Konkláve
Obsah boxu
Konkláve (z latinského cum clave, v překladu „s klíčem“ nebo „pod klíčem“) je shromáždění kolegia kardinálů římskokatolické církve za účelem zvolení nového papeže, který je zároveň římským biskupem a hlavou církve. Tento proces je jedním z nejstarších a nejutajovanějších volebních systémů na světě, jehož pravidla se vyvíjela po staletí. Koná se v naprosté izolaci od vnějšího světa, tradičně v Sixtinské kapli v Apoštolském paláci ve Vatikánu.
Právo volit papeže mají pouze kardinálové, kteří v den zahájení tzv. Sede vacante (období uprázdnění papežského stolce) nedosáhli věku 80 let. K platnému zvolení je zapotřebí dvoutřetinová většina hlasů. Výsledky jednotlivých volebních kol (skrutinií) jsou světu oznamovány pomocí kouřových signálů – černý kouř značí neúspěšnou volbu, bílý kouř oznamuje, že nový papež byl zvolen. Proces končí slavnostním oznámením „Habemus Papam“ („Máme papeže“) z centrálního balkonu baziliky svatého Petra.
📜 Historie
Historie papežské volby je dlouhá a prošla mnoha změnami. V prvních staletích křesťanství byl římský biskup volen klérem a lidem Říma, což často vedlo ke sporům, politickým tlakům a dokonce i k volbě několika papežů současně (tzv. papežské schizma).
🏛️ Středověké reformy
Klíčovým momentem bylo ustanovení, že papeže volí výhradně kardinálové. Tento princip zavedl papež Mikuláš II. v roce 1059 dekretem In nomine Domini, aby omezil vliv římské šlechty a císařů Svaté říše římské.
Samotný systém konkláve, tedy volby v izolaci, vznikl až ve 13. století. Po smrti papeže Klementa IV. v roce 1268 se kardinálové ve městě Viterbo nemohli téměř tři roky dohodnout na nástupci. Místní autority, frustrované průtahy, je proto zamkly v papežském paláci, omezily jim přísun jídla a nakonec dokonce odstranily střechu paláce, aby je vystavily nepřízni počasí a donutily k rozhodnutí. Tento drastický krok vedl k rychlé volbě Řehoře X., který následně na Druhém lyonském koncilu v roce 1274 formálně uzákonil princip volby v uzavřeném prostoru v apoštolské konstituci Ubi periculum. Tím bylo oficiálně zavedeno konkláve.
📅 Novověk a moderní doba
Pravidla konkláve byla v průběhu staletí dále upravována. Papež Pius X. na počátku 20. století zrušil právo Jus exclusivae, které umožňovalo některým katolickým monarchům (např. císaři rakousko-uherskému nebo králům Francie a Španělska) vetovat kandidáta na papeže.
Významné změny přinesl 20. století. Papež Pavel VI. v roce 1970 stanovil věkovou hranici pro kardinály-volitele na 80 let a omezil jejich počet na 120. Jeho nástupce, Jan Pavel II., vydal v roce 1996 apoštolskou konstituci Universi Dominici Gregis, která je dodnes hlavním dokumentem upravujícím průběh Sede vacante a konkláve. Tato konstituce mimo jiné zrušila možnost volby aklamací nebo kompromisem a stanovila jako jediný platný způsob volby tajné hlasování (skrutinium).
Poslední úpravu provedl papež Benedikt XVI. v roce 2007 svým motu proprio De aliquibus mutationibus in normis de electione Romani Pontificis, kterým stanovil, že pro zvolení papeže je vždy nutná dvoutřetinová většina, a zrušil tak dřívější ustanovení Jana Pavla II., které po určitém počtu neúspěšných kol umožňovalo volbu prostou většinou.
🗳️ Průběh volby
Proces volby nového papeže je striktně definován a probíhá v několika fázích.
