Vyšehrad

Rozbalit box

Obsah boxu

Vyšehrad je historické hradiště, bývalý královský hrad a později barokní pevnost na pravém břehu Vltavy v Praze. Tyčí se na strmé skále (tzv. vyšehradská skála) nad ústím potoka Botič do Vltavy. Administrativně tvoří samostatné katastrální území Vyšehrad, které spadá pod městskou část Praha 2.

Vyšehrad je místem s nejsilnějším geniem loci v Praze. Podle pověstí (zaznamenaných Kosmem a později Aloisem Jiráskem) jde o nejstarší sídlo českých knížat, místo, odkud kněžna Libuše věštila slávu Prahy a kde sídlil její otec Krok. Historická realita je sice odlišná (Vyšehrad je o něco mladší než Pražský hrad), ale jeho symbolický význam pro české národní obrození byl a je klíčový. V roce 2025 je Vyšehrad oblíbeným parkem, místem odpočinku mnoha velikánů národa (Slavín) a kulturním centrem s letní scénou.

📜 Etymologie a název

Název "Vyšehrad" je slovanského původu a je poměrně popisný. Znamená "hrad na výšině" nebo "vysoký hrad" (srovnatelné s polským Wyszogród nebo maďarským Visegrád). Odkazuje na jeho dominantní polohu na skalním ostrohu, který převyšuje hladinu Vltavy o více než 40 metrů.

🏺 Historie: Od hradiště k citadele

Dějiny Vyšehradu jsou dějinami vzestupů a pádů. Střídala se období, kdy byl hlavním centrem státu, s obdobími, kdy byl opuštěnou ruinou nebo vojenským skladištěm.

Pravěk a pověsti vs. realita

Zatímco legendy (Staré pověsti české) kladou založení Vyšehradu do nejstarších dob (před založením Pražského hradu), archeologické výzkumy ukazují opak.

• **Osídlení:** První stopy osídlení pocházejí z eneolitu a doby bronzové, ale šlo o běžná sídliště, nikoliv mocenské centrum.
• **Vznik hradiště:** Skutečné hradiště vzniklo až v polovině **10. století**, tedy v době, kdy už Pražský hrad fungoval. Původně sloužilo jako předsunutá strážní pevnost kontrolující Vltavu a cestu na jih.
• **Mincovna:** Již na konci 10. století (za Boleslava II.) se zde razily mince (denáry), což svědčí o rostoucím významu.

Zlatý věk: Sídlo krále (11. a 12. století)

Nejslavnější éra středověkého Vyšehradu nastala ve 2. polovině 11. století za vlády knížete (a později prvního krále) **Vratislava II.**

• **Spor s biskupem:** Vratislav II. měl spory s pražským biskupem Jaromírem (svým bratrem), který sídlil na Pražském hradě. Aby se vyhnul konfliktům, přenesl své sídlo na Vyšehrad.
• **Výstavba:** Vratislav II. vybudoval kamenný palác, baziliku sv. Vavřince, rotundu sv. Martina a především původní **baziliku sv. Petra a Pavla**.
• **Kapitula:** V roce 1070 založil **Královskou kolegiátní kapitulu sv. Petra a Pavla na Vyšehradě**. Tato instituce byla vyňata z pravomoci pražského biskupa a podléhala přímo papeži ("exempce"), což Vratislavovi zajistilo nezávislost.
• Vyšehrad zůstal sídlem panovníků až do smrti Soběslava I. (1140). Poté se dvůr vrátil na Pražský hrad a Vyšehrad začal ztrácet na významu.

Karel IV. a "Korunovační cesta" (14. století)

Císař Karel IV. si byl vědom symbolického významu Vyšehradu jako sídla jeho přemyslovských předků.

• **Přestavba:** Dal Vyšehrad velkoryse přestavět. Vznikly nové gotické hradby (např. brána Špička), královský palác a bazilika byla gotizována.
• **Korunovační řád:** Karel IV. stanovil, že každý nový český král musí v předvečer korunovace vykonat pouť na Vyšehrad, poklonit se lýkovým střevícům Přemysla Oráče (které zde byly uchovávány) a teprve poté se vydat na procesí na Pražský hrad. Tím propojil Lucemburky s tradicí Přemyslovců.

