Edward Jenner
Obsah boxu
Edward Jenner (* 17. května 1749, Berkeley – 26. ledna 1823, tamtéž) byl anglický lékař a vědec, který je považován za průkopníka vakcinace a "otce imunologie". Jeho objev vakcíny proti pravým neštovicím je považován za jeden z největších úspěchů v historii lékařství, který zachránil nespočet životů a vedl k úplnému vymýcení této smrtelné choroby.
🧬 Život a kariéra
👶 Raný život a vzdělání
Edward Jenner se narodil v Berkeley, Gloucestershire, jako osmé z devíti dětí reverenda Stephena Jennera. V mládí osiřel a byl vychováván svými staršími sourozenci. Již ve 14 letech se stal učněm u místního chirurga Daniela Ludlowa, kde získal první praktické zkušenosti.
V roce 1770, ve věku 21 let, odjel do Londýna, aby studoval anatomii a chirurgii pod vedením proslulého chirurga Johna Huntera v nemocnici St George's. Hunter byl významným vědcem a zastáncem experimentální metody. Jeho slavná rada Jennerovi: "Nemysli, zkoušej" ("Don't think, try") hluboce ovlivnila Jennerův budoucí vědecký přístup. Mezi Jennerem a Hunterem se vyvinulo celoživotní přátelství.
🩺 Lékařská praxe v Berkeley
Po ukončení studií v Londýně v roce 1773 se Jenner vrátil do rodného Berkeley, kde si založil úspěšnou lékařskou praxi jako venkovský lékař. Byl respektovaným členem komunity a spoluzakladatelem dvou místních lékařských společností. Kromě medicíny se věnoval i přírodním vědám, zejména ornitologii.
🐄 Objev vakcinace
V 18. století byly pravé neštovice (variola) jednou z nejnebezpečnějších a nejrozšířenějších nemocí na světě, která zabíjela až 20 % nakažených a přeživším často zanechávala trvalé následky v podobě jizev či slepoty. Jedinou tehdy známou formou prevence byla variolace – záměrné nakažení osoby hnisem z puchýře pacienta s mírnou formou neštovic. Tato metoda však byla riskantní a měla úmrtnost kolem 2–3 %.
Jenner si, stejně jako jiní lékaři v té době, všiml rozšířené lidové moudrosti, že dojičky krav, které se nakazily kravskými neštovicemi (mírné onemocnění přenosné ze skotu na člověka), nikdy neonemocněly smrtelnými pravými neštovicemi. Rozhodl se tuto hypotézu vědecky ověřit.
Dne 14. května 1796 provedl Jenner svůj klíčový experiment. Odebral hnis z puchýře na ruce dojičky Sarah Nelmes, která se nakazila kravskými neštovicemi, a naočkoval jím osmiletého chlapce jménem James Phipps, syna svého zahradníka. Chlapec prodělal mírnou horečku a po několika dnech se plně uzdravil. O několik týdnů později Jenner naočkoval Phippse materiálem z pravých neštovic. Chlapec neonemocněl, což potvrdilo Jennerovu teorii, že prodělání kravských neštovic poskytuje imunitu proti pravým neštovicím. Tento postup nazval vakcinací (z latinského slova vacca, což znamená kráva).
🔬 Publikace a přijetí objevu
Jenner se pokusil své výsledky publikovat v Královské společnosti v Londýně, ale jeho práce byla zpočátku odmítnuta. V roce 1798 proto na vlastní náklady vydal spis s názvem An Inquiry into the Causes and Effects of the Variolae Vaccinae, kde podrobně popsal svůj výzkum a 23 případů.
Jeho objev se zpočátku setkal s nedůvěrou a skepticismem, a to jak z řad lékařské komunity, tak i veřejnosti. Někteří kritici se obávali, že by lidem po očkování mohly narůst rohy. Postupně se však výhody vakcinace ukázaly jako nesporné. Byla mnohem bezpečnější než variolace a poskytovala spolehlivou ochranu. Během několika let se vakcinace rozšířila po celé Evropě a následně i po světě. Napoleon Bonaparte, ačkoliv byl ve válce s Británií, nechal v roce 1805 naočkovat celou svou armádu.