🕊️ Sede Vacante a přípravy
Období bez papeže, známé jako Sede vacante (uprázdněný stolec), začíná okamžikem smrti nebo platné rezignace papeže. Vedení církve v tomto mezidobí přebírá Kolegium kardinálů, avšak s velmi omezenými pravomocemi. Běžnou administrativu Vatikánu řídí kardinál komoří (Camerlengo). Jeho prvním úkolem je oficiálně potvrdit papežovo úmrtí a zničit Rybářský prsten, symbol papežské moci, aby se zabránilo padělání dokumentů.
Kardinálové se scházejí na tzv. generálních kongregacích, kde řeší neodkladné záležitosti a stanoví datum zahájení konkláve, které musí začít 15 až 20 dní po uprázdnění stolce.
👥 Účastníci (kardinálové-volitelé)
Právo volit mají pouze kardinálové, kteří v den začátku Sede vacante nedovršili 80 let. Jejich počet by neměl přesáhnout 120, i když papežové tento limit občas mírně překročili při jmenování nových kardinálů. Všichni účastníci konkláve, včetně pomocného personálu (lékaři, kuchaři, technici), skládají přísahu absolutní mlčenlivosti o všem, co se týká volby. Porušení této přísahy se trestá automatickou exkomunikací.
🔒 Izolace a přísaha
V den zahájení konkláve se kardinálové-volitelé shromáždí v bazilice svatého Petra na mši Pro eligendo Romano Pontifice (Za volbu římského pontifika). Poté se v procesí odeberou do Sixtinské kaple. Po zaznění příkazu „Extra omnes!“ („Všichni ven!“) jsou kaple a přilehlé prostory, kde jsou kardinálové ubytováni (dnes Domus Sanctae Marthae), uzavřeny a zapečetěny.
Kardinálové jsou zcela odříznuti od světa. Nemají přístup k televizi, rádiu, internetu, telefonu ani novinám. Celý prostor Vatikánu je prověřován kvůli možným odposlouchávacím zařízením.
📜 Volební proces (skrutinium)
Volba probíhá formou tajného hlasování, tzv. skrutinia. První den konkláve se koná jedno kolo, v následujících dnech obvykle dvě dopoledne a dvě odpoledne.
Každý kardinál obdrží obdélníkový lístek s nápisem „Eligo in Summum Pontificem“ („Volím za nejvyššího pontifika“). Na lístek napíše jméno svého kandidáta, a to tak, aby se co nejvíce zamaskoval jeho rukopis. Lístek poté dvakrát přeloží. Jednotlivě pak kardinálové přistupují k oltáři, kde se modlí, a s přísahou, že volí toho, koho před Bohem považují za nejvhodnějšího, vhodí lístek do urny.
Po odevzdání všech hlasů tři pověření kardinálové (skrutátoři) hlasy veřejně sčítají. Pokud některý kandidát získá přesně dvoutřetinovou většinu hlasů, je papež zvolen. Pokud nikdo potřebnou většinu nezíská, hlasovací lístky se spálí spolu s chemickou příměsí, která vytvoří černý kouř.
⚫⚪ Kouřové signály
Spálené hlasovací lístky v kamnech instalovaných v Sixtinské kapli vytvářejí slavné kouřové signály (italsky fumata).
- Černý kouř (fumata nera): Vzniká spálením lístků s přídavkem chemikálie (např. antracenu nebo síry). Signalizuje, že volba byla neúspěšná a bude se pokračovat v dalších kolech.
- Bílý kouř (fumata bianca): Vzniká spálením lístků s čistou, bílý kouř produkující látkou (např. chlorečnan draselný). Oznamuje světu, že nový papež byl úspěšně zvolen. Po zvolení Benedikta XVI. v roce 2005 a Františka v roce 2013 bylo na znamení jistoty zároveň s bílým kouřem rozezněno i zvonění zvonů baziliky svatého Petra.
🙏 Přijetí volby a oznámení
Ihned po platné volbě přistoupí děkan kolegia kardinálů ke zvolenému kandidátovi a položí mu latinsky otázku: „Acceptasne electionem de te canonice factam in Summum Pontificem?“ („Přijímáš své kanonické zvolení za nejvyššího pontifika?“).