Husitská zkáza a úpadek (15. století)

Během husitských válek byl Vyšehrad (jako symbol královské a církevní moci) v roce 1420 dobyt pražskými husity a vypleněn.

• Královský okrsek byl zničen a proměnil se v ruiny.
• V následujících staletích se Vyšehrad stal chudinskou čtvrtí ("Město hory Vyšehrad"), která živořila mezi rozvalinami.

Barokní pevnost (17. – 19. století)

Po třicetileté válce se Habsburkové rozhodli přebudovat Prahu na pevnost. Vyšehrad byl vybrán jako ideální místo pro **citadelu** (hlavní pevnostní bod).

• **Vystěhování:** Původní obyvatelé byli vystěhováni, domy zbourány.
• **Opevnění:** Od roku 1654 byly budovány mohutné barokní hradby z cihel, bastiony a kasematy, které vidíme dodnes. Vyšehrad se stal uzavřeným vojenským objektem pod správou armády.
• Pevnost nebyla nikdy vojensky využita (Prusové ji v roce 1744 obsadili bez boje), ale její existence zakonzervovala prostor a zabránila moderní zástavbě.

Národní obrození a současnost

V 19. století, s nástupem národního obrození, se z Vyšehradu stal mýtus. Vlastenci zde hledali kořeny národa.

• **1866:** Pevnost byla zrušena.
• **1883:** Vyšehrad byl připojen k Praze jako VI. čtvrť.
• **Pohřebiště:** Vznikla myšlenka národního pohřebiště. Hřbitov byl rozšířen a postavena hrobka Slavín.
• **Regotizace:** Bazilika sv. Petra a Pavla byla přestavěna do dnešní novogotické podoby (J. Mocker).

🏰 Architektura a památky

Areál Vyšehradu je v roce 2025 učebnicí architektury od romaniky po současnost.

Bazilika svatého Petra a Pavla

Dominanta, jejíž dvě novogotické věže (tzv. "falešné", průhledné věže z roku 1903) jsou viditelné z celé Prahy.

• **Interiér:** Unikátní secesní výmalba (František a Marie Urbanovi), která pokrývá každý centimetr stěn.
• **Pokladnice:** Ukrývá vzácné textilie a relikviáře.
• **Zvonohra:** Ve věžích je umístěna zvonohra, která hraje melodie (např. Vltavu) v pravidelných intervalech.

Rotunda svatého Martina

Nejstarší zachovaná rotunda v Praze (z 2. poloviny 11. století).

• Přežila plenění i výstavbu pevnosti (sloužila jako prachárna a skladiště).
• V roce 1845 do ní omylem vletěla dělová koule při dělostřeleckém cvičení (koule je dodnes zazděná ve fasádě).

Vyšehradský hřbitov a Slavín

Místo odpočinku cca 600 významných osobností české historie.

• **Slavín:** Společná hrobka největších velikánů. Je zde pohřben např. Alfons Mucha, Ema Destinnová, Josef Václav Myslbek. Na vrcholu je socha "Genia národa".
• **Hřbitov:** Mimo Slavín zde leží Antonín Dvořák, Bedřich Smetana, Karel Čapek, Božena Němcová (symbolický hrob, leží jinde?), Milada Horáková (kenotaf - symbolický hrob) a od roku 2019 také Karel Gott (jehož hrob se stal poutním místem).

Pevnostní systém (Kasematy a Gorlice)

Uvnitř barokních hradeb se nachází systém chodeb (kasemat).

• **Gorlice:** Obrovský podzemní sál (330 m²), který sloužil jako shromaždiště vojska a sklad munice. Dnes jsou zde umístěny **originály barokních soch z Karlova mostu** (např. sv. Luitgarda od Matyáše Bernarda Brauna), aby byly chráněny před povětrnostními vlivy.

Další objekty

• **Leopoldova brána:** Krásná barokní brána, vstup od Pankráce.
• **Táborská brána:** Vstup od Kongresového centra.
• **Cihelná brána:** Vstup z Vratislavovy ulice, uvnitř je expozice Pevnost Vyšehrad.
• **Vyšehradská skála a Libušina lázeň:** Zřícenina gotické hlásky na skále nad řekou, opředená pověstmi.
• **Staré purkrabství:** Dnes sál pro kulturní akce.

👻 Pověsti a legendy

Vyšehrad je mytologickým středem Čech.

