Francisco Pizarro
Obsah boxu
Francisco Pizarro González (* přibližně 1471/1476, Trujillo, Kastilská koruna – † 26. června 1541, Lima, Peru) byl španělský conquistador, který vedl expedici, jež si podmanila Inckou říši. Založil město Lima, které se stalo hlavním městem Peru. Jeho život je příběhem o mimořádné ctižádosti, odvaze a krutosti, který zásadně změnil dějiny Jižní Ameriky.
📜 Život a kariéra
👶 Raný život a původ
Francisco Pizarro se narodil v Trujillu v chudé oblasti Extremadura ve Španělsku. Byl nemanželským synem pěchotního plukovníka Gonzala Pizarra Rodrígueze de Aguilar a Franciscy González Mateos, ženy prostého původu. Jeho dětství bylo poznamenáno chudobou a nedostatkem vzdělání; nikdy se nenaučil číst ani psát. V mládí se údajně živil jako pasák vepřů. Stejně jako mnoho jiných mladých mužů z jeho regionu viděl jedinou cestu k bohatství a slávě ve vojenské službě a v cestách do Nového světa, který byl nedávno objeven.
🌎 První výpravy do Ameriky
Do Ameriky poprvé připlul v roce 1502. Zúčastnil se několika expedic v Karibiku a na pevnině. V roce 1513 se připojil k výpravě Vasca Núñeze de Balboy, která jako první Evropané přešla Panamskou šíji a spatřila Tichý oceán. Za své služby získal pozemky a stal se relativně zámožným usedlíkem v Panamě. Zprávy o bájném zlatém království na jihu, zvaném "Birú" (později Peru), však podnítily jeho touhu po ještě větším bohatství a slávě.
🗺️ Expedice za říší Inků
Kolem roku 1522 Pizarro uzavřel partnerství s dalším vojákem, Diegem de Almagrem, a knězem Hernandem de Luque, aby financovali a zorganizovali expedici na jih.
- První expedice (1524–1525): Skončila neúspěchem. Výprava se potýkala s nedostatkem zásob, špatným počasím a útoky domorodých kmenů na pobřeží dnešní Kolumbie. Pizarro i Almagro byli zraněni.
- Druhá expedice (1526–1528): Tato výprava pronikla dále na jih podél pobřeží dnešního Ekvádoru. Zde narazili na incký vor plný textilií, keramiky a drahých kovů, což byl první konkrétní důkaz o vyspělé civilizaci na jihu. Během této cesty došlo ke slavnému incidentu na ostrově Isla del Gallo. Když guvernér Panamy poslal lodě, aby nespokojené a vyčerpané muže odvezly zpět, Pizarro údajně nakreslil mečem čáru do písku a řekl: "Tady leží Peru se svým bohatstvím; zde Panama a její chudoba. Každý muž si vybere, co se hodí pro statečného Kastilce." Pouze třináct mužů (známých jako Los Trece de la Fama – Třináctka slávy) překročilo čáru a zůstalo s ním.
👑 Kapitulace z Toleda
Po návratu do Panamy se Pizarro setkal s neochotou guvernéra podpořit třetí expedici. Rozhodl se proto odplout do Španělska a žádat o povolení přímo u koruny. V roce 1529 podepsal s královnou Isabelou Portugalskou (jednající jménem svého manžela, císaře Karla V.) tzv. Capitulación de Toledo. Tento dokument mu udělil titul guvernéra a kapitána všech území, která dobude (jako provincie Nová Kastilie), a řadu dalších privilegií. Podmínky smlouvy však výrazně upřednostnily Pizarra před jeho partnerem Almagrem, což zaselo semínka budoucího smrtelného konfliktu.
⚔️ Dobytí Incké říše
Pizarro se vrátil do Panamy se svými bratry (Hernandem, Juanem a Gonzalem) a v roce 1530 vyplul na svou třetí a poslední expedici s pouhými 180 muži a 27 koňmi. Jeho příchod do Incké říše nemohl být lépe načasován. Říše byla právě oslabena krvavou občanskou válkou mezi bratry Huáscarem a Atahualpou, kteří bojovali o trůn po smrti svého otce, císaře Huayny Capaca.
16. listopadu 1532 se Pizarro a jeho malá skupina setkali s vítězným Atahualpou ve městě Cajamarca. Ačkoliv byl Atahualpa obklopen armádou čítající desítky tisíc válečníků, Pizarro na něj připravil léčku. Během setkání Španělé nečekaně zaútočili, zmasakrovali Inkovu neozbrojenou osobní stráž a samotného císaře zajali. Tento moment je považován za klíčový bod celého dobývání.
Atahualpa, doufaje v propuštění, nabídl Španělům obrovské výkupné: naplnit místnost, ve které byl vězněn, jednou zlatem a dvakrát stříbrem. Pizarro nabídku přijal a Inkové skutečně shromáždili poklad nepředstavitelné hodnoty. Navzdory zaplacení výkupného však Španělé Atahualpu nepropustili. Obvinili ho ze zrady, spiknutí a vraždy jeho bratra Huáscara a 26. července 1533 ho popravili uškrcením (garotou).
