura podniku

Tepna nebyla jen jedna továrna. Byl to obří organismus (VHJ – Výrobní hospodářská jednotka), který zahrnoval:

• **Závod 01 (Náchod-Plhov):** Ředitelství, přádelna, tkalcovna.
• **Závod 02 (Náchod-Bartoňovy závody):** Úpravna, barevna.
• **Pobočné závody:** Hronov (přádelna), Police nad Metují, Meziměstí a další.

V dobách největšího rozmachu v 60. až 80. letech zaměstnával podnik (včetně poboček) tisíce lidí (údaje kolísají mezi 5 000 až 11 000 v závislosti na zahrnutých provozech).

🛠️ Zlatá éra socialismu (1950–1989)

Pro Náchod znamenala Tepna jistotu.

• **Výroba:** Podnik chrlil miliony metrů látek ročně. Specialitou byly košiloviny, damašky, popelíny a technické tkaniny.
• **Export:** Velká část produkce směřovala do SSSR a zemí RVHP, ale kvalitní látky se vyvážely i na Západ (často pod značkou Centrotex).
• **Sociální role:** Tepna fungovala jako "stát ve státě". Měla vlastní učiliště, stavěla panelová sídliště (např. sídliště Plhov), provozovala podnikové jesle, jídelny, zdravotní středisko a rekreační chaty v Krkonoších.
• **Kultura:** Podnikový klub Tepna byl centrem kulturního života.

📉 Pád a agonie (1990–2006)

Po sametové revoluci v roce 1989 se gigant začal otřásat v základech.

Ztráta trhů a privatizace

Rozpad RVHP znamenal okamžitou ztrátu hlavního odbytiště. Západní trhy byly náročné na kvalitu a design, asijská konkurence drtila cenou.

• **Kupónová privatizace:** Tepna prošla privatizací, ale akcionářská struktura byla roztříštěná a chyběl strategický partner s kapitálem.
• **Restituční nároky:** Části majetku se domáhali potomci původních vlastníků (Bartoňové), což komplikovalo investice (nakonec byly restituce vyřešeny finančně nebo vydáním jiných objektů, ale továrny jako celek zůstaly v problémech).

Tunelování a úpadek

V 90. letech se střídala vedení, probíhaly pokusy o restrukturalizaci (rozdělení na Tepna Náchod a Tepna Preciosa), ale dluhy narůstaly. Objevovala se podezření z tunelování (vyvádění majetku).

• Výroba se postupně utlumovala, haly se vyprazdňovaly, zaměstnanci byli propouštěni.
• V roce **2006** byl na podnik prohlášen konkurz. To byl definitivní konec výroby.

🏗️ Demolice a "díra" v centru (2013)

Areál v Plhově (bývalá Mautnerka) se stal největším brownfieldem ve městě.

• Vlastníkem se stala developerská skupina, která plánovala výstavbu obchodního centra.
• **Rok 2013:** Došlo k masivní demolici. K zemi šly historické haly, komíny i správní budovy. Zůstalo jen torzo jedné budovy a obrovská planina uprostřed města.
• **Spory:** Následovala léta sporů mezi městem, investorem (JTH) a veřejností o to, co má na místě vzniknout. Obyvatelé se obávali "hypermarketového pekla" a dopravního kolapsu.

🌆 Nová čtvrť: Tepna v roce 2025

Po letech stagnace, kdy plocha sloužila jako provizorní parkoviště nebo místo pro cirkusy, se situace kolem roku 2020 pohnula.

Obchodní centrum a služby

V severní části areálu vyrostlo obchodní centrum (Kaufland a retail park), které je v roce 2025 již zaběhlé. Architektonicky nejde o skvost, ale urbanisticky zaplnilo prázdný prostor.

Spolkový dům a kultura

Město Náchod (pod vedením starosty Jana Birkeho a jeho nástupců) odkoupilo část pozemků ("horní část" blíže k zámku).

• **Vize:** Vznikla zde nová městská čtvrť s důrazem na veřejné funkce.
• **Spolkový dům (2024/2025):** V roce 2025 je dokončena (nebo ve finální fázi) výstavba multifunkčního Spolkového domu, který slouží náchodským spolkům, kroužkům a kulturním akcím. Nahrazuje tak staré, nevyhovující prostory ve městě.
• **Bydlení:** V oblasti vznikají i nové rezidenční kapacity, které těží z blízkosti centra a výhledu na zámek.

Doprava

Revitalizace Tepny byla koordinována s výstavbou **obchvatu Náchoda** (dokončovaného v roce 2025). Vznikly nové kruhové objezdy a propojky, které integrovaly bývalou továrnu do organismu města.

🏭 Architektonické dědictví

Ačkoliv většina továren zmizela, některé stopy zůstaly:

• **Mautnerova vila:** Stojí v blízkosti bývalého areálu v Plhově.
• **Dělnické kolonie:** Řadové domky "na Letné" nebo v okolí staré nemocnice jsou dodnes obydlené a tvoří specifický urbanistický celek.
• **Komín:** V některých vizualizacích se počítalo se zachováním jednoho komína jako mementa, ale realita demolic byla neúprosná.

🤓 Sekce "Pro laiky"

Co to byla ta Tepna?

1. **Gigant:** Byla to "mega-továrna". V Náchodě v ní pracoval skoro každý. Když se ráno střídaly směny, ulice byly černé od lidí. 2. **Hluk:** Starousedlíci vzpomínají na neustálý hukot stavů, který byl slyšet i venku ("klapatka"). 3. **Všechno pro všechny:** Podnik se staral o lidi od kolébky (jesle) až do hrobu. Měli byty, doktory, rekreace. 4. **Konec:** Po revoluci přišly levné hadry z Číny a Tepna zkrachovala. Továrnu zbourali a teď je tam Kaufland a nové domy. 5. **Jméno:** Jmenovalo se to Tepna, protože textil byl "krví" (tepnou) celého kraje.

📊 Statistika

• **Rozloha areálu Plhov:** Cca 6 hektarů.
• **Roční produkce (80. léta):** Desítky milionů metrů tkanin.
• **Počet zaměstnanců (rok 1989):** Cca 3 500 (pouze v Náchodě).
• **Výška komína (zbouraného):** 70 metrů.

📑 Zdroje

• Web města Náchod: Revitalizace území po Tepně
• Muzeum Náchodska: Expozice průmyslu
• Týdeník Náchodsko (Archivní články o demolicích 2013 a výstavbě 2023–2025).
• Jindra, Zdeněk. Průmyslové dědictví Královéhradeckého kraje.
• Tepna Náchod: Historie a současnost (podniková publikace z roku 1979).