Pokud kandidát odpoví „Accepto“ („Přijímám“), stává se v ten okamžik papežem. Následně je dotázán, jaké si zvolí papežské jméno. Poté je nově zvolený papež odveden do tzv. „místnosti slz“ (Stanza delle Lacrime), kde si oblékne bílou sutanu. Následně mu ostatní kardinálové vyjádří úctu a poslušnost.
Nakonec kardinál protojáhen (první v pořadí mezi kardinály-jáhny) vystoupí na centrální balkon (lodžii) baziliky svatého Petra a slavnostní formulí „Habemus Papam“ oznámí jméno nového papeže. Krátce poté se nový papež objeví na balkoně, pozdraví věřící a udělí své první požehnání Urbi et Orbi („Městu a světu“).
💡 Moderní změny a reformy
- **Zrušení práva veta (1903):** Papež Pius X. zrušil právo světských panovníků vetovat kandidáta.
- **Věkový limit (1970):** Papež Pavel VI. stanovil, že volit mohou pouze kardinálové mladší 80 let.
- **Ubytování v Domus Sanctae Marthae (1996):** Papež Jan Pavel II. rozhodl, že kardinálové již nebudou muset spát v provizorních celách v Apoštolském paláci, ale budou ubytováni v pohodlnějším vatikánském hotelu Domus Sanctae Marthae. Do Sixtinské kaple docházejí pouze na samotnou volbu.
- **Zpřísnění pravidel pro většinu (2007):** Papež Benedikt XVI. stanovil, že pro zvolení je vždy nutná dvoutřetinová většina, čímž zrušil možnost přechodu na prostou většinu po 34 neúspěšných kolech.
📊 Zajímavosti a statistiky
- **Nejdelší konkláve:** Volba ve Viterbo (1268–1271), která trvala 1006 dní a vedla k zavedení konkláve.
- **Nejkratší konkláve:** Několik konkláve v historii trvalo pouze jeden den, například volba Pia XII. v roce 1939 (3 kola) nebo Benedikta XVI. v roce 2005 (4 kola).
- **Rok tří papežů:** Rok 1978 je znám jako „rok tří papežů“. Po smrti Pavla VI. byl v srpnu zvolen Jan Pavel I., který však po pouhých 33 dnech v úřadu zemřel. Následovalo druhé konkláve v říjnu, které zvolilo Jana Pavla II..
- **Poslední zvolený ne-kardinál:** Posledním papežem, který v době svého zvolení nebyl kardinálem, byl Urban VI. v roce 1378. Dnes je taková volba teoreticky stále možná (zvolen může být jakýkoli pokřtěný muž katolického vyznání), ale v praxi je vysoce nepravděpodobná.
📖 Pro laiky
Konkláve je v podstatě velmi specifický a tajný volební proces, jehož cílem je vybrat nového papeže, hlavu katolické církve. Představte si to jako nejdůležitější poradu nejvyšších představitelů církve (kardinálů), která se koná za zavřenými dveřmi.
- **Proč je to tajné?** Hlavním důvodem je ochrana volby před vnějšími politickými tlaky. V minulosti se králové a císaři často snažili ovlivnit, kdo se stane papežem. Izolací kardinálů se má zajistit, aby jejich rozhodnutí bylo co nejvíce nezávislé a duchovní.
- **Kdo volí?** Volí pouze kardinálové, kterým ještě nebylo 80 let. Jsou to jakoby „senátoři“ církve.
- **Jak se dozvíme výsledek?** Protože kardinálové nesmí s nikým komunikovat, používají starý, ale účinný systém: kouř. Z komína na střeše Sixtinské kaple stoupá po každém hlasování kouř. Pokud je černý, znamená to „ještě jsme se neshodli“. Pokud je bílý, znamená to „máme nového papeže!“.
- **Co se stane po zvolení?** Zvolený kandidát musí volbu přijmout a vybrat si nové jméno (např. Karol Wojtyła si vybral Jan Pavel II.). Poté je jeho jméno slavnostně oznámeno davům na Svatopetrském náměstí a celému světu.