Po Atahualpově smrti se incký odpor zhroutil. Pizarro triumfálně vtáhl do hlavního města Cuzco v listopadu 1533 a dosadil na trůn loutkového vládce, Manca Incu Yupanquiho.
🏛️ Založení Limy a konsolidace moci
Pizarro usoudil, že Cuzco, vysoko v Andách, není vhodné jako hlavní město španělské kolonie. 18. ledna 1535 založil na pobřeží nové město, které nazval Ciudad de los Reyes (Město králů), dnes známé jako Lima. Toto město se stalo centrem španělské moci v Jižní Americe. Mezitím se Manco Inca vzbouřil proti španělské nadvládě a v roce 1536 oblehl Cuzco s obrovskou armádou, čímž začal dlouhý a krvavý konflikt.
💥 Konflikt s Almagrem a smrt
Zatímco Pizarrovi bratři bránili Cuzco, napětí mezi Pizarrem a jeho původním partnerem Diegem de Almagrem přerostlo v otevřenou válku. Almagro, který se vrátil z neúspěšné expedice do Chile, si nárokoval Cuzco pro sebe. V roce 1538 se jejich síly střetly v bitvě u Las Salinas. Pizarrovy síly, vedené jeho bratrem Hernandem, zvítězily. Almagro byl zajat a krátce nato popraven.
Almagrova smrt však konflikt neukončila. Jeho příznivci, známí jako Almagristas, vedení jeho synem Diegem de Almagrem II., se cítili zrazeni a toužili po pomstě. 26. června 1541 vtrhla skupina ozbrojených almagristů do Pizarrovy guvernerské rezidence v Limě. Navzdory svému věku se Pizarro statečně bránil, ale byl přemožen a ubodán k smrti. Jeho poslední slova údajně byla "Ježíši!" a na podlaze vlastnoručně nakreslil kříž ve své krvi.
🏛️ Odkaz a hodnocení
Francisco Pizarro je jednou z nejkontroverznějších postav světových dějin. Na jedné straně je obdivován pro svou neuvěřitelnou odvahu, odhodlání a strategický génius, který mu umožnil s hrstkou mužů porazit jednu z největších říší tehdejšího světa. Na druhé straně je odsuzován pro svou bezohlednou krutost, zradu a chamtivost, které vedly ke zničení vyspělé civilizace a smrti milionů domorodých obyvatel v důsledku válek, zotročení a zavlečených nemocí.
Jeho dobytí přineslo Španělsku nesmírné bohatství a zajistilo mu nadvládu nad velkou částí Jižní Ameriky na další tři staletí. Zároveň však znamenalo tragický konec pro Inckou říši a její kulturu. Pizarrovo jméno zůstává symbolem éry conquistadorů – doby velkých objevů i velkého utrpení.
👨👩👧👦 Rodina
Francisco Pizarro se nikdy oficiálně neoženil. Měl však několik dětí s domorodými ženami. Jeho nejvýznamnější partnerkou byla Inés Huaylas Yupanqui, sestra Atahualpy, se kterou měl dvě děti:
- Francisca Pizarro Yupanqui (1534–1598) – Po otcově smrti byla poslána do Španělska, kde se provdala za svého strýce Hernanda Pizarra.
- Gonzalo Pizarro Yupanqui (1535–1546) – Zemřel v dětství.
Jeho potomci se stali součástí španělské šlechty a rod Pizarro existuje dodnes.
💡 Pro laiky
Představte si, že malá skupina vojáků, řekněme 180 mužů, přijede do obrovské a bohaté říše s miliony obyvatel a během několika let ji celou ovládne. Přesně to se Franciscu Pizarrovi podařilo. Jak to dokázal?
- Lepší zbraně: Španělé měli ocelové meče, brnění, kuše a několik arkebuz (raný typ pušky). Inkové bojovali převážně s kamennými a bronzovými zbraněmi.
- Koně a psi: Inkové nikdy předtím neviděli koně. Pohled na jezdce v brnění na nich působil jako na nezranitelná monstra. Španělé také používali velké bojové psy.
- Nemoci: Evropané s sebou přivezli nemoci jako neštovice a spalničky, proti kterým domorodci neměli žádnou imunitu. Tyto epidemie zabily miliony lidí a oslabily říši ještě před hlavním španělským útokem.
- Využití situace: Pizarro přišel v době, kdy v Incké říši právě skončila občanská válka. Říše byla rozdělená a oslabená. Pizarro této situace chytře využil, spojil se s některými místními kmeny, které Inky nenáviděly, a poštval je proti sobě.
- Zajetí vůdce: Klíčovým tahem bylo zajetí císaře Atahualpy. Pro Inky byl císař božskou bytostí. Když byl zajat, celá struktura velení se zhroutila a říše byla paralyzována.
Pizarro byl tedy nejen voják, ale i chytrý a bezohledný stratég, který dokázal využít každou výhodu k dosažení svého cíle – dobytí pohádkově bohaté říše.