• **O Horymírovi a Šemíkovi:** Vladyka Horymír byl odsouzen k smrti knížetem Křesomyslem. Jako poslední přání se chtěl projet na svém koni Šemíkovi. Kůň se rozběhl a skočil z vyšehradských hradeb do Vltavy. Horymír se zachránil a dostal milost, ale Šemík na následky skoku zemřel (pohřben v Neumětelích).
• **Čertův sloup:** V parku za bazilikou stojí tři kusy rozlomeného sloupu. Podle legendy se čert Zadan vsadil s knězem, že donese sloup z Říma dříve, než kněz doslouží mši. Čert to nestihl (zdržel ho svatý Petr) a vzteky mrštil sloupem o střechu kostela. Geologicky jde o granodiorit, pravděpodobně z lomu u Krhanic, a sloup byl zřejmě součástí starší stavby.
• **Poklady:** V hoře prý spí vojsko (podobně jako v Blaníku) nebo jsou tam ukryty poklady hlídané lvem a lvicí.

🌳 Příroda a parky

V roce 2025 je Vyšehrad vyhledáván pro své parky (Vyšehradské sady, Štulcovy sady, Karlachovy sady).

• Nabízí jedny z nejkrásnějších výhledů na Prahu (na Hradčany, na Vltavu a Podolí).
• Svahy Vyšehradu jsou chráněnou přírodní památkou (výskyt vzácných teplomilných rostlin a hmyzu).

🚇 Doprava a okolí v roce 2025

Vyšehrad není izolovaný, ale je součástí tepajícího města.

• **Metro:** Stanice Vyšehrad (linka C) leží přímo u Kongresového centra, u paty hradeb. Most metra přes Nuselské údolí (Nuselský most) ústí přímo do masivu Vyšehradu.
• **Železniční most:** V letech 2024–2025 vrcholila debata o budoucnosti železničního mostu pod Vyšehradem. Byla vybrána varianta (v závislosti na aktuálním stavu v prosinci 2025 buď rekonstrukce stávajícího, nebo výstavba nového mostu při zachování památkové hodnoty), která respektuje panorama Vyšehradu jako dominanty.
• **Podolí a Výtoň:** Nábřeží pod Vyšehradem (Rašínovo nábřeží, Podolské nábřeží) je populární promenádou s cyklostezkami a farmářskými trhy na Náplavce.

🎭 Kultura a život

• **Letní scéna Vyšehrad:** V letních měsících funguje v areálu amfiteátr, kde hrají přední česká divadla (např. Studio DVA).
• **Jedličkův ústav:** V těsné blízkosti Vyšehradu sídlí toto významné zařízení pro osoby s tělesným postižením, s nímž je lokalita spjata.

🤓 Sekce "Pro laiky"

Co je to Vyšehrad a proč tam jít?

Vyšehrad je ta "druhá velká skála" v Praze, naproti Pražskému hradu. 1. **Proč je důležitý:** Podle pověstí tam bydlela kněžna Libuše a předpověděla Prahu. Je to "kolébka Čechů". 2. **Co tam uvidíte:** Obrovské hradby (je to bývalá pevnost), kostel se dvěma děravými věžemi a hřbitov, kde leží Karel Gott, Dvořák a Smetana. 3. **Tajný tip:** Jděte do podzemí (Gorlice) podívat se na originální sochy z Karlova mostu, které tam jsou schované před deštěm. 4. **Výhledy:** Je odtud nejhezčí pohled na Vltavu a západ slunce. 5. **Klid:** Na rozdíl od Hradu, kde jsou davy turistů, je na Vyšehradě klid a park.

📊 Statistika

• **Rozloha areálu:** Cca 36 hektarů.
• **Obvod hradeb:** Přibližně 1,5 km.
• **Výška věží baziliky:** 58 metrů.
• **Počet pohřbených na hřbitově:** Cca 600 významných osobností (celkem hrobů mnohem více).

📑 Zdroje

• Oficiální web Národní kulturní památky Vyšehrad
• Památkový katalog NPÚ: Areál Vyšehradu
• Nechvátal, Bořivoj. Vyšehrad: Průvodce. (Základní archeologická a historická práce).
• Jirásek, Alois. Staré pověsti české. (Zdroj legend).
• Archivní materiály Odboru památkové péče MHMP (rekonstrukce hradeb 2020–2025).