🌍 Pozdní život a odkaz
Jennerův objev mu přinesl celosvětovou slávu. Britský parlament mu udělil finanční odměnu, aby se mohl plně věnovat šíření vakcinace. Zbytek života strávil propagací očkování a korespondencí s vědci z celého světa. Zemřel na mrtvici ve svém domě v Berkeley 26. ledna 1823.
Jeho práce položila základy moderní imunologie. Díky jeho objevu byla v roce 1980 Světová zdravotnická organizace (WHO) schopna oficiálně prohlásit pravé neštovice za celosvětově vymýcené. Jde o jedinou lidskou infekční nemoc, které se podařilo tímto způsobem zcela zbavit.
🔬 Další vědecké zájmy
Jenner nebyl jen lékařem, ale také nadšeným přírodovědcem. Byl pečlivým pozorovatelem přírody a jeho zájmy sahaly od geologie po botaniku.
Jeho nejvýznamnějším příspěvkem mimo medicínu byla studie chování kukačky. Vyvrátil tehdy rozšířenou domněnku, že dospělá kukačka vyhazuje vejce a mláďata hostitelského ptáka z hnízda. Jenner pečlivým pozorováním zjistil, že tuto práci vykonává čerstvě vylíhnuté mládě kukačky, které má na zádech speciální prohlubeň, jež mu umožňuje vytlačit ostatní obyvatele hnízda ven. Za tuto práci byl v roce 1788 zvolen členem prestižní Královské společnosti.
🏆 Ocenění a pocty
- Členství v Královské společnosti (1788)
- Čestný titul doktora medicíny z Oxfordské univerzity (1813)
- Členství v mnoha zahraničních vědeckých společnostech.
- Po celém světě byly postaveny jeho sochy, včetně jedné v Kensingtonských zahradách v Londýně.
- Jeho dům v Berkeley je dnes muzeem (Dr Jenner's House, Museum and Garden).
- Jeho jméno nese například Jennerův institut na Oxfordské univerzitě, který se zabývá výzkumem vakcín.
🤔 Kontroverze a kritika
Přestože je Jenner dnes oslavován, ve své době čelil značné kritice.
- **Lékařský skepticismus:** Mnoho lékařů, kteří profitovali z tehdy zavedené a dražší variolace, se stavělo proti nové, levnější a bezpečnější metodě.
- **Náboženský odpor:** Někteří duchovní považovali očkování materiálem pocházejícím ze zvířete za "nehumánní" a proti Boží vůli. Tvrdili, že nemoci jsou trestem od Boha a člověk by do nich neměl zasahovat.
- **Veřejná nedůvěra:** Šířily se karikatury a fámy, které zobrazovaly lidi, jimž po očkování rostou kravské části těla.
Jenner však trpělivě a systematicky vyvracel kritiku pomocí vědeckých důkazů a dat, což nakonec vedlo k širokému přijetí jeho metody.
💡 Pro laiky: Jak funguje vakcinace?
Představte si, že vaše tělo je království a váš imunitní systém je jeho armáda. Když do těla poprvé vnikne nebezpečný nepřítel (např. virus pravých neštovic), armáda neví, jak s ním bojovat, a trvá jí dlouho, než se naučí ho porazit. Během této doby může nepřítel napáchat obrovské škody (způsobit vážnou nemoc).
Edward Jenner přišel na to, jak armádu předem vycvičit. Místo skutečného, nebezpečného nepřítele (pravé neštovice) ukázal armádě jeho "slabšího bratrance" – virus kravských neštovic. Tento bratranec je dostatečně podobný, aby ho armáda rozpoznala, ale je příliš slabý na to, aby způsobil vážnou škodu.
Armáda (imunitní systém) se tak naučí, jak tento typ nepřítele vypadá a jak ho zničit. Vytvoří si "zatykače" (protilátky) a speciální jednotky (paměťové buňky). Když se pak v budoucnu objeví skutečný a nebezpečný nepřítel (pravé neštovice), armáda ho okamžitě pozná a bleskově zničí, aniž by stihl v království (těle) napáchat škody. Tomuto chytrému "vojenskému cvičení" říkáme vakcinace.